NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Tiskni
Sdílej:
Přemýšlím, co na to říct… snad jen, že v Javě tohle jde řešit mnohem elegantněji.
Tenhle kód v Go je tak nějak na úrovni Servletů (cca rok 1998).
V zásadě nic. Resp. je to trochu nízkoúrovňová technologie, nad kterou většinou dává smysl vybudovat nějakou nadstavbu, i když v jednodušších případech můžou posloužit dobře i v aplikaci (ne jen jako základ nějakého frameworku/knihovny).
Jen mne trochu udivuje, že má někdo potřebu je znovu-vynalézat v roce 2019 a ještě se tvářit, že přináší bůhvíjaký pokrok :-) (čímž tedy nemyslím autora tohoto zápisku, ale obecně různé nositele „pokroku“ a „nových“ přístupů)
Cim chces rict, ze eventually vsechny ceka reinventnout Java spagety (tm)?
Co jsou „Java špagety“? Nějaký příklad?
Nemyslim si, ze by to byl ten pripad, Go vede k uplne jinym spagetam tim, ze se v nem neda delat ruzne meta-vylomeniny
Go je hodně jednoduchý jazyk, má omezené jazykové možnosti, takže se pak ta složitost musí objevit v tvém vlastním kódu. Opačný extrém je třeba C++ nebo Perl, kde velkou část složitosti můžeš přenést na ten jazyk (jeho syntaxi, standardní knihovnu) a svůj kód mít jednodušší. A Java je někde mezi tím – nabízí víc možností než Go, ale není tak složitá jako C++.
Z velké míry je to otázka osobních preferencí – jak složitý jazyk člověk chce/dokáže udržet v hlavě a efektivně používat a co raději udělá hrubou silou ve vlastnoručně psaném kódu. U jazyka s bohatšími možnostmi je riziko, že člověk neudrží svoji kreativitu na uzdě a začne je nadužívat. U chudšího jazyka zase hrozí, že budeš v každém svém programu znovu-vynalézat kolo nebo pracovat méně efektivně, než by ti tvoje mozková kapacita umožňovala.
takze je casto jednodussi vykopirovat bloky kodu a pouzit je s trochou uprav jinde
V Javě se tomu říká POJO (Plain Old Java Object) tzn. třída, která nezávisí na ničem jiném než standardní knihovně. Takový kód můžeš snadno přenést jinam, aniž bys tam potřeboval další knihovny a frameworky. A tohle je obecný koncept – můžeš to dělat v libovolném jazyce.
Co jsem viděl u různých „Go evangelizátorů“: když přešli z Javy na Go a pochvalovali si Go, tak se ukázalo, že v tom Go začali psát výrazně jiným (jednodušším) stylem než v Javě. To ovšem o daných jazycích neříká vůbec nic – nikdo jim totiž nebránil v té Javě psát tím jednodušším způsobem. Takže tohle je spíš otázka stylu než jazyka.
Zrovna nedávno se někdo hrozně divil, když jsem mu dával nějaký příklad v Javě, který byl jen jeden soubor a stačilo ho přeložit příkazem javac a spustit příkazem java (což zadáš buď ručně nebo si na to uděláš Makefile o pěti řádcích). A dotyčný se ptal, kde je Ant, Maven, frameworky, další knihovny a celkově složitost, kterou od Javy čekal. Tohle je prostě blud, ve kterém spousta lidí žije. Jakým stylem budeš programovat, záleží primárně na tobě, ne na tom jazyku.
var mysql = require('mysql');
var con = mysql.createConnection({
host: "localhost",
user: "yourusername",
password: "yourpassword"
});
con.connect(function(err) {
if (err) throw err;
console.log("Connected!");
});
But now i want to try Go language and do the integration with payslipview . You have given really nice explanation here. I will try and let you know on this page , how it works.