MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Před časem jsem psal o svém plánu postavit si tichý počítač. Výsledek je nakonec kousek kompromisní, ale jsem s ním spokojený.
Musí počítač opravdu vydávat takový rámus? Tuhle otázku jsem během posledních let řešil několikrát, ale bez úspěchu. Ach ti drobní škudlilové ...
Nebylo by skvělé přenést pozvánku na koncert z webové stránky přímo do do kalendáře nebo do mobilu? Mikroformát hCalendar vám v tom pomůže.
Vyzkoušel jsem si Linux Mint 2.2 a první dojmy jsou podstatně lepší než z minulých verzí. Verze 2.1 působila jako obarvené ubuntu, které umělo přehrávat mp3 hned po instalaci. Verze 2.2 přichází s novým GUI, má nové hlavní menu, konfigurační nástroje spojené do Control centra. Pro začínajícího uživatele to může být příjemná volba, protože neklade další nároky na to, jak do ubuntu doinstalovat kodeky a mp3 a ... Že by nová módní linuxová vlna? :)
Nemám MS word, tedy nemám problémy, které přináší. Používám OpenOffice a mám problémy jiné.
Po týdnu práce na analýze je připravena na odeslání, už jen jedna úprava a můžu to poslat. Jenže musím domů, no pošlu to z domu. Večer si dokument stáhnu po scp a ejhle, má polovinu obrázků. Hmm, všechny jsem tam vložil stejně. Tak tedy jinak, stáhnu si všechny obrázky, taky nic. Asi bych si konečně mohl připojit celý disk. A zase nic. Poslední šance, v práci mám disk připojený na /net a doma /mnt, připojím ho tedy stejně. A vše je ok.
Kde udělali soudruzi chybu, že polovina obrázků zůstane a polovina zmizí? Všechny byly v png, všechny ve stejném adresáři.
Když mi bylo deset, vycházel časopis ABC. Koupit se prakticky nedal o objednat jen pro vyvolené. A tak moje babička, která bydlela ve Slavonicích, 300 km od nás, si ho objednala a každý měsíc mi ho posílala. Někdy jen tak a někdy zase v balíku s jablkama. Měla takové ty velké, zelené a měkké jablka, co se cestou potlučou. A tak ten časopis měl vůni jablek. A já byl štastný, že jsem ho měl. Několik let.
Dokáže si to někdo ještě dnes představit? Ten časopis neměl reklamy (pominu-li semtam neco ideově správného). Z časopisů se nám postupně stalo médium reklamy. Má takový časopis ještě smysl? Platíme za to, že koukáme na reklamy a platíme proto, že distribuce a tisk časopisu jsou dražší než jeho příprava. Vše se tedy musí reklamě podřídit, protože ona rozhoduje o jeho existenci.
Je toto počátek zániku tištěného časpopisu jako takového a zrodu něčeho nového?
První pokus o získání digitálního podpisu nedopadl nejlépe, pokračování je trochu optimističtější. Stížnost zanechaná v ČSOB způsobila, že dnes se mi jejich pracovnice sama ozvala, jestli můj zájem trvá. Trval.
Potřeboval jsem digitální podpis. Ani ne tak já, jako že jsem si potřeboval ověřit kolik problémů čeká průměrného uživatele.
A jak jsem dopadl?
Tento týden vyšla nová alfa verze Ubuntu 7.04 a ejhle, podporuje WPA2. Mám notebook s nefunkční síťovou kartou. Takže pro připojení používám buď wifi a nebo T-mobile combi kartu. Asi už jsem líný abych trávil čas experimentováním a kompilováním. Hledám distro, kde bude vše fungovat samo :). Celé nastavení je nyní triviální, vše je schováno v apletu. Po rozbalení nabídne dostupné sítě a pak stačí zadat připojovací údaje a připojení jede jak má. Nádhera.
Koncepční návrhy pro možnou podporu microformatu pro Firefox 3 si můžete prohlídnout na blogu Alexe Faaborga. Mezi zajímavé nápady patří využití sidebaru a ukládání historie. Sidebar by pro aktuální stránku mohl zobrazovat detekované kontakty, události a další informace a přímo k nim nabízet akce podle možností systému. Historie by mohla umožňovat vyhledávat v již navštívených stránkách např. lokality.
Kdo si to má pamatovat a nebo to hledat v dokumentaci?
Pěkný a aktuální přehled syntaxe na jednu stránku najdete v taháku.
Asi jste postřehli kauzu kolem ukradených fotografií Karla Svobody. No a máme tady vysvětlení:
Na oddělní, kde podpraporčík pracoval, jsou počítače vybaveny starším systémem, v němž je problematické zabránit tomu, aby k datům dostal každý policista, uvedl Husák. "Neumožňuje separaci jednotlivých informací," řekl. [citace z aktualne.cz]
Co k tomu dodat?
P.S.: zápis se původně jmenoval "Počítačová gramotnost policie" přejmenoval jsem ho na popud několika komentářů :)
Marodím a tak mě napadlo, že bych se koukl na televizi. No a to nejlépe z postele. Už jsem to jednou zkoušel, ale nic jednoduchého jsem nenašel. DVB kartu mám v PC s linuxem a v posteli mám notebook s winXP. No zkusím to nějak rozjet.
P.S.: Díky komentářům už to jede, používám getstream.
Operátor je rozšíření prohlížeče Firefox, které umožňuje pracovat s microformatem obsaženým ve stránce. Pokud si ho nainstalujete, tak narazíte na drobný problém a to že obsahuje pouze několik předdefinovaných akcí.
Pokud tedy např. čtu článek na linuxexpresu a ten obsahuje tag, pak mi rozšíření nabídne stejné tagy na serveru technocrati.com. A já bych chtěl třeba abclinuxu nebo root. Čtu článek o ubuntu a chci vědět co o ubuntu píše root.
A protože tvůrci s tímto počítali, tak stačí napsat kousek javascriptu, dát ho na správné místo a restart firefoxu.
Jedna z maličkostí, která může u distribuce potěšit, je správně nadetekovaný a hardware. Nevím jak ostatní, ale téměř s každým novým kouskem válčím. Třeba právě wifi na tomhle notebooku. Zkoušel jsem několik distribucí, ale aby po standardní instalaci bylo možné se připojit na wifi síť s WPA2 se mi nepovedlo. Možná je to hloupé, ale nemíním se tím zabývat a kompilovat něco, stahovat ze sourceforge.net nebo používat ndiswrapper. Já bych chtěl, aby tohle řešila distribuce. A ejhle, Mandriva One 2007 Metisse to zvládla :).
V minulém zápisu jsem zmiňoval microformat hCard. V diskuzi padlo několik připomínek týkajících se telefonu. To mě inspirovalo k troše hledání a tady je výsledek.
Velmi užitečnou specifikací z rodiny microformat je hCard. Jedná se o způsob jak vyznačit v XHTML kódu vizitku. K čemu je to dobré? Představte si, že webové stránce najdete kontakt, který si potřebujete uložit. Vezmete tušku, opíšete si ho do notýsku a pak pro jistotu ještě do nějakého adresáře. Ale proč by nemohlo jít kontakt přímo vyexportovat do vizitky, třeba vCard?
Jde to a není to ani moc komplikované, snad akorát trochu ukecané.
<div class="vcard">
<span class="fn n"><span class="given-name">Radomil</span> <span class="family-name">Gott</span></span><br/>
<a href="mailto:radomil.gott@le.cz" title="radomil.gott@le.cz" class="email">radomil.gott@le.cz</a>
</div>
Rozšíření Firefoxu Operátor má novou verzi. Toto rozšíření slouží pro podporu microformatu. Nově umožňuje vizualizovat nalezený microformat přímo v obsahu stránky. Dále bylo přidáno několik nových akcí, podpora pro Location a lepší debug.
Snad nejjednoduší specifikace z rodiny microformat je rel-tag. Jeho účel je jednoduchý, v rámci svého webu vyznačit odkazy, které představují tag. Jako příklad může sloužit např. profil Astrud Gilberto na last.fm. Posluchači ji otagovali jako bossa-nova,brasil, ... a tato informace je v kódu vyznačena tak, aby byla strojově čitelná.
Samotné vyznačení je poměrně triviální, stačí použít mírný prohřešek vůči XHTML a k odkazu přidat atribut rel.
<a rel="tag" href="http://nekde.cz/tag/testik">text</a>
Tímto způsobem vyznačuji tag testik (nikoliv text). Z odkazu bude použita čás za posledním lomítkem.
Nedalo mi si to nevyzkoušet, takže výsledek můžete vidět třeba v článku bash 19 v LinuxEXPRESU jako tagy nebo v článku Madeleine Peyroux na mém blogu jako odkaz na kategorii.
Současné možnosti pro tvorbu webů mají své limity, které vyplývají z jeho návrhu. Jazyk (X)HTML není navržen proto, aby byl schopen vyznačit například jméno člověka, akci, tag nebo geografickou polohu. Tyto požadavky se objevují stále častěji v souvislosti s tím, čemu se říká web 2.0.
Zajímavou možností, jak se s tímto problém vypořádat je microformat. Technologicky se nejedná o nic převratného, je to prostě konvence, jak používat to, co už je. A tak pomocí atributů class nebo rel se prostě vyznačí určitá informace, která je pak strojově čitelná. Pro prohlížeč, který microformat nepodporuje se nic nemění a ti vybavenější vidí něco navíc. Pro experimentování stačí nainstalovat např. rozšíření pro firefox operator.