Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ne, nebudu tu popisovat svou distribuční turistiku, ani vás zarputile přesvědčovat o tom že ta moje distribuce je prostě nej. Místo toho bych chtěl napsat krátké zamyšlení nad kritérii, podle kterých vybírat linuxovou distribuci na desktop začínajícího (z hlediska non-majoritních OS) uživatele, protože přeně taková situace mě v posledních dnech potkala hned třikrát.
Disclaimer: Následující text popisuje téměř skutečný příběh. Názory a připomínky k jednotlivým distribucím jsou mým subjektivním dojmem, který nemusí být nutně pravdivý a/nebo aktuální. Uvítám faktické korekce a připomínky.
Jedná se o tyto tři případy:
Co jsem jim od instalace Linuxu sliboval?
Když jsem si určil kritéria, začal jsem procházet téměř nekonečný seznam distribucí, abych následně oddělil zrno od plev. Největší pomocí při výběru byly následující nástroje:
Následovaly drobné pokusy s hypnózou, věšteckou krychlí, laborováním s kávovou sedlinou atd. jejíž výsledky jsou následující (číslováno adekvátně k seznamu strojů):
Samozřejmě uvítám, pokud se v diskusi podělíte o svůj osvědčený postup na výběr distra.
Tiskni Sdílej:
Vyborny package manager.Z pacmana mám trochu obavy, zatím jsem ho příliš neprokoukl. Koncepčně se mi zdá hodně jiný než aptitude, yum, emerge, ... Nemáte nějaký dobrý zdroj? (krom man pages)
V AURu jsou baliky skoro pro vsechno. Vsechen software az na vyjimky je neopatchovany original z upstreamu.To samozřejmě oceňuji
Baliky jsou velmi aktualni.To nemusí být nutně výhoda, ale subjektivně tomu taky dávám plus.
Jednoduchost, archlinux je v podstate jenom mnozina baliku, narozdil od Ubuntu mam celkem dobrou predstavu jak to funguje uvnitr. Arch wiki.Bez diskuse výhoda
cower
. Osobně mi vyhovuje mnohem víc než třeba yaourt
, který je imho šíleně hyperaktivní a non-KISS.
Jinak už moc možností nevidim.Co Mint? Jestli jsi ho teda už nezapočítal do těch *buntu.
Když jsem pár let zpět vybíral, celkem mi pomohlo tohle:
Od té doby jsem spokojený uživatel Archu. Vážné problémy jsem s ním měl jen jednou, kdy se bez zjevné příčiny po aktualizaci rozbil boost-build. Problém jsem zatím nevyřešil a používám vlastní binárku bjam. Řešit budu po reinstalaci na nový disk.
Zpátky k tématu. Ono by celkem bylo pěkné kdyby na úvodních stránkách distribucí byly i důvody proč neinstalovat, a nejen "Blabla je rychlá, stabilní a moderní distribuce, která bla bla bla 42".
Mám Intel Atom, používám Debian testing a pár drobností aby to svištělo. Netuším co všechno hraje roli, ale s jistým nastavením jsem se dostal do stavu, kdy je jedno, jestli má Firefox 200MB a je v RAM, nebo má 1200MB a polovina leží ve swapu - pořád sviští stejně rychle A tím rychle je myšleno, že jede opravdu dost svižně. Jen netuším jestli to tu napíšu všechno.
Co si vzpomínám, tak moje nastavení:
- swappiness = 100 (je to zvláštní, ale mám pocit, že to tak jede nejlíp)
- http://artipc10.vub.ac.be/wordpress/2011/05/27/linux-performance-improvements/ - CPU Govenor asi na 200 (2 vteřiny), ulatencyd, KSM. VM dirty ratio jsem nezkoušel, ale údajně to dokáže divy - https://wiki.archlinux.org/index.php/Maximizing_Performance#Tuning_kernel_parameters
Pozn.: ulatencyd mi "zastavoval" Firefox kdykoli jsem se s ním dostal na 70% využití paměti a čekat než se odkousne byla celá věčnost. Je to ochrana proti aplikacím co by si mohly zabrat všechnu paměť a existuje způsob jak Firefoxu udělat výjimku. Bohužel si teď nevzpomenu a nezkoušel jsem jak to reálně funguje, ale pokud bude mít někdo zájem, tak rád dohledám a vyzkouším.
- balíček readahead-fedora (zrychlení bootu)
- https://wiki.debian.org/DebianAcerOne - RAMRUN a RAMLOCK v /etc/default/rcS,
- https://wiki.debian.org/SynapticsTouchpad - pokud nekliká touchpad, kdyžtak můžu poskytnout svůj xorg.conf
- Na některých strojích pomáhá vypnutí HyperThreadingu - http://www.fidian.com/problems-only-tyler-has/disabling-hyperthreading - u mě výkon naopak prudce klesnul.
- v /etc/fstab jsem přidal volbu commit a nastavil vyšší hodnotu (v základu je myslím 5 - každých 5 vteřin vylít cache na disk)
Třeba něco z toho pomůže, kdyžtak se taky podělte o svoje zkušenosti