Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
Tak u mě po několika letech opět vyvstala potřeba od nuly nakonfigurovat kernel...
Když jsem s Linuxem začínal, tak jsem kompilaci kernelu (chybně) považoval za vrchol linuxového guruovství. Vzpomínám na svůj němý úžas, když mi tehdy jedna kamarádka mezi řečí sdělila, že kompilovala kernel a na moji úžasem stvořenou doplňující otázku odpověděla, že na tom přece nic není (jen doplním, že v té době byl kernel 2.0 ještě na houbách). O pár let později jsem však již kernel běžně kompiloval také.
Po každé instalaci nové verze distribuce (upgrade jsem vlastně nikdy nedělal) pro mne tehdy byla prvním logickým krokem kompilace vlastního kernelu z vanilla zdrojáků. Podle mého tehdejšího kernelonázoru (podle vzoru světonázor) měl být kernel kompaktní monolit bez modulů, jehož součástí měla být podpora jen pořebných vlastností a jen opravdu přítomného hardware. Postupem času jsem však pochopil výhody modulárního kernelu a vzápětí i zbytečnost kompilace vlastního jádra, pokud distribuční obsahuje vše potřebné. Nastala u mě éra distribučních jader.
Jak jsem již dříve zmínil v jiných dvou příspěvcích mého blogu, začínám koketovat s Gentoo. Při prvním pokusu jsem byl líný projít si konfiguraci kernelu a použil genkernel, což nedopadlo příliš dobře (těch problémů bylo tehdy více, ale to už bych se opakoval).
<Gentoo_vsuvka>
Dnes jsem, poučen předchozími zkušenostmi, učinil druhý pokus o instalaci Gentoo. Oproti minulému pokusu jsem udělal pět změn:
Při dnešní instalaci Gentoo jsem tedy nepoužil genkernel, ale rozhodl se jádro nakonfigurovat ručně...
Ruční konfigurace jádra, to je věc. Věc náročná na čas a znalosti. Pamatuju se, že v dobách kernelu 2.4.x mi konfigurace kernelu "od nuly" trvala v 'make xconfig' zhruba hodinu. Naštěstí jsem ji dělal jen párkrát a pak už jsem jen v případě potřeby lehce modifikoval již vytvořené konfigurace.
Představa, že teď budu hodinu procházet všechny konfigurační položky ručně, se mi příliš nelíbila, tak jsem si řekl, že prozatím vystačím s default configem (naivně jsem myslel, že s sebou Gentoo nějaký svůj nese) a pár modifikacemi popsanými v handbooku (proč by tam ale byly, kdyby si nějaký svůj konfigurák opravdu nesl, že? ). Kompilace kernelu proběhla v pořádku a velmi rychle. emerge nvidia-kernel, ok. emerge hostap-driver, nemáš v kernelu wireless extensions, vole...
Po pohledu do konfigurace kernelu jsem se zděsil a uviděl, že není zbytí, a že budu muset opravdu projít konfiguraci poctivě. Vrhl jsem se tedy do toho. 'make help', co je vlastně nového v možnostech sestavení kernelu? Cože, 'make xconfig' nyní používá Qt? Takove haraburdí na disku nevedu... Kde je Tcl/Tk interface? Není. Tak tedy 'make gconfig'. Aha, tak na tohle si nezvyknu. Alespoň, že 'make menuconfig' zůstal. A už mu stačí jen jeden escape.
Procházím položku po položce a trnu. Tolik novinek, tolik věcí, které tam dříve nebyly. Příliš horké brambory na to, aby bylo jedno, jestli je člověk zapne nebo ne. CPU frequency scaling, ACPI, APIC... Po necelé hodině jsem teprve u Networking options a balím to. Gentoo zatím zůstane bez kernelu. Kde berete svůj .config vy?
Jo, a jen takový výstřel do tmy. Nevíte někdo, do jakeho konfiguráku se v Gentoo zapisují parametry WiFi sítě (mode, ESSID, WEP key)?
Tiskni Sdílej:
. . # cd /usr/src # rm -linux # ln -s brand_new_kernel linux # cp lame_old_kernel/.config brand_new_kernel/ # cd linux # make-kpkg --config menuconfig binary-arch modules_image . . .
make oldconfig
) řeší vše.
basaleyout
, ma to vyreseno fakt velmi dobre (ostatne i spousta dalsich sitovych veci s WiFi nesouvisejicich se tam nastavuje daleko lip).
2/ Jak pouzit defaultni konfiguraci kernelu?
zcat /proc/config.gz > /usr/share/genkernel/x86/kernel-config-2.6
Jo tak, ze genkernel
nikdy... v tom pripade
zcat /proc/config.gz > /usr/src/linux/.config