Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Před nedávnem jsem zprovoznil můj hobby projekt www.123stitky.cz pro on-line přípravu a tisk samolepících štítků. V tomto zápisku se pokusím popsat technologické zázemí této webové aplikace. Doufám, že někoho inspiruje, případně někomu pomůže při výběru technologií pro jeho projekt.
Tato služba slouží pro přípravu a tisk samolepicích dopisních štítků. Zajímavé je, že tuto problematiku řeší mnoho programů (např. PC Štítky, ale nenašel jsem žádné internetové řešení. Proto jsem vytvořil jednoduchou aplikaci, od které jsem chtěl:
Z mého pohledu byla jasná volba programovacího jazyka na server - Python 2.7. Pro generování štítků jsem pak použil modul reportlab, který dokáže přímo generovat PDF. Kolem toho vznik jednoduchý modul pro převedení vstupního Python dictionary na PDF se štítky.
Pro generování podacícho archu jsem si napsal vlastní řešení. Protože podací arch je nabízen Českou poštou volně ke stažení jako DOC, chtěl jsem jej použít jako vstup. Pro převod ideálně posloužily LibreOffice a to hned dvakrát:
Vyplnění podacího archu je možné několika způsoby, buď klasické replace()
nad řetězci, případně nad naparsovaným XML stromem. Nicméně já jsem využil šablonovací engine z web2py. Výhodou je automatické escapování symbolů jako & < a >, které se může objevit v datech od uživatele.
Tento šablonovací engine je samostatně použitelný i mimo web2py framework následujícím způsobem:
from gluon.template import render data = {'jmeno': 'Karel', 'prijmeni': 'Novak'} tmpl = 'Ahoj, jmenuji se {{=jmeno}} {{=prijmeni}}' print render(content=tmpl, context=data) Ahoj, jmenuji se Karel Novak
V tomto okamžiku máme modul, který pomocí Reportlabu vygeneruje štítky (případně včetně QR kódu nebo EAN čárového kódu) a vyplní šablonu FODT, kterou převede unoconvem do PDF. Poslední krůček je pospojování více PDF do jednoho vícestránkového pomocí pdftk.
Pro vývoj samotné webové aplikace jsem použil výše zmíněný modul pro generování štítků. Zbývalo "jen" napsat webové GUI. Protože jsem znovu nechtěl vymýšlet kolo, zapojil jsem Bootstrap, který za mě udělá všechno to CSS a i nějaký ten JavaScript.
Server běží na frameworku web2py, který mi přijde jako ideální rozšíření Pythonu, přestože některé věci by se daly z pohledu čistoty jazyka asi udělat lépe (například používání globálního namespace pro proměnné request, response, session apod.). Výborná je separace Model-View-Controller, což (mimo jiné) ztěžuje vytváření spaghetti-kódu.
Přestože web2py disponuje vlastním webovým serverem, je tento vhodný pouze pro vývoj. Pro ostré nasazení na webu jsem použil web2py propojení s Apachem pomocí mod_wsgi (dokumentace).
Pro renderování tabulky pro zadávání adres, popřípadě jiných údajů, používám Handsontable. Výhodou je možnost použití Control+C, Control+V například z MS Excel nebo z LibreOffice Calc.
Pro ukládání stavu aplikace na straně klienta je použito Web Storage podporované napříč prohlížeči. Do aplikace je tak možné dopisovat průběžně další hodnoty, tak jak přibývají a před tím, než se jde na poštu je vytisknout na štítky a na podací arch. Aplikaci je tak možné používat bez registrace, bez přihlašování a na straně serveru dokonce bez udržování session.
Pro ukládání vygenerovaných PDF je jistě možné použít lokální filesystém serveru, ale z mého pohledu mi přišlo řádově lepší použít databázový stroj. Po kladných zkušenostech s dokumentovou databází MongoDB a jeho Pythonovským driverem pymongo jsem se rozhodl použít i modul gridfs.
Samotné GridFS je specifikace v rámci MongoDB, jak ukládat data větší než maximální velikost jednoho BSON dokumentu (16MB). Přestože generovaná PDF se do tohoto limitu vejdou, nabízí Python modul gridfs elegantní file-like rozhraní pro ukládání takových souborů do databáze.
Postup při generování dat je pak následující:
Protože GridFS soubor je v Pythonu file-like objekt, je možné jej jednoduše odstreamovat přímo z web2py. V modelu si udělám připojení k databázi a instanci GridFS:
db = MongoClient(settings.db_uri).stitky123 fs = gridfs.GridFS(db, 'files')V controlleru pak:
def download(): id = request.args[0] id = uuid.UUID(id) db_fr = fs.get(id) response.headers['Content-Type'] = db_fr.content_type return response.stream(db_fr, 1024)
Tiskni Sdílej: