Praha - Brno na kole

29.11.2020 04:59 | Přečteno: 3001× | Misc. | poslední úprava: 29.11.2020 05:06

Je zajímavé, jak málo se toho dá najít ohledně uvedené trasy, a když to někdo jede, tak je z toho článek v Lihovkách. Budiž tedy tento článek.

V úvahu připadají dvě trasy.

(zdroje dlaždic: podle nálady OpenStreetMap Mapnik a mapy.cz)

Trasa přes Vysočínu je kratší (220 km), ale vede přes Vysočínu. Až do Žďáru nad Sázavou to je celkem v pohodě, protože kopce jsou mírné, a tak se neděje to, co mě nejvíc ničí - pár minut ze všech sil do kopce, minutu sjezd z kopce, ale dá se jet pořád nějakým normálním výkonem. Od Žďáru ale začíná tohle do kopce-z kopce. Zkoušel jsem dvě cesty (zobrazenou mimo civilizaci (Bobrová, Moravec) i variantu po I/19 když jsem jel do Bystřice nad Pernštejnem), a je to oboje tak stejně špatné. Dokud to někdo nesrovná podzemními termojadernými explozemi nebo erozí velikou přehradou, tak to asi líp nepůjde. Mimochodem ta I/19 totálně nevypadá jako silnice první třídy, #brno.

Severní trasa je delší (260 km), ale je atraktivní tím, že vede úplně celou cestu po placatém dně České přehrady, jediný kopec je kolem 13370myš13, což je přehoupnutí přes hráz mezi Českou přehradou a Vodním dílem Árvíz, a následně pokračuje velmi pozvolně se svažujícím Svitavským příkopem až do Brna. Mimochodem kromě již zmíněné 13370myšl3 na ní leží i další místa, ve kterých by si měl ajťák udělat svojku [selfie], například 13370v1c3, Rozhraní, a skoro Hrochův Týnec, kterým jsou z nepochopitelných důvodů posedlí jak kamarádi z brmlabu, tak organizátoři KSP.

Z hlediska dopravy (e.g. silnic bez krajnice s kamiónama) jsou obě cesty rovnocenné, a sám nevím, kdybych teď jel do Brna znova, kterou bych si vybral.

Začátek

Obě cesty vedou vedou až do Kolína stejně, máte tedy dostatečnou dobu na rozmyšlení, kterou si zvolíte. Z Prahy se vyjíždí přes Hostivař (pokud jste ze severní části, tak YMMV) (hned na začátek, do ulice U Továren, to můžete proprasit přes chodníček vedoucí pod železničním podjezdem, protože jinak se tam pořádně odbočit nedá), a do Úval se jede přes Dubeč, Koloděje, Sibřinu, Květnici, a v Dobročovicích se zahne na Úvaly.

Pak se jede furt rovně po I/12 až do Kolína. Je to silnice první třídy, ale má širokou krajnici a část provozu se rozprostře po celkem souběžně vedoucích D11 a I/2, takže je to fakt v pohodě.

Trasa přes Vysočínu

Tuhle trasu jsem jel letos v srpnu, z Prahy jsem vyjel v 17:10 a do Brna jsem přijel druhý den ve 14:50. Celé to bylo komplikované tím, že od dvou v noci strašně lilo, totálně jsem promokl a promrzl, ve tři ráno jsem ve Žďáru operoval přehazovačku (měl jsem krátký řetěz a povedlo se mi zařadit obě velké a kouslo se to) a vůbec to bylo strašné. Myslím, že s trochou snahy by se tady mohlo podařit to v pět v Dejvicích, v Brně před šestou, tj. 225 km za 13 hodin.

Na druhou stranu bylo velmi zajímavé jet večer (~22 hodin) přes prdelky na západním úpatí Vysočíny - fascinující, jak bylo všude úplně totálně mrtvo (budiž, lidi jsou doma kvůli čovidu) a ani v domech se nesvítilo (wtf, to tam všichni chodí spát v devět, nebo jsou to fakt města duchů).

Projedeme rovně celým Kolínem a na konci se napojíme na I/38 na Čáslav. Tohle je asi nejhorší část cesty, protože tato silnice je úzká, nemá krajnici, a je na ní velký provoz.

Čáslaví samozřejmě projedeme přes město, a doporučuji si zde doplnit zásoby, protože příštích minimálně 45 km vůbec nic nebude (ani benzínky v tomto kraji nejsou nonstop). Na konci Čáslavi zase najedeme na I/38 (je to tak blbuvzdorné, že nelze jinak) a těsně před Golčovým Jeníkovem odbočíme do naprostých prdélek popisovaných výše a chceme do Vilémova. To je podle šipek nejspíš nějaká místní metropole, přesto doporučuji jet tuhle část podle navigace, protože minimálně já dokážu strašně snadno zabloudit.

Dále doporučuji cestu přes Chotěboř, přestože BRouter sveřepě vede tou severní, protože to jsou na Pražáka až moc velké prdélky a Chotěboř je alespoň trochu civilizace. V Chotěboři také uvidíme první směrník, Brno, 106.

Ze Ždírce po I/37 do Žďáru. Když jsem v roce 2017 jel do Bystřice nad Pernštejnem dva dny a neměl jsem koule na to spát úplně venku, tak jsem spal venku tady. Ve Žďáru znovu zkontrolujeme zásoby, protože zase nic nebude.

Za Žďárem začíná peklo. Pokud to chcete jet dva dny a prší, tak z vlastní zkušenosti nedoporučuju spát v zastávce Veselíčko, protože totálně profukuje a vůbec to bylo strašné. O kus dál jsou autobusové zastávky s dveřmi, což je asi místní specialita a je to mnohem lepší. Dále BRouter vede přes Bobrůvku, což byl fail, protože tam normálně jako chyběl most a je to apparently taková prdel, že nikomu ani nestálo za to tohle předem označit, a nešlo to nikudy objet, takže jsem se vracel kus zpět a FFFUUU. Fakt, jeďte po té silnici 2. třídy.

No a pak zjevným způsobem přes Tišnov a Kuřim do Brna.

Severní cesta

Zatímco výše jsem upozorňoval, že tam jsou úseky bez civilizace, tady je civilizace přiměřeně koncentrovaná celou cestu.

V Kolíně použijeme jeden z mostů, pak se vymotáme na Tři Dvory, pak zase furt rovně na Týnec nad Labem, tam přes most, a pak zase furt rovně. Ve Chvaleticích se nezapomeneme poklonit chrchelné elektrárně a obdivovat výfuky českých elektromobilů. A furt rovně do Přelouče. Pak jsou dvě možnosti, jak projít Pardubicemi. Buď přímo přes město, nebo přes prdélky jižně (to určitě chcete s navigací, protože to nedáte. Ačkoli je tohle v podstatě hlavní tah na Brno, tak to není nijak značeno.) Jel jsem oboje, nedokážu posoudit. Ten kousek I/2 do Pardubic je celkem v pohodě, a já mám rád civilizaci, takže další cestu bych asi jel přes Pardubice.

Pokračujeme na Zámrsk, najedeme na I/38 (tohle je tak středně špatné), Vysoké Mýto, Litomyšl, Svitavy (samozřejmě sjezdem na Mikuleč). Když jsem to jel dva dny, spal jsem tady. Za Litomyšlí je jediný kopec na této cestě, a ještě tam jsou větrníky, které mi Soros pustil tak, že mi dělaly protivítr.

Ze Svitav na jih pořád podél řeky, poměrně brzy sjedeme z hlavní. Zde je silnice 3. třídy vedoucí zákruty ze Svitav do Březové naprosto v pohodě a lepší než I/43, protože ta vede přes prudký kopec (been there, done that). Z Březové do Letovic je to pak po I/43, ale docela to jde. Přes Letovice se dá zase jet přes město. Pak je to zase po této silnici kousek do Svitávky a pak se odbočuje. Pak je to zase relativně obvious, jenom dvě upozornění (na mapě výše označeno):

• Odbočku na cyklostezku mezi Blanskem a Adamovem je snadné minout, zejména pokud jedete opačně (z Brna do Svitav), tak v Adamově je to hodně zastrčené a v noci jsem to prostě netrefil a po pár kilometrech si říkám „haha tohle vypadá jako Josefovské údolí“ a pak jsem dojel k ceduli „← Blansko 7“ a waaaat a jel jsem tak úplně zbytečně přes kopec.
• Mezi Blanskem a Rájcem je stezka pro chodce a cyklisty, a je to jediné místo, o kterém vím, že někdo někdy enforcoval její povinné použití. Naštěstí jedeme zrovna směrem, kdy se nám i hodí.

Mimochodem při obou cestách mě překvapilo, jak daleko sahá Pardubický kraj.

Vyjel jsem v 10 ráno z Prahy a do Jedovnic jsem přijel druhý den v 17, z toho jsem 17 hodin věnoval jízdě.

Epilog

Ukázali jsme si, jak dojet do Brna. Zda ovšem do Brna jet, to už je rozhodnutí, které musí každý učinit sám. Inspirací může být rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nejdůležitější ale je, že můžeme z Brna kdykoli odjet, vykonáváním výše popsaných kroků v opačném pořadí. Jen je nutné na začátku dávat pozor na vstup do nekonečné smyčky.

Odkaz: spolužák jel z Brna, severní cestou

       

Komentáře

[kvr]

Super, elevation profile by nebyl?

Ta průměrná rychlost mi přijde až příliš nízká, zvláště s ohledem na to, že tam nebyly žádné velké kopce. Mi by tedy spíš upadnul zadek než nohy, zvláště dva dny po sobě. Chápu, že věci jako déšť, možná vítr, člověka odradí, ale i tak... IMHO s dobrým kolem a nízkou zátěží je jeden den reálný - 8-12h podle kondice, větru atd.

operoval přehazovačku (měl jsem krátký řetěz a povedlo se mi zařadit obě velké a kouslo se to)

Tomu říkám skvělý výsledek. Já jsem tohle jednou udělal (řetěz divně přeskakoval na rychlejších převodech, tak jsem zkoušel zkrátit). Pak jsem si při jednom sprintu do kopečka nedal pozor a spodní část přehazovačky se rozletěla na všechny kusy a pár zubů na cassettě bylo nehezky ohnutých. Byl to tedy carbon, ale na jiném kole hliníková při kontaktu se špicema (hanger příliš ohnutý dovnitř) taky nedopadla úplně dobře - plát skončil značně ohnutý, jockey wheels pravda přežily.

[Jendа]

Přílohy:

• Praha - Brno - 260.5km.gpx (305884 bytů)
• Praha - Brno - 218.9km.gpx (217214 bytů)

Super, elevation profile by nebyl?

Si to zadej do brouteru, přidává k tomu elevation data. Ale přikládám GPX export z něj. Nemám GPS s barometrem a výška z ní je dost špatná, takže tohle (co bere data ze SRTM) na tom bude líp.

Ta průměrná rychlost mi přijde až příliš nízká

Já jsem na tom aktuálně tak, že na začátku dokážu držet víc (takže do Žďáru, což je asi 155, jsem jel něco přes 9 hodin), ale pak to padá, protože nedokážu jet v kuse dál a musím každou chvíli odpočívat (tady jsem navíc půl hodiny opravoval přehazovačku, pak jsem dvě hodiny spal ve Veselíčku na zastávce, pak jsem zkoušel dvě hodiny spát a čekat na konec deště někde o kus dál, pak jsem byl skoro hodinu na firemním Zoom meetingu (ne že bych nepotřeboval odpočívat i bez toho), a pak mě strašně rozbolela kolena (nevím jestli z prochladnutí, snažil jsem se je chránit, nebo prostě jenom z toho objemu -- předtím jsem nikdy ani zdaleka tolik za 24 hodin nenajel), takže jsem zase musel čtvrt hodiny sedět v Tišnově a v Bystrci). Kolik je průměr z moving time nevím, ale mohlo by to být k 20 km/h.

A před rokem to bylo podobné, někam k Vysokému Mýtu to bylo celkem v pohodě a pak jsem musel každých ~10 km odpočívat, prostě nejsem schopen jet dál. Těch 17 hodin je včetně těchto zastávek, vyňal jsem z toho jenom 14 hodin v kempu (přijel jsem ve 20 večer a vyjel druhý den v 10 ráno).

Obecně nevím co s tím dál dělat. Jako dost mi pomáhá prostě najíždět objemy, ideálně ještě podle otáčkoměru (abych držel rozumnou kadenci) a pulsmetru -- myslím, že bez tohoto trénování bych to Brno takhle nedal. Nevím, jestli se tohle má trénovat nějak jinak -- ostatní třeba řeší různé intervalové tréninky a tak, ale oni optimalizují na „chci se dobře umístit v závodě, který trvá dvě hodiny“. Já optimalizuju na „chci za týden dojet z Prahy k moři a zpět“, takže něco dost jiného. Přemýšlím, že bych až opadne epidemie zkusil jít k nějakému trenérovi, jestli poradí.

Mi by tedy spíš upadnul zadek než nohy

S tím zas takový problém nemám.

IMHO s dobrým kolem a nízkou zátěží je jeden den reálný - 8-12h podle kondice, větru atd.

Tak jako když se podíváš na některé reporty na Bike-fóru nebo třeba na týpka co aktuálně naprosto vyhrává tu soutěž na matfyzu (já jsem aktuálně 6. s 500 km, on má 1200), tak je zjevně možná spousta věcí .

Tomu říkám skvělý výsledek.

On byl naštěstí krátký jenom tak že to úplně těsně nevyšlo. Takže stačilo vyndat lanko, odšroubovat přehazovačku z ramínka (což jsem nikdy předtím nedělal), posunout ji, čímž se trochu uvolnilo pnutí, a přehodit na lehčí převod. A pak to zase přidělat, složit a nastavit.

[ge]

Příloha:

• praha_brno_ge.jpg (240337 bytů)

Google Earth?

[Jendа]

Nebo třeba tady reporty zakladatele Alzy.

trošku jiná figura...

[jejda]

Trénuješ na závod míru jo?

[/\]

Díky že ses rozhodl se nemnožit, příroda si umí poradit a cyklistům snižuje kvalitu spermičitanů. To je za to jak rádi jezdí po chodnících a přechodech pro chodce.

[Odin1918]

Chronicky tlak na cevy v dane oblasti take udela svoje.

[PepaSFI]

já si vždycky myslel že sedět na něčem o velikosti a tvaru rohlíku z kauflandu, je záležitost poněkud ouchylná, velmi podobná některým praktikám inkviziční tortury. Ovšem bylo mi vysvětleno že to je jen záležitost treningu a vytrvalosti. Že si zkrátka musíš soustavným používáním vytvořit pod kulečníkem mozol který už tak citlivý není. Já to tipuju na zavraždění nervových zakončení a rozmašírování krevního řečiště v dané oblasti. A pak samozřejmě moje teorie o přiskřípnutí mozku s následným výpadkem vyšších funkcí.

[Jendа]

Hmm, taky příznivce lehokol? Někdy bych si to chtěl zkusit, ale půjčovna je v Uherském Brodě, a v Praze jsem nenašel nikoho, kdo by to půjčoval (leda se domluvit s nějakým kamarádem, ale znám jenom jednoho a ten je o hlavu menší než já a na jeho lehokolo se nevejdu).

[Bherzet]

LOL, tak to by mě mohlo bavit. Ale na silnici do normálního provozu bych se s tím teda fakt bál.

[Jendа]

Velomobil dále nabízí kompletní krytí před prostředím. Ale ta cena.

[xkucf03]

Může to vypadat i takhle: "High-tech nomad" pedals 17,000 miles on a computerized bicycle

[Bherzet]

A bude sranda se na tom rozjíždět. Na začátku si asi musíš sednout a rozjet se jako na normálním kole, ale tím, jak je to nízko nad zemí, tak to možná bude chtít trochu cviku.

[trekker.dk]

To chce klid, i kdybyste byl doktorem věd, tak před některými lidmi stačí zmínit kolo a vypne se jim soudnost.

[Petr Fiedler]

Znám člověka, který si to vyrobil. Přišlo ho to na docela dost peněz. Byla to tříkolka. Vepředu to mělo kola dvě, vzadu jedno. Leželo se v tom a pod zadkem byla řidítka. Šla na to nasadit i střecha s předním plexi. Normálně v tom jezdil po Brně a když někde jel, tak samozřejmě všichni čuměli.

Ještě si pamatuji, že asi před 30 lety tady v Brně jezdila "motorka", která vypadala jako podlouhlá kukla na dvou kolech. Vevnitř se leželo a když ten člověk přijel na křižovatku, stáli jsem s autem hned za ním, tak se mu vysunulo na boku takové kolečko, aby nespadl.

A na zamrzlé přehradě, to už je i více jak 30 let, jezdil v zimě někdo na něčem podobném windsurfingu. Byl to takový trojúhelník dole s bruslemi a plachta. Mazalo to neskutečně. Pamatuji si, že měl helmu.

A můj otec amatérsky závodil na mašinách a dalo by se toho napsat ještě dost...

Jo a když jsi psal o kole, tak celé dětství jsem strávil na BMX. "Kousek" od baráku udělali v přírodě dráhu pro BMX, kde se pořádali i závody. Tam jsem skákal a jezdil po zadním skoro pořád. To už ani není pravda.

[lacik]

Nebyl to dálník? wiki, www.motorkari.cz...

[Petr Fiedler]

Ano, to je přesně ono.

[ehmmm]

Ja bych docela i veril, ze maji cyklob*zny nateklou prostatu, ale to nebude jenom z kola ;)

[Pete]

porad lepsi nez motobuzny s prehratejma koulema

[ehmmm]

Hele, vymysli si jinej nick. Tenhle tady uz delsi dobu pouzivam ja. Neresil prostatu kdysi Radek Hulan? Jak se vubec ma?

[DaBler]

Jak jsi do toho blogu vložil obrázky, že se ti na konci zápisku nezobrazuje sekce Obrázky?

[xkucf03]

V pravém panelu máš „Správa příloh“ a tam můžeš jednotlivé soubory nastavit jako skryté.

[DaBler]

Super, funguje! Díky :)

[_]

Uff, radeji bych to sel pesky. Pokud bych si odpustil spanek, tak by se to za dva dny dalo (chodim obcas asi 112 za den).

[Je mi 39 a jsem jutuber]

Jeden takovej jardagump tu už byl a nic moc teda tluchubo

[ehmmm]

Tak za prve: Kopce jsou koreni cyklistiky. Manzelka a deti to moc nechapou, ale detem davam jeste sanci.

Za druhe: Kdyz jsem v pulce pochopil, ze neni cilem to ujet za den, tak radsi nebudu zasahovat turistum do diskuze. :)

[sekacka]

to ujet za den,

no, když není někdo závodní cyklista, tak bude potřebovat minimálně 10 hodin čistého času a pak si tejden nesedne na zadek, ze schodů chodí pozpátku a ruce má jeden mozol.

Je prostě otázka, kdo je turista. I sportovní kluk, který nezávodí ale jen jezdí denně 25 km v tempu nedokáže jet průměr rychlejc než tech 25 km/h.

[luky]

Turisticka rychlost na silnici je spis tak ~28km/h, zavodnici jezdej 34km/h.

[j]

lol ... to leda z (hodne velkyho) kopce a se (silnym) vetrem v zadech.

Prumerna rychlost typickyho kolare bude horkotezko 15km/h, spis tak 10. Tomu odpovidaji i typicky vzdalenosti na ktery se pohybuje = do nejakych 60km/den (v kopcovitym terenu samo spis pulka).

Kdyz nekomu takovymu naplanujes 80, s tim ze to je prece brnkacka, tak ti to kolo vecer nacpe mezi pulky. To aby sis taky uzil to, co prave proziva on.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[_]

60 v kopcovitým 30 chodím běžně s dětma pěšky :)

[Jendа]

Ale on píše o „typických kolařích“ -- což budou lidi, co mají kolo násobně dražší než já, a jezdí s ním o víkendu když je hezky na cyklostezce podél řeky. Takoví asi 80 opravdu neujedou.

[kvr]

Na 30 km/h se to kolo z mírného kopce rozjede samo, i bez větru. 10 km/h jezdí možná tak bába na hřbitov a zpátky, to už je rychlost, kde se to kolo dá sotva udržet vzhůru. 15 km/h jezdím s čerstvýma školákama a ti to berou stylem párkrát šlápnu a pak uvidím, jak dlouho to pojede samo...

Líný kolař, který jezdí aspoň trošku, udrží aspoň 20 km/h, což je mimochodem ideální rychlosti z hlediska efektivity (energie spotřebovaná na danou vzdálenost) mezi známými dopravními prostředky, člověk jezdící pravidelně, ale rekreačně, bude někde mezi 23-28 km/h, v závislosti na profilu. Těch 28 km/h je už docela slušné tempo, kdy se skutečně musí šlapat, k závodnímu (i amaterskému) pořád ale daleko...

[Jimmy]

Je třeba vzít v úvahu, že horské kolo má větší odpory. Když jsem střídal horské kolo a Favorita, tak na tom Favoritu jsem jel při stejném úsilí o 5-6 km/h rychleji. Tedy těch 20km/h na horském kole (což je pro občasného jezdce reálné i v mírném terénu) bude odpovídat 26-28km/h na dnešním silničním kole. Nicméně těch 20km/h v průměru se nejedná o úplně výletní tempo. To většina svátečních jezdců na delším úseku opravdu nedá.

[Pete]

na tohle jsou elektrokola

[Jendа]

O tom jsem taky přemýšlel.

• Nemohl bych psát zápisky do blogu jak jsem s tím dojel do Brna
• Je to relativně drahé (kolo, na kterém jsem jel vše uvedené, stálo před 5 lety asi 10k včetně veškerého příslušenství, tohle by vyžadovalo tak 2 kWh baterek, což je za 20-35 litrů + motor a různou bižuterii za dalších 10-15)
• 2 kWh baterek aktuálně váží 14-17 kg (zkusil jsem to naklikat z LiFePo na gwl.eu a Li-Poly na hobbykingu) a k tomu motor a tak a jsme na +25 kg což je strašné.
• Často se řeší, že se tím ztratí ten fyzický smysl kola. To mě napadlo, že by šlo řešit firmwarově a pomocí senzorů, které už teď vozím: přípomoc by se zapnula pouze v případě, že šlapu přes 40 RPM a mám tep přes 140 BPM, tj. pomáhalo by to opravdu jenom když se neflákám. (a samozřejmě jen pokud jedu do 25 km/h, aby to bylo legální)
• (poněkud sporná legalita, kdy nikdo netuší, jestli se to musí homologovat a registrovat)

[sekacka]

proč senzory. Většina je po rovině, tam ty kila baterek navíc nevadi a podporu můžesš vypnout podle toho profilu sám ručně. Vpodstatě jenom ve stoupání a nato by stačily ty standardní baterky, s kterejma to vydrží na těch 100 km podporovaný jízdy.

Máš ale pravdu, že to el. kolo je svinsky drahý. Má to smysl hlavě pro nás důchodce, abychom si nenatrhli šlachy a nemuseli tlačit každej kopeček.

[Gréta]

nebo si koupit motorku a vzit to po d1 :D ;D

mužou vubec cyklisti na dálnici?? :O :O

[Bherzet]

Nemůžou. Smí tam jen motorová vozidla a ještě je tam nějaká minimální rychlost (asi 80 km/h).

[Bherzet]

(Tou minimální rychlostí samozřejmě myslím schopnost toho vozidla jet alespoň těch asi 80 km/h, ne že se nikdy nesmí jet pomaleji.)

[_]

To elektrokolo s deaktivovanym speedlimiterem asi zvladne.

[Jimmy]

Jedná se o konstrukční rychlost po rovině. Elektrokolu, které zvládne po rovině minimálně 80 km/h se říká elektroskútr. A i při malém odporu kola na to bude třeba výkon asi 5 kW.

[PepaSFI]

elektrokolo které zvládne 80 kmh neexistuje protože to legislativně není možné. Elektrokolo, aby se vešlo do zákona má rychlost omezenou na 25kmh a výkon tuším asi 250W. Když bude mít víc, je to motocykl, musí být schválen do provozu neboli mít techničák a podle výkonu i odpovídající papíry řidiče. Nevím o tom že by to někdo dělal. Dělá se opačný postup, některé skůtry se dělají ve variantě s omezovačem, takže stejně jako koloběžky spadají pod kolo s pomocným pohonem a nemusí na to být řidičák. Taková kuriozita, tady nedaleko, bývalý dakarský motorkář Ivo Kaštan dělal pohony pro invalidní vozíky. Muselo to mít omezovač kvůli zákonu, po chodníku 5kmh, na silnici 25kmh a mimo silnici? V Brně na okruhu s tím zajel průměr dost přes 60.

Takže ne, kolo nesmí na dálnici protože buď nesplní limit rychlosti, nebo je nelegálně upravené takže nesmí do provozu vůbec a navíc mám pocit že je v zákoně uvedeno že tam nesmí aniž by se nějak řešilo čím je poháněné.

Taky mi nějak není jasné proč by někdo chtěl s kolem na dálnici, teda kromě situace kdy bude úplně vožralej nebo nafetlej nebo totální pitomec.

[JiK]

existuje video? Neumim si predstavit invalidni vozik co jede se po zavodnim okruhu 60km/h, vzdyt to ma teziste silene vysoko, tenky gumy,...?

[Petr Fiedler]

teziste silene vysoko

No a?

tenky gumy

Jak který.

[ehmmm]

Jel jsem pred hodne lety po dalnici, protoze byla vyluka a nevzali nam kola s brasnama do autobusu. Nevim, jestli jsme se snazili stihnout ten samej vlak nebo ten dalsi, ale proste jsme v pet rano jeli do vedlejsiho mesta po dalnici. Auta troubila, ale dopadlo to dobre.

[Jimmy]

Co není dle zákona, neexistuje ? Teď pomineme, že zákon mluví o provozu na veřejných komunikacích. Na svém pozemku se můžete prohánět třeba v tanku.

Je tohle skútr, nebo kolo ? Má to 9kW a maximálku cca 80km/h.

[PepaSFI]

původně byla řeč o jízdě po dálnici, tudíž po veřejné komunikaci tak takové kolo co by tam smělo není. Nebyla řeč o speciálu upraveném pro dovádění mimo silnici. Jestli takový stroj někdo vezme do provozu, eventuelně na dálnici, to je jiný příběh.

Což je případ toho odkazovaného stroje. Tam je celkem jasno, je to malý motocykl s pomocným pedálovým pohonem, v češtině pro to máme výraz moped. Bohužel nezpůsobilý k provozu po veřejné komunikaci.

Otázka je proč dělat takovou věc. Je to motorové vozidlo takže to nezapadá do cyklistické ideologie. Ledaže by ke splnění svaté povinnosti stačilo že to má pedály a sedlo ve tvaru nepovedené jitrnice a jestli v tom je motor z vrtulníku už je jedno. Na machrování že jsem předjel dědu s bábou co jedou ve Fabii z kauflandu? Asi mám jiný priority.

[Jimmy]

Když se tak držíte zákona a ne reality, opravdu máte vybavené kolo dle Povinné výbavy kola ?

Např. odrazky na obou stranách šlapek jsem na silničním kole už dlouho neviděl. Podobně vidět třeba přední odrazku bílé barvy vpředu na silníčním kole je něco jako potkat yetiho.

Jinak pokud ten odkaz nahoře dle vás není kolo, ale malý motocykl, tak tohle je pro změnu dle zákona kolo !

Mimochodem důvod stavby toho prvního elektrokola je ve článku popsán. Alternativa krosky, která nedělá kravál.

[PepaSFI]

ne, opravdu nemám kolo vybavené dle zákona. Nemám kolo. Ale když jsem je měl, byla ta výbava trošku jiná a já je vybavené měl. Dokonce něco navíc. Stejně jako dnes v autě. Například v lékárničce mám nějaké věci navíc, větší množství rukavic, náplasti, desinfekci, nějaký obvaz, prostě věci co se hodí mít abych nemusel vybalovat předpisové vybavení když se někde rejpnu. Taky slušnou sadu nářadí, kompresor, soupravu na opravu pneumatiky, polní lopatku, tažný popruh, výstražné světlo.....a dnes když nasněžilo jsem zjistil že smetáček pořád ještě leží v garáži

Ty odrazky na kole, to považuju za základ, nemít je, to je ryzí ignorantství. Vlastně by stačily samolepky, stojí pár korun, nic neváží, jdou nalepit skoro kamkoliv a svou práci udělají.

Ten důvod stavby toho kola je tam popsán stylem "chci něco, nevím co a nedám pokoj dokud to nedostanu. Rozhodně to není alternativa krosky. Tam kde by s nějakou silniční "kroskou" mohl blbnout celej den, tam by tohle rozbil za čtvrt hodiny. Zadní kolo s motorem ve vidlici bez odpružení? To bych rád věděl jak dlouho mu ta hračka vydržela. Blbost. Měl to na machrování.

[Jendа]

Např. odrazky na obou stranách šlapek jsem na silničním kole už dlouho neviděl.

Ve skutečnosti se v té vyhlášce píše, že mohou být nahrazeny odraznými materiály na obuvi či oblečení v blízkosti šlapek. Já samozřejmě na SPD pedálech odrazky nemám, ale mám je na botách.

[trekker.dk]

Je to motorové vozidlo takže to nezapadá do cyklistické ideologie.

Jestli ono to nebude tím, že ne všichni, kdo jezdí na kole, to dělají kvůli nějaké ideologii.

[luky]

Na silnicnim kole se da ujet 200km za 7h, to na elektrokole neujedete, ani kdyz si povezete nahradni baterky v batohu.

[sekacka]

v tomhle případě se myslím mluví o cyklistické latině. Jako když rybáři chytaj ty 100 kg sumce.

Normální trénovaný člověk by udržel ten průměr 30 km/h po dobu 7 hodin tak akorát totálně zdrogovanej jak ti pánové na tý TdF.

[luky]

Za poslednich 5 let byla prumerna rychlost na TdF vzdycky pres 40km/h. Podivejte se na vysledky nejakeho popularniho hobby zavodu, treba https://www.krusnoton.cz/ kterej je navic hodne kopcovitej, udelate si realnejsi predstavu, jak jezdej hobici.

[Petr]

Krušnoton jsem měl tu čest posledních šest ročníků, závod je součástí ligy, kterou jezdím. Prostřední trasa se za ta léta reálně pohybovala mezi 192 a 198 km (dobrá zrada pro nováčky, když má ta trasa ve jménu 180km ) a moje časy byly mezi 6.15 a 6.45 (brutto, tj. včetně stavění na občerstvovačkách). A neřekl bych, že to je zrovna můj typ závodu, mně spíš sedí klasické profily, než takováhle horská stoupání. Klasika, čím víc je sekačka (nebo podobný expert) mimo, tím víc se bude k tématu vyjadřovat...

[sekacka]

já jsem se na ty výsledky podíval a např. ten pán na 3 místě je člen cyklistického klubu, je sice amatér ale má za poslednćh 8 let najeto 125 tisic kilometrů na kole a 3900 km naběháno.

Chcete skutečně tvrdit, že to je příklad takového běžného sportovně založeného občana, který také občas jezdí na kole?

[Petr]

Lidi z top ten taky nemají čas 6.30 ale 5.30 ... a jsou opravdu někde jinde. To, na co ty reaguješ (200 km za 7 hod), že to je rybář se 100kg sumcem, dá každý, kdo se kolu trochu cíleně věnuje (stylem občasný ale pravidelný trénink po práci).

[_]

Neexistuje duvod, proc bych mel ujet na silnicnim kole vic nez na elektrickem. I na elektrickem se slape, baterky jsou jen pomoc.

[luky]

Protoze silnicni kolo vazi 7 kilo, lehke elektricke kolo vazi alespon o 10kg vice, tudiz na pohyb je potreba vice energie. Pokud bude cyklista produkovat stejne mnozstvi energie, dojede dal na silnicnim kole.

[_]

Vzhledem k nakladu nejakych 90 kg cyklista a nekdy klidne 40 kg bagaz je nejakych 10 kg rozdilu nezajimavych a nema v podstate na nic vliv. Rozhodne nezrusi vyhodu elektropohonu.

[luky]

Na cestu do Brna 40kg bagaz asi nepoveze. Na 3-4 dny staci taska pod sedlo s prevlecenim a penezenka.

I kdyz pojedete usporne, tak na elektrokole ujedete na jednu baterii tak 100km prumernou rychlosti okolo 25km/h, protoze pri vetsi rychlosti uz kolo nepomaha. Pak budete muset 4h nabijet, pak ujedete dalsich 100km, takze mate za 12 hodin 200km. Stejnou vzdalenost ujedu za 7h na silnicnim. I kdyz pojedu pomalu a dam si jidlo,tak za 12h budu mit alespon 250km a navic muzu jet okamzite dal, ale elektrokolo musi znovu nabijet.

[_]

Tak ještě jednou, na tom elektrokole mohu (dokonce musím) také šlapat. Po většiny cesty nemusí být motor ani zapnut, například lze používat jen do nepříjemných kopců nebo když si člověk chce odpočinout. Na dálkové trasy je to úplně jiný level pohodlí než klasické kolo a můj akční rádius se tak ztrojnásobil.

Na 3-4 dny staci taska pod sedlo s prevlecenim a penezenka.

Jak komu, já například na všechny výlety beru fotovýbavu, která sama o sobě má tak 10 kg.

[Aleš]

Je to tak. Vetšina lidí si myslí, že elektrokolo je pro důchodce, ale ne. Od té doby, co ho mám, šlapu a pálím více kalorií než s klasickým kolem. Nebojím se totiž vydat mnohem dál na náročnějşí trasy.

[ehmmm]

No, ja kdyz vidim ty pivni postavy na elektrokolech, ja v triku a kratkych nohavicich, oni v dlouhych a v bunde s batohem jedou stejne rychle a ani nejsou zpoceny, tocej tak pomalou frekvenci, ze by bez motoru mely odepsany kolena. V podstate tocej nohama jen proto, aby se jim nezastavil motor a to mi kolega ukazoval kolo pro sveho otce, ktere melo na riditkach plyn jako na motorce, ze se ani nemuselo slapat. Ze pry aby se to dobre vyndavalo ze sklepa. Ale jo, klidne jeste neco napiste o kaloriich a narocnych trasach. :)

[_]

Můžeme v sezoně udělat závod. Ty na svém silničním kole bez motoru, já na elektrokole. Já si vezmu běžné ootdoorové oblečení, ty si klidně vezmi buznaobleček. Start, cíl, třeba 100 km od sebe, volná trasa. Ty si jezdi po silnicích, já budu používat i terén. Schválně. Pivo si samozřejmě cestou dám, snad ti to udělá radost.

[ehmmm]

Jasne. A pojedes s motorem nebo budes jenom slapat? Ja ze bych si taky nekde pujcil motorku. A klidne u toho budu tocit nohama ve vzduchu.

Ale trochu vazneji. Kdybych nasel kopec, kde preci jenom vydojis baterku a pak se jelo z kopce, kde ti uz motor ani pedaly s tim tezkym kramem moc nepomuzou, tak bych mohl mozna mit sanci. Nebo spis varianta 2, namontoval bych si na stary kolena zase na riditka kozu, natahl buznaoblecek, zalehnul a jeli bychom holt 100 km po rovine. Pokud pojedes teren, tak budes pomalej, pokud pojedes po silnici po rovine, tak te musim uviset a na konci utrhnout. Je to takove tlachani, ale zajimava myslenka.

[Petr]

Já mám se závoděním s elektrikářema docela zkušenosti. Tím, že je kolo moje hobby, tak lidi v práci strašně potřebujou porovnat, jestli mi se svým elektrokolem stačí... Do kopce právě mají největší výhodu, takže tam to musíš mít v nohách, ale když jim dokážeš dostat baterku do červena, tak jsou úplně v tahu, to budou rádi, když se dokážou dostat zpátky domu. Na rovině a úplně nejvíc v mírných táhlých kopečcích je úplně odrovnáš, tam pojedeš 30+ a oni jedou čistě za svoje, a to je pro ně nesmyslný koncept, za to brát (považ, ono to může i bolet!) Kdybys vytáh kozu a vzal ho na rovinku, tak tě uvidí tak maximálně při rozjezdu

Jednou jsem zažil po závodě u Jablonce, kdy jsem se už jen vyjížděl a dával se dohromady, že mě tam v kopečku předjel pár v důchodovém věku na elektrokolech, v nákupním košíku měli pejska a zubili se z toho od ucha k uchu, asi i ten pes (zvlášť, když máš na zádech závodní číslo, že jo). Tož proč ne, sranda musí bejt a já už měl svoje odzávoděno (80km, 2000m převýšení). Podtržítko ten by si to pak napsal zlatým inkoustem do deníčku, jak to nandal frajírkovi v buznaoblečku, silniční kolo je na h****, Q.E.D.

[_]

Samozřejmě, že budu používat motor. Proč bych ho nepoužíval. Claim silničních neelektrocyklistů zde byl, že mi elektromotor (a silnější gumy) na té dlouhé trase nepomůže, či prý dokonce uškodí. Samozřejmě že pomůže. A neboj, s baterkou umím zacházet hospodárně. A když na to přijde, vezmu si záložní.

Jízda terénem mi samozřejmě pomůže, protože budu moc využívat zkratky, kterýma ty na buznakole neprojedeš.

[Jendа]

Mi přijde, že pokud se člověk nebojí silnic vyšší třídy, tak skoro nikdy neexistuje kratší cesta, byť terénem. Jako jediná taková věc co používám je tohle abych nemusel objíždět přes Klínec a Líšnici, a jako zas tak moc to stejně neušetří.

[_]

Pokud je trasa velké město - velké město, tak asi ne. Ale co jezdím reálné treky, kdy je cílem spíš příroda a hezká krajina, tak těch míst, kde silnice dělá velký oblouk nebo serpentýny, ale lesní cesta jde přímo, je docela dost.

[luky]

A ujedete teda na tom nalozenem elektrokole 200km za 7 hodin nebo ne?

[_]

Záleží samozřejmě na konkrétní trase, terénu, naložení, chuti a náladě, ale ano, už jsem několikrát takovou průměrnou rychlostí trasy okolo 200 km ujel. Nutno říci, že k tomu potřebuju nějakého parťáka-magora-honiče, protože sám obvykle jezdím na pohodu a se zastávkami, třeba na to focení nebo piknik. Bez elektropohonu by to bylo mimo mé fyzické možnosti.

[Michal Kubeček]

To je irelevantní. Podstatná otázka je, jestli na něm za 7 hodin ujede víc než (se stejným vybavením) na normálním. Nebo naopak, jestli na něm ujede 200 km rychleji, ne jestli se vejde do nějakého vámi stanoveného limitu.

[kvr]

Šlapat na elektrokole nebo jakémkoliv těžkém kole je peklo, ta váha a pneumatiky sežerou veškerou energii jenom na provoz, IMHO je udržet na rovince nad těch 25 km/h pro netrénovaného člověka vlastní silou docela náročný a těžko udržitelný výkon. Já občas jezdím s dětským vozíkem (25-30kg navíc), při snaze se přes 30 km/h dostanu, ale průměr se pohybuje spíš kolem 25 km/h při rozumném množství kopců...

Jinak i bez omezení ty elektrokola nejsou žádný zázrak, základní verze mají motor 250W, k tomu váha navíc a pomalé pneumatiky, trénovaný člověk je předjede. Jednou jsem takhle vyjížděl Radhošť a potkal elektrikáře, tak jsem je hnal ke straně, aby mi nezkazili čas. A to už bylo před vrcholem, kdy jsem měl skoro celý kopec za sebou, zatímco oni jeli jenom z půjčovny pár metrů pod...

[_]

Pro spoustu cyklistů není primárním parametrem rychlost, ne každý je závodník. 25 km/h je rychlejší než typická pohodová vyjížďka, nehledě na to, že ten omezovač lze snadno vypnout (komerčně za to dáš asi tisícovku).

[kvr]

O tom žádná, každý má své preference. Jenom reaguju na to, že 200 km za 7 hodin je lepší jet na elektrokole. Není, bo už to znamená jet nad možnosti motoru a tam to elektrolo bude sil spíš ubírat... Jinak, 25 km/h po rovince je docela mírné tempo, aspoň na silničním kole. Podle popisu v blogu to vypadá, že zde by to docela sedlo.

[_]

Řeč byla primárně o cestě do Brna bez nesmyslných rychlostních limitů (viz Jendův blog a jeho časy). Ale i s těmi nesmyslnými závodními limity bych to raději jel na elektrokole.

Ale každému co jeho jest, pro mě je nesmyslný celý koncept silničního kola a jeho majitel nejen že by mě vůbec nepředjel, ale pravděpodobně by ani nedojel do cíle, pokud by se o to pokoušel. Běžně jezdím po cestách, které nejsou pro silniční kolo vhodné.

[Petr]

Milý pane, vy zjevně máte k cyklistice, jakožto ke sportovní disciplíně, naprosto minimální vztah. Žijete si ve své bublině a o tom, jak jezdí hobbíci, které baví ve svém volném čase pracovat na své výkonnosti, nebo o tom, jak jede opravdu kvalitní kolo, pravděpodobně nemáte vůbec šajna. A příště si dejte cíl na dně mořském, koupíte si ponorku, umístíte do ní rotoped a tomu nesmyslnému silničnímu kolu tak zaručeně ujedete

[_]

Tak pokud je pro tebe slovo cyklistika synonymum k silniční cyklistice provozované pro co nejvetší rychlost, tak máš velmi omezený pohled na cyklistiku ty sám. Kolikpak se asi prodá procentuálně čistě silničních kol?

[Petr]

Hlavně ještě napiš, jak si za tisícovku nechat vyřadit omezovač, to zase pro lidi, co mají smysl pro cyklistiku jako pro motoristickou disciplínu.

Pro mě to synonymem není, např. jsem dělal v dětství trochu trial, předpoklad tvé implikace není splněn.

Nedivil bych se, kdyby se momentálně prodávalo 30% silniček, před pár lety se vrátily do módy (do toho můžeš klidně počítat i gravel biky apod.). Kámoš, co má cykloshop, řikal, že má totálně vyprodáno, co měl na krámě, to prodal, silniček se nikdo neštítil; jeho dodavatelé jsou prý taky vybrakováni -- asi na těch zvěstech, že covid podporuje cyklistiku něco bude

[kvr]

Mountain Bike, Gravel Bike and Road Bike kategorie jsou zhruba nastejno, během let se to mírně hýbe oběma směry: https://nbda.com/bicycle-industry-data-overview/#:~:text=Overall%2C%20industry%20sales%20of%20bicycles,healthy%20number%20for%20the%20industry. Tohle je tedy USA.

Silniční se hodí jako obecný dopravní prostředek, a dá se s ní udělat i dlouhý výlet (třeba Praha-Brno), ty ostatní jsou takové spíš pro víkendovou zábavu. Závodit se dá samozřejmě na všech, ale globálně bych řekl, že dojížděči na kole (jako třeba já) budou na celkové kilometry dělat velký rozdíl pro silniční. Tam by to samozřejmě pak chtělo statistiky nákupů komponent (pneumatik, ale ty zase vydrží různě) nebo možná by mohla něco vytvořit Strava...

... supermarkety sice prodávají něco jako gravel bike, to možná dělá hlavní část prodeje téhle kategorie, nakolik s nima lidi skutečně pak jezdí, je složitější otázka, nejspíš budou tvořit nějakou část těch dojížděčů...

[Jendа]

Já mám trek, protože se bojím, že se silničkou nepůjde jezdit po silnicích v české kvalitě, a nepůjde na ni přidělat nosič s košíkem a brašnami. A taky protože silničky jsou několikrát dražší (teď to neporovnám, všechno je zoufale vyprodáno, ale vycházelo to tak na 2-3násobek -- trekové kolo s kotoučovkama 10-13k, silnička s kotoučovkama 25-30).

[kvr]

Nevím přesně, co nazýváš trek, možná ten hybrid mezi mountain bike a gravel bike, který má větší kola a široká řídítka? Běžně se rozlišují kategorie road, gravel a mountain. Rozdíl mezi road a gravel je v zásadě jenom v pneumatikách, jinak jsou to prakticky identická kola. Rám (vidlice a zadní "vidlice" - chainstay - neznám český název) musí být trochu širší, ale dneska se i silniční dělají na aspoň 28mm pneumatiky. Mám kamarády, kteří mají jeden bicykl a k němu dvě sady kol s pneumatikama a podle toho, jestli jedou na štěrk nebo na cestu, tak jenom přehodí a jedou. Já mám starší závodní kolo, na které nasadím jenom 23-24mm (25mm je už hodně na hraně) a s jakoukoliv cestou nemám problém, občas ho vezmu i na polní či lesní cestu nebo lehký štěrk. Trochu klouže při ostřejší jízdě a v zatáčkách a samozřejmě více drncá, ale na kratším úseku se to dá přežít. Vždycky se dají trochu odfouknout pneumatiky, i když samozřejmě 28mm je v tomhle určitě lepší...

Brašny určitě ok, košík nejspíš taky, uprostřed by ty kola měly vypadat stejně, ale asi lepší zkusit. Samozřejmě asi lepší hliník, carbon je náchylný na odření, takže různé košíky a jiné konstrukce by byly zbytečné riziko.

S tou cenou je to složitější. Silniční se obvykle staví na výkon a každý gram je tam poznat. Takže se často osazují lepšíma komponentama (od Shimano 105, Shimano Ultegra, SRAM Rival, SRAM Force) a ty tu cenu zvednou. Mountain bike nebo ty hybridy je masovější zboží, po kterém jdou lidi v supermarketu, takže je tam lepší výběr největšího šrotu za nejnižší cenu . Takže u silničních bych se podíval po nějakém méně značkovém, svého času jsem koupil Dema Alvito za cca 10kKč (rok 2003), komponenty na úrovni Shimano Altus nebo Acera, ale fungovaly. Problém můžou být převody, silniční se obvykle dělají jenom 2*X, takže při indexovaném řazení to bude vyžadovat asi výměny přední páčky. A samozřejmě kotoučové brzdy jsou taky spíš u vyšších modelů... Schůdnější varianta může tedy být opačná - vzít ten hybrid, nahradit pneumatiky (pokud jsou kola standardní 700c) a případně řídítka (pokud jsou široká a preference je mít berany, které jsou rychlejší)...

Ten Merida Speed 100 vypadá slušně, komponenty tedy nízká kategorie (dokonce mix Shimano a Sunrace), docela těžké, ale na hybrid asi ok, nejspíš to odpovídá ceně. Kola 700c, takže se dá nasadit prakticky cokoliv. Ale jestli je to lepší než současné, netuším...

[Jendа]

Běžně se rozlišují kategorie road, gravel a mountain.

Všechny obchody co znám treková kola znají, občas tomu říkají i crossová. Naopak gravel když jsem byl malý neexistoval . Nevím jak to definovat, za mě to má 28" kola, poměrně hladké pláště 28-40mm, závity na nosič a blatníky, a posed co není jako na silničce.

košík nejspíš taky, uprostřed by ty kola měly vypadat stejně

Já nemyslím košík na lahev, ale košík co se dává na nosič a pak se do něj dávají věci (viz ta fotka v předminulém blogpostu) ;)

vzít ten hybrid, nahradit pneumatiky (pokud jsou kola standardní 700c)

To jsem v podstatě udělal, resp. z 38mm jsem šel na 32.

[ehmmm]

To je kosik, jak pro babku na nakup. :) Kdyz prsi, tak tohle cele vetesnictvi nejak zakryjes plachtou? Za mych mladych let jsem mival dve brasny na stranach. V jedne obleceni, ve druhe jidlo a naradi. A nahore jsem mel v batohu spacak a kus stanu. Batoh v igelitovem pytli a co nejpevneji pritazeny gumicukem k nosici. Ja ho vozil na sirku, nekdo podelne. Za gumicuk se obcas strcily plavky nebo nejake triko/bunda, co bylo v pohotovosti navrchu. Ale s takovymhle vetesnictvim v kosiku bych byl v kolektivu obliben, protoze bych se stal tercem posmechu ja a ne nekdo jiny. :)

Kategorie kol neresit.

Co se tyka posedu, tak ten si do jiste miry muzes udelat, jak potrebujes. Sedlo nahoru/dolu dopredu/dozadu nebyva problem. A riditka nahoru/dolu taky jdou, dopredu/dozadu to je na vymenu predstavce, ale kdyz vis, jak ti to vyhovuje, tak si to tak proste udelas, nebo nechas udelat. Ja holt miluju berany, protoze tam je tolik moznosti, jak je drzet.

Plaste a kola nema cenu resit, at si tam kazdy da, co chce. Kdysi jsem dokonce mel jedno kolo vetsi (630) a jedno mensi (622). Az se na to deda nemohl koukat a sehnal mi jeste jeden rafek 622. A co se tyka tloustky, tak na turistickem favoritu po tatovi jsem snad vzdycky mel jeden plast sirsi a jeden uzsi. Dva naprosto stejne plaste na kole jsem snad nemel nikdy. Proste jak to vyslo.

Kdybych se k tomuto druhu turistiky jeste kvuli detem vratil, tak co bych asi opravdu chtel, je mensi maly tac. Kdysi jsem mival 42 zubu, v 17 jsem si koupil prvni 39 zubovy a u tohoto cisla jsem uz zustal. Po trojtacu jsem nikdy netouzil, protoze si myslim, ze nez nejmensi tac, tak to uz je rychlejsi tlacit.

[Jendа]

Kdyz prsi, tak tohle cele vetesnictvi nejak zakryjes plachtou?

Tohle a/nebo velký igelitový pytel na odpadky. Brašny taky musím zakrývat extra, protože ten defaultní kryt z Lidlu (má to vestavěnou takovou čepičku) za chvíli proprší.

Za mych mladych let jsem mival dve brasny na stranach.

Tak já s tímhle taky jezdím do práce a tak, a přijde mi pohodlnější mít věci normálně v batohu než v brašnách (a gumicukovat batoh k nosiči několikrát denně každý den nebudu). Brašny nasazuju na vícedenní výlety (nebo servis když vezu víc nářadí) když se to do košíku/batohu nevejde.

Po trojtacu jsem nikdy netouzil, protoze si myslim, ze nez nejmensi tac, tak to uz je rychlejsi tlacit.

Tak já bych si taky vystačil se dvěma, konkrétně třeba 24 a 38. (teď mám 24, 34, 42; měl jsem 28, 38, 48 a to bylo dost velké; vzadu mám 11-34).

[kvr]

Po trojtacu jsem nikdy netouzil, protoze si myslim, ze nez nejmensi tac, tak to uz je rychlejsi tlacit.

Ohledně táců - při ideální frekvenci, řekněme 90 rpm (doporučuje se 85-110) a běžné kombinaci trojtácu 24-48 a cassettě 11-32 je rychlost jízdy

90/60*24/32*2.1*3.6 = 8.5 km/h

. To je pořád vysoko nad běžnou chůzi a mírně pod běh po rovince běžného člověka. A touhle rychlostí jezdí běžný smrtelník tak 8-10%+ stoupání, kde ten běh bude s bídou na úrovni chůze.

38/11 bude mít limit pohodlí někde na 45 km/h (při 105 rpm), když to člověk nechce rozpálit z kopečků, tak na běžné ježdění asi ok. Takhle malý dvojtác se ale nejspíš nemusí vlézt na běžné silniční kolo, pokud nepůjde přehazovačka posunout...

Jinak dneska jsou běžnější spíš 53-39 (to spíš závodníci), 52-36 a 50-34. Osobně mám tu druhou a třetí variantu, jako amatér bych preferoval spíš tu třetí, na 65 km/h to stačí a pak už člověk získá víc změnou pozice a na 16% krpály čím menší vepředu, tím lepší

[ehmmm]

V mladi ve skautu jsme cykloturistice s brasnama dost holdovali a jezdili jsme na normalnich favoritech. Zrovna ty Zdarske vrchy byla moje prvni vyprava cca ve 13 letech. Nejhezci zazitek byl z Cesko-Slovenskych hranic na Rohace (na Tatliakovu chatu, ale brasny jsme nechali dole na Zverovce), ale to uz jsme byli starsi. Ale nasi vedouci jezdili normalne v Alpach.

[Jendа]

Hm, teď koukám, že existuje MERIDA SPEEDER 100 2020 za 19k, to nebývalo. (pozn. chci 3x8, asi bych překousl i 3x9, ale určitě ne víc, protože cena kazet a řetězů)

[Jendа]

Ale furt nejsem moc přesvědčen o výhodách proti treku, na který jsem dal užší pláště. Ještě by asi pomohl posed, ale to zase nevím jestli v tom vydržím 10 hodin denně.

[_]

Váha je irelevantní, těch 10 kg navíc si ani nevšimnu. Jasně, pro závodníka to znamená zejména pomalejší/namáhavější akceleraci, ale já na kole nezávodím, používám ho pro rekreaci a jako dopravní prostředek - těch 10 nebo kolik kilo je mimo mou rozlišovací schopnost. A pneumatiky si můžeš dát na kolo jaké chceš, já používal silnější pneumatiky i na neelektrickém kole, kolo musí projet i mírný terén (lesní cstu, polní pěšinu atd.), silniční speciál je pro závodníky a pro buzny.

[Bherzet]

Pak budete muset 4h nabijet

Neumí se to dobíjet při šlapání? Ale netroufám si odhadnout, kolik energie se tím tak může dát vyrobit.

[_]

Většina kol nemá rekuperaci. Neumí se to udělat dostatečně efektivně aby to mělo smysl.

[Jendа]

Naprosto zanedbatelně, ale ty 4 hodiny jsou stejně blbost, lipolky se normálně nabíjí 2C a poslední kousek 0.5-1C, takže to je za hodinu (pokud máš zdroj co to dá).

[Gréta]

co znamená taková ta železniční smyčka u sokoleče hele :O :O

[Michal Kubeček]

To bude železnbiční zkušební okruh u Velimi.

[Jendа]

Železniční zkušební okruh Cerhenice

[xxx]

To je zpozdovaci smycka CD.

[Jendа]

[Petr Fiedler]

[xkucf03]

Tam se hodinu točí vlaky, když se mění letní čas na normální?

[Gréta]

voni je prej pokaždý na hodinu zastavěj ty vlaky když se mění čas :O :O :D :D

by fakt teda jako asi bylo lepší kdyby se točili vtý smyčce misto uplnýho zastavení :D ;D

[trekker.dk]

Akorát se do té smyčky dát vjet jen jedním směrem, takže vyjet bez zastavení by moc nešlo... teda ne tak, aby ten vlak mohl pokračovat původním směrem

[_]

to si myslím, že není u ČD nutné, aby vyjel původním směrem

prostě vyjede opačně a někudy to objede

[PepaSFI]

jo to je pravda a je to jedna z věcí proč nesnáším změnu času. Že je to úplná pitomost beze smyslu, to bych ještě nějak překous ale že se kvůli tomu dějou takovýhle šílenosti, to mi fakt hlava nebere. Proč ten vlak kurvadrát nemůže normálně pokračovat? Že by do další stanice dojel "dřív" než vyjel? No to by se toho stalo. Nejspíš by nastal chronoklasmus s anihilací, vesmír by přestal existovat a vzniklo by něco mnohem bizarnějšího. Při opačný změně vlak nabere paušálně hodinu zpoždění a děje se něco? Prd.

[trekker.dk]

Že by do další stanice dojel "dřív" než vyjel?

Přemýšlel jsem nad tím, jestli tady někdo tu otázku položí, ale pak jsem si říkal, že na to všichni přijdou. No, spletl jsem se

Vezměte si vlak, který přijede do stanice v 2:59 a má odjet v 3:02. Pokud bude kurvadrát normálně pokračovat, tak ujede lidem, kteří na něj přijdou v 3:01. A pak všem ostatním v dalších stanicích, ze kterých by takhle odjel s hodinovým předstihem.

[PepaSFI]

Zatímco když vlak nabere paušální zpoždění, všichni zcela jistě všechno stihnou. Všecko má dvě strany. Ale zatímco s tím zpožděním nic nenaděláme, teda kromě toho že jsme na ně tak trošku zvyklí, ten předstih by šel aspoň částečně řešit poznámkou v jízdním řádu že dne toho a toho vlak až do konečné stanice jede podle původního času.Samozřejmě by to neřešilo všecko, s tím se, když už nám připadá tak príma dělat bordel v čase, musíme smířit.

[trekker.dk]

předstih by šel aspoň částečně řešit poznámkou v jízdním řádu že dne toho a toho vlak až do konečné stanice jede podle původního času

Tj. muselo by se tam napsat, že odjezd ze stanice je 2:55 CEST a odjezd z další stanice 2:15 CET. Ne, že by to nešlo, ale podle mě je to horkej kandidát na §6 cestující by to nepochopili.

Nicméně abych řekl pravdu, kdybych si jako cestující měl vybírat, tak radši budu hodinu navíc sedět (v tuhle hodinu spíš ležet) ve vlaku, než abych musel někde čumákovat na nádraží

[kvr]

Tak ono je tam toho mnohem víc. Například by vlak, který vyjel v dřívější hodinu, najednou nenavazoval na vlak, který vyjel až po změně. A lidi by museli zkoumat, kde a v kolik vlaky startujou, aby si dokázali dát jednotlivé spoje dohromady (+ vyhledávací software samozřejmě, + interní plánování průjezdnosti dopravy).

Dalších negativ by byl plný pytel. Sorry jako, ale člověk by čekal, že na portálu, kde se pohybují převážně vzdělaní lidi a kde pravidelně zaznívá kritika na vládu a všechny ostatní, budou lidi trochu přemýšlet, než něco napíšou...

[Michal Kubeček]

Na druhou stranu, část z těch "neřešitelných" problémů se týká i jarního posunu, kde je nelze obejít tím, že by vlak někde počkal -1 hodinu.

[trekker.dk]

Na druhou stranu to, že je něco blbě jeden den v roce, není argumentem pro to, aby to bylo blbě dvakrát ročně.

[xkucf03]

V první řadě by se mělo přestat se střídáním času / letním časem – to je primární příčina toho „blbě“.

Jinak ale „blbě“ je i to, že člověk sedí hodinu ve stojícím vlaku, přestože by mohl jet a stihnout třeba jiný spoj. Stejně tak je „blbě“ to, že by ten jízdní řád vypadal jinak než v jiné dny nebo že by to bylo výpočetně náročné. Jde tedy o to, čemu dáme přednost resp. co považujeme za větší problém.

To hodinové čekání dokážu pochopit jako zkratku a náhradní řešení v době, kdy se jízdní řády sestavovaly ručně. Dneska bych ale čekal, že se díky počítačům dokážeme dopočítat lepšího řešení.

[trekker.dk]

S dovolením bych vám to trochu upravil: V první řadě by se mělo přestat se střídáním času / letním časem

Dneska bych ale čekal, že se díky počítačům dokážeme dopočítat lepšího řešení.

Otázka je, jestli kvůli jedné hodině za rok v noci má smysl vydávat peníze na to, aby to ten počítač uměl. Kolika vlaků se to reálně týká? A kolik z toho jsou spací vlaky, které vás vezou přes nos a někam dovezou ráno, takže si prostě jen hodinu přispíte?

[kvr]

V první řadě by se mělo přestat se střídáním času / letním časem – to je primární příčina toho „blbě“.

Tak ono téměř každá věc má nějaké klady a zápory. A rušit bezhlavě každou věc, která má nějaké zápory, je poněkud krátkozraké. Zvláště, když je v tomto případě argument postaven na něčem, který se týká skoro nikoho, bo většina lidi v té chvíli stejně spí (tím neříkám, že argumentů není víc, ale poukazuju na nesmyslnost vyzdvižení jednoho z nejméně podstatných). To je bohužel celá příčina dnešního hnutí (nepřekvapivě přichazejícího z dlouhodobě nekonzistentní EU, i když i u nás máme "silné" reprezentanty) - někdo dostane "skvělý" nápad postavený na omezené argumentaci a ovečky hned začnou jásat, protože ani autor, ani většina oveček není schopna identifikovat a uvědomit si důsledky všech výhod a záporů...

Otázka je, jestli kvůli jedné hodině za rok v noci má smysl vydávat peníze na to, aby to ten počítač uměl. Kolika vlaků se to reálně týká? A kolik z toho jsou spací vlaky, které vás vezou přes nos a někam dovezou ráno, takže si prostě jen hodinu přispíte?

Těch vlaků je sice docela málo, ale chaos by to způsobilo docela slušný. Počítače by to nějak zvládly, ale pro lidi by to byl větší problém, nejen pro ty, kteří by jízdní řád četli, ale už při zadávání. Prostor pro lidskou chybu a v důsledku toho i technickou je obrovský.

Technicky, docela by mě zajímalo, zda je to opravdu striktně tak, že od 2:00 je vše v jízdních řádech v čase po přesunu (což by šlo, pokud se doprava na hodinu skutečně zastaví). Jinak by byla asi komplikovaná a náchylná na chybu detekce, jaký je skutečný "Instant" čas.

[PepaSFI]

ono je to spíš než "rušit bezhlavě" takové to setrvávání v něčem co je nefunkční, přežilo se to ale jsme na to vlastně zvyklí a vadí to vlastně jen trošku, teda dost ale když ono to je takový, no my to vlastně nemůžem jen tak zrušit protože eeeeééééé no ale ono to sem tam někomu vyhovuje akorát nějak nevíme v čem....

By mě zajímalo jestli se i autobusy musí někde u lesa zastavit aby nedělaly chaos v jízdním řádu, nebo jak se to řeší s pracovní dobou, povinnýma přestávkama, s technologiema navázanýma na čas. Můj ty světe kulatej, to je bordel, jen kvůli tomu aby někdo měl večer víc světla když si chce jít po práci hrát s dětma do hospody.

[kvr]

No zjevně to asi tak jednoznačné a nefunkční není, když se na tom dost lidí neshodne. Víc světla večer lidem vyhovuje (pokud jenom nečumí na bednu nebo do počítače, pak jim to naopak může spíše vadit, ale to v zásadě mají pak úplně jiné životní problémy). Stejně tak je příjemné, že děti nevstávají už ve tři ráno, kdy vysvitnou první paprsky slunce (nebo naopak nemusí spát v totálně zatemněném nepřirozeném prostředí jako potenciální workaround).

... ale to se tu řešilo blíže zhruba před rokem. Podstatou sdělení bylo, že nelze osekat problém na jednu výhodu či nevýhodu a rozhodnout se podle toho. Bohužel tak dost lidi přemýšlí a to je příčinou daleko většího chaosu. Nedivil bych se, až (pokud) dojde ke změně času, tak ty negativa ovcím dojdou a začnou skoro všichni vřískat, že chcou střídání zpátky.

[Bherzet]

Já se na to dívám jednoduše: hodiny ukazují čas, čas je fyzikální veličina a nějak s tím hýbat nebo si závadět různé druhy časů (občanský, …) je nesmysl. Klidně by po celém světě mohl platit TAI (UTC bez přestupných vteřin) a ničemu by to nevadilo, naopak by to jakoukoliv práci s časem významně usnadnilo.

Kdykoliv ale přijde řeč na zrušení posunů času, začne se ukazovat, jak shnilý je systém všude okolo. Normálně bys čekal, že si ten režim budou lidi upravovat nějak individuálně a když začne později svítat, začnou teda později vstávat. Jenže s tím se skoro nikde nepočítá a vzato do důsledků by se celá ta společenská mašinérie rozpadla jako domeček z karet.

Školy začínají v osm a všech 20 - 30 dětí tam musí být ve stejnou chvíli na minutu přesně. Tak to vždycky bylo a být to tak prostě musí (protože to tak vždycky bylo). Kdyby si rodiče chtěli přispat, tak v řadě rodin bude problém, že se dítě do školy nebude mít jak dostat. Moji prarodiče do školy vyrazili pěšky přes pole a problém to nebyl. Dnes by samozřejmě samotné dítě pustil do víru velkoměsta mezi všechna ty auta, která vozí děti do škol a lidi do práce, jen blázen. Lepší je taky jet autem, protože až zhruba někdy po 12. roce života je mozek vyvinutý dostatečně na to, aby se dítě naučilo silnici přecházet bezpečně (namátkou [1, 2] – tu přesnou studii už nenajdu).

Od posunů časů se dostáváme k tomu, že města jsou ve skutečnosti brutálně nepřátelská místa pro život. Takže se lidi stěhují na periferie měst, kde i malé dítě je možné bez obav nechat vyběhnout ze dveří, protože nežije na betonovém ostrůvku, který je ze všech stran lemovaný frekventovanými silnicemi, ale má to teda ten drobný problém, že jak to dělá víc a víc lidí, tak víc a víc lidí potom zase zpátky do těch měst dojíždí a dělají z nich zase o to víc nepřátelská místa pro život.

Myslím si, že tu prostě dost chybí koncept nějakých „obytných zón“. Ve smyslu, že se udělá čtvrť pro pár stovek/tisíc lidí, uvnitř budou parky, jesle/školy/školky atd. Snad s výjimkou malé prodejny potravin (nebo podobného základního sortimentu) by tam nebyly žádné komereční prostory a hlavně žádná auta. Ty dopravní tepny (garáže, silnice, klasické MHD atd.) by byly až okolo, přičemž od nich by ta čtvrť byla izolovaná přinejmenším nějakou linií stromů, popř. i uzamykatelnou brankou. Kdyby se s tím počítalo už v návrhu, tak prostě není problém tam na tu několikaminutovou cestu „ven“ udělat krytý chodník, lanovku, nebo co já vím.

Ono to zní strašně absurdně, ale já si fakt myslím, že už tohle samo o sobě by vyřešilo podstatnou část problémů, které se mj. manifestují v těch diskuzích o zrušení střídání času.

PS: Není to tak extrémní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vyrůstal jsem v podstatě v podobných podmínkách – před barákem sice byla frekventovaná silnice, ale za tou už pak byla klidná a poměrně rozsáhlá čtvrť, kde té dopravy bylo minimum a jako kluci jsme se tam směli volně pohybovat. Rodiče věděli, že když něco provedem, místní důchodci to pak na nás nabonzují.

[hefo]

Podľa mňa tu zmiešavaš príliš veľa navzájom nesúvisiacich vecí.

Svet sa od časov prarodičov zmenil, a väčšina ľudí už nepracuje v poľnohospodárstve na statku v mieste bydliska, ani v jednomužných remeselných prevádzkach. Každá netriviálna priemyselná výroba vyžaduje tesnú kooperáciu pracovníkov a teda pevnú pracovnú dobu (obrazne - nebude celá linka čakať, kedy dorazí ten, čo má šróbovať pravý horný šrób) a služby zas konkrétne otváracie hodiny, aby zákazníci vedeli, kedy môžu prísť (obvykle to nie je sám majiteľ koloniálu či obuvník, ktorý keď nie je "dole v podniku", tak je niekde v dome či na záhrade, a stačí mu zazvoniť a príde). A z toho vyplývajú aj ostatné výhody a nevýhody - verejná doprava je tiež dimenzovaná na hlavné dopravné toky (a školy sa tomu často prispôsobujú, trebárs naša dedinská škola, ktorá má začiatok upravený na 07:30 podľa príjazdu autobusov z okolitých dvoch obcí).

Upravovanie si režimu individuálne je pre podstatnú časť spoločnosti jednoducho nereálne, kvôli väzbám medzi jednotlivými subjektami v spoločnosti.

[Bherzet]

Jenže to, co v praxi nejčastěji lidem bude bránit dohodnout si v práci posun pracovní doby (kde relevantní, tak samozřejmě skupinově), velmi často bude právě ta potřeba starat se ráno a odpoledne o děti. Podle mě to fakt úzce souvisí. Je velký rozdíl, jestli se na začátku pracovní doby domlouvá deset bezdětných lidí, nebo deset rodičů, kteří vedle toho ještě fungují jako taxikáři a pokud by se jim měla posunout pracovní doba, museli by řešit koordinaci se školou dítěte, kde i kdyby to bylo možné, muselo by se na posunu rozvrhu dohodnout 20 - 30 dalších rodičů a učitel (nebo ve vyšších ročnících teda spíš celá škola), atd.

To je v praxi naprosto nereálné – neděje se to teď a nedělo by se to ani po zrušení posunů časů. Teoreticky by si kvůli tomu vstávání nikdo posouvat nemusel, ale přesto se tak děje.

Celý ten systém je prostě rozbitý. Zrušení posunů času podporuji spíš proto, že to tu demenci podtrhne a s trochou štěstí to za půl století povede k nějaké změně k lepšímu, nebo tak něco. Krátkodobě je to prostě z bláta do louže – stávající stav stojí za hovno a po zrušení posunů to bude na hovno taky, jen trochu jinak.

[trekker.dk]

Myslím si, že tu prostě dost chybí koncept nějakých „obytných zón“. Ve smyslu, že se udělá čtvrť pro pár stovek/tisíc lidí, uvnitř budou parky, jesle/školy/školky atd.

Takový koncept tu existuje a jmenuje se malé město. A přestože je to tak skvělý koncept, kupodivu se odtud lidé stěhují do toho nepřátelského místa pro život

[Bherzet]

Irelevantní. Stěhování za prací, službami a kulturním vyžitím nijak nevyvrací existenci uvedeného problému. Tím spíš, když ten problém existuje i na těch maloměstech. Frekvence dopravy je nižší, ale o to zrádnější bude, když zrovna něco pojede. Infrastruktura typicky bývá mnohem horší (semafory, chodníky, přechody).

K tomu, co popisuji, mají mnohem blíž klasické vnitrobloky a sídliště. Vnitrobloky bývají akorát moc malé a typické sídliště je zase nudná placka, kde je pár trávníků a uprostřed prolejzačky a pískoviště. Ten terén nemá žádnou duši a omrzí se rychleji než výrazně menší, ale trochu členitá zahrada. Pak by se mně osobně líbil vedle silnic stejně tak široký pás s nějakou zelení pro pěší a cyklisty, což by pomáhalo mj. při úporných vedrech.

Moderní architektura kroky tímto směrem dělá a v omezené míře je možné upravit i ta stávající města, ale bude trvat desítky let než se to nějak projeví. Z mé strany to nebyl nějaký návrh, ale prostě pozorování. Za názorem, že města jsou ve skutečnosti nepřátelská místa pro život, a že se to pak významně projevuje i v péči o děti, si stojím. Ostatně kdybych chtěl slovíčkařit, tak řeknu, že tím životem jsem nemusel nutně myslet jen život lidský.

[trekker.dk]

Aha, takže zklidňování - přátelské místo pro život, kam se ovšem málokdo bude mít zájem dostat. Vymýšlejte dál, ale hlavně to neuvádějte do praxe - tam, kde to zkusili, to moc nefungovalo.

[trekker.dk]

By mě zajímalo jestli se i autobusy musí někde u lesa zastavit aby nedělaly chaos v jízdním řádu

Existuje vůbec linkový autobus, který jede a někde staví v noci ze soboty na neděli?

[trekker.dk]

Technicky, docela by mě zajímalo, zda je to opravdu striktně tak, že od 2:00 je vše v jízdních řádech v čase po přesunu

Jízdní řád žádný přesun času nezná.

[Fluttershy, yay!]

Jízdní řády beztak obsahují výjimky pro vybrané svátky atp. Mít tam zvláštní případ pro posun času (jehož zrušení z biologických důvodů plně podporuji) je vcelku detail.

[hefo]

To nepochopenie je jedna vec, ale dôležitejšie sú prestupy/nadväznosti na spoje, ktoré začínajú až po 2:00 CET, to by cestujúci ešte menej chápali, keby niekedy o piatej dorazili načas osobákom na prestupnú stanicu a tam mali zistiť, že rýchlik je už dávno preč.

[hefo]

Aha, kua, už to dávno niekto spomenul, ale ja som si nereloadol diskusiu od včera večera, keď som si to otvoril, ale už sa mi to pred spaním nechcelo čítať...

[j]

Ty ji ani nepotrebujou ... nebo jak bys vysvetlil, ze vlak ma 20 minut uz ve stanici, ze ktery startuje?

Mimochodem, ucel je, do cilovy stanice dojet s nejmin 31 minutama (pokud si to dobre pamatuju), protoze kdyz je sekera aspon 31, tak dostava obsluha priplatek za prescas.

A prave proto u nas muze zdatny cyklista smele konkurovat vlaku, do cile nejspis dojede +- stejne. Naprosto bezny je tu totiz 100km za 4+ hod, Zadnou vyjimkou ale neni ani 6+.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[jozka]

nebo jak bys vysvetlil, ze vlak ma 20 minut uz ve stanici, ze ktery startuje

.

"Obeh souprav" je to kouzelne slovni spojeni.

[PepaSFI]

říká se, že v srpnu 1968 tam navedli vlak se sovětskýma vojákama a prý to docela trvalo než zjistili že jsou na kolotoči. Což ani nepřekvapí, běžní vojáci nesměli vědět kam jedou, mnozí ani netušili kde se octli a ikdyby si někdo všiml, o rozkazu se nediskutuje. Nižší velení zrovna tak, kdo by se odvážil dotazovat se nahoře, jestli náhodou není něco špatně páč mám divnej pocit že už třetí den jedem stejnou krajinou, kolem stejných čumilů co se furt něčemu smějou.

[_]

při průměrném ruském IQ cca 65 mě to ani nepřekvapuje

i Pavlov a Mendělejev byli ve skutečnosti Ukrajinci

[Gréta]

by to taky šlo použit vobráceně jako urychlovač rychlíků :D ;D

[JiK]

uvedom si, ze pri rostouci rychlosti tech vlaku by rostla hmotnost tech vlaku, resp. rostla by hmotnost cele soustavy vlak a urychlovac, az k nekonecnu.

[trekker.dk]

K nekonečnu nebo Vmax + (cca) 8km/h, podle toho, co by bylo menší

[Michal Kubeček]

U vlaků ČD lze hovořit o úspěchu, když dosáhnou desetiny rychlosti zvuku.

[Michal]

Dobrovolne do Brna?

[Jendа]

Jednou tam bylo CTJB a jednou pohřeb babičky…

[Max]

Já dokonce jezdím za tchánem a tchýní až za Brno! Tzn. do území mezi Brnem a Kyjevem. Je to tam úplně jiný svět :D.
Zdar Max

[Petr Fiedler]

Neměl jsi náhodou na mysli Kyjov? Protože Kyjev, to už by byl moc brutus.

[Max]

Né, myslel jsem Kyjev :).
Zdar Max

[Petr Fiedler]

Tak ona Praha je taky mezi Brnem a Kyjevem, akorát z druhé strany, no. A aky je to tam úplně jiný svět. Nedávno jsem tam byl a zítra tam jedu zase a docela se těším.

[Trump je vůl]

Záleží na směru. Již staří Římané věděli, že na východ odkudkoliv to stojí za hovno.

[Petr Fiedler]

Ano, špatné je to všude, ať to bereš odkudkoli.

[Trump je vůl]

To právě ne, ten směr je důležitý. Je rozdíl se přestěhovat z Ruska do USA (nebo z Česka na Slovensko/Ukrajinu) nebo naopak.

[Michal Kubeček]

Není Rusko jako Rusko (a USA jako USA). Z východních částí Ruska je USA… na východ. A taková Aljaška je na východ ze skoro celého Ruska. Kdo jde pořád na východ, octne se na západě. :-)

[Trump je vůl]

Tak jsou dve možnosti, jak se s tím vyrovnat. Buď se to láme na 180° vychodní/zapadní délky nebo je možné, že například přestěhovat se z Asie do USA taky připadá dotyčným osobám na hovno. To nedokážu posoudit, protože jsem se přes 180. poledník nikdy nestěhoval ani necestoval a s asijsou kulturou jsme se nikdy nesžil.

Římští vojáci, kteří vyryli tento nápis do zdi v Athénách, ovšem nepoužívali Greenwichský poledník jako referenci pro počítání západo-východní polohy, takže pravděpodobnější je druhá možnost. Také ovšem neznali Rusko, takže je možné, že je třeba tuto univerzální poučku doplnit o poznatek, že do Ruska je to na hovno vždy, bez ohledu na světové strany.

[...]

Já tam jezdím rád, krásný holky, dobrý pivo (ne tedy Starobrno), prostě fajn město.

[skajrajdr]

Prolitnul jsem diskuzi nahore a zkusim ti dar par tipu. Pokud ti prijdou jako nesmysl, tak se na ne klidne vykasli.

Já jsem na tom aktuálně tak, že na začátku dokážu držet víc

Tohle je klasicka chyba, pokud chces jet daleko. Mam s tim sam problem, ale zpocatku vyletu je treba se fakt krotit, i kdyz je sil na rozdavani. Kouknout se, kolik pojedu, rozpocitat pokud mozno rovnomerne tempo a toho se drzet. Prvnich par hodin se budes holt nudit:) Jidlo, jidlo, jidlo - hlidej si jidlo, jakmile zapomenes jist, po par hodinach te to zacne omezovat na vykonu. Ja se snazim jist kazdou hodinu a fakt mi to ke konci pomaha. To same piti. Nejhorsi je, ze uz se to neda dohnat pokud na jednu z veci zapomenes.

optimalizují na „chci se dobře umístit v závodě, který trvá dvě hodiny“. Já optimalizuju na „chci za týden dojet z Prahy k moři a zpět“

Silnicni cykliste jezdi intervaly a pritom optimalizuji na mnohem delsi zavody. Pokud chces cilene trenovat, tak se intervalum nevyhnes. Nicmene ja si myslim, ze to ty ani nechces a je to pro tebe zbytecne. Na cestu chci "jet k mori a zpet" chces natrenovat neco jineho. Trochu to souvisi s prispevkem nahore. Tvuj cil je naucit tvoje telo zdolavat dlouhodobou zatez a/i pritom regenerovat. Takze jezdi dlouhe trasy, postupne prodluzuj, hlidej jidlo, piti a konstantni vykon. Zejmena zpocatku ti ten konstantni vykon pomuze. (A pak zacnes s temi intervaly:)

Já mám trek, protože se bojím, že se silničkou nepůjde jezdit po silnicích v české kvalitě, a nepůjde na ni přidělat nosič s košíkem a brašnami.

Jde to v pohode, zvlast kdyz uz ted mas trekove kolo s plasti 32. To je dneska na silnicku normalni velikost. Co mluvi pro silnicku:

1) posez - cim rychleji jedes, tim vic vynakladas na prekonani aerodynamickeho odporu. Takze nesedet na tom uplne vzprimene ti vyrazne pomuze a usetri. Navic mezi silnickama je hodne rozdilu, delaji se fakt zavodni geometrie, ale i celkem pohodlne. A pozor, ac je to rozsireny omyl, sedet vzprimene je pro pater spis horsi nez lepsi. Pater zpracuje razy lepe kdyz neni uplne kolmo.

2) moznost uchopu - na beranech mas typicky vice moznosti kde se chytit

3) prevody - rozdil v cene 2x10/2x11 vs 3x9 fakt neni velky. A hlavne ziskas jednu dulezitou vec - mensi skoky mezi prevody. A to se hodi kdyz chces mit porad konstantni vykon viz vyse.

Zaverem, zkus si nekam zajit a silnicku si pujcit (treba decathlon). Treba zjistis, ze te celkem posune a budou se ti tyhle streky budou jezdit lepe. Ostatne i podle jmena, silnicni kolo je prekvapive na jezdeni po silnici nejvhodnejsi:)

[Jendа]

Díky.

Kouknout se, kolik pojedu, rozpocitat pokud mozno rovnomerne tempo a toho se drzet. Prvnich par hodin se budes holt nudit:)

Jo, to jsem teď taky zkoušel, ale bohužel na trase (Praha - Příbram - Sušice - Svojše), kterou jsem jel naposledy v roce 2016 (kdy jsem byl tlustej a byla to moje první takhle dlouhá cesta), takže i když to bylo o něco lepší, tak nevím, jestli tímto, nebo celkovým zlepšením fyzičky. A ano, i s tou nudou, kdy jsem se Praha - Líšnice - Mníšek pod Brdy strašlivě coural, jenom aby tepovka nevylítla nad 150 .

Ja se snazim jist kazdou hodinu

Ty jo, tak to je hodně často.

A pozor, ac je to rozsireny omyl, sedet vzprimene je pro pater spis horsi nez lepsi. Pater zpracuje razy lepe kdyz neni uplne kolmo.

Jo, to vím, ale ještě je tu krční páteř, když máš hlavu zakloněnou.

rozdil v cene 2x10/2x11 vs 3x9 fakt neni velky

Porovnával jsem to s 3x8 . A jinak mi nepřijde, že by odstupňování byl nějaký můj problém, a to jezdím podle měřiče kadence (snažím se kolem 90).