Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »Americká společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem ChatGPT, by měla zájem o webový prohlížeč Chrome, pokud by jeho současný majitel, společnost Google, byl donucen ho prodat. Při slyšení u antimonopolního soudu ve Washingtonu to řekl šéf produktové divize ChatGPT Nick Turley.
Po roce vývoje od vydání verze 1.26.0 byla vydána nová stabilní verze 1.28.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.28.
Byla vydána nová verze 10.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 211 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 800 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy.
Na podzim tomu budou 4 roky, co skončila inkluze a i ti největší kolenovrti pochopili, že bez počítače a internetového připojení budou jejich ratoleti s prdeli. Náhlá poptávka vystřelila ceny notebooků do nechutných výšin a z bazarů bylo vykoupeno vše, co bylo ještě jakž takž použitelné.
V blogpostu s názvem Všechno má svůj čas (17.3.2024), jsem se zmínil že se můj oblíbený stroj, po 11 letech 4 měsících a 4 dnech odebral do věčných lovišť. No. Zdá se, že své poslední slovo ještě neřekl protože se mi nabínul kamarád, že vadný spínač vymění. Stalo se a příští týden do něj přehodím původní střeva zpět. To, že jeho nástupce má horší rozlišení monitoru bych přežil, ale locknutý bios ne, protože má vypnutou HW akceleraci.
Ale nebude to na dlouho.
V listopadu 2012 jsem o tomhle stroji prohlásil, že je to optimální notebook pro linux a vypadá to, že se po 12 letech konečně dočkám jeho nástupce.
Když jsem tu publikoval před 18 lety první blogpost, přirovnal jsem tehdejší svět operačních systémů ke kontinentům. Dnešní IT bych přirovnal spíš k dobývání vesmíru, protože pominu-li blízká setkání třetího druhu, s mikropočítači typu Atari, Commodore 64, Sinclair, PMD, atp. tak po většinu dosavadního života dřepěl na zemi, v prostředí architektury x86, za posledních 20 let rozšířené o suffix _64 protože strojů jiných architektur jsem za tu dobu moc nepotkal.
Teprve nedávno mi bylo zapůjčeno Raspberry Pi 4, abych měl HW k testování disklessu pro ARM. Ale na takové hrátky je vhodná doba (jako každý rok), až poté co vypadnou studenti na prázdniny. A mezi tím mne požádal kolega, jestli bych neotestoval zapůjčený Lenovo Thinkpad x13s s procesorem Snapdragon 8cx Gen 3, zda-li by byl použitelný pro vědátory preferující linuxové prostředí.
To byla pochopitelně výzva. Ve skříni se nám totiž válí i jeden plonkovní Apple MacBook Air s procesorem M1, takže se naskytla příležitost ty stroje porovnat.
Jelikož ten ThinkPad x13s byl první notebook s ARM procesorem, na kterém běžel jiný OS než MacOS, dostal přednost. Instalátor Asahi se spouští z prostředí MacOS a s tím nemám – na rozdíl od kolegy, který byl zrovna na dovolené – absolutně žádné zkušenosti.
Zapůjčený stroj byl určen pro německý trh. Takže německá verze MS Windows 11 s českou lokalizací a německé popisky kláves – podobně jako má stroj, na kterém píšu tenhle text. Když se na ty klávesy moc nekoukáš, je to v pohodě, ale najít tu správnou klávesu bylo občas peklo.
Můj původní záměr, nabootovat nějaký live linux, vzal brzy za své. Stroj má jenom USB-C porty. A od té doby, co se rozmohly MacBooky máme věci USB-C dost probrané, protože si je jabkáči v nouzi půjčují, ale nevrací. Měl jsem jenom USB-C síťovku, protože jabkáči komunikují výhradně přes Eduroam. Jenže diskless pro ARM ještě nemám připravený. Ale spasil mne kolega, který mi než odjel na dovolenou, zapůjčil svou osobní redukci USB-C na USB-A.
K dispozici nebyla ani volná fleška – další oblíbený socialistický artikl. Zkusil jsem tedy nejprve nabootovat z mechaniky připojené přes zmíněnou redukci instalační CD debianu pro arm architekturu. Grub2 se sice chytnul, ale ramdisk instalačního média s něčím takovým nepočítal, takže to zachrochtalo a nic. Tak jsem se jak shánět flešku a dál postupoval podle návodu pro ThinkPad X13s.
Instalace Debianu proběhla v pohodě. Po restartu se objevil Grub2, ale vyskytnul se drobný zádrhel, protože jsem při instalaci zapomněl přidat ty doplňkové balíky. A tak jsem po restartu skončil s černou obrazovkou. Ovšem ani po doinstalování těch balíků a novém sestavení ramdisku přes chroot nebyl výsledek lepší.
Napadlo mne, že bude problém s ovladačem GPU. Zkontroloval jsem tedy verzi jádra spuštěného z instalačky a to bylo novější než to, které se nainstalovalo. Změnil jsem tedy distribuci na sid, a přes chroot to celé upgradoval a doinstaloval novější jádro 6.8.
Tentokrát již lightdm naběhlo a zrovna se k tomu přichomýtnul Pavel Píša, který se chtěl trochu odreagovat mezi zkoušením. Pochopitelně mu zvědavost nedala. Zajímalo ho, jak na tom bude na tomhle stroji jeho výukový soft a tak si hned vyzkoušel i to jak rychle ten Snapdragon 8cx Gen 3 kompiluje. Pochvalně si u toho mručel, že je to mnohem svižnější než stávající stroj který má, ale na nějaké komplexní benchmarky nebyl čas.
Pomohl mi s narovnáním pojmenování firmware blobů, aby jádro neřvalo a po doinstalování pipewire fungovala wifi i zvuk. Klávesnice, i přes počáteční nezvyk a německé popisky, se ukázala docela použitelná. Ale nestihnul jsem vyzkoušet, jak by na tom byl pod linuxem vestavěný modem (protože nemám volnou SIM kartu), kamera (protože mne to nenapadlo) a bluetooth.
Běžný software byl bez problému. Blender v pohodě, takže pokud jde o software, pro vědátory by představovaly problém jen aplikace jako Matlab, který zatím pro arm64 kompilován není. Ale v distribuci Debianu je qemu i Box64, takže si myslím, že by to mohlo fungovat v kontejneru a vytvoření nativní verze je podle mne jen otázkou času.
Velice sympatická je u toho stroje výdrž na baterii. Přestože jsem ho všelijak trápil, za ten týden jsem ho nabíjel všeho všudy dvakrát. A podle prospektu co jsme k tomu dostali má v prostředí MS Windows údajně zvládnout až 28 hodin přehrávání videa, ale nezkoušel jsem to. Poprvé jsem nechal baterii dobít když měla ještě 30%, protože jsem ho bral sebou na víkend. A podruhé jsem ho dal na nabíječku předvčírem, abychom ho vrátili s nabitou baterií a ve stavu v jakém jsme ho dostali.
Za sebe musím říct, že mi ten stroj byl sympatický a okamžitě bych po něm sáhl, pokud by obsahoval dva disky. V nastavení BIOSU/UEFI neměl žádné opruzácké ofuky a jsem přesvědčen, že jabkáči mají co závidět.
I v tomto případě jsem postupoval podle návodu, který se i v tomto případě mírně lišil od reality. Na grafické prostředí jsem se zatím vybodnul, protože mne v tuhle chvíli zajímalo především to, co a kam se nainstaluje, takže jsem se spokojil s instalací "Fedora Linux Minimal". MacOS dostal 300GB, Fedora 20GB a zbytek zůstal volný.
Potěšilo mne, že se používá Btrfs. Doinstaloval jsem si na jiné subvolume debian pro ARM a zkusil do něj najet. Bohužel neúspěšně a tak jsem pokračoval v testování v prostředí Fedory. Doinstaloval jsem lightdm a své oblíbené Xfce, ovšem veškerý můj zájem spadnul pod bod mrazu poté, co se mi nepodařilo rozběhat zvuk. Ale dám tomu ještě šanci.
Ve srovnání s tím co jsem měl v ruce předtím, mi přišelo prostředí MacOS strašně těžkopádné. Původně jsem si myslel, že je to dáno tím, že na tenhle OS a jeho klávesnici nejsem zvyklý. Jenže stejně líné to pak bylo i v linuxovém prostředí. Uznávám, že je procesor M1 už starší záležitost, ale čekal jsem lepší odezvy než má HP Probook 6475b z roku 2012 s procesorem AMD A6-4400M.
Ale mnohem víc mi vadí oser spojený se zaváděním a přepínáním OS.
Update k 1.7.2024 – repráky už fungují. Měl jsem sice doinstalováno vše co bylo potřeba, ale pavucontrol stejně vyhazoval při pokusu o spuštění chybu:
Error libGLESv2.so.2: cannot open shared object file: No such file or directory
Šmejdil jsem po internetu, až jsem narazil na diskuzní příspěvek, kde, uživatel Fedory řešil stejnou chybu. Ukázalo se, že to chtělo doinstalovat ještě balík libglvnd-gles, který zřejmě nebyl u žádného z instalovaných balíků podchycen v závislostech. Fedoru nikde nepoužívám, tudíž neznám její nuance – kór v případě architektury aarch64 (arm64). Takže jsem se podíval, kde se ta knihovna nainstalovala:
/usr/lib64/libGLESv2.so.2 -> /usr/lib64/libGLESv2.so.2.1.0
A jak zjistil, že u x86_64 Debianu je ta knihovna součástí instalačního balíku libgles2 a umístěná jinde, než u Fedory, protože do toho u Debianu kecá ještě balík glx-diversions:
/usr/lib/x86_64-linux-gnu/libGLESv2.so -> /usr/lib/x86_64-linux-gnu/libGLESv2.so.2 -> /etc/alternatives/glx--libGLESv2.so.2-x86_64-linux-gnu -> /etc/alternatives/glx--libGLESv2.so.2-x86_64-linux-gnu -> /usr/lib/mesa-diverted/x86_64-linux-gnu/libGLESv2.so.2 -> libGLESv2.so.2.1.0 /usr/lib/mesa-diverted/x86_64-linux-gnu/libGLESv2.so.2.1.0
Každopádně s funkčním zvukem je celkový dojem o něco lepší. Také už vybledla vzpomínka na svižný Snapdragon. Jak se říká – sejde z očí, sejde z mysli. Z Fedory ale nejsem moc odvázaný. Místo dnf mám neustále tendenci psát apt. Vadí mi, že pro použití "F" kláves je nutné používat souběžně "Fn" a silně mi chybí mé nejpoužívanější klávesy Home, End, PgUp, PgDown a Insert.
Každopádně ale oceňuji úsilí všech, co se zasloužili o to, že se HW s procesory od Apple dá s linuxem používat.
Amazon nabízí verzi s půlterovým diskem a 16GB RAM za 650 USD (cca 16 CZK), což by byla velice sympatická cena pro studenta, jenže dodává jen do lokalit v USA. U u nás se dá koupit jen varianta s 1TB a 32GB RAM cca za 47 tis. včetně DPH. Za stejné peníze Alza nabízí Macbook Air 13" M2 US 2022, který má ovšem jen 16GB RAM. Ale použité MacBook Air 13" M1 2020 nabízejí již za cenu od 20 tisíc výše. Nějak se nemohu ubránit dojmu, že se ta cenová nabídka změní až se prodejci v ČR zbaví naskladněných MacBooků.
Za mne, by byl ThinkPad se Snapdragonem jasná volba, pokud by měl ještě jeden disk. Protože:
Jediné co nabízí Apple z hlediska HW navíc, je Retina displej. Jenže mne jako uživatele zajímá konektivita a to jak dlouho ten krám vydrží bez nabíjení. Slušný výpočetní výkon je pochopitelně bonus – až dodatečně, když jsem hledal za kolik se ten stroj se Snapdragonem prodává, jsem narazil i na nějaká srovnání.
Pokud bych byl student, koupil bych si ten ThinkPad v USA. Ty ceny jsou u nás od kovidové hysterie prostě úlet. Dřív platilo: 10–20 šunka, 20–40 pracovní stroj a 40–80 luxus. A po 5 letech u repasu cena pětinová.
Teď jsem ale zvědavý a natěšený. V srpnu bych měl dostat k otestování nástupce svého pracovního notebooku, jehož předností je druhý NVME slot. Mohl jsem ho mít už na jaře, ale mezitím AMD ohlásilo novou generaci procesorů, takže jsem se rozhodl ještě chvíli počkat.
Tiskni
Sdílej:
Protože pracovní notebook není to samé co disklessová infrastruktura. Nebo si snad myslíš, že laborky a servery na ČVUT jedou z mého pracovního notebooku?
Jelikož ten ThinkPad x13s byl první notebook s ARM procesorem, na kterém běžel jiný OS nez MacOSZnamej mel pred 12 lety nejakyho ARMovyho Samsunga a ani ten urcite nebyl prvni. Podle me prvni moderni laptop s ARMem bude nejakej Chromebook.
To byla pochopitelně výzva. Ve skříni se nám totiž válí i jeden plonkovní Apple MacBook Air s procesorem M1, takže se naskytla příležitost ty stroje porovnat.
ThinkPad se Snapdragonem
Jelikož ten ThinkPad x13s byl první notebook s ARM procesorem, na kterém běžel jiný OS než MacOS, dostal přednost.
O čem že je řeč? O dvou noteboocích s ARM procesorem. Testovány byly jeden po druhém. Jeden tedy přišel na řadu jako první. Který že to byl?
No. Tak jestli ti to nebylo z těch dvou odstavců jasné, tak máš vážný problém s porozuměním psaného textu.
's/budou jejich ratoleti s prdeli/budou jejich ratolesti v prdeli/g'
Píšu to v textu. Úplná sračka to není. Měl to člověk co tu dělal na nějakém projektu a odešel. Těch Maců se u nás v kanclu točí víc, ale tenhle je zrovna volný. Fakt nechápu, jak si z takového střepu někdo může učůrávat štěstím. Jediné pozitivum co na tom vidím je to, že je furt stejné rozložení klávesnice. Jinak bych to nechtěl ani zadarmo. Ta nepodpora ze strany Apple totiž ve mně budí velice silnou antipatii.
Mohl jsem ho mít už na jaře, ale mezitím AMD ohlásilo novou generaci procesorů, takže jsem se rozhodl ještě chvíli počkat.Vzhledem k rychlosti vývojářů AMD s patchi pro linux bych buď počkal do ledna nebo bych si koupil starší generaci. Případně to chce velkou dávku ručního ladění.
Co tě vede k domněnce, že mi dali otestovat nějakou výběhovou šunku?To není domněnka, jestli je to Snapdragon 8cx Gen 3, tak je to procesor z roku 2021, s architekturou z roku 2020. Ta architektura nebyla tehdy úplně slabá, ale nebyla vedoucí. Qualcomm byl trošku slimejš v nasazování těch nejnovějších jader do notebookových procesorů. Nevím přesně, kdy tenhle Thinkpad vyšel, nebylo Lenovo taky pomalejší v adopci? Technologicky je to dneska každopádně 3-4 roky starý.
Pokud jde o výkon, tak časy kdy byl hlavním kritériem jsou pryč. Je tendence tlačit všude AI, proč by mělo mobilní zařízení řešit tyhle úkoly, když to výpočetní cluster udělá mnohem rychleji a efektivněji? Pro použití clusteru potřebuje víc než výkon spolehlivou a rychlou konektivitu a výdrž na baterii.Vždyť taky výš píšu, že je vidět, že i starej procesor se pořád dá používat. Ale nemění to fakt, že výkonově je to hardware kterej je pozadu (tím necchi říct že to applí M1 nestárne, taky jsou proti tomu dnešní Ryzeny/Core nebo aktuální Snapdragon o dost dál).
Bohužel ten stroj byl vrácen dřív, než jsem začal psát tenhle blogpost, takže přesný typ CPU již nezjistím. Tohle uvádí brožura od Lenova. Ale myslím, že je to šumák. Podstatný je v tomto směru subjektivní dojem a ten byl ve srovnání s tím Mac Bookem Air, který má 8 core M1 a 16GB RAM, výrazně lepší.
Technologicky je to dneska každopádně 3-4 roky starý
Používám stroje, které jsou technologicky ještě starší. Tu poslední verzi Snapdragonu nabízí Lenovo v modelu ThinkPad T14s, ale blogpost je o notebooku pro studenty, jehož cena by se měla pohybovat na dolní hranici kategorie pracovní stroj.
... na baterku už i ty intely/amd vydrží 8h bez problému
Anonymní teoretiky, co ten stroj neviděli ani z rychlíku fakt miluju. Ten Snapdragon má mít výdrž 28 hodin, to jest 3x tolik! – na rozdíl od tebe měl možnost ten stroj vyzkoušet, takže bych tomu i věřil. A ještě byl subjektivně svižnější a hlavně s instalací linuxu oser minimální.
To, že u nás nabízejí uhozenou variantu, která je pro studenty moc drahá, je problém Lenova pro ČR. Proto jsem také zmínil ten Amazon. Nakupovat on-line dnes umí každý trouba, jenom je problém s dopravou, pokud nemáš v USA někoho koho bys využil jako prostředníka.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz