Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Tak jsem dospěl až do současnosti a probral všechno, na co jsem si vzpomněl. Možná ještě někde žije nějaký zapomenutý výtvor, který by stál za zmínku, ale paměť už mi moc neslouží .
Začalo to klasicky tím, že jsem si ze stávající nabídky tisíce todo listů nebyl schopný vybrat nějaký, který by mi vyhovoval. No a po pár hodinách vznikla první verze Ukolovniku. V podstatě je to jenom další ukázka toho, že co si člověk nenapíše, to mu nevyhovuje. Už pomalu začínám chápat to že si každý napíše svůj klon Total Commanderu .
Po Wammu následovala poměrně dlouhá přestávka. Ne že bych nic nedělal, ale nějak nebyla potřeba něco nového vytvářet. A času taky nikdy není nazbyt. Pak mě jednoho dne naštvalo, že čtečka karet není schopná načíst partition po zasunutí karty a rozhodl jsem se to vyřešit. Tak vznikl polld, trviviální démon, který jenom periodicky otevírá soubor.
Tak a je tu poslední díl pojednávající o programech s trochu kryptickými a podobnými jmény. Poslední na řadu přišlo Wammu, přestože je z nich asi pro většinu uživatelů nejpoužitelnější.
Tento zápisek bude trochu stručnější. Nevím moc co o tomto lepidlu mezi Pythonem a Gammu napsat. Prostě jsem se rozhodl psát GUI v Pythonu, protože se mi tento jazyk líbí a píše se mi v něm dobře, tak vznikla nutnost vytvořit tuto mezivrstvu.
No už se pomalu dostáváme do současnosti . Po dopsání KAlcatelu do relativně použitelného stavu jsem si začal uvědomovat, že aplikace pracující pouze s jedním typem telefonu, která je nerozšiřitelná, nemá moc velkou budoucnost. Tak sem se koncem roku 2002 začal porozhlížet po něčem obecnějším.V té době (a IMHO to tak stále je) připadaly v úvahu asi jeno Gammu (tehdy ještě MyGnokii) a Gnokii. Pak ještě existuje GSMLib, tam ale není zaměřen na nic jiného než AT příkazy a rozšiřitelnost je problematická.
KAlcatel je první můj open source projekt, který se setkal s poměrně slušným úspěchem. Jedná se o GUI pro dříve popsanou knihovnu alcasync. Kromě klasické editace údajů v telefonu umožňuje i úpravu jen v počítači a následnou synchronizaci dat.
Jestli mě paměť neklame, tak zhruba ve stejné době jako Wessie jsem začal s reverse engeneeringem protokolu pro synchronizaci telefonů Alcatel. Šlo to až překvapivě snadno díky logovacím schopnostem originálního software pro Windows. Bohužel tuto skvělou vlastnost již z novějších ostranili, ani nevím proč. Možná to nějak souviselo s tím jak si odkazy na můj web posílali v interních newsech .
Tento zápis by se také mohl jmenovat „i slepé cesty je třeba prozkoumat“. Wessie měl být modulární publikační systém napsaný v PHP. Víceméně se to podařilo splnit (a zápočet jsem za to dostal ). Akorát se už nikdy nepodařilo vytvořit verzi, která by byla opravdu uvolnitelná, hlavně kvůli nedodělané administraci.
První skutečný vstup do světa free software nastal až u phpMyAdmina.
Není nad to, když člověk objeví nějaký vlastní výtvor, na který už naprosto zapomněl. Při hledání nějakého použitelného screenshotu pro CodeConv jsem narazil na lokální kopii starého webu. Z něj jakási ikonka odkazovala na PackTest (pozor je tam asi tuna reklam).
První větší a stále ještě používaný volně dostupný program byl CodeConv. Jeho stránky jsou již dostupné jen v archívu, ale zdrojáky a binárky jsou dostupné z mých stránek. A předem upozorňuji, že se jedná o program pro Windows .
Zanedlouho tomu bude na den přesně bez mála pět let, kdy jsem poprvé přispěl do free software. Od té doby uplynulo docela dost času, tak jsem se rozhodl pro menší rekapitulaci . Při jejím psaním jsem si uvědomil, že je dobrá i pro mě, protože většinu věcí už si nepamatuji a tady to snad vydrží déle .