Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Tiskni Sdílej:
Tohle je presne ukazka toho, co deli vetsinu lidi od uspechu. Nemaji koule na to jit a udelat, radsi budou vymyslet miliardu vymluv, proc to nejde. Nechci se tim povysovat nad nekoho, sam s tim mam jeste problem a casto zaujimam podobnou pozici, rikam to jenom jako podnet pro zamysleni. Zkus se zamyslet a zacit misto "to nejde" rikat "jak to udelat, aby to slo?".
Klukum, co maji chut do tyhle iniciativy jit, fandim a myslim si, ze i kdyby nedosahli na tak vysoky cil, jaky si vyticili, porad to muze mit a 100% bude mit hromadu pozitivnich dusledku. Takze v kazdem pripade lepsi, nez sedet na zadku a nic nedelat.
A to se jako nechas odradit prvnim neuspechem a v zivote uz nic neudelas? Ty jsi asi nepochopil, co jsem tim myslel. Kdyz jdes a delas, ziskavas zkusenosti, cimz zvysujes pravdepodobnost, ze se ti zacne darit. A je irelevantni, kolikrat predtim failnes, dokud mas odvahu priznat si, co jsi udelal blbe. *OBZVLAST* pokud existujou lidi jako vy dva, co jste tu predvedli - tak tomu proste staci venovat dostatek casu, usili a ucit se na svych chybach, uspech pak proste *musi* prijit.
Když já tomu pořád ani trochu nevěřímTohle povazuji za takovy uvodni plk a i kdyz je to trochu pro diskuzi kontraproduktivni (to , ze jste verici opravdu nikoho nemusi zajimat), prechazim to, proste sdelujete nejakou svou naladu. OK.
Máte vůbec někoho, kdo už něco takového někdy dělal?ja jsem napr. delal v roce 1985 na 2 1/2 CAD, ktery byl vyvinut na jedne univerzite v Nemecku. Bylo to uz tenkrat asociativni (umi to libreCAD dneska?). Delal to institut pro konstruovaniu a ty myslenky byly skutecne podpora konstruovani. Jako konstrukter se zajimam o takove veci.
Doteďka jsem nepochopil, co má být vlastně cílem projektu.To je dost dulezita poznamka, ja to take presne jeste nevim. Nadhodil jsem tu otazku jiz v minulem blogu, ale zatim existuje jen takova povsechna predstava, rekl bych smerujici k skutecne k tvorbe neceho, co jiz existuje. Posledni veta vaseho prvniho prispevku je to, co diskuzi rozbiji. Kazdemu z nas to nekdy ujede a proto je dulezite se o tom dovedet, coz timto cinim.
Ale aspoň je to něco originálního ... Já podporuji lidi, co zkouší něco novéhoToto je myslenka s kterou jsem srozumnen a libi se mi. Dokonce jsem zil kdysi nadeji, ze v opensource to bude jedna z hlavnich vlastnosti. Kupodivu to tak neni, vetsinou se kopiruji jiz zname proprieterni veci. Smysl v tom nevidim, ale protoze nemam patent na rozum, tak to nemohu kritizovat. Projekt je ale v zacatcich a jeste se uvidi, jakym smerem se to bude ubirat. Dejme tomu ten obvykly rok, mozna dva. Pak uvidime.
[...] a úplně předělali všechny plány, tak by to mělo možná nějakou šanci. Ale takhle...Plány není třeba předělávat, neboť ještě nejsou udělané. Zatím to je ve stavu, kdy se dávají dohromady myšlenky, nápady a požadavky. Než se dostaneme ke konkrétním plánům, bude to ještě pěknou chvíli trvat.
FreeCAD umožňuje dynamický řez
<rejp>Takže když udělám 3D model poníka, tak ho můžu rozříznout a udělat z něj MLP:FiM poníka? </rejp>
ano
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=-1WylF0_GG8#t=203s
FUJ, co to má být? O_O
V práci kreslím většínou v CATII V5 a v Pro/E.Vsimnete si, ze nerikate konstruuji v .... to je typicke, dnes se kresli, modeluje a vsechno mozne okolo. Odebirani objemu neni ale konstrukce. Mozna to nekdo bude povazovat za slovickareni, ale myslim si, ze je treba si to uvedomit.
Bylo by velmi užitečné sehnat někoho geniálního na matematiku.Tomuhle nerozumim. V jake oblasti vidite tu potrebu?
První je stanovení cílů a ujasnění si, co vlastně má být výsledkemJo, ale některé věci se dají říct už teď: objem práce je takový, že se to nedá napsat po večerech a o víkendech → je potřeba programátor (programátoři) na plný úvazek. Ty musíš z něčeho zaplatit (i kdyby to dělali za „byt a stravu“ stále to jsou celkem vysoké náklady). Souhlasím, že je dobré něco předvést, než si půjdeme říkat o peníze, ale zároveň je potřeba mít rozmyšlené, co pak. Je potřeba mít takovou metodiku vývoje, která zajistí průběžné výsledky - použitelné meziprodukty. Ty cíle jednotlivých iterací je potřeba naplánovat právě s tím – aby to někdo byl ochotný zaplatit a aby za to něco dostal. Je potřeba najít kompromis mezi tím, jak by se cíle stanovovaly podle čistě technických hledisek (jako kdybychom měli neomezený rozpočet a neomezeně času, idealistický scénář) a jak by se cíle stanovily, aby to bylo ekonomicky životaschopné.
Tak nevím jestli se mezi Electro CAD počítá vytvoření schémata v Eagle a osázení součástek na desku (tam bych určitě našel něco co by šlo vylepšit), nebo jestli se tím myslí něco víc. V Eagle občas něco tvořím, ale poslední rok jen schémata.
$ eagle hexapod.brd -C 'run dxf -u mm ; quit'Zkonvertuje Eaglí BRD do DXF. Může mi někdo udělat obrázek, jak to dopadlo? Je to nějaký přiklad, co je přiložený k Eaglu.
/usr/share
)Cadus is started by a script /usr/bin/cadus. This script is interpreted by /usr/bin/cadus-core binary. It is the initial script loaded into Qt Script Engine. It builds up an entire application, connects all components. When different usecase is required, for example headless batch processing or simple file viewer, a new script can be written. This brings extreme flexibility and reduces complexity of the core binary.Tohle se mi líbí, dělá to z Cadusu vlastně framework, nad kterým můžu postavit několik různých programů. Ale stejně by to chtělo i možnost přepínání režimů za chodu – např. nízkoúrovňový návrh součástek vs. skládání součástek dohromady vs. tvorba výkresu nebo nějaké výpočty. Kvůli tomu přece nezavřu celý Cadus a nespustím všechno znova. Chtělo by to něco jako View / Workbench ve FreeCADu nebo přepínání režimů v Eclipse. A ještě co se týče role „Electrical engineering consultant“ (v roadmap): jedna věc je návrh součástek a jejich umístění na desku (na to jsou jiné programy, asi nemá cenu to duplikovat) a návrh nějaké krabičky pro tuhle desku nebo zakomponování do stroje a druhá věc je návrh elektrického vedení (a dalších drátů – LAN, telefon… případně i potrubí atd.) uvnitř budovy.
Modul něco dělá, tedy poskytuje službu a služba má API, které může jiný modul využívat.Takže když budu psát nějaký modul, budu potřebovat hlavičkové soubory, třídy, rozhraní… jiných modulů, abych mohl volat jejich funkce.Není pak zbytečné mezi to strkat nějaké skripty, když je to stejně všechno C++? I ta jmenná služba se tam dá implementovat: řeknu, že chci instanci nějakého rozhraní – třeba matematické jádro CADu – a jmenná služba mi najde aktuálně používanou implementaci. Mám trochu obavu, aby pak jádro Cadusu nebylo ve skriptovacím jazyce, to by byl dost výrazný destabilizační prvek (nečekané pády nebo chyby při běhu programu). Skriptovací engine mi prostě víc sedí jako jedno z uživatelských rozhraní, ne jako „střed vesmíru“.
Ad přepínání pohledů: To je záležitost jednotlivých okýnek, kolik toho budou umět.Cadus (resp. jeho hlavní GUI modul) musí ale plnit roli frameworku, musí být možné centrálně říct, v jakém jsme teď režimu a podle toho ten framework skryje nebo zobrazí různé nabídky, okna, dialogy… Okno nebo tlačítko na liště se samo nezobrazí – to mu musí říct někdo zvenku a někde by měly být nějakým jednotným způsobem popsané ty režimy – jaké obsahují okna atd.
Okno nebo tlačítko na liště se samo nezobrazí – to mu musí říct někdo zvenku a někde by měly být nějakým jednotným způsobem popsané ty režimy – jaké obsahují okna atd.Udělám na to wiki :)
jedním z důležitých modulů bude knihovna prvků (ať už to budou dveře a okna pro architekty nebo šrouby a kusy železa pro strojaře…).Tohle dělá ZIMA-CAD-Parts společně s dalšími featurami je to dobrej základní kámen pro Správu projektů. S jeho pomocí lze do zvoleného adresáře naházet knihovní díly. Je v tom i trochu komerční potenciál, jelikož je zájmem výrobce, aby se jeho výrobek snadno dostal do projektů. A usama pořád koumá další využití :) Osobně bych si to představoval ještě o kousek dál hlavně u architektury. Vyberu masu zdiva, k ní nějaký knihovní díl (třeba tvárnici Ytong XYZ) a Cadus automaticky namrská cihly do prostoru a hlídá i spáry. Analogicky třeba u vodovodu naklikám jen trasu a zvolím její průměr, rohy a odbočky zase dodá program z knihovny.
Cadus automaticky namrská cihly do prostoru a hlídá i spáryAž takhle podrobně se stavební výkresy nedělají, že bys skládal cihlu k cihle – to děláš až zedník na stavbě Leda že by šlo o panelák a skládal jsi různé díly k sobě, to pak jo. Stačí, když Cadus z délky zdí a výšky spočítá, kolik tvárnic bude potřeba a jaké budou zhruba ztráty (u dlouhých rovných zdí budou menší). Zajímavé bude i využití přímo na stavbě – díky tomu, že to bude svobodný software, nebude potřeba řešit nákup licencí, HW klíče a podobné sračky jako u jiných CADů a prostě si to stavbyvedoucí může nainstalovat na svůj počítač – a dělat třeba nějaké drobné změny, nebo přepočítat některé věci (třeba jiný materiál atd.) nebo to použít aspoň jako prohlížeč a mít lepší pohled na ty plány, než má na papíře.
plnýho využití ve všech článcích realizace stavby je asi killer feature svobodnýho softumy jsme uz pred 10 lety delali software pro firmu, ktera vyrabela rezacky tvarnic na stavbe a jako bonbon se zakaznikum dodaval ten nas program, ktery prave presne spocital jak velke tvarnice kde budou ( nebot okna, dvere apod). Oni si to tady v Nemecku predstavuji tak, ze na stavbu privezou uz narezane tvarnice, ktere jsou uz roztridene na paletach podle velikosti a na stavbe se reze co mozna nejmene. Takze s tou killer feature to asi nebude tak horke, protoze nam pak sdelili, ze takove funkce vyrobci nadstaveb pro CAD uz vsude dodelali.