Google Chrome 126 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 126.0.6478.55 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Chtěl bych se obrátit na návštěvníky serveru s prosbou o radu. Zajímalo by mě, zda jsou nějaké zásady, které je vhodné dodržovat při návrhu aplikace, aby tato byla přístupná i nevidomým uživatelům.
Řekněme, že bych třeba vyvíjel IM program nebo jednoduchý textový editor (hypoteticky, vím o ozvučené verzi Emacsu). Jaké funkce do aplikace implementovat? Mělo by třeba smysl zabudovat vlastní odečítač textu a nebo tuto funkci zastane například Orca z Gnome? A kde jsou limity takového odečítače (co je třeba řešit na úrovni aplikace)?
Možná to jsou hloupé otázky, ale o této problematice nic nevím. Pokud máte s tímto tématem zkušenosti, budu rád za jakoukoliv připomínku či odkaz na relevantní zdroj. Děkuji.
Tiskni Sdílej:
Pozor na Javu — Java má plnou podporu pro odečítače obrazovek, ale žádný ji nepoužívá, tudíž Java aplikace jsou nepoužitelné.Orca 2.24 na tom (prý) (ještě víc) zapracovala (nevím, nezkoušel jsem).
Tak je to sice lepší, ale ne nejlepší.
Program podporující hlasový výstup by měl každou správu zvlášť poslat hlasové čtečce/dispatcherovi, každý text by měl doplnit identifikací jazyka, stupněm důležitosti, vyznačit zkratky aj.
Nebo si zavázat oči a zkusit.To nepomůže, nevidomý používá počítač jinak než člověk, který se normálně orientuje zrakem, ale teď zrovna nevidí. Vzdáleně by se to podle mne dalo přirovnat k tomu, kdyby si uživatel zvyklý na GUI a zarytý klikař chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s příkazovým řádkem (spousta lidí vnímá příkazový řádek jako handicap). Vzal by myš, spustil v GUI terminál a mapu znaků a už by jel, klávesnice by se ani nedotkl. Ale my, co používáme příkazový řádek, jej přece používáme úplně jinak.