Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Tahle glosa se mi válí na disku už asi čtyři roky - od doby, kdy jsem si pořídil druhý, starý, počítač a byl jsem nadšen tím, co všechno s Linuxem dokáže. Protože jsem nebyl schopen tento text uveřejnit v žádném médiu (nehodilo se to), rozhodl jsem se, že ho zveřejním tady a teď.
Berte jej prosím jako glosu z roku 2001, opravdu jsem opravil pouze pár překlepů, nijak jsem jej neupravoval k dnešním poměrům. Na jednu stranu je úsměvný, na druhou stranu - pokud zaměníme název distribuce - stále platí.
Tehdy jsem ještě pro Abc nepsal, takže cílový čtenář je neznámý. 
Máte doma starší počítač (řekněme pentium), a nevíte, co s ním? Chtěli byste jej ještě využít, protože nemáte peníze na nový? Nebo nový prostě nechcete kupovat? Máte pravdu, je to zbytečné. I starší počítač se dá využít. Samozřejmě - řekněme si to na rovinu - nový počítač starým nenahradíte. Ale pokud si uvědomíme, jaké činnosti od takového zařízení požadujeme, zjistíme, že superstroj s frekvencí 2 GHz je na psaní textů nebo brouzdáním Internetem jaksi "zbytečný". Pro starší - a z dnešního pohledu staré počítače - dnes existuje ohromné množství softwaru, který v době, kdy byly tyto počítače nové, ještě neexistoval. Bohužel pro naše peněženky je tlak všemožných výrobců tak silný, že ten, kdo nemá nejnovější (nejrychlejší, nejvýkonnější, největší, nejbarevnější atd.) počítač, jakoby nebyl. Mnoho lidí tento názor ovšem nesdílí, a proto pro starší počítače software nadále vyrábějí. Samozřejmě tím nemyslíme nadnárodní koncerny, a už vůbec ne ten největší. Ale pojďme si nastínit, jak lze využít počítač třídy Pentium pro pohodlnou domácí práci. Počítače řady 486 a 386 lze také využít, ale jednouživatelská práce s nimi už pohodlná nebude. Mohou ale sloužit jako prvky domácí počítačové sítě. Tato problematika ale není námětem tohoto článku. (Mnoho námětů k jejich využití najdete prostřednictvím vyhledávačů, např. Google)
Předpokládejme, že máme k dispozici Pentium s 32 MB paměti RAM, harddiskem minimální kapacity 1 GB a CD-ROM. Síťová a zvuková karta je volitelný komfort. Využitelným přídavným zařízením může být také modem. Pokud máte interní modem, existuje možnost, že se ho nepodaří zprovoznit, lepší je tedy modem externí, což ale zase zvyšuje pořizovací náklady. Celková výše nákladů na pořízení takového počítače (pokud jej nevlastníte a chcete si jej koupit jako druhý nebo další domácí počítač) by tedy neměla přesáhnout tři tisíce korun včetně kvalitního monitoru.
Jak tedy s takovým strojem naložit? Určitě už jste uhodli - nainstalujeme na něj operační systém Linux. Existuje nepřeberné množství distribucí Linuxu, ze kterých můžeme vybírat. Jedna z nich je RedHat Linux 6.2 CZ. Jedná se o kvalitní systém zavedené firmy, který obsahuje mnoho užitečného softwaru a, což je pro nás důležité, je počeštěný.
Instalační cédéčka snad ještě někde seženete - v některém z internetových obchodů, které vypalují otevřený software, nebo přímo na Internetu v některém ze softwarových archívů. Instalace je možná z CD-ROM (nejpohodlnější), nebo ze sítě (máte tedy možnost instalovat buď přímo z Internetu, což u nás asi není moc obvyklé, nebo ze svého domácího serveru, pokud jej máte, nebo např. od kamaráda, se kterým jste "zasíťováni" - častý případ paneláků). Instalační program je grafický a český. Během procesu si můžete zvolit přednastavené profily instalace, např. Kancelář, Stanice v síti, Server atd., nebo prostě vyberete požadované programy přímo. Plná instalace čítá cca 2 GB, minimální cca 350 MB na disku a podle výběru programů a rychlosti počítače přibližně hodinu až dvě času. Instalace vám také nabídne možnost vytvoření startovací diskety. Tuto nabídku nepodceňujte a disketu rozhodně vytvořte! Budete za ni vděční.
Během instalace se pravděpodobně vyskytnou okamžiky, kdy nebudete vědět jak dál nebo co po vás instalační program právě chce. Ještě dříve, než k tomu dojde, si zjistěte, kdo vám bude ochoten poskytnout radu. Na adrese www.linux.cz najdete archiv konference, která se Linuxu věnuje. V něm najdete mnoho užitečných informací. Také se můžete do některé konference přihlásit; existují také diskuze, do kterých se není nutné přihlašovat a jejichž přispěvatelé reagují velice rychle. Jedna z nich běží na serveru www.abclinuxu.cz. Nebojte se (kultivovaně a jasně!) položit otázku.
Pokud proběhlo vše tak, jak si to instalační program rozvrhl, měl by vám po restartu počítače naběhnout operační systém RedHat Linux 6.2 CZ v grafickém režimu. Pokud grafické prostředí (nazývá se X-Window) nenastartuje, přihlaste se jako root (heslo jste zadávali při instalaci) a zadejte příkaz startx. Je možné, že není správně nastavena vaše grafická karta a X-Window se tedy nespustí. Požádejte někoho o radu s přesným popisem chyby v ruce (v e-mailu). Pokud se X-Window spustí, máte vyhráno a můžete systém ladit k obrazu svému.
Zvuková karta se instaluje příkazem sndconfig. Máte-li starou kartu nebo kartu minoritního výrobce, může se stát, že ji systém nerozpozná a nezprovozní. Ještě není nic ztraceno. Pomoc opět hledejte v některé z konferencí. Podobný postup použijte i pro instalaci modemu. U něj ale hrozí větší nebezpečí (pokud je interní, tedy tzv. winmodem), že se ho nepodaří zprovoznit. Zde už je každá rada drahá, proto je lepší modem externí. Neztrácejte hlavu, pořád se ještě můžete zeptat.
Instalace tiskárny je opravdu radost. Spustíte program printconf, specifikujete port, na který je tiskárna připojena, vyberete její ovladač, vytisknete testovací výtisk a můžete být spokojeni.
Pokud se vám tedy podařilo systém nainstalovat tak, jak jste chtěli, můžete jej začít používat. Vaše grafické prostředí běžící pod X-Window bude Gnome nebo KDE - jejich výběr záleží na vás. Obě jsou kvalitní, a obě mají své výhody a nedostatky. Jednotlivé programy jsou sice většinou určené pro některé z prostředí, pokud ale máte nainstalovaná obě a obě střídavě používáte, nenastane při jejich používání problém.
Co máte tedy na harddisku? Pro psaní textů máte k dispozici typografický systém TeX (velice efektivní, ale vyžadující osobitý přístup), Koffice a mnoho jiných editorů, od jednoduchých až po sofistikované. Vaše grafické požadavky určitě uspokojí vynikající grafický editor Gimp, který snese srovnání s komerčními produkty i na jiných platformách. Pro brouzdání Internetem můžete využít prohlížeč Netscape 4.72, Galeon (určený pro prostředí Gnome) nebo v textovém režimu běžící a velice rychlý lynx nebo (český) links. Systém obsahuje kromě mnoha uživatelských programů také programy, které poskytují určité (síťové) služby: www server Apache, rutiny pro šifrovaný přenos OpenSSH a OpenSSL, GPG (open source verze šifrovaného podpisu PGP) a mnoho dalších programů, mezi nimi i různé hry a hříčky.
Součástí cd jsou také příručky Linux - Dokumentační projekt, Linuxové noviny a Linux HOWTO, tedy různé teoretické texty a praktické návody jak zprovoznit to či ono.
Až si postavíte domácí síť a získáte určité zkušenosti, můžete systém využít také jako router, firewall, databázový server, poštovní server nebo podnikový souborový server. Možnosti jsou neomezené. Rozhodně nelze tvrdit, že byste byli v nějaké své činosti omezeni nebo byste ji nemohlo vykonávat. Ideální použití takového počítače je v domácnosti nebo v kanceláři. Tam jej navíc můžete připojit do sítě tak, aby na něm běžely jen nejnutnější programy, zatímco další lze spouštět na serveru. Server je v tom případě mnohem výkonnější počítač, který své služby poskytuje všem kancelářským stanicím. Rychlost práce na jednotlivých stanicích je minimálně stejně tak vysoká, jako kdyby to byly nejmodernější stroje. Fungují ovšem pouze jako terminály - práci za ně dělá server. Takto lze spouštět i poslední verze kancelářských balíků OpenOffice.org nebo KOffice. I tato problematika je na Internetu hojně zastoupena (články na toto téma vyšly třeba na www.abclinuxu.cz).
Nakonec tedy řečnická otázka: Ještě si myslíte, že "starý" počítač patří do starého železa?
Tiskni
Sdílej:
Myšlenka to není špatná.
Já však dávám přednost novější techice a to ze dvou příčin.
1) Asi v 1% svého času chci od svého Pc kromě posušnosti i výkon.
2)Ve zbylých 99% chci ticho a malou spotřebu.
Osobně dávám přednost zařizením jako VIA EDEN a svůj PC mám skoro kompletně ve vodě.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz