Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
Záměrně nelinkuji stránky výrobce, protože jsou strašné a produkt se mi vůbec nelíbí. Připadá mi jako vyžilý dinosaurus. Nicméně jsem jej ve vlasntím zájmu potřeboval rozjet v Linuxu, protože agenda, kterou mám vést, mi narůstá lineárně...Tohle prostě nikdy ale opravdu nikdy nepochopím Pro pohodlí ostatních: SAS
1) zpomalení práce díky nutnosti neustále přehmatávat na myš a zpátky.Aneb jak závratně zvýšit produktivitu práce uživatelů? Prozradíme jim existenci a funkci klávesy
<Tab>
… Ostatní zmiňované problémy jde taky vyřešit, viz třeba Gmail. Nicméně i já patřím mezi ty, kterým připadá nešťastná dnešní móda všechno dělat jako webovou aplikaci. Ono to často jde, ale je to daleko náročnější na vývoj, náchylnější k chybám protože to prohlížeče ždíme na hranici jejich možností a pokročilé GUI tam stejně nejde realizovat.
Prozradíme jim existenci a funkci klávesy <Tab>
Už to slyším: "No jó, ale v tamtom jsem žádný tab mačkat nemusel, tam stačil entr. A proč tady nestačí entr? A proč musíme mít tohle, když v tamtom to šlo líp?"
Ostatní zmiňované problémy jde taky vyřešit,...Asi ano, ale stejně mi to přijde jako řešení přes ruku.
Už to slyším: "No jó, ale v tamtom jsem žádný tab mačkat nemusel, tam stačil entr. A proč tady nestačí entr? A proč musíme mít tohle, když v tamtom to šlo líp?"Uživatel, který neví, že pro přechod mezi vstupními políčky slouží
Tab
a Enter
je potvrzení celé akce, si nic jiného nezaslouží
Asi ano, ale stejně mi to přijde jako řešení přes ruku.Souhlas. Bohužel, je to moderní…
Průšvih je, že jediný způsob, jak to z něj vymlátit je prý HTML.Není. To suplování je na disku uloženo jako textový soubor se strukturou Windows .ini souborů, tedy
[Sekce] nazev=hodnota nazev2=hodnotaNové verze SASu umějí i různé exporty do XML, nevím, zda se to týká i suplování. Rozvrh hodin ze SASu jsem takhle Perlem zpracovával už před lety, a suplování má stejnou strukturu dokumentu, jestli se nepletu. I pokud by náhodou nemělo, je možné si udělat vhodnou tiskovou šablonu a tu pak netisknout, ale dát uložit jako textový soubor, a parsovat ten.
Je škoda, že neexistuje v této oblasti větší konkurence - ceny systémů jsou vysoké a podivně naprogramované.Většině základních škol postačují DM Vysvědčení a DM Evidence. Oba systémy jsou velmi levné,
Tahle aplikace je v OpenSource prakticky neřešitelná.No ona řešitelná je, když se najde dost lidí, kteří by se projektu věnovali a byli schopni dokončit nějakou použitelnou verzí dřív, než všechno, co doteď dodělali, díky ministerstvu zastará. Proto mají tvůrci existujících systémů vcelku výhodu - když je potřeba změna, prostě upraví to, co už mají, protože na to mají čas.
(I když bych se na jejím vývoji rád podílel)Někdo musí začít. Když se někomu podaří začít a najít několik programátorů*, kteří přislíbí pomoc, tak by se nějaká open source náhrada mohla povést. * Otázka je, jestli se ti programátoři hned zpočátku nepohádají, v čem to psát
Když jsem zmiňoval ten tisk vysvědčení tak taková perlička k němu. Každý tiskopis je trochu jinak natištěn, název předmětu se ale musí vejít celý, takže pak se trefit na papír je docela problém.Naskenovat jeden vzorový formulář a nastavit, jak (aspon přinližně) tiskárna nabírá papír, asi nejde, co?
Tiskni Sdílej: