Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Přichází konec léta a nastává čas rulíku. A, pochopitelně, kravýpravy. Kraví prorok Unimatrix325 ovšem zradil – našel si práci, a považte, ženskou! –, takže to letos vypadalo bledě. Tak bledě, že jsem v komentářích na kravím webu počal osnovat vzpouru, totiž pirátskou kravýpravu. Kelvin se bohudíky vzpamatoval a v rekordním čase zorganizoval již třetí všelidovou plzeňskou kravýpravu. Pohodlně se usaďte, Váš oblíbený pornofilm právě začíná!
Trasa první i druhé (i jedenapůlté novinářské) kravýpravy byla jednoznačně optimalizována na množství shlédnutých kraviček za jednotku času, což je sice pěkné, ale potřetí už by to mohla být docela nuda. Naštěstí měl kelvin jeden ze svých lepších dní a letošní trasu naplánoval s cílem vidět nějaké vzácnější kravičky, byť by jich nebylo tolik. Díky mu za tento spásný nápad!
Scházíme se v 10.00 na Košutce na konečné tramvaje č. 4 – což je o to pikantnější, že tramvaje po Karlovarské třídě tento víkend nejezdí a někteří z nás mají problém si všimnout obrovské cedule oznamující, odkud jedou náhradní autobusy. Přicházím kolem tří čtvrtí a už zdáli poznávám Maiu, letos opět jedinou zástupkyni něžného pohlaví. Kolem se potulují různé pochybné osoby, které vypadají, jako by na někoho čekaly, takže odhadujeme hojnou účast – asi jediný odhad, který se nám nepovedl. (Odhad, který se nám povedl, resp. mně povedl: obloha je sice zatažená a předpověď nepříznivá, ale přesně jak jsem pravil, pršet nesmí a slunce bude.)
Jako třetí přichází Zámeckej a bez problémů si sedá na chodník. Tričko s kravičkou již zdaleka nevzbuzuje takovou závist jako loni, ale trochu přece. Kelvin, protože to má nejblíž, přichází až pár minut po smluvené hodině, a ihned volá vajmimu a Hrošíkovi, kteří do telefonu dávají jasně najevo, že nepřijdou, aby se vzápětí ukázalo, že stojí za rohem. Styďte se, vy kačeři! (Kačer od slova geocaching, pro neznalé.)
Kelvin letos nedodal žádné materiály – naši nelibost jsme mu dali jasně najevo –, takže jsme se museli spolehnout na jeho hlavu. Přítomnost tohoto zápisku je důkazem, že to vlastně nedopadlo tak špatně. Lesem a kolem boleveckých rybníků přicházíme k železniční trati a k první kravičce, tzv. kravičce meditační (Parkis by měl vědět ):
Zpočátku jsou rozestupy mezi kravičkami docela velké, takže si zpestřujeme cestu máváním na strojvedoucí nákladních vlaků (já), hovorem o bezpečnosti chůze po kolejišti (Maia) a vůbec hovadinami (kelvin). Druhá kravička, ke které přicházíme, je zcela nová, ještě není zanesena v databázi, a její speciální schopností je, že si na ní můžete zajezdit. Zde vizte, jak Hroch na krávě jel:Cesta po poli, již Maia pregnatně popsala větou já mám hlínu úplně všude, úzká cestička k vlakové zastávce (s kravičkou!), již jsem já odnesl pár hezkými škrábanci na pravém předloktí, cesta přes železniční most, mezitím povídání o facebůkové skupině islám v ČR nechceme, plzeňské nákladové nádraží, a pak kolem jakéhosi potoka, který se nám nechtělo brodit, k již jedinému zbývajícímu objektu s kravičkami. Tři z nich přemalované, ale dvě stále krásně viditelné. Následující fotku jsem pořídil s nasazením vlastního života, neboť jsem při vstupu do místnosti probudil Strážce Objektu – nadzvihl se na svém improvizovaném lůžku, a pak opět upadl do (alkoholového?) komatu. Vyvázl jsem tedy živ a zdráv:
Pak, bohudíky, již do civilizace. Cestou se Maia přiznala, že odmítla vzít na kravýpravu svoji kamarádku, protože ráda pije, což jsme nepřijali úplně s povděkem a osud zřejmě také ne, protože hned v následující minutě zvedla ruku a začala mávat na projíždějící trolejbus s výkřikem: "to je ona! To je ona!" Bohužel kamarádka nevystoupila, takže jsme museli pokračovat v nezměněném počtu. Zapláčeme nad čerstvě zničenou kravičkou (v pondělí tam ještě byla!) a odebíráme se směrem k pivovaru. Na pivo ještě ne, na vlakovém nádraží se nachází pár pěkných kraviček, ovšem tentokráte nám štěstí nepřálo a tři vlaky vedle sebe nám neumožňují pohled ani maličkou skulinkou.
Pomalu plánujeme zastávku u Lízala; je to sice ještě daleko, ale s výjimkou Maiy začínáme mít všichni hlad. Zastavujeme se u nádherné fialové kravičky na pěkně hrbolaté zdi; na moje úctyplné konstatování "na takovýmhle povrchu dobrá práce" reaguje kolemjdoucí bezmocným pohledem a výmluvným gestem rozhození rukou. Cestou na nádraží za účelem shlédnutí Maiiny kravičky a posilnění se excelentní jedenáctkou Gambrinus pořizuji charakteristické foto výpravy:
Maiina kravička:
Na nádraží chvilku posedíme na nástupišti: slunce svítí, já navrhuju založit klub kravičkologů – nepíchačů (bezúspěšně, zřejmě bych byl jediným členem), dopíjíme pivo (Maia abstinuje), pár hláškami setřeme kelvina (on to potřebuje a my myslíme jen na jeho dobro). Zde například vizte kelvina, kterak se vzácně doplňuje s kravičkou inteligence:Oběd u Lízala samozřejmě výtečný, Lízala a Lízalku můžu jedině doporučit (hlavně když bydlíte pár kroků odtud). Po Klatovské pak hurá na tramvaj č. 2 a do Skvrňan na nové krásné kravičky. U kravičky na Sadech pětatřicátníků pořizujeme obvykle hromadné foto, tentokrát musela stačit samospoušť, protože sympatický pár, který jsem chtěl oslovit, se nám ztratil v pizzerii San Marino. Možná je to tak lepší, když si vzpomenu, že loni moje prosba o foto vyzněla jako nabídka nového skvělého jedinečného výhodného tarifu některého z našich milovaných mobilních operátorů…
Kousek od tramvajové zastávky Ulice Karla Steinera jsou čtyři nové krásné kravičky, z nichž asi nejkrásnější je tato sýrová s propracovaným 3D efektem:
A pak již tradičně směrem k Mekce, tentokráte vlakovým koridorem, kde vidíme mimo jiných i tento nádherný kousek:
Kraví Mekka, co dodat. Dnes lehce s nádechem politickým: Karle Kryle! Zas ryjeme drškou v zemi!
Kelvin s Hrošíkem zde svedli svou závěrečnou bitvu, bohužel bez jasného výsledku. Následující foto snad přece jen něco málo naznačuje:
Od Mekky pak pěšky do centra s původním plánem zakotvit jako loni v Saloonu. Nicméně chuť na pivo má pouze Zámeckej, takže namísto toho míříme do San Marina, kde bohužel nemají otevřenou zahrádku. Spousta kofoly, spousta zmrzlinových pohárů a jeden velký (400 g) salát pro mne. Já, jako zásadový nepíchač, mám na jídlo peněz dost!
Kravičkolog: kelvin
Nad něhou růže: Maia
Cynický smích: Ladicek
Nositel pohyblivé kravičky: Zámeckej
Support: vajmi, Hrošík
Shlédnuto kraviček: 46 (+ 1 v mém případě za kravičku na střeše pedagogické fakulty na Chodském náměstí, která nebyla v plánu)
Fotodokumentace: Ladicek
Spálená kůže na rukou, nohou, obličeji a v dekoltu: všichni, seč to jen šlo
Tisíceré díky: nám všem a Autorovi. Kravičkám zdar!
Tiskni Sdílej:
Hezký, zajímavý, to jsem netušila, že v Plzni máte ty kravičky všude.
Oni ve skutecnosti nehledaji kravicky, ale vhodna mista kde je nacmarat a pak vyfotit.
Super akce. Jak je videt na fotu u mekky, kelvina jsem si podridil obycejnym klackem. Report z vypravy nema chybu!
Když jsem viděl fotky, první, co mne napadlo ... "Plzeň je tak pěkná a není z ní vidět nic".