Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
MMX, SSE, SSE2, SSE3, SSSE3, SSE4.1, SSE4.2, Enhanced Intel SpeedStep Technology (EIST), Intel 64, XD bit (an NX bit implementation), Intel VT-x, Hyper-Threading, Smart Cache
Oproti řadám Core i5 6xx a Core i7 8xx postrádá pouze Turbo-boost a VT-d(IOMMU). Zajímavá je podpora Hyperthreadingu, který z jádra dokáže vymačkat něco navíc. Nebyl by to ovšem Intel, aby tuto funkci v příštích generaci Sandy Bridge opět neořezal pouze na nejdražší modely Core i7.
Jak si nejlevněší Core i3 530 vede proti konkurenci ukazují následující grafy:
(zdroj)
Míru vlivu Hyperthreadingu na výkon ve vícevláknových aplikacích lze poznat hlavně při porovnání s prakticky identickým G6950 v následujících grafech:
(zdroj)
Čtyřjádrový procesor Intel je pro mne v této cenové relaci zcela nedostupný, výrazně dražší Core i5 6xx lze pořídit od 4000,- nahoru. Model Core i5 650 stojí okolo 4000,-, takže s deskou za 2000,- se do stejné cenové kategorie ještě vejde. Dvoujádrové Core i5 jsou rovněž vyráběny 32nm procesem a oproti core i32 podporují VT-d (IOMMU), Turbo-boost a podporu AES šifrování:
MMX, SSE, SSE2, SSE3, SSSE3, SSE4.1, SSE4.2, Enhanced Intel SpeedStep Technology (EIST), Intel 64, XD bit (an NX bit implementation), TXT, Intel VT-x, Intel VT-d, Hyper-Threading, Turbo Boost, Smart Cache and AES-NI
Zda se tento příplatek vyplatí je na uvážení, VT-d je zajímavá technologie ale vliv AES-NI se mi zatím zdá spíše více teoretický než praktický:
(zdroj)
Spotřeba prakticky všech procesorů do LGA1156 je příkladná:
(zdroj)
Volba základní desky pro dvoujádra Core i3 a Core i5 se omezuje na chipsety Intel H55 a H57. Procesory by fungovaly i na deskách s P55, ale zde by nemohly využít integrovanou grafiku. V dané cenové relaci je výběr poměrně omezený. Prakticky všechny desky jsou vybaveny PCIe 16x slotem a PCIe 4x slotem, a několika PCI. Desky fullATX formátu mají ještě jeden PCIe 1x slot (verze 1.0), evetuelně další PCIe 1x sloty, které už vzhledem k vlasnotem chipsetu bývají sdílené s PCIe 4x slotem. Viz Gigabyte GA-H55-UD3H, Gigabyte GA-H55M-USB3 a Gigabyte GA-H57M-USB3. Poslední dvě zmiňované jsou formátu mATX a jsou vybaveny také USB 3.0 řadičem. Zcela jim chybí PCIe 1x sloty. Vyjímku tvoří MSI H55-GD65, která má dva sloty PCIe 8x, dva sloty PCIe 1x (ver 1.0) a dva PCI. Nemá ovšem USB 3.0 řadič.
....
Platforma AMD:
Na platformě AMD se v cenové relaci do 3000,- dá koupit ledasco. Dvoujádra jsou skutečně levná a lze je pořídit už od 1 do 2 tisíc. Pohledem do grafu ovšem člověk zjistí, že tuto cenu zaplatil před dvěma lety za Core2 procesor (model E5x00) a koupí dvoujádra AMD by si výkonostně příliš nepomohl. Dle mého názoru je tedy koupě dvoujádra AMD spíše nesmyslem než rozumnou investicí. Mezi 4 jádry AMD lze pořídit levnější Athlony X4 6xx a dražší Phenomy X4 9xx. Tyto procesory se prakticky liší jen přítomností L3 cache, funkčně jsou totožné:
MMX, SSE, SSE2, SSE3, SSE4a, Enhanced 3DNow!, NX bit, AMD64, Cool'n'Quiet, AMD-V
Na AMD je sympatický fakt, že své produkty nestupňuje zapínáním a vypínáním funkcí, ale pouze výkonem. člověku se tak nestane, že za půl roku zjistí, že jeho procesor nepodporuje funkci, kterou by s vedlejším modelem mohl normálně využít. Za cenu shodnou s Core i3 nabízí AMD místo Hyperthreadingu skutečná plnohodnotná 4 jádra, nutno poznamenat, že jejich výkon je v porovnání s jádrem Core i3 nižší. Pro porovnání obou řešení přidávám pro změnu jiný typ testů z jiného portálu:
V kompresi opensource nástrojem 7zip se projevuje přítomnost 4 jader skutečně významně. Za povšimnutí stojí i fakt, že levný Athlon X4 635 je v dekompresi dokonce lepší než dvojnásobně drahý i5 750.
V šifrování jsou Athlony X4 i Phenomy X4 poměrně silné.
Protože práci s videem již demonsrovaly grafy na začátku blogpostu nezbývá než přidat poměr cena/výkon:
a poměr cena/spotřeba:
(zdroj)
Na platformě AMD lze v této cenové relaci vybírat z chipsetů AMD870, AMD880G a AMD890GX. Desky s chipsety 870/880G se prakticky liší jen přítomností IGP a jsou vybaveny PCIe 16x a PCIe 4x slotem, dvěma až třemi PCI sloty a jedním nebo dvěma PCIe 1x sloty, které mohou být u některých modelů sdílené s PCIe 4x slotem. Výhodou oproti Intel H55/H57 je vyšší propustnost PCIe, které je ve verzi 2.0, navíc připojené na northbridge. Prakticky všechny varianty jdou bez problémů koupit s USB 3.0 a SATA 6 porty. AMD tedy nabízí za danou ceny nepoměrně více.
V této cenové relaci se s AMD 870 nabízí zejména ASUS M4A87TD/USB3, MSI 870A-G54, Gigabyte GA-870A-UD3. Přístup k návrhu desky od ASUSu a MSI se od Gigabytu podstatně liší a myslím, že toto je klasický případ toho, kdy méně znamená více. Problém je dobře vidět naschématu základní desky Gigabyte GA-870A-UD3:
Chipset 870 stejně jako 880G je vybaven 22 PCIe linkami z northbridge a 2 PCIe linkami ze southbridge (pokud je osazen SB8x0), z nichž 16 obsadí slot pro grafiku, 4 pak PCIe 4x slot, který se rozhodli osadit všichni tři výrobci. Zbývají tedy 4 PCIe linky pro přídavné chipy a PCIe 1x sloty. 1 linku spotřebuje ATA/SATA řadič, 1 linku LAN chip, 1 linku USB 3.0. Zbývá tedy 1 linka. Zatím co ASUS a MSI tedy tuto linku vyvedli ve formě PCIe 1x slotu, Gigabyte na ni narval další, troufám si říct zbytečný SATA řadič, takže deska má sice 2 PCIe 1x sloty, jsou ale sdílené s PCIe 4x slotem, a místo toho nabízí zbytečných 10 SATA portů . Naštěstí u modelu GA-880GA-UD3H videovýstupy znemožnily šíleným vývojářům Gigabyte osadit 2x e-Sata, zmizel jeden řadič a jeden ze dvou PCIe 1x portů tak přestal být pravděpodobně sdílený (vzhledem k chybě a drobnému rozporu v manuálu desky se mi to nepodařilo ověřit) a deska má návrh podobný jako konkurenční ASUS M4A88TD-V EVO/USB3. Ten je o několik stokorun dražší, má konfiguraci PCIe 16x, PCIe 4x, PCIe1x, a tři PCI za vyšší cenu nabízí jen side-port memory pro integrovanou grafiku. Do 3 tisíc se vejde ještě poněkud vybavenější GA-890GPA-UD3H, která díky rozdělení 16 linek pro grafiku nabízí variabinější konektivitu dvou PCIe 8x, tří PCIe 1x a dvou PCI slotů. USB 3.0 a SATA 6 jsou samozřejmostí.
....
Závěr:
Při tomto srovnání jsem byl poněkud mile překvapen přidanou hodnotou, kterou AMD oproti Intelu nabízí. Levné 4 jádrové proceory AMD se dokáží v mnohých úlohách prosadit nejen proti stejně drahým dvou jádrům, někdy i 2x dražším 4 jádrům Intel. Porovnání samozřejmě závisí na typu testu, v některých 4 jádra AMD za dvoujádry Intel zaostávají. V čem jsou procesory Intel jednoznačně lepší jsou provozní vlastnosti, vykoupeny jsou však vyšší cenou a horší nabízenou funkcionalitou sestavy.
Tiskni Sdílej:
Stejně tak se dá koupit AM2+ deska a narvat do ní šestijádro...
Při tomto srovnání jsem byl poněkud mile překvapen přidanou hodnotou, kterou AMD oproti Intelu nabízí. Levné 4 jádrové proceory AMD se dokáží v mnohých úlohách prosadit nejen proti stejně drahým dvou jádrům, někdy i 2x dražším 4 jádrům Intel.To je překvapení, co? Akorát něco podobného jsme ti říkali už někde pod prvním dílem téhle série
V tomhle jakýmsi grafu ale opět chybí šestijádra...
To by mě teda zajímalo, kdy se to otočí...
A to se nebavíme o Xeonech, které do LGA1156 seženeš od 5000,-, na Opteron můžeš zapomenout.Už jsem to tu zmiňoval, ale six-core Xeon je za 19 tisíc, six-core Opteron za 5-6 tisíc. Nebudu se dohadovat o tom, že ten Xeon bude výkonnější než ten Opteron, ale nikdo mě nepřesvědčí o tom, že bude třikrát výkonnější.
Aha, takže tobě došly argumenty a tak začals argumentovat Xeonama. Ach jo...
A co bys za těch 8k (MB+CPU) u Intelu teda pořídil?
Aha. Já bych koupil radši Phenom II X6 1055T (nebo rovnou 1075T), měl bych větší výkon a VT-d stejně nevyužiju.
Neexistuji i 45W phenomy? Koukal jsem na ne v czechcomputeru, a X3 45W stoji asi tolik co X4 130W pri stejnym taktu. Ale nevim jestli nejsou nekde jinde osizeny, a jestli to nahodou neni v idle.
To souvisi i s tou cenovou hranici, protoze pro dost lidi znamena 125W procesor koupit novej zdroj, takze je realne o nejaky dva tisice drazsi nez procesor co moc nezere.
The "E" processors total power consumption during our timed benchmarks was only 10% better than the faster 95W and 125W AMD quad cores, and still a ways off from Intel's Core i5s.silentpcreview.com
Jo a Intel Desktop Boardy Xeony nepodporují...
Hmm, to je zajímavý, nedávno jsem tohle hledal a ta podpora tam psaná určitě nebyla.
Intel® Core™ i3 Processor I3-550 3.20 GHz Yes 4 MB N/A 0293 All I3-540 3.06 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I3-530 2.93 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All Intel® Core™ i5 Desktop Processor I5-760 2.80 GHz No 8 MB N/A 0122 All Intel® Core™ i5 Processor I5-750S 2.40 GHz No 8 MB N/A 0122 All I5-750 2.66 GHz No 8 MB N/A 0122 All I5-680 3.60 GHz Yes 4 MB N/A 0293 All I5-670 3.46 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I5-661 3.33 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I5-660 3.33 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I5-655K 3.20 GHz Yes 4 MB N/A 0293 All I5-650 3.20 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All Intel® Core™ i7 processor I7-875K 2.93 GHz No 8 MB N/A 0293 All I7-870 2.93 GHz No 8 MB N/A 0122 All I7-860S 2.53 GHz No 8 MB N/A 0122 All I7-860 2.80 GHz No 8 MB N/A 0122 All Intel® Pentium® Desktop Processor G6950 2.80 GHz Yes 3 MB N/A 0165 All Intel® Xeon® Processor X3480 3.07 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3470 2.93 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3460 2.80 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3440 2.53 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3430 2.40 GHz No 8 MB N/A 0165 All
To taky souvisi s tim, ze pokud chce clovek pocitacove hry (tedy zajima ho vic vykon ve hrach nez par sekund rozdilu pri kompresi souboru), je procesor za 2k a graficka karta za 4k o dost lepsi volba nez procesor za 4k a graficka karta za 2k. A u intelu se procesory za 2k tezko porizuji.
rozdil mezi realnym pouzitim a syntetickymi testy
Znovu a znovu: výraz syntetický ve slovním spojení syntetický benchmark neznamená "umělý". Naopak, dobře navržený syntetický benchmark by měl mít k realitě výrazně blíže než analytický.
Ten inteli C prekladac produkujici kod ktery kontroluje jestli nahodou nebezi na AMD a pokud ano, tak schvalne brzdi? Za to by taky zaslouzili nakopat.
Jak znam intel a jejich politiku, tak je o nejspis omylem