Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Dostal jsem nápad na podnikatelský plán. A protože je ten plán dost šílený na to, aby se mě nikdo nepokoušel předběhnout, když ho tady vykecám, tak by mě napřed zajímal váš názor. Tenhle článek není žádné oficiální oznámení, jen taková předběžná sonda. I kdybych se ještě dnes rozhodl ten plán rozjet, bude mi příprava pár měsíců trvat.
Na profesionální úrovni umím dvě věci — programovat v C/C++ i několika dalších jazycích a překládat z angličtiny do češtiny. Pokud jste moje překlady ještě nepotkali, můžete to hned napravit. Můj nápad je totiž celý o překládání.
Představoval bych si to asi tak, že budu provozovat webový portál a na něm překládat svobodnou tvorbu na objednávku. Jako nejrozumnější mi připadá řešit objednávky crowdfundingem ve stylu Kickstarteru — uživatelé si bankovním převodem nabijí nevratný kredit, který pak budou utrácet za překlady děl. Až uživatelé některému dílu přidělí dostatek kreditu (kolik to bude určím já podle rozsahu a obtížnosti + podíl pro původního autora), dílo přeložím a výsledný překlad pak bude volně dostupný pod licencí původního díla. Nejštědřejší přispěvatelé ale nejspíš dostanou přístup o něco dřív než ostatní. Dokud ale nebude zaplacený celý překlad, uživatelé budou moct přidělení kreditu zrušit a přidělit ho jinému dílu.
Tak do toho a diskutujte. Zajímá mě v podstatě cokoliv: co by podle vás takový portál měl umět, na překlad jakých děl byste chtěli přispět, co si o tom celkově myslíte atd.
Tiskni Sdílej:
Aplikovat tenhle systém na tvorbu software od základu zatím moc dobře nejde hlavně kvůli tomu, že se musí vybrat moc peněz, řádově stovky tisíc až miliony korun, aby se ten program vůbec dostal do trochu použitelného stavu.Tohle z principu moc dobře nejde, protože jde o obrovský objem práce -- není to až tak o penězích (hodně lidí dokáže dát dohromady hodně peněz), ale spíš o důvěře -- svěřit někomu předem peníze s tím, že za ně časem něco vyvine... jak mu můžeš věřit? může je ukrást nebo bude myslet dobře, ale nepovede se mu to. Jak se bude hodnotit kvalita atd.? Řešením je jednak dělat práci po menších kusech (např. ty překlady nebo opravy chyb či drobnější nová funkcionalita), kde se nad tím v případě neúspěchu dá mávnout rukou (což není případ softwaru za miliony) a jednak aby to dělal někdo, kdo za sebou už má několik úspěšných projektů a dá se mu věřit.
Aplikovat tenhle systém na tvorbu software od základu zatím moc dobře nejde hlavně kvůli tomu, že se musí vybrat moc peněz, řádově stovky tisíc až miliony korun, aby se ten program vůbec dostal do trochu použitelného stavu.Tohle z principu moc dobře nejde, protože jde o obrovský objem práce -- není to až tak o penězích (hodně lidí dokáže dát dohromady hodně peněz), ale spíš o důvěře -- svěřit někomu předem peníze s tím, že za ně časem něco vyvine... jak mu můžeš věřit? může je ukrást nebo bude myslet dobře, ale nepovede se mu to. Jak se bude hodnotit kvalita atd.?
Přesně na tenhle problém jsem v té citované pasáži nepřímo narážel. IMHO rozpad Diaspory tenhle model na delší dobu zabil.
To by bylo dobré zajít pokecat s architektama a stavařema co vlastně chtějí.Chtějí stavět zdi. Tzn. nemůžou to být jen nějaké čáry, ani kvádry nestačí. Musí to být vrstvená zeď – cihly (ne jednotlivé, ale vrstva cihel), izolace, omítka… A pak do toho vkládat okna, dveře, sporáky atd. to budou ty díly a sestavy, to bude podobné jako u strojařů, všechno to musí být parametrizovatelné (i třeba úhel otevření dveří, nebo počet příček v okně, průhlednost skla, barvy). Obecně tu bude víc důraz na vizualizaci, nestačí jednobarevné plochy, jsou potřeba textury… vizualizace by se mohly nechat na nějakém jiném programu (Blender?), ale muselo by to být nějak inteligentně napojené, aby se s tím dalo pohodlně pracovat. A pak takové věci jako počítání materiálu statika atd.
Dokážeš hacknout pro/Ečkový soubory ve kterých jsou 3D data?
Hu?
Protože tuna nejde jenom o to kolik by něco stálo ale jestli vubec umíš a jseš schopen!?
Můžeš se podívat na můj GitHub profil a zhodnotit moje programátorské schopnosti podle kódu. Párkrát jsem si hrál i s reverzním inženýrstvím datových formátů.
Jsem přesvědčený, že FreeCAD znáte.
https://sourceforge.net/projects/free-cad/Tak mě celkem zajímá, proč zde nezaznělo doporučení, přidat se k tomuto projektu. Jak ho z povzdálí sleduji, tak se mi zdá, že je vzniká ze snahy několika (spíše) stavařů/architektů, kteří mají své dobře vydělávající kanceláře, a chtějí, aby vzniklo otevřené řešení. Přitom je zajímavé, že ten základ je spíš na první pohled strojařský.
Protože si myslím, že projekt znáte, tak by mě zajímalo, proč (jestli) o něm neuvažujete. Nebo naopak Vám Vaše znalost spíš dává tušit, že to není ono a je potřeba začít znova a jinak?
Prosím, tohle není provokace, ani náběh na flame. Opravdu mě to zajímá, časem bych byl rád, kdyby jsme ve firmě dokázali obnovit i vývoj nových projektů v oblasti strojařiny, ale moc by mě těšilo mít data v nějakém dostupném a opensource systému. Veškerý ostatní vývoj HW a SW máme na otevřených programech založený.
Od kdy Piráti něco namítají proti tomu, aby fanouškové sponzorovali tvorbu předem? Já měl celou dobu za to, že se tenhle model Pirátům naopak líbí.
Ne, to co jsem psal je stejné jako to, co dělají piráti filmovému a hudebnímu průmysluMáš namysli průmysl vedený bývalými piráty?
Někdo ti přidělí nevratný kredit na překlad nějakého díla. Výsledek uvidí až po dokončení. Co když nebude on nebo více lidí s výsledkem spokojeni? Kredit je nevratný... Chápu, že v takovém případě už třeba ztratí důvěru a příště nic chtít nebudou, ale i v jednom případě si můžeš teoreticky přijít na dost peněz a mohli si předplatit hodně kreditu, který už nevyužijí...
Na to je nejjednodušší řešení nepředplácet si kredit zbytečně dopředu. Navíc minimálně zezačátku se navíc chystám omezit i počet děl, kterým půjde kredit přidělovat. Ze všech návrhů od uživatelů by se napřed vybíralo systémem jeden uživatelský účet-jeden hlas a třeba 5 děl s největším počtem hlasů by pak postoupilo do druhého kola s přidělováním kreditu. To o nevratnosti se týká hlavně nepřiděleného kreditu.
[############OOOOOOOOOOOO---------] zaplaceno slíbeno zbýváSamozřejmě, práce by začala až po zaplacení. Jakmile by byla celá nebo téměř celá částka slíbena, rozeslala by se slibovačům výzva k zaplacení a slíbeným platbám by byla zkrácena expirace na několik dní (dva týdny?). Pak by asi bylo rozumné nastavit limity na slibování, např. na dvojnásobek toho, co už kdy zaplatil, nebo že jde část zaplatit hned a slíbit ještě třikrát tolik, či něco podobného.
Podle mě by možnost slibovat peníze byla ještě horší než snažit se vytipovat díla s vysokou šancí na úspěšné zaplacení překladu pomocí obyčejného hlasování. Z pohledu uživatelů je špatně i situace, že by se během prvního měsíce zaplatily překlady na 2 roky dopředu. Když bych to rozjel, tak první půlrok by bylo nejlepší, kdybych všechno dělal sám a případně občas najal externistu na jeden úkol. Když se během prvního měsíce vyberou peníze na hromadu překladů, já na to naberu víc lidí na dlouhodobou smlouvu, a pak uživatelé úplně ztratí zájem, tak je to taky problém.
Ad 2. Ze dvou důvodů: Jednak se to bude týkat jen svobodné tvorby, a jednak to v případě úspěchu bude další důkaz, že tvorbu jde financovat i bez monopolů. Všimni si, že „po Pirátsku“ je s velkým P.
Ad 3. V průměru bych si účtoval asi tak 300Kč za minutu videa nebo normostranu textu (1 normostrana = 1800 znaků včetně interpunkce a mezer). Těžší překlady ale samozřejmě budou dražší.
Jednak se to bude týkat jen svobodné tvorby, a jednak to v případě úspěchu bude další důkaz, že tvorbu jde financovat i bez monopolůStále nechápu, co to má společného s počítačovým pirátstvím -- což je ilegální (i když třeba ne nutně nemorální, to teď nechme stranou, to je subjektivní) užívání softwaru nebo jiných děl. Smysl by spíš dával název "svobodné" nebo "nezávislé".
Ještě jednou zdůrazňuji to velké P v sousloví „po Pirátsku“.
Stále nechápu, co to má společného s počítačovým pirátstvímNic. Op chtěl tím velým P imho naznačit, že myslí českou pirátskou stranu a její ideály. Chce to zapojit kontext a rozlišovat kdy se myslí pirát, který na dálnici přejíždí kočárky a žere děti, pirát který stahováním způsobuje hladomor v americe, pirát který přepadá lodě a pirát, který se zapojuje do politiky. Žijeme ve složité době :)
Op chtěl tím velým P imho naznačit...To je mi jasné od začátku, ale nesouhlasím... je to několikrát přenesený význam, který už nedává smysl.
Ad 3. V průměru bych si účtoval asi tak 300Kč za minutu videa nebo normostranu textu (1 normostrana = 1800 znaků včetně interpunkce a mezer). Těžší překlady ale samozřejmě budou dražší.Je mi jasné, že to nechceš dělat jako charitu a že z něčeho žít musíš, ale myslíš, že je reálné, že při takových cenách se na nějakou knihu vybere? Když si vezmu, že Svobodná kultura má 620 tisíc znaků a tedy 344 normostran, tak to dělá přes 100 tisíc za překlad. Myslíš, že je reálné, aby se u nás takové peníze vybrali?
Na jeden zátah asi těžko, ale zase je tu možnost vybírat peníze postupně a překládat po jednotlivých kapitolách. Kvalitní překlad 344 normostran je pro jednoho člověka práce na plný úvazek skoro na 3 měsíce. Zezačátku bych ale čekal spíš zájem o menší věci, třeba povídky o pár desítkách stránek a různé seriály. Prostě věci, které se vejdou do pár tisícovek.
Jistě, starší překlady jsou trochu kostrbaté, ale aspoň v nich nejsou vyložené chyby ve významu. Navíc s praxí se to postupně zlepšuje. Jestli chceš probrat konkrétní příklady, tak sem s tím, rád se zase něco přiučím. Na Pirátských novinách mám za letošní rok 12 překladů, většinu z nich ne zrovna jednoduchých. Stačí na PN vybrat libovolnou kategorii a vpravo nahoře nechat vyhledat moje příjmení. Starší překlady ale nemá smysl rozebírat, to je dávná historie.
Jen to, co budu moct dál legálně sám šířit. To znamená volná díla a díla pod některou svobodnou licencí. Proprietární překlady bych dělal případně jako vedlejšák a jen když nebude na překlad čekat nic svobodného. Samozřejmě jen když to bude právně v pořádku. Na fansuby dělané načerno rovnou zapomeň.
Netuším. Napadá mě jen přesvědčit nějakého vydavatele, že by o takovou knížku byl zájem.