Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
V souvislosti s aktuální novou generací GPU AMD GCN+ „Hawaii“ odhalila AMD i vlastní nízkoúrovňové rozhraní Mantle, které lze chápat jako flexibilnější konkurenci pro Direct3D a OpenGL. Jeho výhodou je, že skrze něj budou vývojářům ihned přístupné všechny novinky v GPU a věci, které přesahují rámec specifikací verzí daných rozhraní a budou je tak moci nasadit co nejdříve, plus skutečnost, že v programování nebudou uživatelé tolik omezeni. Takto to aspoň vidí AMD. Realita je otázkou jinou, zdali se shodnou odpovědí, nebo odlišnou, to ukáže až čas. Každopádně jednou z prvních implementací využívajících API Mantle je/bude Frostbite engine, mimo jiné pohánějící aktuální hru Battlefield 4 (čerstvě bundlovanou ke všem Radeonům řady R9).
Jenže to se bavíme o majoritní redmondské platformě. Ke všeobecnému úspěchu potřebuje AMD protlačit Mantle ke všem vývojářům bez rozdílu váhy, výšky, barvy pleti, politického názoru, náboženského vyznání či sexuální orientace. Tedy bez ohledu na platformu. Mantle tak má být výhledově přístupné jak pro Windows, tak všechny platformy zmíněné v nadpisu. Všude tam, kde bude jeho použití dávat smysl, jej AMD sama přinese a nebude nijak omezovat jeho použití. Pro úspěch v mobilním světě potřebuje podporou Androidu (případně jiných z Linuxu odvozených systémů jako Tizen) i iOS, na desktopech pak logicky vedle Applího OS dává smysl právě i Linux. A já bych v tichosti doplnil na seznam i BSD, když už nám to upravené FreeBSD 9 pohání chystanou Playstation 4, ve které tepe APU od AMD.
Takové jsou aktuální firemní plány představené na APU13 Developer Summitu.
Na stejné akci představila AMD i plány blízké i vzdálenější. Dnes se podíváme na ty nejbližší, na APU řady „Kaveri“, které se objeví na přelomu roku. Dle očekávání půjde o implementaci nejnovějších architektur CPU i GPU části, tedy o až čtyřjádrovou CPU architekturu Steamroller (nástupce aktuálního Piledriveru) a GCN+ GPU architekturu odpovídající aktuální generaci Radeonů. CPU část nikterak výrazně neposkočí s frekvencemi, naopak půjde dolů (ale výkon by díky nové architektuře neměl klesnout), GPU část nabídne místo 384 nově 512 stream procesorů. AMD udává, že celkový výkon nového čipu A10-7850K poskočí oproti dosavadní špičce A10-6800K „Richland“ z 779 na 856 GFLOPS. A to navzdory nižší frekvenci CPU jader (4,4 → 3,7 GHz) i GPU části (844 → 720 MHz).
Přijdou i další novinky jako TrueAudio a CrossFire přes PCI Express sběrnici. Tolik křemíková stránka věci, otázkou jinou je samozřejmě softwarová podpora. K té bych snad jen dodal přesvědčení, že v prvních týdnech až měsících po uvedení bych z hlediska uzavřených Catalystů neočekával zázraky, prvotní implementaci v otevřených ovladačích snad lze očekávat poměrně brzy, ale na nějaké kompletní 3D či hardwarovou akceleraci videa spíše zapomeňme.
Čínská mutace IT drbny VR-zone přišla s informací, že Intel se rozhodl upustit od implementace rozhraní SATA Express v čipsetech pro „Broadwell“ (tedy alespoň těch prvních). Důvod není přímo známý, ale hovoří se o tom, že se nepodařilo vyladit implementaci k dokonalosti, čili se to celé musí odložit. Intel mívá celkem pravidelně drobné problémy s implementací toho či onoho řadiče ve svém čipsetu a tentokrát se asi rozhodli neriskovat špatnou reputaci a věc jednoduše odložit. Možná na další genereaci, možná jen na další revizi, uvidíme.
Pokud by se informace nakonec překlopila ve skutečnost, čeká nás u Intelu (u AMD si nedělám iluze) další období, kdy budou SATA SSD zastropovány přenosovou rychlostí někde kolem 550 MB/s (teoretické maximum je 600 MB/s). Nicméně s ohledem na to, jak se typická consumer SSD chovají (při nelineární a v případě SandForce řadičů špatně komprimovatelných datech padá rychlost zápisu rapidně dolů, klidně jen k desítkám či jednotkám MB/s), je zde i tak dost prostoru, jak produkty vylepšovat. Ale to markeťáci neslyší rádi, nejdůležitější hodnotou při nabízení produktu typu SSD je přece nejvyšší rychlost dosahovaná v ideálních situacích a tou je rychlost čtení, případně souvislého zápisu u neunaveného SSD.
Pokud neponesou SATA Express řadič čipsety Intel 9. řady vůbec, pak nás toto čeká u Intelu nejdříve v roce 2015. Myslím, že do té doby 99 % uživatelů v poklidu vydrží na svém SSD 2. či 3. generace a s obměnou počkají na tuto dobu, kdy vedle rychlosti koupí za rozumný peníz též slušnou kapacitu, alespoň dvojnásobek své současné.
Kdo si rychlostně polepšuje [PDF], tedy alespoň co se specifikace a certifikace týče, je standard paměťových karet Secure Digital. Jeho asociace přichází s novou specifikací, která pro karty s rozhraním UHS (jedno jestli typu I s maximální propustností rozhraní 104 MB/s, nebo typu II s 312 MB/s) přidává novou rychlostní specifikaci U3. Tak jako SDHC karty měly svoje Class 2, 4, 6 a 10 definující rychlost v MB/s, mají karty UHS specifikace U1, U2 a nyní nově U3. ty specificikují minimální garantovanou rychlost v desítkách MB/s, UHS-I/II U3 tedy garantuje 30 MB/s čtení/zápisu.
Jde samozřejmě o prachsprostou papírovou garanci, která nijak nebrání tomu, aby třeba Sandisk a Lexar dále prodávali karty s certifikací Class 6 či Class 10, které čtou i zapisují i 95 MB/s. Nová specifikace se týká SDHC a SDXC, přeci jen SD karty s kapacitou do 2 GB nic takového nepotřebují. Asociace se veze na módní vlně 4k videa, se kterým tuto novou U3 záležitost spojuje, ale to je jen marketing.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: