Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Intel vydal 41 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20240514 mikrokódů pro své procesory řešící INTEL-SA-01051, INTEL-SA-01052 a INTEL-SA-01036.
Společnost Raspberry Pi patřící nadaci Raspberry Pi chystá IPO a vstup na Londýnskou burzu.
Google na své vývojářské konferenci Google I/O 2024 představil řadu novinek. Keynote byl věnován umělé inteligenci (DeepMind, Gemini, Responsible AI).
V Gitu bylo nalezeno 5 zranitelností. Opraveny jsou ve verzích 2.45.1, 2.44.1, 2.43.4, 2.42.2, 2.41.1, 2.40.2 a 2.39.4. Útočník může připravit repozitář tak, že při jeho klonování (git clone) může dojít ke spuštění libovolného kódu.
Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Za použití externího generátoru hodinového taktu na základních deskách dokáže ASRock obcházet omezení, které Intel nově vložil procesorům Skylake, které mají zamčenou změnu násobiče a jsou tak v případném přetaktování plně odkázány na frekvenci, kdy tu základní jim dává integrovaný generátor hodinového taktu. Tento generátor umí ASRock obejít, přičemž na deskách má osazen vlastní, typ IDT 6V41542NLG/1508L, s nímž lze měnit hodnotu frekvence s krokem 0,0625 MHz. Čip známe kupříkladu již ze starší desky ASRock Z170 OC Formula, nově se ale objevuje i na levnějších deskách jako Fatal1ty H170 Gaming K4 HYPER a Fatal1ty B150 Gaming K4 HYPER.
Právě to je asi největší bolístkou Intelu, tedy poskytování možnosti overclockingu i na kombinaci levné desky s levným čipsetem a levnějšího procesoru s uzamčeným násobičem. Ano, ASRock tím elegantně ukazuje, že vysoké možnosti přetaktování CPU by klidně mohl Intel nabízet i u nejlevnějších procesorů a základních čipsetů a že veškerá omezení či adorace K-čkových procesorů s odemčeným násobičem jsou vlastně jen marketing, protože danými schopnostmi oplývají jen díky tomu, že do nich není vloženo umělé omezení. Ale taková je zkrátka realita trhu, kdy Intel na své platformě vládne. Otázkou je, jaký další krok může podniknout, aby snahám ASRocku zamezil.
Neoficiálně zvaná druhá generace HBM pamětí, která zejména navyšuje kapacitu (takže už by nás neměly čekat hi-endové Radeony s pouze 4GB grafické paměti) se v podání Hynixu objeví až ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Hynix, který byl prvním výrobcem HBM tak s novou verzí s více vrstvami v rámci velkoobjemové sériové výroby přijde až několik měsíců po Samsungu, který „HBM2“ vyrábí už od ledna, byť také v omezeném množství.
HBM paměti jsou klíčovou technologií pro příští generaci grafických karet, neboť klasickým GDDR5 již dávno došel dech a ani de facto přetaktované varianty s efektivní frekvencí 8 GHz neposkytují dostatek výkonu pro chystané grafické procesory. Momentálně lze předběžně doufat, že první z obou výrobců rozjede velkoobjemovou výrobu už v létě, aby na podzimní sezónu mohly jít na trh první grafiky. Druhou – byť horší – alternativou, která bude nasazena, jsou paměťové čipy typu GDDR5X.
Pod názvem LeMaker Cello je možné si objednat vývojářskou základní desku nesoucí nejméně výkonnou variantu Opteronu A1100 od AMD, tedy konkrétně Opteron A1120. Zatímco celá řada počítá s osmi jádry typu ARM Cortex-A57, tato deska nese pouze čtyřjádrovou variantu, nicméně odpovídá form factoru 96Boards EE, což může být lákadlo. K dispozici má dva SO-DIMM sloty typu DDR3, dva SATA porty a USB 3.0 porty, microUSB pro konzoli, gigabitovou síťovku, jeden slot typu PCI Express 3.0 velikosti ×16, 10pin header JTAG a rozšiřující slot Linaro 96Boards Expansion. To vše na desce o rozměrech 120×120 mm. Cena odpovídá ~7,5 tisícům korun s dodáním v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku.
O Pascalu, tedy nástupnické GPU architektuře od Nvidie, která přijde s podporou pamětí typu HBM a rozhraním NVlink, se toho již napovídalo hodně. Nejnovější informace hovoří o tom, co je poměrně logické: jako první se objeví mobilní čipy. Vždyť už mobilní GeForce GTX 980M, která je obdobou desktopové, ukázala, že s vylepšenými výrobními procesy se dají nejvýkonnější čipy provozovat i v notebooku (tak trochu tento trend naznačuje i AMD s Radeonem Fury Nano) a 16nm FinFET výroba u TSMC to jedině umocní. A mobilní čipy – tedy ne ten nejvyšší hi-end s 10mld.+ tranzistorů mířící nejprve do superpočítačů – se vyrábějí lépe než obrovská GPU. Očekává se tedy, že Nvidia ukáže Pascal v červnu na tchajwanském Computexu, přičemž rozjezd Pascalu čekejme o prázdninách či těsně po nich.
Když už jsme u toho, tak jeden z těch zajímavějších posledních záchvěvů 28nm výroby GPU jsou nové GeForce GTX 950. Tato karta ve standardním provedení totiž vyžaduje přídavné napájení, neboť její TDP je 90 W (což je hodně ve srovnání s oblíbenou GeForce GTX 750 Ti, která si vystačila s TDP 60 W). Přesto ale už kupříkladu Asustek a MSI uvedli své varianty, které nejenže mají vyšší takty než referenční, ale spotřebou se vejdou do 75W limitu PCI Express ×16 slotu, a tedy nevyžadují přídavné napájení.
Pokud vás zajímá, jak je to možné, tak oba výrobci to zdůvodňují silně modifikovanou částí napájecích obvodů, díky kterým dosáhli značného snížení spotřeby oproti referenční verzi. No, to je informace zajímavá, na druhou stranu jsou jejich karty navíc mírně přetaktované, takže ta optimalizace musela být zatraceně velká, nebo za běhu jsou agresivněji řízeny provozní parametry, a tedy výkon nebude odpovídat. To bych ale spekuloval, tak vyčkejme testů. V případě zájmu se každopádně můžete poohlížet po kartách jako Asus GTX950-2G (1026/1190MHz GPU, 6,6GHZ GDDR5) či MSI (jednoventilátorová GTX950 2GD5 OCV2 a dvouventilátorová GTX950 2GD5 OCV3, obě bežící na 1076/1253MHz GPU a 6,6GHz GDDR5).
Velké IT firmy stále hledají cesty, jak udělat ty statisíce svých serverů ještě rychlejšími a flexibilnějšími. Budoucnost v rychlosti přístupu k velkým datům nemusí nutně spočívat v obrovských polích pevných disků, ale v efektivně navržené SSD architektuře, kterou vyvíjí jistě všechny firmy, ale Seagate dle svých vlastních slov nyní vede. Jeho existující SSD má poskytovat rychlost 10 GB/s a být kompatibilní s definicí Open Compute Project, což je organizace pracující na next-gen datových centrech, jejímiž členy jsou Facebook, Intel, Apple, Microsoft, Rackspace, Cisco, Juniper Networks, Goldman Sachs, Fidelity, Lenovo a Bank of America. Dané SSD má své datové propustnosti dosahovat na rozhraní PCI Express o 16 linkách. Více zatím známo není, snad jedině přítomnost NVM Express komunikace a NAND flash čipů (na 3D XPoint je asi opravdu ještě brzy). Kromě nejvyšší varianty vyvíjí Seagate též menší, která na 8 PCI Express linkách dává datovou propustnost 6,7 GB/s. Vše bylo k vidění na Open Compute Project Summit 2016 v kalifornském San Jose, SSD se na trhu objeví v létě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: