Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Poslední běžné procesory od Intelu s poctivě přiletovaným heatspreaderem k jádru CPU, byla generace Sandy Bridge. S následnou Ivy Bridge přešel Intel na obyčejnou teplovodivou pastu (pro ni se kdysi vžil terminus technicus „bílá srajda“), což značně zhoršilo převod tepla z jádra CPU na tepelnou rozptylku, kterou ochlazují CPU chladiče. Pouhým odříznutím heatspreaderu z CPU a výměnou pasty za něco lepšího, například od Coollaboratory, získal člověk až o desítky °C nižší teploty v zátěži a výrazně vyšší OC potenciál. Tento problém se jen částečně po Haswellu vyřešil s CPU Haswell Refresh, kdy byla obyčejná bílá pasta nahrazena za lepší, nicméně ani tak nešlo o tak kvalitní převod tepla jako u Sandy Bridge. Mnoho lidí na první nejvyšší Sandy Bridge (Core i7-2600K) dodnes nedá dopustit, jelikož jej lze celkem bez problémů taktovat z výchozích 3,4/3,8 GHz (base/turbo) taktovat třeba i na 5 GHz a spolehlivě prakticky všichni mohou s běžným levným vzduchovým chladičem dosahovat alespoň 4,5 GHz.
Skylake toto též neřeší. Podle prvních testů s prvními 4×CPU/8×HT procesory lze výměnou původní pasty za Coollaboratory Liquid Pro dosáhnout poklesu teploty v zátěži (s chladičem Cryorig R1 Ultimate) z 88 na 68 °C, když je procesor taktován na 4,6 GHz s napětím 1,325 V. Lze tedy předpokládat, že s adekvátně dobrou základní deskou, odříznutím heatspreaderu za účelem nasazení pasty typu Coollaboratory Liquid Pro či Ultra bude možné dosahovat taktů za 5GHz hranicí (bavíme se o Core i7-6700K s výchozí frekvencí base/turbo 4,0/4,2 GHz).
Samozřejmě vše na vlastní riziko a se 100% jistotou ztráty záruky na CPU.
Já vlastně Intel chápu. S přechodem na 22nm FinFET výrobu se mu výrazně zlepšila energetická bilance procesorů a tepelné ztráty. I díky tomu může nabízet při stále obdobné hodnotě TDP nejen stále výkonnější CPU (byť minimálně), ale s každou další generací o hodně výkonnější a schopnější GPU. Skylake na tom není jinak (výhledově, současné procesory nenabízí tak špičkovou grafiku, jakou je například Iris Pro v Broadwellu). Tyhle běžné řady prostě nejsou určeny pro mega-taktování, od toho má Intel E řady, tedy aktuálně až 8jádrový (16×HT) Haswell-E, hlavně tedy 140W Core i7-5960X. To je platforma určená pro honiče maximálního výkonu.
Ostatně v tomto kontextu musím dodat, že 4,0/4,2GHz čtyřjádro Core i7-6700K stojí ~10 800 Kč, zatímco nejlevnější Haswell-E, tedy 3,3/3,6GHZ šestijádro Core i7-5820K, vyjde na ~11 300 Kč. Kdo tedy touží po obrovském výkonu CPU podpořeném mohutným overclockingem, tomu rozhodně doporučuji platformu Haswell-E. Připlatí si sice za desku (X99 jsou dražší) a bude muset koupit samostatnou grafickou kartu (což efektivně řeší ±jeden František Palacký a buď levná GeForcka a proprietární ovladač od Nvidie, či levný Radeon a Catalysty či čekání na Godota, tedy odladěný ovladač AMDGPU). Jinak Haswell-E je stále 22nm, zatímco Skylake 14nm, takže Skylake se při neuvážených snahách o maximální OC i dostane rychleji na průrazné napětí. Zkrátka dle mého má sundavání heatspreaderu jen samá negativa oproti prostému použití Haswellu-E.
nová generace Intelových procesorů je primárně spojována s DDR4 pamětmi, ale to neznamená, že nemá řadič pro DDR3. Až dosud se hovořilo o tom, že využít lze pouze 1,35V DDR3 lowpower moduly, ale dle Asusteku to není zcela pravda. Jeho dvě desky pro Skylake s DDR3 sloty - modely Z170M-E D3 a Z170-P D3 - nijak neomezují použití klasických DDR3 pamětí, čemuž odpovídá i podpora až DDR3-3100 skrze XMP profily - to na 1,35 voltech opravdu nikdo neumí. Asustek zde udává podporu jak 1,5V, tak 1,65V DDR3 modulů, což de facto pravděpodobně znamená, že Asustek za toto ručí (toto ~ riziko zničení CPU, které je tím, kdo si RAM moduly řídí). Tak či onak bych to ale bral s rezervou. Když už Skylake, tak pokud možno DDR4 platformu.
„Vlhký sen“ všech nadšenců do LCD je tu. Kombinace špičkového výrobce, kvalitního IPS LCD panelu, elektroniky která utáhne 144Hz zobrazení a k tomu FreeSync (neboli VESA Adaptive Sync), víc si snad ani nelze přát. Ano, snad jedině vyšší rozlišení, protože EIZO je sice špičkový výrobce, ale ne kouzelník, takže nový monitor FORIS FS2735 nabízí pochopitelně rozlišení 2560×1440.
FORIS je řada herních monitorů od EIZO, což znamená, že zde nečekejme tu úplně nejvyšší možnou elektroniku jako v řadě ColorEdge. Ostatně to nelze skloubit s herním využitím (čím více elektroniky, tím kupříkladu vyšší lag). Profi grafik tedy již kliká na další odkaz jinam, ale ostatní mohou zbystřit, neboť i tak se toho do monitoru dostalo dost. Je zde výborný stojan s výškovou nastavitelností o 155 mm, pivotem a naklápěním o 35°/5°. Z rozhraní je tu DisplayPort 1.2, 2× HDMI a DVI-D, 2× USB hub je verze 3.0, nechybí již tradiční automatické nastavení jasu dle okolního osvětlení (a pozor: jas je regulovatelný až k méně než 1 % maxima, které činí 350 cd/m²!) a také pro FORIS typické možnosti zásahu do obrazu (projasnění stínů, korekce jasných částí), novou věcí je třeba možnost přes smartphone nastavovat parametry obrazu a barevné profily, plus je zde také podpora EIZO Cloudu, možnosti sdílet nastavené profily monitoru pro jednotlivé hry a další podivné věci„gamingového světa“..
VIDEO: https://www.youtube.com/watch?Zájemci mohou zatím šetřit, monitor se neobjeví na trhu dříve než před Vánoci a cena zatím nebyla upřesněna. Nízká rozhodně nebude, u EIZO se za kvalitu a ostatně i záruku v délce 5 let, platí. Jinak bych ještě závěrem mohl dodat, že vyšší rozlišení ani v této třídě nemá smysl. Je zde jasný požadavek na to, aby grafická karta v daném rozlišení dokázala dodávat až 144+ snímků za sekundu a to v moderních hrách umí jen špička. V rozlišení kupříkladu 3840×2160 či jen 3440×1440 by se toho dosahovalo daleko obtížněji, nemluvě o tom, že jsme v současné době v mnoha ohledech omezeni propustností grafických výstupů: aktuálně se běžně používá maximálně DisplayPort 1.2. Ač již existuje specifikace 1.3 a ve vývoji jsou další, tak stejně jako je nutné krmit 5k monitory s rozlišením 5120×2880 (4× vyšším než toto dnešní EIZO) dvěma DisplayPorty 1.2, na podobné omezení narážejí i rozlišení nižší, když se snaží nabídnout výrazně vyšší než 60Hz zobrazení.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
bude muset koupit samostatnou grafickou kartu (což efektivně řeší ±jeden František Palacký a buď levná GeForcka a proprietární ovladač od Nvidie, či levný Radeon a Catalysty či čekání na Godota, tedy odladěný ovladač AMDGPU)
Pokud se bavíme o kartách v ceně kolem jednoho Palackého, tak tam stačí sáhnout po Radeonu 6450 (nejlépe v bezvrtulovém provedení), se kterým na žádného Godota čekat nepotřebuju, protože bez problémů funguje s dávno existujícím open source radeon driverem.
Ale já vím, co víc si přát. Aby NVidia vzdala G-Sync a přešla na VESA FreeSync.