Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Intel vydal 41 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20240514 mikrokódů pro své procesory řešící INTEL-SA-01051, INTEL-SA-01052 a INTEL-SA-01036.
Společnost Raspberry Pi patřící nadaci Raspberry Pi chystá IPO a vstup na Londýnskou burzu.
Google na své vývojářské konferenci Google I/O 2024 představil řadu novinek. Keynote byl věnován umělé inteligenci (DeepMind, Gemini, Responsible AI).
V Gitu bylo nalezeno 5 zranitelností. Opraveny jsou ve verzích 2.45.1, 2.44.1, 2.43.4, 2.42.2, 2.41.1, 2.40.2 a 2.39.4. Útočník může připravit repozitář tak, že při jeho klonování (git clone) může dojít ke spuštění libovolného kódu.
Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Jsou pouze jednoho datového typu - řetězec znaků. Některé z nich mohou být určeny jen pro čtení. Proměnné můžeme rozdělit do tří částí.
Vnitřní proměnné shellu. O jejich inicializaci se stará shell.
$ echo $USER
|
Uživatelské proměnné. Jako výše uvedené proměnné se skládají pouze z alfanumerických znaků.
Proměnné speciálního významu, skládají se ze speciálních znaků. Například:
$$
- PID shellu$!
- PID posledního procesu, který byl spuštěn na pozadí$?
- návratová hodnota posledního dokončeného procesu.Proměnnou můžeme exportovat příkazem export
do podřízeného
shellu a příkazem readonly
zajistíme, že bude určena
pouze pro čtení (POZOR, toto omezení se nepřenáší do podřízeného shellu).
Když chceme získat hodnotu proměnné, napíšeme před ni znak $
.
Ale když jí např. hodnotu přiřazujeme, nepíšeme před ní znak dolaru.
Pro odstranění proměnné použijeme příkaz unset
.
$ jedna="Lokální proměnná"
|
Nadešel čas pro napsání a spuštění našeho prvního skriptu. Pak se
ještě na chvíli vrátíme k proměnným. Pojmenujeme ho prvni.sh
.
#!/bin/bash
|
Prvním řádkem zajistíme, že náš skript bude opravdu interpretován BASHEM.
To je jediná výjimka při použití znaku #
, řádka začínající
tímto znakem je ignorována a slouží k okomentování zdrojového kódu.
Každý správný programátor používá ve svých kódech komentáře.
Když se k němu po čase vrátí, dříve ho pochopí a také zjednoduší
pochopení ostatním. Potřeba naučit se správnému používání komentářů přijde
časem sama. Uvidíte, kde jsou zbytečné a kde naopak velice důležité
(POZOR, komentáře se píší ihned se zdrojovým kódem - podle mě není
dobrý zvyk je psát až po dokončení programu). A nakonec samozřejmě
nezapomeneme vrátit návratový kód exit 0
.
Nyní si skript spustíme, ale nejprve musíme přidat právo pro spuštění, protože textový editor toto právo standardně k nově vytvořeným souborům nepřidává.
$ ls -l
|
Nyní, když umíme spouštět skripty, tak si ukážeme na skriptu
promenne.sh
ještě několik zajímavých věcí.
#!/bin/bash prvni="Níže uvedený zá" echo "${prvni}pis umožní oddělit proměnnou od okolního textu" # Kdyby byla $druha definována, byla by vrácena její hodnota, # jelikož není, bude vrácen "náhradní výraz" echo ${druha-"náhradní výraz"} echo $druha # To samé jako předchozí, ale $treti nezůstane nedefinovaná echo ${treti="náhradní výraz"} echo $treti ctvrta="Příšerně žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy." # Vrátí "náhradní výraz" je-li proměnná definována, jinak # se nevrací žádná hodnota echo ${ctvrta+"náhradní výraz"} echo $ctvrta # Vypíše délku $ctvrta echo ${#ctvrta} # Od konce odstraní nejkraší část $ctvrta, která odpovídá e* echo ${ctvrta%e*} # Od konce odstraní nejdelší část $ctvrta, která odpovídá e* echo ${ctvrta%%e*} # Od začátku odstraní nejkraší část $ctvrta, která odpovídá *e echo ${ctvrta#*e} # Od začátku odstraní nejdelší část $ctvrta, která odpovídá e* echo ${ctvrta##*e} exit 0 |
Ještě si skript spustíme pro lepší pochopení.
# ./promene.sh
|
V shellu si ještě vyzkoušíme několik příkazů, abychom pochopili, jak je to s uvozovkami, apostrofy a expanzí.
$ echo $promenna
|
Skript if.sh
nám ukáže použití konstrukce
if výraz; then příkazy elif výraz; then příkazy else příkazy fi
#!/bin/bash if [ "$USER" == "root" ]; then echo "Ahoj admine"; fi if [ "$USER" == "root" ]; then echo "Ahoj admine"; else echo "Ahoj uživateli"; fi if [ "$USER" == "root" ]; then echo "Ahoj admine"; elif [ "$USER" == "fuky" ]; then echo "Ahoj Honzíku"; else echo "Ahoj uživateli"; fi exit 0 |
POZOR, mezera za [
je důležitá! Znak [
je totiž program a to, co následuje za ním, jsou jeho argumenty.
$ which [
|
Jak jsem už jednou říkal, všechny proměnné v shellu jsou jednoho
datového typu. To vysvětluje, proč se řetězce a čísla porovnávají
níže popsaným způsobem (výraz
, výraz1
,
výraz2
vrací řetězec a teprve když ho chceme porovnávat
jako číslo, tak ho shell bere jako číslo, jinak to je stále řetězec).
[ výraz ]
- délka řetězce je nenulová[ -z výraz ]
- délka řetězce je nulová[ výraz1 == výraz2 ]
- řetězce jsou shodné[ výraz1 != výraz2 ]
- řetězce jsou různé[ výraz1 -eq výraz2 ]
- čísla jsou shodná[ výraz1 -le výraz2 ]
- výraz1 <= výraz2[ výraz1 -lt výraz2 ]
- výraz1 < výraz2[ výraz1 -ge výraz2 ]
- výraz1 >= výraz2[ výraz1 -gt výraz2 ]
- výraz1 > výraz2[ výraz1 -ne výraz2 ]
- čísla jsou různéTestování souborů.
[ výraz1 -ef výraz2 ]
- soubory sdílejí stejný i-uzel[ výraz1 -nt výraz2 ]
- první soubor je novější[ výraz1 -no výraz2 ]
- první soubor je starší[ -e výraz ]
- soubor existuje[ -d výraz ]
- soubor je adresář[ -f výraz ]
- soubor je obyčejný soubor[ -L výraz ]
- soubor je symbolický odkaz[ -w výraz ]
- soubor je zapisovatelný[ -x výraz ]
- soubor je spustitelnýMísto [
můžete používat test
. Jsou to
stejné programy svázané pevným odkazem.
$ if test /usr/bin/test -ef /usr/bin/\[; then echo "Je to opravdu tak..."; fi
|
Podmínky samozřejmě můžete spojovat pomocí operátorů &&
(a zároveň platí) a ||
(nebo platí).
# if [ $USER == "root" ] && [ $LANG == "cs_CZ" ]; then
|
Na skriptu case.sh
se podíváme na použítí konstrukce
case slovo in vzory ) příkazy;; ... esac
:
#!/bin/bash case "$USER" in root ) echo "Ahoj admine" ;; fuky ) echo "Ahoj Honzíku" ;; * ) echo "Ahoj uživateli" ;; esac case "$USER" in root | fuky ) echo "Ahoj Honzíku" ;; * ) echo "Ahoj uživateli" ;; esac exit 0 |
Pro tento díl poslední skript cykly.sh
nás zasvětí do
používání cyklů for
, while
a until
.
Podle mě je dobrým zvykem uzavírat proměnné v podmínkách do uvozovek,
protože kdyby proměnná obsahovala např. mezeru nebo nic, došlo by k chybě.
#!/bin/bash # Vypíše všechny soubory v adresáři s příponou sh for file in *.sh; do # Soubor je samozřejmě i adresář a co když nějaký šílenec # pojmenuje adresář jmeno_adresare.sh if [ -f "$file" ]; then echo $file fi done # Do $cislo bude postupně dosazovat čísla for cislo in 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100; do echo $cislo done cislo=0 # Podmínka je splněna jestliže $cislo != 100 while [ "$cislo" -ne 100 ]; do # Konstrukci $(()) zavedl shell ksh a je rychlejší a méně # náročná na systémové zdroje než příkaz expr cislo=$((cislo + 10)) echo $cislo done cislo=0 # Cyklus pokračuje dokud není splněna podmínka until [ "$cislo" -eq 100 ]; do cislo=$((cislo + 10)) echo $cislo done exit 0 |
Do příště máte za domácí úkol všechno si poctivě vyzkoušet.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
7.11.2003 09:35declare -i proměnná
.
$ declare -i a b $ a=10; echo $a 10 $ b=asdgsdg; echo $b 0 $ b="a+3*3"; echo $b 19Vidíme, že integerové proměnné mají zajímavou vlastnost, že se na nich při přiřazení provádí aritmetická expanse -- je to IMHO čitelnější než $((...)). Dále proměnná USER není žádná vnitřní proměnná shellu a LANG bych také neuváděl zrovna jako příklad vnitřní proměnné shellu, protože shell sám ji používá snad jen v lokalizovaných skriptech -- a ten jsem ještě žádný neviděl ;-)
if výraz; then příkazy elif výraz; then příkazy else příkazy fipotřebuje středníky (nebo konce řádků, to je jedno) i před
else
a fi
.
if příkazy then příkazy elif příkazy then příkazy else příkazy fipřičemž každý příkaz musí být zakončený středníkem.
if false;true; then echo OK; ficož je vlastně stejné jako
false;true;if [ $? -eq 0 ];then echo OK;fi
y=type_of_y(x) x=type_of_x(y)a proměnná x musí mít tutéž hodnotu co na začátku -- což samozřejmě nefunguje, je-li y integer a x není. Pozn.: Napsal bych, že jde o podmínku nutnou, ale nikoli postačující, ovšem v praxi je to zamotanější, v obskurních jazycích jako C++ či Perl (Tie), se při přiřazení uživatelského typu může stát v podstatě cokoli, takže podmínku nezávislou na konkrétním typovém systému si nedokáži představit...
S tím LANG je to právě naopak než si myslíte.
Právě proto, abyste měl jasně definovaný jazyk výstupů příkazů a aplikací pro následné parsování ve skriptu, je vhodné si na počátku skriptu nastavit LANG=C.
V dnešní době používání linuxu na desktopu s jazykem jiným než EN to dělám zcela běžně.
for ((i=10;i<=100;i=i+10)); do echo $i; done
for cislo in {1,2,3,4,5,6,7,8,9,10}0; do echo $cislo donecož je vůbec má oblíbená metoda vytváření seznamů...