Unixové nástroje – 5 (oprávnění: chmod, chown, chgrp)

30. 11. 2009 | David Watzke | Návody | 86739×

Tento díl je o přístupových právech v Unixu a o nástrojích pro manipulaci s nimi (chmod, chown, chgrp).

Obsah

• Základní unixová přístupová práva
• chmod
• chown
• chgrp

Jelikož jsou unixové systémy víceuživatelské, je zde nutnost nějakého systému přístupových práv, aby uživatelé nemohli přistupovat k citlivým datům jiných uživatelů, páchat škodu na systému a tak podobně. Standard POSIX definuje systém oprávnění, který používají všechny unixové systémy.

Základní unixová přístupová práva

Každý soubor či adresář má svá základní oprávnění. To zahrnuje vlastníka (UID) a skupinu (GID), a dále oprávnění ke čtení (read), zápisu (write) a spuštění (execute) pro vlastníka (user), skupinu (group) a ostatní uživatele (others). Význam tučných písmen je dobré si zapamatovat, nejen proto, že je budeme používat dále v článku.

Právo	Význam u souboru	Význam u adresáře
r	Čtení souboru.	Čtení názvů obsažených položek.
w	Zápis do souboru.	Vytváření souborů a adresářů.
x	Spuštění souboru.	Vstup do adresáře.

Samotný popis je pro nezasvěceného patrně složité pochopit, a proto to předvedu na ukázce. Již ve druhém díle jsme si představili příkaz ls, který nám teď pomůže s vypsáním a pochopením práv. Vypíšeme si adresář s různými soubory, které mají různá práva.

$ ls -lF --color=auto
brw-rw---- 1 root root    7, 0 2009-11-08 14:41 blokove_zarizeni
-rw------- 1 dave home      16 2009-11-08 14:34 muj_tajny_soubor.txt
prw-r--r-- 1 dave home       0 2009-11-08 14:43 pojmenovana_roura|
drwxr-xr-x 1 dave home       0 2009-11-08 14:37 prazdny_adresar/
-rwxr-xr-x 1 dave home 5558272 2009-11-08 14:37 spustitelny_soubor*
lrwxrwxrwx 1 dave home      20 2009-11-08 14:35 symlink_na_muj_tajny_soubor -> muj_tajny_soubor.txt
srwxr-xr-x 1 dave home       0 2009-11-08 17:34 unixovy_socket=
crw-rw-r-- 1 root root    5, 2 2009-11-08 14:41 znakove_zarizeni

Zajímají nás teď především první tři sloupce. V prvním sloupci jsou vypsána oprávnění. První znak udává typ souboru (* to si vysvětlíme později, s právy to nesouvisí). Další tři znaky znázorňují oprávnění pro vlastníka, následující tři pro skupinu a poslední tři pro ostatní uživatele. Ve druhém sloupci je uvedeno jméno vlastníka a ve třetím potom název skupiny.

Co vlastně jednotlivé znaky u oprávnění znamenají, vysvětlím třeba na adresáři nazvaném prazdny_adresar. Když ignorujeme první znak, máme rwxr-xr-x. To si můžeme představit rozdělené po třech znacích jako rwx,r-x,r-x, tedy vlastník,skupina,ostatní. Znaky r, w, x mají již popsaný význam a spojovník (-) znamená, že dané právo adresář nemá. Vlastník může s adresářem manipulovat, jak chce (rwx), zatímco skupina a ostatní do něj mohou jen vstoupit a vypsat si jeho obsah (r-x).

Právo	Hodnota
r--	4
-w-	2
--x	1

Další důležitá věc je vyjádření práv v osmičkové číselné soustavě. Vizte tabulku. Například rw- lze zapsat jako 6, protože jednotlivá čísla se sčítají. Z toho vyplývá, že 3 je -wx, 5 je r-x a 7 je rwx.

Základní oprávnění souboru či adresáře lze tedy vyjádřit trojciferným číslem, přičemž první číslo udává práva vlastníka, druhé skupiny a třetí ostatních uživatelů. Například pro spustitelné soubory se často používá 755, tedy rwxr-xr-x – vlastník má neomezená práva a ostatní mohou soubor jen číst nebo spustit.

Je důležité uvědomit si, že vlastník své soubory může smazat, i když k nim nemá právo zápisu (w). Třeba příkaz rm se sice standardně při pokusu o smazání zeptá, nicméně lze to a jiné programy se ptát nemusí. Další výjimka je ta, že superuživatel (root) má ke všem souborům právo minimálně rw- (6), a to i v případě, kdy logicky spadá do skupiny s právy --- (0).

Tolik tedy k právům. Co se týče příkazu ls a záhadného prvního písmena v prvním sloupci na začátku každého řádku jeho výpisu (*), jednotlivé znaky mají následující význam:

Znak	Význam	Čeho je znak zkratkou
-	obyčejný soubor	-
b	soubor blokového zařízení	block device
c	soubor znakového zařízení	character device
d	adresář	directory
l	symbolický odkaz	symbolic link
p	pojmenovaná roura	named pipe
s	unixový socket	unix socket

chmod

Program chmod (zkratka angl. change mode, tedy změnit práva) slouží ke změně oprávnění souborů a adresářů.

# nastaví práva souboru "skript.sh" na 755 (rwxr-xr-x)
chmod 755 skript.sh

Při vysvětlování práv výše jsem psal, že je dobré pamatovat si tučné zkratky, tak si v případě potřeby osvěžte, co znamená user, group a others. Jiný způsob, jak u souboru změnit práva, totiž využívá právě těchto zkratek a kombinace písmen r, w, x. Následuje ukázka, na které tento způsob předvedu.

chmod u+x soubor.run

Písmeno u signalizuje, že měnit se budou práva vlastníka. Znak + znamená, že práva se budou přidávat (- práva odebírá a = přiřazuje). Další znaky (v tomto případě jen x) symbolizují práva, která se budou měnit. Příkaz tedy přidává vlastníkovi právo ke spuštění souboru s názvem soubor.run.

# nastaví skupině rwx (7) pro „soubor.txt“
chmod g+rwx soubor.txt

# pokud měl soubor práva 777, po tomto příkazu budou 640
chmod u-x,g-wx,o-rwx "soubor s mezerami v nazvu"

# nastaví práva 764 souboru „filename.ext“
chmod u=rwx,g=rw,o=r filename.ext

Jediným standardizovaným přepínačem příkazu chmod je -R, který slouží k rekurzivní změně práv.

# nastaví adresáři „adresar“ a veškerému jeho obsahu práva 755
chmod -R 755 adresar/

# odebere vlastnící skupině právo k zápisu do adresáře „x“ a jeho obsahu
chmod -R g-w "x"

Zde se hodí upozornit, že chmod s přepínačem -R dovede (především spuštěný pod rootem) velice snadno znehodnotit systém, a to takovým způsobem, že je pak podstatně jednodušší systém smazat a nainstalovat jej znova (či v lepším případě obnovit jej ze zálohy), než se pokoušet katastrofu napravit. Pozor si dávejte zvlášť při zadávání absolutních cest, protože největší škodu by příkaz napáchal logicky tehdy, dostal-li by kořenový adresář (/) jako argument.

GNU verze příkazu má oproti standardu navíc několik dalších praktických přepínačů. Dva ovlivňující výpis programu:

# -v vypíše informace o každém zpracovaném souboru
 chmod -v 755 a b c
mode of `a' changed to 0755 (rwxr-xr-x)
mode of `b' changed to 0755 (rwxr-xr-x)
mode of `c' changed to 0755 (rwxr-xr-x)

# -c je jako -v, ale vypisuje info jen tehdy, změní-li se práva a
# následující příkaz tedy nevypíše nic (práva všech souborů již jsou 755)
chmod -c 755 a b c

Dále je zde přepínač --reference, díky kterému můžeme místo konkrétních práv zadat cestu k souboru, jehož práva budou použita

# nastaví adresáři „dir“ práva kořenového adresáře
chmod --reference=/ "dir"

Přepínač --preserve-root nedovolí spustit příkaz v rekurzivním režimu na kořenový adresář. Pozor, na rozdíl např. od rm je u chmodu výchozí chování takové, jako by byl zadán přepínač --no-preserve-root.

---

chown

Příkaz chown slouží ke změně vlastníka a skupiny souborů a adresářů. Název je zkratkou anglického change owner, tedy změnit vlastníka.

# změní vlastníka souboru „soubor.txt“ na „jmeno_uzivatele“
chown jmeno_uzivatele soubor.txt

# změní vlastníka souboru „soubor.txt“ na „dave“ a skupinu na „home“,
# oddělovač vlastníka a skupiny může být znak : nebo .
chown dave:home "soubor.txt"

Místo jména vlastníka a skupiny lze zadat také číslo vlastníka (UID) či skupiny (GID).

Existují ještě další dvě zvláštní použití.

# změní skupinu souboru „soubor.txt“ na „www“
chown :www soubor.txt

# změní vlastníka souboru „x“ na "admin" a
# změní skupinu na implicitní skupinu uživatele „admin“
chown admin: x

# toto nefunguje, protože tento formát zápisu je platný
# jen tehdy, když zadáte jméno uživatele (a ne UID)
chown 1000: x
chown: invalid spec: `1000:'

Co se týče přepínačů, je na tom chown podobně jako výše popisovaný chmod, tedy -R je standardní přepínač aktivující rekurzivní režim a společná GNU rozšíření jsou také stejná. Příkaz chown má ale ještě další standardní i GNU přepínače.

# nastaví adresářům „a“, „b“, „c“ a jejich obsahu
# vlastníka „dave“ a skupinu „home“ a navíc vypíše
# informaci o každém změněném souboru či adresáři
chown -c -R dave:home a b c

Standardní přepínač -h zakáže následování symbolických odkazů (symlinků) a mění přímo jejich vlastnictví (na systémech, kde to je podporováno – obvykle to smí provádět pouze root). Dále jsou zde standardní přepínače ovlivňující chování rekurzivního režimu (-R), a těmi jsou -H, -L a -P. Přepínač -H způsobí následování symlinku zadaného na příkazovém řádku. Je-li zadán přepínač -L a program narazí na symlink odkazující na adresář, spustí rekurzi na odkazovaný adresář. Přepínač -P neprochází žádné symlinky. Standard neudává, které chování se má použít jako výchozí, ale GNU používá -P.

Užitečný při rekurzivní změně vlastnictví může být také GNU přepínač --from, jemuž jako argument zadáte vlastníka a skupinu a chown pak mění vlastnictví jen u těch souborů, které odpovídají hodnotám zadaným přepínači --from.

# rekurzivně změní vlastnictví všech položek v adresáři „/home/petr“,
# které mají vlastníka „dave“ a skupinu „home“ na vlastníka „petr“ a skupinu „users“
chown -R --from=dave:home petr.users /home/petr

# rekurzivně změní vlastnictví všech položek v adresáři „/home/dave“,
# které mají vlastníka „dave“ na „petr“ s jeho implicitní skupinou
chown -R --from=dave petr: /home/petr/docs

---

chgrp

Příkaz chgrp slouží ke změně vlastnické skupiny souborů a adresářů. Název vychází z anglického výrazu change group – změnit skupinu.

# nastaví souboru „x“ skupinu „home“
chgrp home x
# téhož lze docílit pomocí:
chown :home x

Program má (až na absenci --from) stejné standardní i GNU přepínače jako výše popisovaný chown.

# změní skupinu aktuálního adresáře a jeho obsahu na „users“
chgrp -R users .

# totéž jako předchozí, ale navíc informuje o provedených změnách
chgrp -cR users .

       

Komentáře

[brk]

Pěkný stručně a jasně popsaný úvod do problematiky práv. Jen je škoda, že nešel o chlup víc do hloubky. Třeba nezahrnuje dědičnost, např. viz dotaz zde z poradny: Linux, práva, dědičnost.

[pht]

Jo, já bych jedním šmahem vzal minimálně setuid/gid/sticky, ne-li ACL.

[rastos]

A pridať chattr. A tiež odstavec o tom, čo z toho a ako funguje na moderných systémoch oproti systémom starším (resp. unixovým, ale nie linuxovým).

Vždy sa dá ísť do ďalších a ďalších podrobností (napr. fungovanie na rôznych filesystémoch).

[Robert Krátký]

Pánové, nic vám nebrání přidat ještě jeden podrobnější díl o právech. Rád jej vydám. Jsem však rád, že tento článek nezabíhal do přílišných detailů, aby to zůstalo stručné a stravitelné i pro neznalé.

[Fill]

Ještě bych zmínil u chmod velice užitečný přepínač +X, který přidává příznak spustitelnosti pouze adresářům, takže můžete jedním příkazem rekurzivně zpřístupnit celý strom, aniž byste všechny soubory změnili na spustitelné (popř. museli použít složitější konstrukci s find).

[Radek Hladik]

+X přidá x právo nejen dresářům, ale i souborům, které už nějaké x mají. Takže například spustitelné soubory.

[Fill]

Dík za upřesnění. Čímžto pádem je tento přepínač ještě refinovanější a o to více zaslouží býti zmíněn.

[peter]

> Je důležité uvědomit si, že vlastník své soubory může smazat

Pravo mazat ma vlastnik adresara pokial sa nepletiem.

:~/tmp$ ls -ld ./test
drwxr-xr-x 2 root root 4096 2009-11-30 07:57 ./test
:~/tmp$ cd test
:~/tmp/test$ ls -la ./a
-rw-r--r-- 1 peter peter 0 2009-11-30 07:57 ./a
$:~/tmp/test$ rm ./a
rm: cannot remove `./a': Permission denied

[pht]

Právo mazat nemá ani vlastník, pokud nemá právo zapisovat (+w) na inode adresáře.

[Saljack]

Bude vysvětlen i umask někdy v budoucnu?

[Ash]

Pěkně napsáno, +1 za chmod +X v komentářích. S petr.users opatrně, ono to sice funguje, ale imho je to starší varianta k petr:users

[Spike]

brw-rw---- 1 root root    7, 0 2009-11-08 14:41 blokove_zarizeni

Ať to čtu jak to čtu… v druhém sloupci určitě není jméno vlastníka. ;)

[David Watzke]

Pravda, to mi uteklo. Věta:

Ve druhém sloupci je uvedeno jméno vlastníka a ve třetím potom název skupiny.

by tedy měla znít takto:

Ve třetím sloupci je uvedeno jméno vlastníka a ve čtvrtém potom název skupiny.

[Nicky726]

Zde se hodí upozornit, že chmod s přepínačem -R dovede (především spuštěný pod rootem) velice snadno znehodnotit systém

A co teprv, když dá člověk:

chmod -R /bla/bla/bla/*

To je taky pěkný hukot, a nijak nepomůže, že se před odentrováním dvakrát zkontroluje cesta.

[PetrHL]

Můžete sem prosím hodit konfigurační soubor s nastavením barev pro ls? I když zavolám ls -la --color, výstup není zdaleka tak barevný jako je uvedeno na obrázku zde. Aby se ls --color použil vždy, předpokládám že bude stačit to zadat jako alias do .bashrc.

[David Watzke]

Příloha:

• DIR_COLORS (0 bytů)

Jojo... je to /etc/DIR_COLORS (v příloze).

[Hobil]

Chybka: "Například pro spustitelné soubory se často používá 755, tedy rwxr-xr-x – vlastník má neomezená práva a ostatní mohou soubor jen číst nebo spustit"

Predpokladam, ze ma byt rwxr-xr-xr.

H.

[Jiří Svoboda]

Je to dobře, nesmysl je to tvoje.

[uplnej vypatlanec]

kuwa to s tim chown -R / jsem cist driv kuwa ((