Komiks xkcd 660: Kurz soucitu pro fyziky

7. 1. 2010 | Redakce | Různé | 13347×

XKCD česky.

← předchozí | originál: http://xkcd.com/660/

Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Tomáš Znamenáček, písmo: Martin Stiborský

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5

       

Komentáře

[Ervin]

Zatim nejslabsi .. :|

[xm]

Náhodou tenhle byl výbornej! :-P

[Frekvence]

Holt fyzikální, ten se nezavděčí všem

[xyz]

Mně naopak přišel zatím nejvtipnější.

[podlesh]

Jsou sice lepší, ale z těch na abclinuxu zatím asi nejlepší.

[Ervin]

U me zatim vede ten minulej.. :) (ten smajlik se mozna nemel usmivat..)

[vencour]

Mně teda přijde docela exkluzivní ... takový kanadský skoro

[cynan]

Me se ty stripy dost libi. Takze diky za pekny serial.

[Dusan]

Tento bol dobrý.

[Tomas]

Nenašel by se nějaký dobrovolník, který by přihodil překládané xkcd do toho bazmeku na zobrazování komixů v kde4? Jestli ne, tak to někdy budu muset spáchat sám :)

[jenicek]

myslím, že ses našel

[Tomas]

OK, tak za rok za dva to možná spáchám :D (no time to lose time)

[Heron]

No-time Toulouse?

[Ash]

Mám v superkarambě hafo komixů, ale tenhle zatím ne a asi ani jen tak mít nebudu, špatně se odhaduje url...

[Mrkva]

http://www.abclinuxu.cz/clanky/ruzne/komiks-xkcd-[0-9]*-[a-z\-]* ?

[Ash]

No právě, nekonečně mnoho možností :) Zatím mne jediné napadlo postupovat dle "vpřed a zpět" a nebo požádat o nějaká lepší url pro vykrádání obsahu :D

[Mrkva]

Myslím takhle: wget abclinuxu.cz -O -|grep -o "/clanky/ruzne/komiks-xkcd-[0-9]*-[a-z\-]*"

[Robert Krátký]

Co takhle využít adresu

http://www.abclinuxu.cz/serialy/xkcd

[Ash]

Jo něco takového to bude chtít. Ostatní komixy co vychází pravidelně mám tak, že v zadané dny v týdnu se podívá na předem známou adresu YYYYMMDD a nový komix zobrazí, xkcd (originál) mi do toho moc nepasuje, protože je číslované 0-NNN, nicméně to ještě půjde, podívám se na nejvyšší doposud uložené číslo a pokud nebylo uložené dnes, tak zkusím vyšší jakožto "nový komix". xkcd (české abíčkové) navíc vychází "napřeskáčku" a nemá předem známé url, takže to bude chtít promyslet. Ale vyparsovat url z této adresy je snadné, díky za tip.

[Robert Krátký]

Ani bych neřešil parsování adresy. Stačí z HTML té stránky vytáhnout čísla vydaných komiksů (grep "<h2") a podle nich pak stáhnout přímo obrázky z http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/xkcd/ - ty už mají názvy jednoduché, mění se v nich právě jen ta čísla.

[Robert Krátký]

Aha, ale teď mi došlo, že tím by byl ztracen komentář v TITLE. Má vůbec ten plasmoid možnost zobrazovat ke každému obrázku ještě nějaký text? Pokud ne, tak by to cvičení ani nemělo smysl, protože ten "skrytý" komentář je u XKCD dost zásadní.

[miro]

Tak ten skrytý text je pro mě Easter egg.

[Ash]

Není problém stáhnout z adresy adresu a z té adresy adresu obrázku a pak ten obrázek, u jiných komixů to také dělám (popravdě skriptem v bashi protože v pythonu se mi moc nechtělo :D) a je to v tom bashi na dva řádky, když nad tím teď přemýšlím tak to je vlastně stejné, i když je víc odkazů na stránce tak bych jako "nejnovější komix" bral prostě ten první, a kontroloval bych ho jen pokud bych to každý všední den, pokud jsem ten den ještě nic nestahl. Vypadá to slibně.

#!/bin/bash

# --max-redirect 0: I do not know how to detect/handle redirects to homepage with random comic strips :(

url="$1"
#echo ">>> URL: $url"

case "${0##*/}" in
	comics.com*)
		zoomurl="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "$url" |\
		sed -n -e "/STR_Zoom/s/^.*<a href=\"\([^\"]*\)\".*\$/http:\/\/comics.com\1/p")"
		img="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "$zoomurl" |\
		sed -n -e "s/^.*<img src=\"\([^\"]*\)\".*\$/\1/p")"
	;;
	dilbert.com*)
		img="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "$url" |\
		sed -n -e "/STR_EmbedCode/s/^.*<img src=\"\([^\"]*\)\".*$/\1/p")"
	;;
	abclinuxu.cz*)
		indexpage="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "http://www.abclinuxu.cz/serialy/xkcd" |\
		sed -n -e "/h2/s/^.*<h2.*><a href=\"\([^\"]*\)\".*$/\1/p")"
		while read url; do
			data=$(wget --max-redirect 0 -q -O - "http://www.abclinuxu.cz$url" |\
			sed -n -e "s/<img src=\"\(\/images\/clanky\/xkcd\/xkcd-.*\.png\)\" alt=\"xkcd [0-9]\+, czech, česky\" title=\"\([^\"]*\)\"[^>]*>/img=\"\1\"; title=\"\2\"/p")
			# TODO sanitize data
			eval $data
			imgbase="${img##*/}"
			urlfile="${imgbase%.*}.url"
			titlefile="${imgbase%.*}.title"
			echo "http://www.abclinuxu.cz$img"
			echo "$title"
		done <<<"$indexpage"
	;;
esac

#echo ">>> IMG: $img"a
while read url; do
	echo "$url"
	exit
done <<<"$img"

#!/bin/bash

# --max-redirect 0: I do not know how to detect/handle redirects to homepage with random comic strips :(

url="$1"
#echo ">>> URL: $url"

case "${0##*/}" in
	comics.com*)
		zoomurl="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "$url" |\
		sed -n -e "/STR_Zoom/s/^.*<a href=\"\([^\"]*\)\".*\$/http:\/\/comics.com\1/p")"
		img="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "$zoomurl" |\
		sed -n -e "s/^.*<img src=\"\([^\"]*\)\".*\$/\1/p")"
	;;
	dilbert.com*)
		img="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "$url" |\
		sed -n -e "/STR_EmbedCode/s/^.*<img src=\"\([^\"]*\)\".*$/\1/p")"
	;;
	abclinuxu.cz*)
		indexpage="$(wget --max-redirect 0 -q -O - "http://www.abclinuxu.cz/serialy/xkcd" |\
		sed -n -e "/h2/s/^.*<h2.*><a href=\"\([^\"]*\)\".*$/\1/p")"
		while read url; do
			data=$(wget --max-redirect 0 -q -O - "http://www.abclinuxu.cz$url" |\
			sed -n -e "s/<img src=\"\(\/images\/clanky\/xkcd\/xkcd-.*\.png\)\" alt=\"xkcd [0-9]\+, czech, česky\" title=\"\([^\"]*\)\"[^>]*>/img=\"\1\"; title=\"\2\"/p")
			# TODO sanitize data
			eval $data
			imgbase="${img##*/}"
			urlfile="${imgbase%.*}.url"
			titlefile="${imgbase%.*}.title"
			echo "http://www.abclinuxu.cz$img"
			echo "$title"
		done <<<"$indexpage"
	;;
esac

#echo ">>> IMG: $img"a
while read url; do
	echo "$url"
	exit
done <<<"$img"

[Ash]

Koukám že brush má ještě své dětské nemoci a pěkně to sprasil :(

<a style="background-color: rgb(255, 249, 171);"

[perdy]

Mal som za to, že "reference frame" je "vzťažná sústava".

[zoul]

Ehm, ano. Děkuju.

[mmn]

+1. Překladatel by si měl zopakovat základní učivo fysiky SŠ.

[Käyttäjä 11133]

Tenhle je dobrej :)

[Amarok]

Me se na tom libi ten obrat "Jak z toho ven".

[Kvakor]

To použití bolesti k posílání zpráv mi připomíná tuto poznámku k zeměplošké rychlosti světla z Morta od Terryho Pratchetta:

Prakticky cokoliv se může pohybovat rychleji než zeměplošské světlo, které je proti normálnímu světlu líné a krotké. Jak tvrdí filozof Li-tin O’Wevidle, jediná věc, která je rychlejší než obyčejné světlo, je monarchie. Svou teorii zdůvodňuje O’Wevidle takto: V zemi může být jen jeden král a tradice vyžaduje, aby mezi jednotlivými panovníky nebyla žádná časová mezera, takže když zemře král, musí pravomoci přejít na jeho dědice okamžitě. Li-tin tvrdí, že z toho zákonitě vyplývá, že musí existovat jakési elementární částice - králony, nebo možná vladařony, které jsou toho příčinou. Samozřejmě někdy se to nepodaří, to když letící králony narazí v letu na antimonarchon nebo republikon. Li-tin O’Wevidle chtěl tento objev využít k vysílání zpráv, měl nesmírně ambiciózní plány, které dokonce zahrnovaly opatrné mučení menších králů s úmyslem modulovat vysílaný signál, ale k jejich dalšímu rozvinutí už nedošlo, protože v té chvíli bar zavíral.

[12345]

ROFL

[kralyk z abclinuxu]

Pratchett rocks...
Mimochodem, právě jsem dočetl jeho poslední (myslimže poslední) knihu 'Unseen Academicals', výborný... No ale na Soudný sestry nic nemá...

[Mti.]

de to uz nekde lokalne sehnat? (anglictina nevadi, radeji tistene vydani, mistni jazykovy knihkupec mlci)

[kralyk z abclinuxu]

zřejmě jo, já to dostal k vánocoum, ale bylo to zakoupeno v čr... zkusil bych tenhle trik

[Mti.]

Jo, dik. Ta informace, ze to tu de sehnat je k nezaplaceni. Akorat znami budou asi vrcet... ceske si ode mne pujcuji, anglicke ne.

[pc2005]

[Grunt]

Já to nechápu. Váže se to na nějaký fyzikální jev? A nemá tam být zrychlení místo prodlevy o rychlosti světla pokud jde o nějakou veličinu?

[Filip Jirsák]

Váže se to na fyzikální jev, a to na konečnou rychlost světla a tím také na konečnou rychlost šíření informací Zrychlení tam opravdu být nemá, prodleva mezi okamžikem vzniku informace a okamžikem, kdy ji na jiném místě můžete zachytit, je daná právě konečnou rychlostí šíření informace (která je shora omezená rychlostí světla).

[Grunt]

Aha. Já si naivně myslel, že mělo jít o náběh nějakého jevu. No a to třetí políčko by tam nějak nepasovalo.

[Filip Jirsák]

Možná jste přehlédl název dílu a názvy jednotlivých políček…

[Grunt]

Ale to s tou kauzalitou stejně nechápu. Vždyť v takovém jaderném reaktoru probíhá pohyb částic rychlostí větší než je fázová rychlost světla pro dané prostředí(důkazem budiž třeba Červenkovo záření) a nějaké rušení kauzality nebo posílání zpráv do minulosti zatim nikdo nepozoroval. Pomohl by mi prosím někdo zainteresovanější v pochopení toho jevu na který se snaží komix narážet?

[Mrkva]

No, to je tím, že limitem je rychlost světla ve vakuu a ne v daném prostředí.

[kralyk z abclinuxu]

robíhá pohyb částic rychlostí větší než je fázová rychlost světla pro dané prostředí

To je imho důležité.

[xm]

Hezky přehledné vysvětlení (i s ukázkovým příkladem) toho proč možnost FTL (nadsvětelné) komunikace/cestování podle speciální teorie relativity implikuje při volbě vhodné vztažné soustavy cestování v čase je zde: Relativity, FTL and causality

Nutno podotknout, že to nutně neznamená nemožnost FTL či nemožnost cestování v čase. Obecná teorie relativity nám hypotetické možnosti FTL cestování dáva (např. červí díry nebo Alcubierrův warpový pohon) plus jsou tu také různé obecnější teorie (kandidující na sjednocující "teorii všeho"), které takové možnosti také poskytují - z těch exotičtějších třeba Heimova teorie a z těch standardnějších dokonce i M-teorie (zobecnění/rozšíření teorie superstrun) by hypoteticky mohla poskytovat jakousi obdobu "hyperprostoru" umožňujícího FTL.

Co se týče porušení kauzality a z toho plynoucích paradoxů, tak jedním z možných teoretických řešeních je třeba Novikovův princip sebekonzistence.

[Grunt]

Co jiného mi zbývá než mnohokráte poděkovat?

[kralyk z abclinuxu]

Rychlost světla... z čího pohledu? Imho z pohledu světla je de-facto nekonečná, ne? Chci tím říct, že z pohledu fotonu se foton dostane všude hned (kontrakce délek na nulu), z našeho pohledu je jeho rychlost omezená. Jestli jsem dobře pochopil STR.

[elenril]

Základní postulát STR právě je, že je jedno z čího pohledu -- rychlost světla je stejná v každé inerciální vztažné soustavě. To jest dalo by se říct, že v soustavě fotonu se ten foton sám vůči sobě pohyuje rychlostí světla, ale vztažná soustava spojená s fotonem nemá z fyzikálního hlediska moc smysl, protože žádný hmotný pozorovatel se rychlostí světla pohybovat nemůže (a příslušné rovnice jsou pro v -> c degenerované na nuly nebo nekonečna).

[Marek Bernát]

Pohľad svetla neexistuje. STR je založená na lorentzových transformáciách, ktoré spájajú len inerciálne sústavy a teda sú všetky konečné -- v zmysle rapidity u(, čo je prirodzených parameter pre lorentzovskú grupu a platí u = argtanh (v / c)), čo je ekvivalentné tomu, že zodpovedajú transformácii v < c. "Súradná sústava fotónu" je limita v nekonečne takejto transformácie nejakej inerciálnej sústavy a teda nepatrí do množiny súradných sústav rovnako ako nekonečno nepatrí do abelovskej grupy (R, +), napriek tomu, že existuje limita, ktorá ťa tam dovedie

Viac vhľadu do veci prináša štúdium reprezentácií Poincarého grupy v kvantovej teórii, kde sa dá ukázať, že hmotné a nehmotné častice sú v istom zmysle dosť odlišné (reprezentácie zodpovedajúce hmotným časticiam majú malú grupu SO(3), kdežto nehmotné častice majú ISO(2)).

[kralyk z abclinuxu]

Áha, díky, to je zajímavý. Takhle čistě z matematickýho hlediska to dává smysl, nicméně mi není jasný, jak to souhlasí s realitou? Evidentně, světlo existuje, jak může tedy neexistovat pohled světla?

Uvažujme, že se budu přibližovat tý limitě... poletím rychlostí blízkou c směrem k nějakýmu předmětu. Potom se ale dýlky poměrně hodně zkrátí a k tomu předmětu to nebude vůbec daleko, takže tam budu za dost malý čas, ne? Čím víc se budu blížit c, tím méně času na tu vzdálenost potřebuju... nejen kvůli tomu, že poletim rychlejc, ale i kvůli zmenšující se vzdálenosti. No a kdybych letěl (teoreticky) c, tak tam budu úplně hned, ne? Já vim, že to není v praxi možné, ale čistě teoreticky...

[Marek Bernát]

Jasné, že tie dĺžky sa skracovať budú. Lenže je rozdiel medzi blížením sa k niečomu a skutočnému dorazeniu do cieľa Opäť rovnaký problém ako s tým (R, +). Ja ti tiež viem povedať ľubovoľne veľké reálne číslo, ale to neznamená, že tam existuje nekonečno Zmier sa proste s tým, že častice sa rozpadajú na dva druhy: hmotné a nehmotné a nedá sa medzi nimi nijako prechádzať. Svetlo samozrejme existuje, ale z toho nijak nevyplýva, že existuje niečo ako "súradná sústava svetla". Celý tvoj problém je IMHO v tom, že sa snažíš extrapolovať vlastnosti bežného sveta (súradné sústavy obyčajného pozorovateľa) niekam, kam sa to nedá Btw, nie je to len fyzikálne, ale aj matematicky problematické, lebo ak by si čisto hypoteticky cestoval rýchlosťou c, tak ako správne hovoríš, bol by si všade hneď. Lenže to znamená, že nemáš ako rozlíšiť medzi bodmi svojej trajektórie (všetky dosiahneš v čase t = 0). Ibaže ak si uvedomíš, že súradná sústava (resp. pohľad) nie je nič iné než zavedenie regulárnych súradníc (napr. výber bázy pre vektorový priestor), tak je jasné, že to pre fotón nejde.

[Grunt]

Tak to bych teda prosil vysvětlit. Já měl do dneška za to, že rychlost světla je (i v tom vakuu) konečná.

[kralyk z abclinuxu]

Jistěže, ale jen z našeho pohledu, i z jiných pohledů, které dávají smysl.

[Marek Bernát]

To samozrejme je. Ide o to, že rýchlosť svetla ako taká nie je prirodzený parameter. Lepšie je predstaviť si, že keď budeš neobmedzene urýchľovať časticu, tak jej hmotnosť porastie (z tvojho pohľadu) do nekonečna. Rovnako tak rapidita, čo už je prirodzený parameter pre lorentzovskú grupu. A práve o tej sme sa bavili.

[kralyk z abclinuxu]

Ano ano, já se nesnažím extrapolovat vlastnosti nehmotných částic na vlastnosti hmotných, je mi jasný, že hmotná částice tak rychle prostě nepoletí (do tej limity se nedostane - proto to taky je limita, že ).

Mně jde jen o pochopení světla (což je imho velmi náročná záležitost). Mně šlo jen o to "lebo ak by si čisto hypoteticky cestoval rýchlosťou c, tak ako správne hovoríš, bol by si všade hneď". Snažil jsem se jen světlo pochopit tím, že si představím věci, jak to vypadá, když je jeden světlo

Lenže to znamená, že nemáš ako rozlíšiť medzi bodmi svojej trajektórie (všetky dosiahneš v čase t = 0). Ibaže ak si uvedomíš, že súradná sústava (resp. pohľad) nie je nič iné než zavedenie regulárnych súradníc (napr. výber bázy pre vektorový priestor), tak je jasné, že to pre fotón nejde.

Ano, a to je právě velmi zajímavé. Z našeho pohledu vidíme světlo tak, že se pohybuje v podstatě normálně.. tedy poměrně hodně rychle, to určitě, nicméně konečnou rychlostí. A přitom, "ve skutečnosti" vono to světlo, zmetek, prochází prostorem jak kdyby to žádný prostor nebyl (pro foton nelze zavést souřadnou soustavu). Z toho mi plyne závažná votázka, proč tu rychlost světla vidíme právě takhle, proč to c má právě tuhle hodnotu.

[Mti.]

... proč to c má právě tuhle hodnotu.

Tak navrhni lepsi a nech si to schvalit v CERNu.

[Ash]

Tak často se ta hodnota normuje na "1", a nakonec i to samotné označení nebo vnímání rychlosti je asi subjektivní. Podle mne "proč má zrovna tuhle hodnotu" je proto, že... nějakou hodnontu mít musí, že. Kdyby žádnou hodnotu nemělo, asi by stejně přišel někdo a ptal se "a proč nemá žádnou hodnotu", ale tak nějak je asi lepší když nějakou hodnotu má :D

[kralyk z abclinuxu]

Já to myslel trošku jinak. Mně je úplně šumák to číslo jako takový.
Jde mi o význam toho čísla a taky o to, jestli se třeba s časem nemění.

Ono totiž jestliže vemu do úvahy závěry STR ohledně světla a jeho pohybu v prostoru, mám dojem (ano, bohužel jen dojem, nejsem schopný to dostatečně matematicky podchytit), že ta velikost rychlosti světla musí z něčeho vycházet, že to není jen tak prostě nějaký číslo hala-bala.

Je známo, že v našem světe tady žijem ve 4-prostorech. (Údajně jich je i víc, akorát jsou zakuklený a nedaj se použít - takže to je bych řekl jedno).
Ovšem ten čtvrtý prostor nemůžem používat tak svobodně, jako ostatní. Spíš nás svět ve čtvrtém prostoru vleče stále dál. Je to (alespoň tak si to představuju) jako být ve 2-rozměrěným vagónu, který vlak unáší stále dál v prostoru třetím.
Ovšem jestliže světlo jediné - ze svého pohledu - času uniká, vůbec na něm nezávisí, je všude hned, atd., není pak rychlost času rovna právě rychlosti světla?
A jestliže že ne, existuje nějaká souvislost mezi rychlostí světla a rychlostí, jakou nás unáší svět ve 4. prostoru?

A do třetice: pokud existuje souvislot mezi rychlostí světla a "rychlostí času", je možné, že v minulosti plynul čas jinak rychle (a světlo litalo jinak rychle)?

[Ash]

No podle teorie relativity je rychlost plynutí času relativní právě proto, že rychlost světla je absolutní, že ano. A světlo času neuniká a není všude hned, nějaký čas mu to naopak trvá. Spíš se čas deformuje podle něj, aby náhodou někde nebylo dřív než by mělo :D

[kralyk z abclinuxu]

No podle teorie relativity je rychlost plynutí času relativní právě proto, že rychlost světla je absolutní, že ano.

Relativní je čas, který člověk naměří od události A do události B. Výsledky takoýho měření z různých pohledů se mohou lišit - odtud relativita. Tedy jedná se spíš o vnímání a měření plynutí času. Já měl na mysli, čistě hypoteticky, rychlost pohybu světa ve 4. prostoru. Což je dost možná blbost, jen se tomu snažím přijít na kloub...

A světlo času neuniká a není všude hned, nějaký čas mu to naopak trvá.

Jen z běžného pohledu, ne z hypotetického pohledu světla, viz výše.

[Ash]

Nejedná se o žádné "vnímání a měření plynutí času". Ten čas naměříte správně, on opravdu plyne rychleji resp. pomaleji (vůči jinému pozorovateli).

Jinak několikrát jsi řekl že světlo "bude všude hned" a podobně, upozorňuji že rychlost světla není nekonečná, takže ani světlo "není všude hned" a úvahy o neschopnosti rozlišit mezi body trajektorie jsou také mimo mísu, to by se týkalo nekonečných rychlostí které neexistují.

[kralyk z abclinuxu]

Nejedná se o žádné "vnímání a měření plynutí času". Ten čas naměříte správně, on opravdu plyne rychleji resp. pomaleji (vůči jinému pozorovateli).

Já to chápu. Samozřejmě, že ten čas naměříš správně. Mně nemusíš vysvětlovat principy STR.
Já mluvil o úplně jiné rychlosti času, vůbec jsi to nepochopil.

Jinak několikrát jsi řekl že světlo "bude všude hned" a podobně, upozorňuji že rychlost světla není nekonečná, takže ani světlo "není všude hned"

Co kdyby sis přečetl tu diskusi výše, hlavně příspěvky od Marka Bernáta, než budeš poučovat, hmm?
Já vím, že rychlost světla je omezená a ze všech pohledů stejná.
Mluvil jsem o hypotetickém "pohledudu světla", tedy jak by to vypadalo, kdyby člověk byl foton, což je samozřejmě nesmysl, ale čistě hypoteticky, pokud by si jako foton letěl rychlostí světla, tak z hlediska ostatních budeš samotřejmě mít rychlost světla, ale z hlediska tvého budeš mít rychlost nekonečnou, protože délky se kontrahují na nulu.

Takže z našeho pohledu není světlo všude hned a ze ""svého"" pohledu ano.

[pc2005]

Imho kdyby měl člověk rychlost světla, tak by ten samý čas zažil celý čas vesmíru. Vlastně by byl "zastavený".

Teď už jen co by se stalo, kdyby někdo rychlost světla překročil .

[Ash]

Vzhledem k dilataci času by spíš celý vesmír stál na místě a nic by se tam nedělo :) Až by zpomalil, tak by se to zase "rozběhlo".

[Ash]

Tedy ano, ve vesmíru by se odehrál ten "celý čas", ale protože pozorovateli by trvalo nekonečně dlouho ten celý čas pozorovat, tak z jeho pohledu by se tam relativně nic nedělo (vše by trvalo nekonečně dlouho což je skoro totéž jako když se nic neděje).

[pc2005]

Cestovateli by to imho nekonečně dlouho netrvalo, naopak by všechny děje z času t (dosažení rychlosti světla) až nekonečno měl v jednom bodě jeho časové osy (z pohledu okolí). Co by se dělo z pohledu cestovatele je už spíš filozofická otázka. Pokud by za celou dobu letu (nekonečno) nehavaroval, tak by asi mohl normálně fungovat a viděl by veškerý čas.

Btw ještě tu je zajímavý fakt, že by při rychlosti světla musel mít nekonečnou hmotnost, zajímalo by mě, zda by třeba nevytvořil černou díru .

[kralyk z abclinuxu]

Já myslím, že je naprosto bezpředmětné se dohadovat, jak by to bylo s časem a prostorem a jinými věcmi, kdyby člověk letěl rychlostí c.
Když letíš rychlostí c, jseš de-facto nějak úplně mimo čas, prostě bych to uzavřel tím, že to je undefined bahviour a šmytec

[Marek Bernát]

Nechaj ich. Očividne ich baví diskutovať, koľko anjelov sa vojde na špičku ihly

[pc2005]

Na to jsou lepší nadsvětelné rychlosti, tam po dosazení do rovnic pro výpočet délek/času apod. vycházej imaginární čísla .

[kralyk z abclinuxu]

Myslíš komplexní, předpokládám. A oni ne že by tam vycházely, ale pro čísla >c maj ty rovnice řešení jen v tělese komplexních čísel, imho.

Jo a v tom mým příspěvku mělo být undefined behaviour, sem se přepsal...

[pc2005]

Příloha:

• over_c.png (5999 bytů)

Jo komplexní, ale jen s imaginární složkou . Jinak >c můžou klidně vycházet, tam už je možný všechno .

[Ash]

Mluvil jsem o hypotetickém "pohledudu světla", tedy jak by to vypadalo, kdyby člověk byl foton,

Tak to pak jo, nepochopil jsem tě.

[Marek Bernát]

Zmena rozmerných konštánt v čase nie je fyzikálna. Prečo? Predstav si, že sa ti budú spomaľovať hodinky (a nielen tvoje, ale všetky na celom svete). Budeš pozorovať, že sa mení rýchlosť svetla. Ale dôvod môže byť celkom proste to, že sa nachádzaš v silnom gravitačnom poli, alebo podobne. Z toho dôvodu fyzici s fundamentálnymi konštantami s rozmerom často pracujú tak, že ich pokladajú rovné 1. Ak položíš c = 1, tak potom čas a priestor majú rovnaký rozmer, čo je ostatne presne to, čo sa často hovorí, ale takto to máš aj matematicky podchytené. To, čo hovorí STR (a zobecňuje OTR) je to, že c je vždy a všade invariant. A uvedom si, že hovoria, že to nie je invariant len všade v priestore, ale aj všade v čase! Už z definície sa nemôže meniť s časom

Ak tie ďalšie rozmery existujú, tak sa dajú použiť celkom priamočiaro. Napríklad teória strún hovorí, že gravitácia je slabá (v porovnaní s ostatnými interakciami) presne preto, že uniká do zvyšných rozmerov. To znamená, že pomocou gravitačných vĺn si teoreticky schopný komunikovať s bytosťami z iných rozmerov

Nie som si istý, čo si predstavuješ pod rýchlosťou času Ale ak tomu dobre rozumiem, tak odpoveď na tvoju otázku je áno. Stačí položiť c = 1 a jednotka času bude 1 / c_0 (to staré známe c_0 = 3 \cdot 10^8 metra) Resp., možno je názornejšie ponechať si sekundy a zaviesť jednotku vzdialenosti ako jedna svetelná sekunda

Náš svet je podľa súčasných znalostí popísaný STR (resp. jeho zobecnením OTR), ktoré explicitne _vyžadujú_ c = konst a navyše je to skalár voči lorentzovým transformáciám (tj. nemení sa v žiadnom prípade pri ľubovoľnej zmene sústavy), takže nie je možné sa v rámci týchto teórií pýtať otázky, ktoré sa pýtaš ty

[kralyk z abclinuxu]

Aha, ok, dík moc za vysvětlení...
To položení c = 1 je asi opravdu nejrozumnější, jak tak na to koukám...
Hm, měl bych si o tom asi něco zjistit, můj základ tvoří pouze tenká učebnice STR ze střední, kterou navíc teď ani nemůžu najít
Nedoporučil bys mi případně nějakou literaturu ohledně STR / OTR / strun?

[Marek Bernát]

STR by sa aj mne zišlo doučiť a dobrú učebnicu hľadám už dávno (mám len zápisky z prednášok a veci, ktoré som si odvodil sám; inak som prišiel do styku len s knižkou Základy speciálni teorie relativity, ktorá nie je zlá, ale IMHO nič extra, zvlášť pre nefyzika). Ono, čisto matematicky je STR pomerne triviálna, aspoň ak má človek zmáknuté Lieove grupy a ich pôsobenie, ale  napriek tomu má STR strašne veľa netriviálnych a protiintuitívnych aplikácií (desiatky známych paradoxov).

Btw, na akej úrovni by si chcel tie knižky? Stačí niečo populárne, alebo viac do hĺbky. Lebo vopred upozorňujem, že struny nie sú triviálne a na ich štúdium je potrebné aspoň zbežné oboznámenie s kvantovou teóriou poľa, na ktorú je zasa vhodné slušne ovládať kvantovú mechaniku, teóriu grúp a STR. Pre populárny úvod by som asi doporučil Briana Greenea a jeho pomerne známy Elegantný Vesmír. Dokonca to je aj sfilmované a k dispozícii na youtube

Čo sa týka OTR, tak tam nič populárne nepoznám. Len Gravitation od trojice Misner, Thorne, Wheeler a The mathematical theory of black holes od Chandrasekhara. Gravitation je trochu prístupnejšia a prvá kapitola je dokonca vcelku populárna, ničmenej, zvyšných 40 kapitol už zďaleka triviálnych nie je. A Chadrasekhar, ako hovorí už názov, je dosť matematický.

[dementni.lojzik]

STR by sa aj mne zišlo doučiť a dobrú učebnicu hľadám už dávno

hm, a jak by sis obsah takove knizky predstavoval? Votruba je asi neobsahlejsi knizka o STR, co jsem videl. Ale je pravda, ze knih venovanych ciste STR je vcelku malo (aspon ja jich moc nevidel).

Lebo vopred upozorňujem, že struny nie sú triviálne a na ich štúdium je potrebné aspoň zbežné oboznámenie s kvantovou teóriou poľa, na ktorú je zasa vhodné slušne ovládať kvantovú mechaniku, teóriu grúp a STR.

no, sice nejsou trivialni, ale na pochopeni o co tam jde neni pole nezbytne nutne. Spis znalosti teoreticke fyziky, co je to Lagrangian a pod. Nejlepsi uvod, co jsem zatim videl, je Zwiebach (A first course in string theory)

Pre populárny úvod by som asi doporučil Briana Greenea a jeho pomerne známy Elegantný Vesmír.

tady bych doplnil o podhled z druhe strany: Smolin: Fyzika v potizich. Sice jsem to jeste necetl, ale zeprej je to dobry (i jako popularni uvod do strun, ale s vcelku kriticky pohledem na struny)

Čo sa týka OTR, tak tam nič populárne nepoznám. Len Gravitation od trojice Misner, Thorne, Wheeler a The mathematical theory of black holes od Chandrasekhara.

ja bych pro prvni cteni zkusil asi d'Inverno (Introducing Einstein's Relativity), tam je tusim i uvod do STR nebo Diraca (General Theory of Relativity). Ne snad, ze by Gravitation byla spatna knizka, ale tipoval bych, ze kazdeho zacatecnika dokolane odradi svymi rozmery

[Marek Bernát]

Neviem sám. Ideálne niečo ako Formánkov Úvod do kvantové teorie, tj. vyjsť čisto z matematickej formulácie (ktorá je pre STR vskutku jednoduchá) a ukázať ako z toho plynú tie fyzikálne aplikácie. Taký prístup mám rád. Naproti tomu nemám rád, keď sa rozoberajú všemožné príklady hneď na začiatku a používa sa stredoškolská matematika kvôli ktorej sú všetky rovnice a vzťahy 5x dlhšie ako je potrebné, atď. a nie je za tým vidieť tú eleganciu a jednotnu pôvodnej teórie (čo je miestami Votrubov prístup, preto ho nemám extra rád). Možno niečo napíšem sám, o takých 20, 30 rokov

Hm, tak sú rôzne úrovne pochopenia. Najprv celkom populárna, kde si povieme, že celý vesmír sú kmitajúce struny, čo sa ľahko predstaví, ale prediktívna sila tejto predstavy samotnej je prakticky nulová. Ak chceš o tom skutočne niečo vedieť, tak musíš ísť viac do hĺbky. Máš pravdu, že ďalší level by asi bol popis klasickej struny, ale to je ešte stále úplne obyčajná fyzika (aj keď pekná sama o sebe). Tie podstatné rysy tam však vzniknú, až keď to nakvantuješ a to som zvedavý, jak sa v tom chceš vyznať bez znalosti teórie poľa. Za seba môžem povedať, že keď som pred pár rokmi videl struny, keď som ešte nemal za sebou pole, tak mi to nedávalo absolútne žiadny zmysel. Ten Zwiebach nie je zlý pre zbežné oboznámenie, ale z horeuvedených dôvodov mám radšej String theory in a nutshell. Každopádne, v strunách sa extra nevyznám a som si vedomý, že existuje pomerne veľa učebníc, takže zrejme sa nájdu aj lepšie veci.

Smolina nemám moc rád a ani to zhrnutie tej knižky sa mi nepozdáva. Že dnes nevieme o moc viac ako v 70. rokoch? To má byť vtip? Veď vtedy poriadne ešte nevedeli, čo je to teória poľa (až dnes máme správny pohľad, že sú to všetko efektívne teórie, že ich treba radiť podľa škály, etc). Nemali chromodynamiku. Nemali AdS/CFT, nemali obrovský matematický aparát, ktorý sa medzitým vyvinul, nepoznali kopu nových vecí v časticovej fyzike, ktorá sa za posledné desaťročia objavila. Navyše, za dverami sú objavy z LHC. Celkovo tá knižka pôsobí prinajmenšom podivne a Smolina v podstate považujem za bulvárneho fyzika, ktorý napíše hocičo, len aby zaujal masy

Jasné, len som dal vedieť, o tom, s čím som prišiel do styku. Ako hovorím, extra dobrý úvod to nie

[dementni.lojzik]

Možno niečo napíšem sám, o takých 20, 30 rokov

tak drzim pesti...

Tie podstatné rysy tam však vzniknú, až keď to nakvantuješ a to som zvedavý, jak sa v tom chceš vyznať bez znalosti teórie poľa.

k cemu potrebujes teorii pole, abys mohl strunu kvanovat?

Smolina nemám moc rád a ani to zhrnutie tej knižky sa mi nepozdáva. Že dnes nevieme o moc viac ako v 70. rokoch?

jak jsem psal, tu knizku jsem necetl a vlastne nic od Smolina, jen jsem od znamych slysel, ze je zajimava. S tim, ze toho nevime o moc vic nez v 70. letech bych asi taky nesouhlasil, nicmene souhlasim s tim, ze trochu kritictejsi pohled na struny a pod by neskodil (ale tezko se k tomu vyjadrovat, kdyz jsem to necel a ani nevim, co presne se tam pise)

[Marek Bernát]

Nerozumiem otázke. Struna je priamo z definície pole (systém s nekonečným počtom stupňov voľnosti), takže správna otázka je, že jak chceš sakra rozumieť strune (klasickej, resp. kvantovej), ak nerozumieš poľu (klasickému, resp. kvantovému)? Som samé ucho

Pravda, tiež sa nebudem vyjadrovať ku knižke, ktorú som nečítal. Vyjadril som sa len k tomu obsahu a Smolinovi ako takému, ktorého mnohé výroky už bohužiaľ poznám.

Čo sa týka kritického pohľadu na struny, tak tomu moc dobre nerozumiem. Ide ti o to, že nie sú fyzikálne testovateľné? To holt nie je žiadna teória, ktorá pracuje na úrovni Planckovej škály (čiže každá kvantová gravitácia obecne) a dosť možno to tak bude ešte dosť dlho (navždy?). Čiže ak by sme chceli byť striktní fyzici riadiaci sa experimentom, tak by sme mohli struny hodiť rovno do kanálu a povieme si, že budeme budovať len efektívne teórie na základe pozorovaní (a toto je presne prístup experimentálnych fyzikov z časticovej fyziky). Na druhej strane, ak chceme napriek tomu nejakú fyziku robiť a konečne gravitáciu a kvantovku spojiť, tak struny sú najkonzervatívnejšie "gravitačné" zobecnenie teórie poľa (alebo poznáš lepšieho kandidáta? Ja som zatiaľ len zbežne videl LQG a musím povedať, že oproti strunám je to veľmi slabý odvar. Kvantuje sa len gravitácia samotná a o zvyšných interakciách sa nehovorí nič, tie tam treba pridať ad hoc. Vzhľadom k tendencii zjednocovania interakcií elmag -> elslab -> GUT?, by som čakal na Planckovej škále zjednotenie gravitácie a ostatných interakcií. Struny toto ponúkajú aspoň do istej miery (modulo otvorená/uzavretá struna je to zjednotené). LQG nám povie len toľko, že ku kvantovej gravitácii treba pridať ľubovoľný časticový model (čiže napr. dnešný štandardný, ktorý zjavne sám o sebe nefunguje a o pár rokov ho bude treba doplniť o supersymetrie. Ale to už predbieham ).

Btw, a to som sa ešte vôbec nezmienil o AdS/CFT, z ktorého je už dnes jasné, že ak už nič iné, tak struny sú neskutočne silný matematický nástroj na riešenie teórie poľa, okrem iného chromodynamiky, kde majú vysoko netriviálne systémy ako kvark-gluónová plazma pekný duálny gravitačný popis (ale o tomto viem len z druhej ruky, osobne som tú matematiku ešte nevidel a asi by mi chvíľu trvalo, kým by som sa v tom zorientoval ). Takže struny sú v nejakom zmysle (prinajmenšom matematickom) súčasťou nášho sveta, či už chceme, alebo nie

[dementni.lojzik]

Struna je priamo z definície pole (systém s nekonečným počtom stupňov voľnosti), takže správna otázka je, že jak chceš sakra rozumieť strune (klasickej, resp. kvantovej), ak nerozumieš poľu (klasickému, resp. kvantovému)? Som samé ucho

ano, rozumet strune na klasicke urovni zcela jisne neni na skodu Pokud nekdo rozumi i kvantove mechanice a umi provest kvantovani tam, napr. tak, ze napise prislusne komutacni relace, pak nevidim duvod, proc by nemel rozumet kvantovani struny, ktere provede treba opet napsanim prislunych komutacnich relaci. Opravdu tam nikde nevidi nutnost predchozi znalosti kvantove teorie pole...

Čo sa týka kritického pohľadu na struny, tak tomu moc dobre nerozumiem.

Myslel jsem to tak, ze casto je na stuny pohlizeno jako na neco, co je zcela urcite spravne, jen jsme to jeste neroslouskli kompletne, coz muze, ale taky nemusi byt pravda. Treba jsem slysel (opakuji slysel, nevim, jestli je to pravda), ze v USA je velmi otizne dostat v teoreticke fyzice misto post doka,pokud nedelas stuny, coz podle me taky neni uplne idelani ... takze asi tak jsem to myslel

Btw, a to som sa ešte vôbec nezmienil o AdS/CFT, z ktorého je už dnes jasné, že ak už nič iné, tak struny sú neskutočne silný matematický nástroj na riešenie teórie poľa, okrem iného chromodynamiky, kde majú vysoko netriviálne systémy ako kvark-gluónová plazma pekný duálny gravitačný popis (ale o tomto viem len z druhej ruky, osobne som tú matematiku ešte nevidel a asi by mi chvíľu trvalo, kým by som sa v tom zorientoval ). Takže struny sú v nejakom zmysle (prinajmenšom matematickom) súčasťou nášho sveta, či už chceme, alebo nie

ze stuny daly vyrust mnoha dobry myslenkam a hromade uzitecneho matematickeho aparatu, o tom neni pochyb. Ne ze bych treba kvark-gluonove plazme rozumel, ale rekl bych, ze se tam vyuziva prave jen matematicky aparat vzesly ze strun (napr. prave ony duality), takze na tvrzeni, ze struny jsou soucasti naseho sveta bych byl prece jen trochu opatrny

[Marek Bernát]

Jak sa to vezme. V podstate pri tom kvantovaní odvodíš značnú časť teórie poľa (lebo kvantovať pole je tiež možné napríklad tak, že človek zoberie systém s nekonečne veľa stupňami voľnosti a kanonicky kvantovo mechanicky to nakvantuje a dostane nekonečne veľa oscilátorov. Lenže to je prístup z 30. rokov minulého storočia, keď o týchto veciach ešte nevedeli nič. A zároveň je to IMHO ten najmenej ilustratívny prístup k poľu/strune). Navyše, svetoplocha struny nie je nič iné ako CFT, atď. To pole je tam proste všade a nevyhneš sa mu. Teoreticky je asi možné sa ho učiť súbežne, ale ovládať struny a neovládať pole je IMHO absolútne nemožné.

To si nemyslím. Žiadny dobrý teoretický fyzik nemôže tú teóriu brať ako správnu, keď zatiaľ nemáme žiadny kontakt s experimentom. To o tom USA je AFAIK tiež úplná blbosť. Existuje kopa čisto relativistických a čisto časticových postov, kde zjavne struny nepotrebuješ. Vyžadované by mohli byť jedine v prípade, že sa jedná o kvantovú gravitáciu a tam zasa iná teória prakticky nie je (ak sa dobre pamätám, tak struny robí zhruba 10x viac fyzikov ako LQG a ostatným teóriam sa venuje počet ľudí v ráde jednotiek), takže je logické, že ich vyžadujú Alebo si to myslel nejak inak?

Hm, jak sa to vezme. Ak tomu dobre rozumiem, tak vďaka AdS/CFT sú tie popisy úplne ekvivalentné. Takže nie je dôvod tvrdiť, že náš svet sa skladá z častíc a zároveň neobsahuje struny. Pole a častice totiž tiež nikto nikdy nevidel na vlastné oči. Sú to síce len matematické koncepty, ale také, ktoré vystihujú realitu a práve preto nie je dôvod ich nepokladať za reálne objekty. A rovnako tak môžeme za reálne objekty vďaka AdS/CFT pokladať struny. 

[dementni.lojzik]

Jak sa to vezme. V podstate pri tom kvantovaní odvodíš značnú časť teórie poľa ... Teoreticky je asi možné sa ho učiť súbežne, ale ovládať struny a neovládať pole je IMHO absolútne nemožné.

ale jo, ja s tim souhlsim, jen jsem rikal, ze pokud chce mit clovek nejake zakladni tuseni, o cem struny jsou (napsat si aci, provest kvantovani), tak k temto zakladnim vecem nepotrebuje znalosti kvatove teorie pole. Pokud strunam chce opravdu rozumet, pak ani ja si neumim predstavit, ze by to slo bez toho, aniz by rozumel poli.

To si nemyslím. Žiadny dobrý teoretický fyzik nemôže tú teóriu brať ako správnu, keď zatiaľ nemáme žiadny kontakt s experimentom.

tak to by ses divil

To o tom USA je AFAIK tiež úplná blbosť.

nevim, rikal, ze jsem slysel (ale jelikoz jsem to slysel od nekolika lidi, tak jsem to sem i napsal). U relativity urcine neni problem, slysel jsem to o casticove fyzice (co se teorie tyce)

(ak sa dobre pamätám, tak struny robí zhruba 10x viac fyzikov ako LQG a ostatným teóriam sa venuje počet ľudí v ráde jednotiek), takže je logické, že ich vyžadujú

no, to je jinak receno to same co jsem psal...ze vsichni delaji jen struny

Pole a častice totiž tiež nikto nikdy nevidel na vlastné oči. Sú to síce len matematické koncepty, ale také, ktoré vystihujú realitu a práve preto nie je dôvod ich nepokladať za reálne objekty.

to neni uplne pravda. Napr. treba modely, ktere pouzivaji k popisu difrakcnich procesu pomerony taky popisuji data velmi dobre (vystihuji realitu), ale presto je jasne, ze pomeron jako takovy neexistuje

[Marek Bernát]

Ok, tak sa zhodneme, len sme sa predtým nepochopili.

Nedivil. Pre mňa človek, ktorý bezvýhradne verí strunám, nie je dobrý teoretický fyzik. To je náboženský fanatik

No, možné to určite je, hádať sa nebudem. Len mi to prišlo trochu divné. Ničmenej ak sa jedná o pozície, kde je silná lokalizácia strunových teoretikov, tak mi to nepripadá až tak divné

No, ja som to myslel v rámci kvantovej gravitácie. Myslel som, že ty si písal o teoreticke fyzike obecne, čo je ďaleko väčší obor. V rámci nej sú struny len minoritná teória a AFAIK prevláda ešte stále silné pohŕdanie strunami kvôli netestovateľnosti

Prečo pomerón neexistuje? Nerozumiem. Ja o nich síce nič neviem, ale to, čo hovoríš (popisuje správne realitu), je pre mňa dostatočným dôvodom na jeho existenciu. Navyše na wiki je napísané: "By the 1990s, the existence of the pomeron as well as some of its properties were experimentally well established, notably at Fermilab and DESY." Ono obecne, človek lepšiu definíciu existencie objektov, než to, že správne popisujú realitu IMHO nevymyslí. Raz som sa bavil s jedným filozofom a ten tvrdil, že reálne sú len objekty, ktoré majú nejaký tvar. Typická prehistorická predstava človeka, ktorý zostal na úrovni fyziky hlboko v stredoveku, lebo táto predstava nezahŕňa ani len polia, nehovoriac už vôbec o kvantovke

[dementni.lojzik]

fajn, tak su rad, ze jse se nakonec pochopili a shodli

Prečo pomerón neexistuje?

nevim ted jen tak nejaky poradny odkaz, tak aspon hep-ph/0511047, kapitola 2.5 Space-time structure: the Pomeron is not a particle. Aby nedoslo k dalsim nepochopenim, myslel jsem pochopitelne ten klasicky pomeron, nikoli BFKL pomeron

"By the 1990s, the existence of the pomeron as well as some of its properties were experimentally well established, notably at Fermilab and DESY."

hmm, to vazne nevim, co tim mysli. Skoda, ze tam neni zadny odkaz. IMHO je tim spis mysleno, ze na HERE a ve Fermilabu potvrdili, ze existuji difrakcni procesy (resp. tvori nezanedbatelnou cast celkoveho ucinneho prurezu) a ze fenomenologicke modely, ktere k popisu dat pouzivaji pomerony nebo jsou zalozeny na techto myslenkach, data popisuji velmi dobre.

[Marek Bernát]

Hm, tak ja teda pojem pomerón dnes vidím prvý raz, takže pre mňa to moc pochopiteľné nie je. Navyše, na wiki nič iné ako ten BFKL nie je (a aj ten úboho ozdrojovaný) a google tiež nepomáha. Nie že by ma to extra zaujímalo, ale keď už si s tým začal, tak aspoň trochu zmenším túto oblasť svojej nevedomosti; takže dík za článok

Ok, to je vcelku možné. Ničmenej, aby sme sa vrátili k tomu predtým: prečo by fenomenologický popis nemal byť reálny? Veď koniec koncov každý popis, ktorý v danej dobe máme, je len fenomenologickou verziou niečoho hlbšieho, čo sa objaví neskôr. Aspoň to tak zatiaľ vždy bolo a vyzerá to tak, že aj bude. Kedysi boli reálne klasické objekty, dnes častice a polia, zajtra možno struny. Každopádne, dnes sú reálne fotóny a pomeróny

[dementni.lojzik]

prečo by fenomenologický popis nemal byť reálny?

to se asi zas jen nechapeme. Ja nerikam, ze fenomenologicke popisy nejsou realne, jen tolik, ze kdyz neco popisuje dobre data, ze to jeste nemusi znamenat, ze je to tak spravne a ze ty objekty skutecne existuji. Pomeron, tak jej napr. zavedli Ingelman a Schlein sice pekne popisoval data, ale ukazalo se (nebo se to mozna vedelo uz od zacatku, nevim, historii neznam uz vubec), ze ta teorie ma problemy (viz to kratoucke shrnuti v tom clanku (na tenhle clanek jsem si nahodou vzpomnel a nic podrobnejsiho se mi nechce hledat)) jak teoreticke ("The result depends on the reference frame" a i dalsi, tusim, ze to narusuje Froissart-Martin bound a pod.), tak pozdeji i v datech ("Phenomenologically, such a factorizing ansatz works not too badly and is often used, but recent high-precision data have shown its breakdown at small x_P"). Treba se casem ukaze, ze neco jako pomeron existuje, ostatne, kdyz neco dobre popisuje data, tak se da cekat, ze spravne reseni bude pravdepodobne dost blizko. (Jinak taky jsem asi pred rokem nebo dvema videl cosi od Lipatova o dualite mezi pomeronem a gravitonem, ale to jen tak na okraj, ze pomeron je IMHO zajimave tema)

[Marek Bernát]

Ale to sme sa pochopili správne. Ja práve hovorím, že ak niečo dobre popisuje dáta, tak to musí byť reálne. Už preto, lebo jediný kontakt, ktorý s realitou máme, je práve prostredníctvom nameraných dát, takže vnímaná realita musí byť vždy daná tými dátami, resp. modelmi a objektami, ktoré tie dáta predpovedajú Nemusí to byť dokonalý popis (a zrejme ani nemôže) a časom bude asi podliehať spresneniam, takže môžeme mať tendenciu súčasné modely považovať za reálnejšie ako tie historické, ale je jasné, že je to len ilúzia a o 100 rokov budú dnešné koncepty tak isto len históriou a realita bude niečo iné. Ale dosť filozofických žvástov. Dík za vcelku pekný článok; pomerón je dosť zaujímavý, zvlášť z pohľadu QCD. Mám rád, keď sa fenomenológia vysvetlí a objasní pomocou hlbšej teórie

[xm]

Osobně struny ze svého laického pohledu považuji také za nejlepšího současného kandidáta na Teorii všeho, nicméně rozhodně bych to nebral za jisté. Dost velká část fyziků je považuje spíše za matematickou hračku či filozofii, než za skutečnou fyzikální teorii. A upřímně nejsem si vůbec jistý, že oproti jiným kandidátům na Teorii všeho jsou v něčem opravdu lepší (kromě jisté matematické elegance a toho že se mi ta idea prostě "líbí" ).

Jinak to s tou (ne)testovatelností různých kandidátů na Teorii všeho také není pravda, některé teorie dávají testovatelné předpovědi (myslím reálně testovatelné i ve velmi blízké budoucnosti, ne jen pokud bychom postavili urychlovač velikosti Sluneční soustavy ).

Teorie, která nelze experimentálně vyvrátit, podle mě není vědecká teorie, dá se o ní mluvit maximálně tak jako o hypotéze, či spíše filozofii. Princip falzifikovatelnosti je tím nejfundamentálnějším základem na kterém věda stojí. Ostatně to už řekl Karl Popper - věda se může zabývat jen tím, co lze z principu vyvrátit. Matematická elegance je sice hezká věc, ale bez experimentálního ověření to není o mnoho lepší než "teorie" že všechno řídí neviditelný růžový jednorožec nebo špagetové monstrum. Nicméně snad i teorie superstrun/M-teorie nějaké ty testovatelné předpovědi dávají.

Jinak z těch alternativních teorií bych kromě mnoha jiných zmínil třeba Hořavovu teorii gravitace (btw. Hořava je původně strunový teoretik) nebo z těch exotičtějších/spekulativnějších Heimovu teorii (osobně moc nevěřím v to že by skutečně správně popisovala realitu, nicméně jako jediná předvídala hmotnosti subatomárních částic a to správně, ještě předtím než byly naměřeny na urychlovačích. Navíc dává hezky testovatelné předpovědi - např. existenci gravitofotonů).

Je zde spousta experimentálně ověřitelných jevů, které když nějaká teorie dokáže uspokojivě vysvětlit, klidně bych jí dal před strunami přednost. Příkladem budiž Tajmarem zjištěný o několik řádů silnější gravitomagnetický efekt než jaký předpovídá obecná relativita (poblíž rotujících supravodičů či supratekutého helia) a pak také flyby anomálie (která by mohla s Tajmarem zjištěným jevem souviset.

[Marek Bernát]

Striktne vzaté to fyzikálna teória zatiaľ nie je. Na druhej strane, nič lepšie nemáme. Podľa mňa to väčšina ľudí berie takto

Tak o tom neviem. Sú teórie, ktoré napríklad narušujú Lorentzovu symetrie na Planckovej škále a predpovedajú rôzne rýchlosti svetla pre rôzne farby. AFAIK boli už všetky tieto vylúčené nedávnym pozorovaním veľmi energetického fotónu, kde sa žiadna disperzia nepozorovala s presnosťou ďaleko prevyšujúcou predpovede týchto teórií Okrem týchto triviálne nefungujúcich teórií ešte poznám Connaisovu nekomutatívnu geometriu, ktorú takisto nedávno vyvrátilo vylúčenie existencie Higgsa s hmotou okolo 120 GeV, ak sa dobre pamätám No a okrem týchto už neviem o žiadnej, ktorá by bola testovateľná v dohľadnej dobe. Mohol by si dať nejaký odkaz?

S týmto sa samozrejme nedá než súhlasiť. Struny žiadne testovateľné predpovede nedávajú. Už preto, že všetky predpovede závisia na výbere vákua, ktoré je ešte stále v dnešnej dobe neznáme (ničmenej, robia sa pomerne veľké pokroky, viď F fenomenologická teória, takže možno časom sa k nejakým predpovediam dostaneme). Jediné, čo stojí za zmienku sú supersymetrie. Ich prítomnosť/neprítomnosť v našom svete bude silnou indikáciou platnosti/neplatnosti strunovej teórie. Ničmenej, existujú strunové teórie aj bez supersymetrie, takže bohužiaľ ani toto nie je striktne vzaté overiteľnosť strún experimentom.

Hořavova teória nefunguje aspoň z 5. rôznych dôvodov, na požiadanie dám odkaz na články (a o Hořavovi som už samozrejme počul -- zas tak veľa známych českých/slovenských teoretických fyzikov vo svete nie je ). O Heimovej teórii som ešte nepočul, dík za link.

Problém je, že takéto javy sa dajú vysvetliť už na základe nejakej zobecnenej relativity. Lebo vzhľadom k tomu, že svet je určite kvantový, tak relativita musí byť len 1. rádom nejakej obecnejšej teórie. Na zobecnenie stačí pridať ďalšie členy do Hilbertovej akcie, viď f(R) teória. O tom som písal už v komentári predtým, že možno by skutočne bol lepší takýto postup budovania modelov, ktorý je v kontakte s experimentom a len čiastočne zobecňuje aktuálne platné teórie. Ničmenej, hlavný dôvod hľadania kvantovej gravitácie sú čierne diery a kozmológia a tam si človek čisto s takýmito poruchami ďalších rádov moc nepomôže; treba radikálnejší prístup, ktorý dá teóriu pokiaľ možno úplnú (nehovorím, že to bude už absolútna teória všetkého, ale prinajmenšom by mala spojiť relativitu a kvantovku). No a teória, ktorá sa zaoberá kvantovou gravitáciou je obvykle buď triviálne neplatná (triviálne z pohľadu profesionálneho teoretického fyzika), alebo nedáva žiadne, v dohľadnej dobe overiteľné predpovede. Resp., ešte som sa nestretol so žiadnou, ktorá by nepatrila do jednej z týchto dvoch kategórií

[Marek Bernát]

Eh, ja som vedel, že s tou Heimovou teóriou to bude tiež jednoduché Že v tom bude nejaký podvod sa dalo čakať, ale že až takýto... V poslednej dobe ale o takéto pateórie fakt nie je núdza. Potom sa moc nie je čo čudovať, že struny sú jediná seriózna prijímaná teória (hoci v presnom zmysle slova to fyzikálna teória nie je)

According to a 2006 posting to the "PhysicsOrgForum" by John Reed ^[11], the apparent success of the Heim theory predicting particle masses may be illusory. Reed argued that Heim's original work, published only in German, has been very difficult to follow, and the masses are derived from Heim's "Matrix A." Reed translated the original German work to find out how Heim's Matrix A was derived, and discovered that the data in Matrix A used "empirical data of ground states". In other words, experimental values of particle masses were inserted into the theory by hand. Therefore he argues there should be no surprise in simply recovering the experimental data used as an input assumption.

[xm]

Reed svou kritiku později odvolal, stačilo by si dočíst ten odstavec na Wikipedii do konce

Reed goes on to remark that this should not be taken as deliberate fudging by Heim, since Heim himself did not intend this data to be used to predict the elementary particle masses in the first place. Reed commented "Heim was after the excited states, and for this he needed good estimates of the ground states. He used experimental mass values for this." Nevertheless, since the excited states calculated were in fact "useless" (according to Reed), it was unclear whether any other predictions of the Heim theory remain.[12]

In a later posting in August 2007, however, Reed, received the updated 1989 mass formula code from the Heim Theory group, and on the basis of this, withdrew the assertion that both the 1989 and 1982 code almost certainly used quantum numbers based on the A matrix.

“When I first looked into the 1982 version, the A matrix was present in the equations and a suggestion given for its values. Only in reading Heim's books did I learn the source of the values. Heim said that he had to fix the values to obtain correct ground state masses. I assumed that in the following work this hadn't changed. Apparently that assumption is incorrect. It looks like Heim made further progress and found a way to derive masses without the A matrix, so the A matrix should no longer be part of the discussion.” [13].

On September 4, Reed reported on results obtained by the updated 1989 formula:

“I've completed my programming of Heim's unpublished 1989 equations to derive the extra quantum numbers (n, m, p, sigma) that I thought were coming from the A matrix. I can now say for certain that the A matrix is not involved with this new version. In addition, I can derive particle masses with only the quantum numbers k, Q, P, kappa and charge without the A matrix. This is what I had hoped to be able to do. These results agree with Anton Mueller's results. I'm able to get accurate masses for the 17 test particles I have tried this program on. The worst mass comparisons with experimental data are the neutron, 939.11 vs 939.56 experimental and the eta, 548.64 vs 547.3 experimental. All the others are closer, sometimes agreeing to 6 digits.” [13]

Neříkám že Heimově teorii věřím (osobně si myslím, že neuspěje), nicméně určitě bych jí předčasně nezatracoval. Rozhodně se nejedná o nějakou pseudovědu, je to plnohodnotná vědecká teorie, která zatím vyvrácena nebyla a hlavně dává testovatelné předpovědi. Právě kvůli těm testovatelným předpovědím (gravitofotony) tak trochu skrytě doufám, že by se mohla potvrdit (byť kdybych si měl sázet, vsadím spíš na superstruny). Protože to by znamenalo minimálně možnost "gravitačního" pohonu a možná dokonce nadsvětelného hyperpohonu, můj odvěký sen Vesmír by nám byl na dosah ruky, Star Trek by se stal skutečností!

Navíc tu jsou reálné fyzikální jevy (Tajmarem zjištěný gravitomagnetický jev o mnoho řádů větší než předpovídá OTR), které Heimova teorie dokáže vysvětlit (to ještě ovšem neznamená, že je pravdivá - ty jevy může vysvětlit samozřejmě i jiná teorie).

[xm]

Ještě dodatek (novější paper k tomu Tajmarovu experimentu): arXiv.org: Search for Frame-Dragging-Like Signals Close to Spinning Superconductors

Ale jak říkám Heimova teorie je jen jedno z možných vysvětlení.

[Marek Bernát]

Jj, sorry, ukvapil som sa Jak si to čítam ďalej, stále sa mi tá teória moc nepozdáva, ale musím uznať, že má niečo do seba. Škoda, že človek nemá čas sa poriadne zaoberať každou teóriou (zrejme by jej pochopenie zabralo mesiace, ak nie roky štúdia), takže nezostáva než spoliehať sa na pár ľudí, ktorí jej rozumejú. To mi na tejto teórii vadí najviac. Že sa jej nikto okrem pár ľudí nevenuje a fundamentálny článok vyšiel len v nemčine, čiže nielen, že nie je čas tú teóriu naštudovať, ani nie sú nikde poriadne zdroje (okrem tých hmôt častíc, ktoré navyše sedia len približne a sú ďaleko mimo experimentálnu presnosť, čo samo o sebe stači na vyvrátenie tej teórie. Hm).

[kralyk z abclinuxu]

Ok, díky vám oběma za tipy.
Úroveň mé matematiky není nijak skvělá; jsem teprv v prváku matfyzu (informatika).
A fyziku vůbec moc nevedu, protože mě z fyziky zajímá vlastně jen relativita a kvantová fyzika, a navíc jen jako hobby ve volném čase.

Ale rád si případně něco počtu, přijde mi to hrozně zajímavý...

[Ash]

Hezký článek od prof. Kulhánka na téma fyzikálních konstant.

[Marek Bernát]

Chápem, na uvažovaní o tom nie je nič zlé, ale holt si treba uvedomiť, že nemôžeš byť svetlom a rovnako tak svetlo nie je človek, aby muselo mať schopnosť vnímať svet okolo seba

No, ono to je a nie je konečná rýchlosť. V zmysle lorentzovskej grupy a toho, o čom sme sa bavili vyššie, je jasné, že je to v istom zmysle rýchlosť nekonečná. Konkrétne, rýchlosť svetla je v každej sústave invariantne c. Teda sa transformuje pri lorentzovkej transformácii o rýchlosť v ako "c + v = c", čo je presne formálna vlastnosť nekonečna "\infty + v = \infty" A prečo má c hodnotu akú má, to neviem. Neviem o žiadnej teórii, z ktorej by to vyplývalo. Pravdepodobne je to voľný parameter STR a treba ho určiť pozorovaním, podobne ako planckovu konštantu a ďalšie fundamentálne konštanty. Otázka "prečo" už IMHO nepatrí do fyziky, ale do filozofie.