Případová studie: Linuxové terminály

29. 1. 2003 | Ivo Přikryl

Články - Případová studie: Linuxové terminály  

Nový seriál o praktických nasazeních Linuxu. Bez obalu, bez vytáček, výhody i nevýhody. Začínáme článkem Ivo Přikryla o nasazení Win4Lin a terminálového serveru v praxi.

Nový seriál o praktických nasazeních Linuxu. Bez obalu, bez vytáček, výhody i nevýhody.

Jistě to znáte. Všude se píše, jak je Linux výhodný, jak díky němu můžete ušetřit spoustu peněz apod. Jenže zkuste najít nějaké reálné nasazení v jiné oblasti, než jsou běžné síťové služby. A co teprve když chcete vidět reálné zhodnocení kladů i záporů. Proto jsme se rozhodli začít s novým seriálem, ve kterém budeme přinášet praktické zkušenosti reálných lidí s linuxovými řešeními.

V prvním díle pan Ivo Přikryl přednese své zkušenosti s linuxovými terminály v jeho firmě. Chtěl bych vás zároveň vyzvat, abyste nám zasílali své studie.

BSA a další...

Článků zabývajících se nasazením Linuxu na desktopech komerční sféry je plný internet. Nedávno jsem například četl studii (mimochodem sponzorovanou Micro$oftem) a dozvěděl se, že TCO (total cost of ownership) systémů s Windows je v 5-tiletém horizontu nižší než u systémů s Linuxem. Upřímně řečeno, s ohledem na jmenovaného sponzora, překvapil by mě spíše závěr opačný..

Četl jsem samozřejmě i články, snažící přesvědčit čtenáře o opaku, představující Linux jako jediné, všezahrnující řešení. Podle mě je ale pravda, jak už to tak bývá, někde uprostřed.

Ve tomto článku se nesnažím rozhodnout který ze systémů je lepší. Chtěl bych čtenářům pouze přiblížit historii nasazení OS Linux na desktopy jedné obchodní společnosti, do té doby plně postavené na technologiích a softwaru M$/Novell.

Myšlenka přejít na Linux se urodila nedávno. Primární pohnutkou by mohl být dopis rozesílaný společně BSA a policií ČR tisícům firem v ČR. Dopis upozorňující na nelegálnost užívání "pirátského" software a připadnou trestní zodpovědnost čelních vedoucích funkcionářů firem v případě, pokud v té či oné společnosti k tomuto dochází.

Dopis to byl pěkný, barevný a celá akce určitě také nebyla levná. Bohužel v naší firmě měla efekt spíše opačný, než ten odesílatelem zamýšlený. Namísto hromadného úprku za nákupy software firem v BSA sdružených, cítili se naši statutární funkcionáři uraženi tímto dovedně maskovaným nařčením z kriminální činnosti.

Ani se nijak moc nedivím. Firma vydala za licence - především M$ software - statisíce korun. A i tak dostáváte dopisy, jako by jeden byl pomalu až kriminálník či softwarový pirát.

Zelená pro Linux

Zřejmě proto mi byl tehdy vydán pokyn: "Nebudeme platit statisíce za software pro to, aby tyto peníze byly využívány na rozesílání podobných urážlivých dopisů. Zjistěte nám, zda a jak můžeme maximálně využít OS Linux v naší společnosti. Přechod musí být proveden bez narušení provozu společnosti."

Analýza SW a HW aktuálně firmou využívaného ukázala hned na začátku některé klíčové problémové body. Nebylo zřejmě možné okamžitě nahradit všechny stroje s Windows Linuxem. Ale na druhé straně, drtivá většina by nahraditelná být měla.

A objevil se i další, neméně závažný problém - proprietární software napsaný kdysi dávno na zakázku pro naši společnost. Moloch velký, složitý a stále průběžně upravovaný či zdokonalovaný. Ve firmě s ním pracuje snad každý. Dělá se v něm nákup zboží, doklady pokladny, faktury prodeje i objednávky. Po internetu přenáší data z externích poboček. Bez něho to prostě nepůjde. A přepsat? Zapomeňte... To by nikdo nezaplatil, to snad radši zůstat sedět na Windows, to by bylo asi i levnější...

Navíc byl program vytvořen ve Visual Foxpro a není ho tedy možné portovat na Linux.

Jak z toho ven? Bylo jasné, že pokud uspokojivě nevyřeším problém hlavního skladového systému, můžeme na Linux zapomenout. Měl jsem neodbytný pocit pevného zaháčkovaní Micro$oftem, pocit, kdy nemáte možnost svobodné volby a nemůže ani doleva ani doprava. A to mě tedy štvalo.

Zkoušel jsem kde co. Testoval Wine, WMware i Bochs. Na žádném z těchto systémů se mi nepodařilo dosáhnout výsledků, které bych se mohl odvážit vedení ukázat. Buďto program padal, nebo jel nepřijatelně pomalu. Když už jsem ztrácel naději, narazil jsem na internetu na Win4Lin.

Win4Lin

Win4Lin je komerční systém umožňující na Linuxu instalovat a spustit celé Win9x či WinME. Windows pak běží buď v okně nebo ve "full screen" módu. A běží opravdu rychle! Kompatibilita s Windows programy je vynikající.

Nabízí TCP/IP networking, podporu zvuku, paralelního a sériových portů. Můžete si tam klidně instalovat i MediaPlayer, pokud chcete. Ale pozor! Pro provoz těchto "Windows" musíte vlastnit licenci od M$! Ale jak jsem již uvedl dříve, takových licencí máme dodnes ve firmě nakoupeno "plno".

S Win4Lin můžete dělat ještě víc. Když instalujete Win4Lin terminál server (NSEE), mohou uživatelé, připojení přes TCP/IP X-terminálem na tento linuxový stroj, spustit každý svoje "Windows" a pracovat v nich na dálku, jako by to byla klasická x-win aplikace.

Do těchto "virtuálních" Windows jsem bez větších problémů instaloval firemní skladový program. Ale, jak už to tak chodí, objevil se další zádrhel.

Data, se kterými náš "skladový" program pracoval doposud, "bydlela" na serveru s OS Novell Netware 4.11.

Ač je Win4Lin bezesporu dobrý program, IPX síťování nepodporuje a podporovat nebude. Zdálo se, že jsem byl opět ve slepé uličce. Skladový program mi běží, ale nemůžu se z něho dostat na data...

Samba

Nejdřív jsem zkusil malý trik - další silnou zbraň Linuxu - Sambu. Pomocí volně dostupného "ncpmount" (IPX) jsem připojil svazky Novellu do adresářového stromu Linuxu. Tento adresář pak zpřístupňovala Samba přes TCP/IP všem uživatelům používajícím "Win4Lin - Windows" na tom stejném počítači.

Bohužel, ukázalo se, že toto lehce krkolomné řešení nefunguje jak má. Windows klienti Linuxu sice měli přístup ke svazkům na Novellu a mohli s nimi i pracovat. Problém nastal když na data Novell serveru začali přistupovat současně i nativní klienti IPX sítě (Windows). Data se neupdatovala správně a docházelo ke zcela náhodné korupci tabulek či jejich přidružených memo souborů.

Jak jsem již zmínil výše, věděl jsem, že ani v nejlepším případě nemohu nahradit všechny Win stroje Linuxem. Bylo tedy nutné zachovat pro nativní klienty Win možnost spouštět a provozovat skladový program aniž by kolidovaly s klienty na Linuxu. A je jasné, že už vůbec nesmí docházet k poškození dat!

A tak jsem zrušil i fileserver s OS Novell a plně ho nahradil Sambou na TCP/IP. Ještě dnes s úsměvem vzpomínám na první den, kdy jsme odstavili Novell (běžel u nás snad 8 let) a s hrůzou očekávali, kdy Samba zhavaruje..

Nezhavarovala tehdy a nehavarovala dodnes. Problém sdílení dat přestal existovat a všichni klienti přistupovali na sdílená data, jak Linuxu tak z Windows.

Zbytek práce už byl relativně jednoduchý. Místo "Office 602" zaujaly české OpenOffice. Za IE zaskočila Mozilla, Konqueror či Opera. Poštovních klientů existuje více než dost a každý si může vybrat, který se mu líbí. Kompatibilní ICQ a PGP pro Linux také existuje.

A tak jsme přestavovali...

Byl zakoupen zkušební stroj s procesorem AMD běžícím na 1700 Mhz/1GB RAM, vybavený dvěma ATA100 80GB disky spojených do Linux-sw RAID. Další investicí (cca 2500 Kč) byl SuSE Linux 8.0. Tento, a Samba na něm běžící, nahradili během jediného dne fileserver Novellu. Za dvě hodiny polední přestávky byl pomocí ncp proveden kompletní backup dat z Novellu na Linuxový fileserver. Proběhlo také postupné přenastavení Win klientů tak, aby místo IPX Novellu využívaly sdílení v sítích M$. Zaměstnanci by si změny fileserveru snad ani nevšimli, kdyby se jim "nějak" nezměnilo logování do podnikové sítě ).

Naše sít po tomto kroku vypadala sice ještě navenek skoro stejně, vše již bylo ale připraveno na "velký" přechod klientů na Linux.

Další krok byl již podstatně radikálnější a dotýkal se už i uživatelů samotných. Instaloval jsem na serveru NSEE Win4Lin terminál server zakoupený od firmy Netraverse a začal za provozu nahrazovat stroje s Win X-win terminály.

Znalí ví, že to nic složitého nebylo. Pokaždé pouze přidat uživatele do Linuxu a Samby, instalovat do jejich adresářů "lokální" Windows-Win4Lin, zkopírovat osobní data a konfigurovat X-terminál pro vzdálený přístup.

Nakonec vyměnit stroj s Linuxem za stroj s Windows, vysvětlit několik základních odlišností a uživatel mohl nerušeně pokračovat v práci. Přerušení, když moc, tak 30 minut.

Speciálních školení nebylo třeba. "Skladový" program všichni znali, ovládání OpenOffice je intuitivní a prakticky standardizované, nepředstavuje tedy podstatný problém. Pro poštu a GPG jsem již sám provedl předinstalaci, konfiguraci a generaci klíčů. Zaměstnanec dostal funkční a nakonfigurovaný systém který mohl ihned začít používat. Dokonce jsem jim tam naimportoval adresáře a starou poštu z M$O a M$OE.

Co říci závěrem?

Pořídili jsme sice navíc jeden stroj střední výkonové třídy. Instalovali na něj SuSE Linux 8.0 se Sambou a nově zakoupený Netraverse NSEE server.

Za to nyní pro každého uživatele využíváme už jednou zaplacené a stále platné licence Win98. Z pracovních stanic uživatelů jsme úplně odstranili Windows a instalovali místo nich opět SuSE Linux, konfigurovaný tentokrát jako X-terminál s automatickým přihlášením na centrální server. (SuSE standardně obsahuje balíček, který tuto konfiguraci velmi usnadňuje.)

Zrušením fileserveru Novellu jsme ušetřili další počítač a serverový systém, který by bylo brzy nutno, a to s nemalými náklady, upgradovat (investice řádově desítek tisíc korun).

Přechodem na X-terminály jsou znovu využívány starší, jinak nepoužitelné, stroje (např. P75 / 32 MB RAM) aniž by existovaly problémy s rychlostí běhu programů. Vždyť všechny programy, včetně vlastních Win98, běží přímo na centrálním serveru a tam jsou také uložena data. Je tedy logické, že například databázové vyhledávání probíhá mnohonásobně rychleji, než když VFP k datům přistupovalo 100Mb počítačovou sítí.

Paradoxně tak uživatelé těchto starých strojů/X-terminálů mají své virtuální stroje subjektivně mnohem rychlejší než uživatelé 1GHz PC s OS Windows.

Centrální linuxový aplikační server dnes běžně obsluhuje 10 uživatelů současně. Každý z nich má spuštěna ta svoje "Windows", KDE, poštu a nějaké další programy, které pro svoji práci potřebuje (OpenOffice, Mozillu, Lexikon, ICQ atd). Dlouhodobá zátěž serverového systému se pak pohybuje někde mezi 0.3 - 0.6.

Ušetřili jsme tak náklady za upgrade hardware uživatelských strojů, jejichž výkon by byl jinak naprosto nedostatečný. A věřte nebo ne, uživatel připojený 100Mb sítí vůbec nepozná, že programy neběží na jeho počítači, ale někde úplně jinde.

I mně se dnes občas stane, když zapomenu, kde jsem zrovna přihlášený, že si na centrálním serveru spustím v MPlayeru nějaký ten film...

Jako bonus jsme zdarma získali možnost dálkového zabezpečeného přístupu do počítačové sítě, či práce "na dálku" pomocí standardních mechanizmů X-windows, tunelovaných přes SSH nebo jiné VPN mechanismy.

Místo M$ Office vesele využíváme "free" OpenOffice - Naprostá většina klientů vůbec nepotřebuje "přebujelé" funkce balíku od M$. Kompatibilita OO s .doc a .xls je velmi dobrá a mimochodem, již dříve jsme ve většině případů stejně používali Office 602. Přechod na OpenOffice tak nebyl nijak problematický. Dnes už u nás pouze jeden uživatel používá legálně zakoupený MS Office, ostatní jsou naprosto happy s OO... .

Také nemáme prakticky žádné problémy s viry. Windows instalovaná ve virtuálním stroji jsou používána striktně a pouze pro běh skladového programu. Ikony pro IE a MS Outlook Expres jsou odstraněny, využití těchto aplikací dokonce i na klientech s Win bylo ve firmě zakázáno. Pro poštu a internet používáme jen a pouze Linux, v případě Win pak Mozillu. Denně tak přichází několik virů, nad kterými se uživatelé Kmailu jenom usmívají. Prohlédnou si soubory k viru připojené, zprávu smažou a pokračují v práci. Nepotřebujeme administrovat nabubřelé antivirové programy na každé stanici. Sám Linux zřejmě není pro viry příliš "zdravé" prostředí.

A abych nezapomněl na další užitečné aplikace, získané také "zadarmo". Namátkou vyjmenuji snad jen DHCP server, WINS server, POP3/IMAP server, SSH server nebo FTP server, na který si občas ráda uloží své obrázky i chytrá digitální kopírka od Xeroxu.

Klienti, kteří zatím zůstali na Windows, ať již z jakéhokoliv důvodu, mohou bez omezení sdílet data a tiskárny s klienty přistupujícími přes X-terminály.

Dnes, po více jak půl roce provozu, mohu konstatovat, že se nám podařilo z větší části přejít a využívat výhod systému Linux, aniž by došlo k omezení činnosti nebo primárních funkcí společnosti.

A víte, co se na tom celém nejvíc libí mně osobně? Že restart Windows ve Win4Lin trvá pouze 6 vteřin...

Související články

Linux Terminal Server Project - I
Linux Terminal Server Project - II

Odkazy a zdroje

Win4Lin