ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
V dnešním díle seriálu o moderních souborových systémech se budeme zabývat XFS filesystémem. XFS byl vyvinut firmou SGI jako náhrada filesystému EFS a v roce 2001 vyšla podpora tohoto filesystému i pro operační systém Linux. Tento souborový systém se používá pro high-end servery (obsahuje podporu pro multiprocesorové počítače), zajišťuje rychlé zotavení při pádech a podporuje extrémně velké diskové farmy. Jedná se o žurnálovací filesystém s 64-bitovým adresováním. Jeho hlavními výhodami jsou robustnost, důvěryhodnost a možnosti, které ostatní filesystémy neposkytují. Má však i svoje nevýhody, jako je slabší výkon při mazání velkého počtu malých souborů nebo příliš veliký kód.
Mezi výhody XFS patří jeho následující vlastnosti:
Jako první věc, kterou musíme provést, pokud chceme používat XFS, je opět kompilace kernelu, který tento filesystém podporuje. Bohužel je v případě XFS tato procedura o něco zdlouhavější, protože podpora XFS není přímo ve zdrojových kódech kernelu připravena a musíme proto kernel tzv. opatchovat. Vzhůru do toho!
Začneme stažením zdrojových kódů kernelu (linux-2.4.x.tar.gz nebo
linux-2.4.x.tar.bz2) z ftp.kernel.org nebo z nějakého mirroru a rozbalíme je do
adresáře, kde budeme náš kernel kompilovat. Poté je nutné stahnout patche (je
nutné stáhnout patch pro správnou verzi kernelu!), pomocí kterých
upravíme zdrojové kódy kernelu tak, aby obsahovaly podporu XFS. Nyní
stačí rozbalit patche pomocí příkazu gunzip
patchfile_name.gz a zkopírovat patch do adresáře se zdrojovými
kódy kernelu. Poté v tomto adresáři použijeme příkaz:
patch -p1 < patchfile_name
kterým opatchujeme zdrojové kódy kernelu. Nyní, když už jsme aplikovali patch, kofigurujeme a instalujeme kernel jako obvykle. Pro podporu XFS je nutné zaškrtnout tyto volby:
XFS filesystem support (CONFIG_XFS_FS)Page Buffer support (CONFIG_PAGE_BUF)Tyto volby můžete zaškrtnout buď jako modul, nebo přímo zakompilovat do kernelu. Pokud plánujete použít XFS na váš kořenový oddíl, je nutné mít podporu zakompilovanou přímo do kernelu (nebo můžete vytvořit ramdisk s tímto modulem viz druhý díl tohoto seriálu).
Pro práci s XFS filesystémem jsou také nutné určité uživatelské nástroje, o kterých si něco řekneme právě teď. Tyto nástroje získáme na následující adrese: http://www.xfs.org/download.html.
Příkazy:
acl - příkaz na správu ACL (Access control
lists).
attr - příkaz pro manipulaci s EA (extended
attributes).
quota - balíček příkazů pro monitorování a
omezování používaného místa na disku uživatelem (skupinou
uživatelů).xfsdump - tento balíček obsahuje příkazy
xfsdump, xfsrestore a další příkazy pro
administraci XFS. Příkaz xfsdump prohlíží soubory
filesystému, poté rozhodne, které je nutné zálohovat a zkopíruje je na
určený disk, pásku nebo jiné zařízení. Umí ukládat i EA (Extended
attributes) a to ve formátu, který je vhodný na přenášení dat mezi
různými architekturami. Příkaz xfsrestore provádí přesně
opačnou činnost, obnovuje data za zálohy.xfsprogs - balíček příkazů pro prací s XFS,
který obsahuje i mkfs.xfs (pozor: pokud máte starší
verzi těchto příkazů, musíte si je překompilovat, aby seděly s novými
hlavičkovými soubory kernelu!). Po rozbalení použijeme známou
sekvenci příkazů make configure; make; su root; make
install.Nový souborový systém XFS se vytváří stejným způsobem jako ostatní a to příkazem
mkfs -t xfs /dev/hdXX
kde /dev/hdXX je diskový oddíl, na kterém chceme XFS
vytvořit. Při vytváření filesystému dochází k smazání všech dat, které
se na daném oddíle vyskytují, proto je nutné si je zálohovat!
Existuje možnost zlepšení výkonu pomocí zvýšení velikosti žurnálu. Následujícím příkazem vytvoříme filesystém s defaultní hodnotou žurnálu 8000 bloků.
mkfs -t xfs -l internal,size=8000b -d name=/dev/hdXX
O dalších volbách, které je možné použít při tvorbě filesystému, se můžete dočíst v manuálových stránkách.
Nyní už stačí pouze připojit náš filesystém příkazem
mount -t xfs /dev/hdXX /adr
kde adr je místo v adresářovém stromu, kam chceme
diskový oddíl připojit. Před připojením XFS zkontroluje transakce v
žurnálu a pak můžeme náš nový filesystém začít používat.
Abychom nemuseli po každém restartu systému tento oddíl znovu
připojovat ručně, je lepší přidat záznam do souboru
/etc/fstab a systém při startu připojení provede za nás.
Přidaná řádka by měla vypadat asi následovně:
/dev/hdc1 /home xfs defaults 0 0
XFS je moderní souborový filesystém s garantovanou konzistencí dat
(díky žurnálu). Jeho podpora existujeje pro jádra řady 2.4 a 2.5
pomocí externího patche. Obsahuje podporu quot, EA (extended
attributes ) a ACL (access control lists). Stejně jako u všech
ostatních moderních souborových systémů je zde možnost ukládat
žurnál na oddělený diskový oddíl. Je možné za běhu zvyšovat velikost
pomocí příkazu xfs_growfs
z balíčku příkazů xfsprogs. Je kompatibilní s NFS.
Podporuje také zálohování (viz příkazy
xfsdump a xfsrestore). Dále je
podporováno swapování do souborů. Pro běh tohoto filesystému je
doporučováno minimálně 64 MB paměti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
))
Tu volbu 'Page_buffer..' najdu kde? Ja prekladal jadro s XFS mnohokrat a nikdy jsem ji nezaskrtaval nevim kde je ani jsem ji v konfigu nenasel. A funguje to i bez ni. Vim, ze je to na starnkach sgi, ale v patchu jadra 2.4.20 ne.
Jinak by se asi hodila poznamka o tom, ze XFS mimo jine umoznuje mit cast filesystemu v urcitem plain modu ktery je extremne rychly. Hodi se napriklad na streamovani videa. Velmi sikovna featura.
V praxi nemam problemy ani na stroji s 32M pameti.
Viz tady.