Google Chrome 126 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 126.0.6478.55 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Kolik číslic musí být minimálně předvyplněno, aby sudoku 9×9 mělo jednoznačné řešení (již se to ví)? Jaká je výpočetní náročnost sudoku (co tipujete, je to třeba NP-úplný problém?), jak fungují programy na řešení i generování úloh? Přinášíme rozhovor na toto téma s programátorem, který je současně medailistou z mistrovství světa v sudoku.
Chrupavka se obtížně regeneruje, na druhé straně však neobsahuje vnitřní strukturu typu cév nebo buněk různého typu. Jedná se proto o ideální typ tkáně, který by měl jít vytvořit pomocí 3D tisku, navíc by šlo rozhodně o prakticky využitelnou aplikaci – např. všudypřítomná artróza je dána stejně tak poškozením chrupavek jako kosti v kloubech.
Čím větší mozky, tím větší jsou náklady na budování spojení, pokud bychom měli propojovat každý prvek s každým. Ale i při jiné topologii (s centry) je třeba šetřit. Mezi vzdálenějšími oblastmi proto u větších mozků klesá redundance, tj. počet propojení včetně záložních cest. Velké mozky jsou pak náchylnější k problémům komunikace mezi jednotlivými částmi, rozpadu na téměř izolované subsystémy; tento rozpad je zřejmě jednou z příčin duševních poruch, zejména schizofrenie.
Zajímavé je, že enzym můžeme selekcí nejen optimalizovat, ale i naučit dělat něco úplně jiného – respektive něco, co organismy v živé přírodě neumí vůbec. Konkrétně zde půjde o vytváření vazeb mezi uhlíkem a křemíkem, což se zatím provádělo pouze čistě synteticky. Křemíkový život je samozřejmě populární téma pro autory sci-fi (nejen Star Trek) i seriózní astrobiology. Cílem nového výzkumu ovšem (zatím) není testovat možnosti života, ale umožnit, aby příslušnou výrobu plastů a dalších sloučenin Si-C šlo realizovat pomocí bakterií (nebo i jen enzymem mimo živý organismus).
Titulek víceméně vystihuje obsah článku. Otázka zní, zda to lze pokládat přímo za zranitelnosti ekosystému chytrého automobilu (IoT), bezpečnostní problém konkrétní mobilní aplikace nebo ještě spíš operačního systému, tedy „kdo za to vlastně může“. Navíc něco pro kompromitaci musí udělat i samotný uživatel, nainstalovat si malwarovou aplikaci, která pak získá přístup k ovládací aplikaci Tesly… Kdo by tedy měl tento problém řešit? Nejasná odpovědnost za bezpečnostní zranitelnost u chytrých automobilů možná do budoucna bude velkým problémem.
Další z úvah na téma, zda a v jaké formě mají vědomí i další tvorové kromě člověka. Konkrétně se zastavíme u savců; mají obdobné vzory mozkové aktivity jako lidé, zdají se jim sny, tudíž i jejich bdělá zkušenost by měla být podobná. Ovšem co role jazyka? Je naše vědomí v nějakém ohledu i nejazykové? Představuje jazyk prostě nástroj komunikace a vnitřní myšlenky na něm nezávisejí? Nemohou hrát roli lidského jazyka i komunikační nástroje některých zvířat? Lze problém nějak řešit experimentálně? Co třeba lidé, kteří kvůli neurologickému poškození dočasně ztratí schopnost produkovat jazyková sdělení, jak si pak zpětně na svůj stav vzpomínají? (Mimochodem, jaké vědomí by měli lidé vychovávaní vlky?) Dále se budeme zabývat vztahem vědomí a pozornosti.
Chiralita (optická izomerie) molekul znamená, že příslušná molekula má dvě verze (izomery), které se k sobě mají jako zrcadlové obrazy: poněkud zjednodušeně v této souvislosti někdy mluvíme o levo- či pravotočivých molekulách. Známá a biologicky významná je chiralita u cukrů (a tím i nukleových kyselin), proteinů nebo některých organických kyselin. Zajímavé je, že molekuly, které nejsou chirální v plynné fázi nebo v roztoku, se takovými mohou stát po adsorpci na pevný substrát. Můžeme zařídit, aby se na substrát vázal pouze jeden z obou izomerů?
Česko-britské superlasery nové generace získaly podporu EK. Pracoviště HiLASE, které se nachází v Dolní Břežanech u Prahy, se v budoucnu přemění na evropské centrum excelence.
NASA objevila obrovskou podzemní zásobárnu vodního ledu na Marsu. Led je blízko povrchu, což z něj činí potenciálně obrovskou dobře přístupnou zásobárnu vody pro budoucí lidské výpravy.
Nejvýkonnější superpočítač postaví Japonci. Bude mít výkon 130 petaflopů – dosavadní rekordman, čínský Sunway Taihulight, zvládne 93 petaflopů.
Siemens: 3D tisk i pro sériovou výrobu. Do několika let se prý otočí současný poměr a většinu 3D tisku bude tvořit sériová výroba a jen menší část výroba prototypů.
Planetu Devět najdeme už brzy, věří astronomové. Dráhy některých těles daleko za dráhou Neptunu ukazují, že ještě mnohem dál se nachází další planeta Sluneční soustavy o hmotnosti asi 20 Zemí.
Jak bude probíhat nástup 5G. V roce 2022 by sledování videí mělo odpovídat přibližně 75 % mobilního datového provozu.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: