Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »Americká společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem ChatGPT, by měla zájem o webový prohlížeč Chrome, pokud by jeho současný majitel, společnost Google, byl donucen ho prodat. Při slyšení u antimonopolního soudu ve Washingtonu to řekl šéf produktové divize ChatGPT Nick Turley.
Po roce vývoje od vydání verze 1.26.0 byla vydána nová stabilní verze 1.28.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.28.
Byla vydána nová verze 10.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 211 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 800 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy.
AMD — to ještě existuje? (Pokud má být notebook tichý, Intel je ta správná volba.)
Kde jsou fakta a čísla? 
Kdykoliv jsem se někde na tohle ptal, podle kterých benchmarků nebo kterých aspoň trochu objektivních ritérií stojí AMD za řeč, odpověď sestávala z výmluv bez čísel nebo jiných podkladů.
Dívám se dívám (jako kdysi Petr Hapka) do výsledků různých benchmarků na webu a vidím … že zaprvé Intel natrhne AMD prdel asi tak o 50% ve stejné cenové kategorii, pokud jde o výkon, ale že to zdaleka ještě neukazuje celý průser AMD, protože AMD má na stejný výpočtení výkon klidně dvojnásobek spotřeby.
Takže jasně, AMD prý Intelu nakopne prdel cenou — jen v ceníku to není nikde vidět, ba přesně naopak — a výkonem — jen v žádném benchmarku to není vidět, ba přesně naopak.
Zranitelnosti jsme už řešili jinde — Intel má 98% datových center, pročež je snadno a rychle k dispozici, kdykoliv si nějaká akademická instituce usmyslí zkoumat zranitelnosti procesorů. AMD celkem po zásluze nikde není. Jistě se AMD hodí všude tam, kde se dá ještě pořád levně topit na noční proud. O levném počítání ovšem nemůže být řeč. Pokud jde o tajemný proprietární firmware a záhadná zastaralá zařízení na procesoru, nemá AMD Intelu co vyčítat.
Procesor : i7-8700K | Ryzen 7 2700X gaming skóre: 100 | 97.2 app skóre : 70.4 | 70 jádra/vlákna: 6 / 12 | 8 / 16 clock : 3.7 / 4.7 GHz | 3.7 / 4.3 GHz TDP : 95W | 105W cena : $369.99 | $289.99Procák má o 2 jádra víc, ale jen o 10W víc. Takže Intel má 15.8W na jádro a AMD jen 13.1W na jádro (a pokud nelze porovnat oba výkony, tak proč s tím linkem argumentuješ v diskuzi o spotřebě). Počet vláken je u Intelu irelevantní, protože se u Intelu kvůli chybám nevyplatí mít HT zapnutý. U AMD nevím, spectre není tak kritický, ale i kdyby, tak je to pořád víc normálních jader. Maximální dosažitelný takt je u AMD nižší, ale zase pokud musí utáhnout víc jader než Intel tak se to dá pochopit. Ohledně ceny vidím AMD o 80 dolarů levnější při prakticky stejném skóre. Ohledně skóre: je otázka jak moc optimalizovaný jsou windowsy pro běh na ryzenu. Četl jsem, že pro ty vícečipové procesory má plánovač úloh ve windows problém s migrací procesů mezi čipy (efektivně problém migrace na NUMA). V linuxu nepředpokládám nějaký neřešitelný problém v nastavení plánovače. Ještě k tomu vícečipovému designu. To je právě geniální řešení technického problému výtěžnosti výrobního procesu. Poškozené čipy z wafferu jdou pořád zkombinovat ve vícečipovém designu a díky menší ploše čipu je vyšší šance, že bude čip funkční. CPU čip zároveň vůbec nezávisí na chybách v IO částech, protože ten má samostatný čip. A nyní k dalším datům z wikipedie:
Procesor : i7-8700K | Ryzen 7 2700X L1 cache : 64 KiB / core | 64 KiB L1i, 32 KiB L1d / core L2 cache : 256 KiB / core | 512 KiB / core L3 cache : 12 MiB | 16 MiB PCIe linky : 16 gen3 + DMI3 (~ x4 gen 3) | 24 gen4Velikost cache byla vždycky kritická, kromě jiného zabila ty Pentium III kompatibilní Via C3 procesory. Microblaze se kterým jsem si hrál na FPGA byl s malou L1 cache (a bez L2 cache) totálně retardovaný, stejně tak routerové čipsety založené na MIPSu a jen s malou L1 cache (třeba vocore2 subjektivně pomalejší než duron). V cache vede AMD (a navíc neleakuje časování kernel space cache miss/hit jako Intel). Co se týče konektivity, tak i zde totálně prohrává Intel. Hledal jsem po webu a fakt to vypadá, že PCIe konektivita procesoru s periferiema je méně než poloviční než AMD (= takže možná jen jeden SSD a jedna GPU u Intelu, u AMD jsou i jen podle počtu navíc 4 lajny a to nemluvím o tom, že mají dvojnásobný průtok díky novější generaci).
Although desktop Coffee Lake processors use the same physical LGA 1151 socket as Skylake and Kaby Lake, the pinout is electrically incompatible with these older processors and motherboards.LOL a tak je to u Intelu skoro u každé generace. Dokud bude takhle prasit sockety, tak má u mě dost velké mínus. To u AMD už bude AM4 socket už 3. generaci a nejspíš ještě chvilku vydrží. A celkově co jsem zkoumal se u AMD nemění sockety nějak extra často (například když se změnila architektura u K8 a vymyslel se hypertransport, AM2 až AM3 byly dokonce částečně kompatibilní). U Intelu změnili jen na just kompatibilitu u P3 a to myslím dokonce 2x. U prvního P4 vydržel socket méně než rok. U 478 bylo snad 5 socketů: P3-M, P4, P4-M, core 1/2 socket M, core 2 socket P. Ještě bych pochopil ten skok na Core (i když kromě vyššího bus speed se žádné věci jako hypertransport nepřidávali, všechny CPU mají klasické FSB, P4-M - dothan má navíc stejný FSB jako core 1). Změna mezi socket M a socket P je podle mě jen uměle vytvořená (maximálně ve stylu: jsem línej routovat floorplan). Jo a vlastně ještě je socket P' pro core 2 quad, který má navíc pár pinů a prej jde provozovat jen v některých socket P deskách. Apropo offtopic: nenapadá někoho jak rychle zapájet piny u socketu 478? Jeden po druhým mikropájkou mě přijde, že nakonec budou jako podle plotu
.
Pokud jde o tajemný proprietární firmware a záhadná zastaralá zařízení na procesoru, nemá AMD Intelu co vyčítat.To souhlas, celý x86 je dost odpad (zdravím MP
).
10.6.2019 10:21
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Apropo offtopic: nenapadá někoho jak rychle zapájet piny u socketu 478? Jeden po druhým mikropájkou mě přijde, že nakonec budou jako podle plotuPřestože bez brýlí, na blízko jsem úplně slepý a mám dnes už problém zapájet i obyčejné drátové vývody, ale na YT jsem viděl pár návodů, jak podobné srandičky pájeli pomocí pájecí pasty s případnou dopomocí (nevím, jak se to správně jmenuje) toho měděného spletence. Takže vůbec nepřikládali pájku k jednotlivým vývodům, ale nanesli pájecí pastu (kovovou, ne tavicí) a zahřáli to všechno naráz. Ta pájka se krásně sama rozdistribuovala k jednotlivým vývodům. Vypadalo to strašně jednoduše, stejně jako vše, když to dělá někdo, kdo to umí
.
10.6.2019 23:37
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
A jestli by šel použít BGA reball stencil, to já nevím, jsem jen takový patlal amatér, co si bastlil před desítkami let a teď si občas hraje s Arduinem :)
.
Chápu, že někomu, kdo tuhle problematiku příliš nesleduje, může realita připadat jako joke. Je to něco podobného jako Dunning-Kruger efekt. Jo, tak to prostě chodí.
Intel - to ešte existuje (pokial ma byť notebook bezpečný, tak AMD je správna voľba.)
Ja sa čudujem, že Intel nedostal zákaz predaja svojích cpu po zistení väžnych hardvérových chýb, hlavne už vyrobených cpu. Ak nové nie sú zasiahnuté chybami, tak tam nie je problém. Všetko čo navrhol, vyrobil človek má svoje chyby. Bezchybný výrobok je mýtus.
Výstavní nesmyslné kecy.
Protože má Intel drtivou převahu ve všech datových centrech, je asi jasné, že chyby Intelu jsou mnohem lépe prozkoumané. Na každé univerzitě, kde se nějaký tým chce zabývat zranitelnostmi procesorů, je farma strojů s Intelem hned za rohem k sehnání, stejně jako v cloudu, zatímco AMD v praxi neexistuje, kromě několika nepoučitelných domácností, které chtěly procesor za pět korun padesát … a taky ho dostaly. Co na tom, že má výkon z minulé pětiletky za spotřebu ze současné pětiletky.
Tady jsem o tom psal podrobněji, co a jak, včetně odkazů na zdroje. V konečném důsledku nikde není psáno (a není nijak vyloučeno), že AMD je mnohem větší riziko než Intel.
Protože má Intel drtivou převahu ve všech datových centrech, je asi jasné, že chyby Intelu jsou mnohem lépe prozkoumané.Faktem je, že ty nejzávažnější chyby umožňující číst kernel space jsou ale AFAIK jen na Intelu. AMD tvrdí, že jeho architektura tyhle útoky znemožňuje a za mě je docela možné, že rozdílný vývoj obou architektur od 586 to klidně mohl umožnit. Za poslední rok je prostě bezpečnější používat AMD než Intel i kdyby to byla pasivita ve stylu: pohybuju se jen mezi proočkovanými lidmi, takže očkování nepotřebuju. A tato situace bude platit do té doby, než Intel předělá návrh architektury pro plnou kontrolu vůči neplatným přístupům do kernel space nebo dokud někdo nenajde ekvivalentní bugy v AMD. Ohledně management enginu u obou výrobců souhlasím, obojí je hnusnej blackbox. Jinak z té odkazované diskuze:
Meltdown a Spectre Power9 sice má, ale záplaty jsou k dispozici (byť samozřejmě mají své nevýhody) a dá se dohledat, co se ve firmwaru měnilo atd.To není záplata ale odporný hack :-P. Už je to pár měsíců, co jsem to studoval, ale oni znásilnili opkód nějaké instrukce, která se používá nejspíš jen s JTAG-like debugerem pro trasování a udělali z ní instrukci, která se má volat při každém přepnutí úloh. A která navíc natvrdo flushuje cache.
To isté je možne povedať o Intel. Ktorí z domacich intelov má virtualizáciu ? Žiaden. Len serverovské cpu.
Urob na svojom Intely openssl speed
Tiež som si myslel, že amd bude supertuxkart vyťažovať naplno. A predsa nestalo sa. Možno jedno jadro a to ani nie na najvyššiej frekvencii. To bude asi tými šiesťími grafickými jadrami.
Nie. nie je to nutné. Pokial si nechceš uvariť notebook.
Predsa spustenie openssl speed.
Důležitá je 100% kompatibila s novými distribucemi (Ubuntu 19.04, Arch Linux, nebo něco podobného aktuálního).Intel grafárna asi OK, GPU od AMD velmi dobré, GPU od nvidie bude blé. Ostatní HW je +- OK dneska (teda například nekupovat ralink bluetooth PCI, protože na to je nějakej proprietární userspace driver, kterej nefunguje ... ale zase bluetooth nikdo nepotřebuje [/hyperbola] ). U ARM věcí budeš muset něco řešit vždycky (GPU drivery jsou obvykle proprietární) a na kompilaci má asi menší výkon (i když vypadá to, že rockpro64 z 2018 útočí rychlostně na ten 12 let starej thinkpad
).
Ešte by mohol použiť ccache ale neviem či to bude dobre fungovať na viacjadrovom procesore.
Opravdu je kompilace na notebooku tak pomalá? Na desktopu mám i9 9900K (ano Intel), a tam build kernelu je v jednotkách minut.Tak to moje je core2duo, jsem psal thinkpad T60p, ale minimální až nulové aktivní chlazení bude mít za následek zpomalení i na moderních noteboocích. To je fyzika, aby se to skoropasivně uchladilo, tak se bude muset procesor podtaktovat/podvoltovat, což zpomalí build. Na to taky nepotřebuješ ultra speciální notebook, ale stačí koupit libovolný výkonný notebook (takže ne nějakej "moderní" hybrid mezi tabletem a netbookem) a vhodně ho nastavit, aby byl při idle natolik podtaktovaný, že nebude točit větrákem. Jestli teda chceš co nejmenší spotřebu a bezpečnost vůči meltdownu, tak bych šel asi do nějakého AMD APU. Tím že tam nebude externí GPU, tak ušetříš nějakej ten stupeň. Akorát teda ty APU co jsem zkoušel jsou rychlostně nic moc (starám se o hp255 g5 a je to líný jak prase, vůbec bych se nedivil kdyby byl ten o generace starší thinkpad rychlejší
). Možná něco s ryzenem (jakýkoliv výkonější model) a pak podtaktovat. Starší generace AMD byly dost energeticky náročný. Do těch 50kKč se to vejde vždycky, ale kdybych měl teda volnejch 50k, tak si koupím nějakej miniITX a zavřu ho do skříně a budu se na něj z levnýho netbooku prostě připojovat sshčkem.
V každém případě v takové konfiguraci nikdy nedosáhneš výkonu i9 a když budeš podtaktovávat, tak si ten výkon ještě snížíš (asi to bude rychlejší než těch mejch 45minut to jo, ale jako i9 s 5 minutama fakt ne).
Kompatibilu zaistíš len tým, že použiješ vyhľadávač a budeš zisťovať či v tvoje distribúcii je prítomný firmvér. Jedine môžem upozorníť, že u noviniek v oblasti hw môže byť problém, že ešte nestíhli urobiť fw pre linux.
Jo, co si někteří představují pod pojmem přebytek, to je opravdu hodně abstraktní.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.5.2019 19:18