Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dotaz „Proč je emacs tak hranatý?“, před lety položený na Redditu, vyvolal obsáhlou diskuzi mezi vývojáři GNU Emacs o tom, jak (a jestli vůbec) tento nejen textový editor učinit uživatelsky přívětivějším a přitažlivějším. Záležitost shrnuje článek Linux Weekly News (další komentáře na Redditu), došlo také na další reakce komunity jako např. zápisek Macoye Madsona (komentáře na Redditu).
Tiskni Sdílej:
většina kreativních návrhůJako výměna ikonek?
nesvobodě GPL licencí a svazuje jim ruceVíš, co je ještě nesvobodného? Společnost svázaná zákonem o kopírovacím monopolu. Uživatelé proprietárního (nejen) softwaru. Další subjekty vystavené těmhle mocenským nerovnostem.
bez souhlasu jeho autorůTú podmienku nedáva GPL, ale Autorský zákon a Bernská konvencia. Máš moju plnú podporu pri snahe o ich revíziu.
Open source je nutné minimum, ale nestačí, když software běží na „proprietárním“ počítači řízeném někým jiným s nekompatibilními cíli.
+1, akorát bych mluvil bych primárně o svobodném softwaru, ne o open source
Proprietární software jako „institut“ je z podstaty problém.
-1
Proprietární software je sice zlo resp. jeho užívání poškozuje lidi, ale pokud se někdo chce nechat dobrovolně poškozovat, tak je to jeho věc a společnost mu v tom nemá právo bránit. Je to asi jako s drogami, alkoholem nebo nebezpečnými sporty – ano, můžeš na ně umřít nebo si ublížit, ale pokud škodíš jen sám sobě, je to tvoje věc.
Je potřeba řešit případy jako např. to, kdy stát způsobuje deformace trhu a nutí občany používat proprietární software – to je samozřejmě špatně. Ale ne řešit existenci proprietárního softwaru jako takového – pouze ho nepoužívejme a bude víc a víc irelevantní. Ostatně tohle už se děje. Postupem času jsem se proprietárního softwaru zbavil (až na občasný firmware v HW) a teď to posouvám směrem k hardwaru (RISC-V, OpenPOWER).
pokud se někdo chce nechat dobrovolně poškozovat, tak je to jeho věc a společnost mu v tom nemá právo bránit. Je to asi jako s drogami, alkoholem nebo nebezpečnými sporty – ano, můžeš na ně umřít nebo si ublížit, ale pokud škodíš jen sám sobě, je to tvoje věc.No, to je takový teoretický pohled... V praxi IMO snad neexistují alkoholici, kteří by svému okolí neškodili...
MCDA modelling showed that heroin, crack cocaine, and metamfetamine were the most harmful drugs to individuals (part scores 34, 37, and 32, respectively), whereas alcohol, heroin, and crack cocaine were the most harmful to others (46, 21, and 17, respectively). Overall, alcohol was the most harmful drug (overall harm score 72), with heroin (55) and crack cocaine (54) in second and third places.David J Nutt, Leslie A King, Lawrence D Phillips. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. The Lancet, 2010; DOI: 10.1016/S0140-6736(10)61462-6
Tohle je asi Moving the goalposts nebo něco podobného…
Člověk který pije občas alkohol (tzv. třeba většina Čechů) není totéž, co alkoholik. Naopak alkoholik je z definice člověk, který má nějaký problém. Takže pokud začneš mluvit o alkoholicích, tak tu diskusi posouváš někam úplně jinam.
Ale zpět k softwaru: to, že někdo napíše proprietární software a někdo jiný si ho koupí a užívá, tě nijak nepoškozuje. Není to nic, s čím by společnost měla bojovat.
Člověk který pije občas alkohol (tzv. třeba většina Čechů) není totéž, co alkoholik. Naopak alkoholik je z definice člověk, který má nějaký problém. Takže pokud začneš mluvit o alkoholicích, tak tu diskusi posouváš někam úplně jinam.Měl jsem za to, že mluvíš o alkoholismu, protože jsi psal o poškozování sebe sama. IMO když se někdo poškozuje alkoholem, tak je z definice alkoholik, ne?
Ale zpět k softwaru: to, že někdo napíše proprietární software a někdo jiný si ho koupí a užívá, tě nijak nepoškozuje.No jo no. Zase jsme u těch externalit a jejich ignorace. Já už k tomu asi ani nic psát nebudu, to nemá cenu...
Alcohol use is a leading risk factor for disease burden worldwide, accounting for nearly 10% of global deaths among populations aged 15–49 years, and poses dire ramifications for future population health in the absence of policy action today. The widely held view of the health benefits of alcohol needs revising, particularly as improved methods and analyses continue to show how much alcohol use contributes to global death and disability. Our results show that the safest level of drinking is none. This level is in conflict with most health guidelines, which espouse health benefits associated with consuming up to two drinks per day. Alcohol use contributes to health loss from many causes and exacts its toll across the lifespan, particularly among men. Policies that focus on reducing population-level consumption will be most effective in reducing the health loss from alcohol use.GBD 2016 Alcohol Collaborators. Alcohol use and burden for 195 countries and territories, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. The Lancet, 2018; DOI: 10.1016/S0140-6736(18)31310-2
to, že někdo napíše proprietární software a někdo jiný si ho koupí a užívá, tě nijak nepoškozuje. Není to nic, s čím by společnost měla bojovat.Pokiaľ nedosiahne dominantné postavenie na trhu a nezačne ho zneužívať.
proprietárního softwaru jako takového – pouze ho nepoužívejme a bude víc a víc irelevantní. Ostatně tohle už se děje. Postupem času jsem se proprietárního softwaru zbavil (až na občasný firmware v HW) a teď to posouvám směrem k hardwaru (RISC-V, OpenPOWER).Byl bys ochoten provést nějaký časový odhad, za jak dlouho podle tebe dojde k tomu, že "běžný člověk" nebude většinově používat propriétární SW (včetně služeb)? Případně za jak dlouho Intel buď ztratí monopol nebo bude muset přejít na otevřené technologie?
Byl bys ochoten provést nějaký časový odhad, za jak dlouho podle tebe dojde k tomu, že "běžný člověk" nebude většinově používat propriétární SW (včetně služeb)?Nikdy. Osobně se setkávám s proprietární SW/HW především protože pro danou věc neexistuje svobodná náhrada - např. CADy a další specializovaný software. Oproti tomu proprietární služby se bohužel používají i tam, kde svobodná alternativa v pohodě existuje. Začněme třeba GitHubem, nebo teď populární telekonference, kde všichni vlezli na nějaký Google Hangovers, MS Teams, Zoom a tak, i když máme Jitsi.
Ono to jde.Jo, jenže to je nezajímavé. Respektive, je to podmínka nutná, ale zdaleka ne dostačující. Je cool, že třeba Franta používá Blackbird apod., fandim mu a tak, ale z hlediska nějakého celkového vývoje to je, obávám se, zcela nepodstatné. Franta navzdory svému jménu není Bežný Franta Uživatel a BFU si tohle nekoupí. Popravdě, za těch $1500 nebo kolik to stojí si to nekoupim ani já. To si koupí opravdu jen skalní nadšenci. Samozřejmě, klasickej freetard arguemnt na tohle je, že na BFU kašlem, důležitý je, co můžem dělat my, a že je potřeba počkat 1000 let až se to nějak "samo" přeleje od nerdů k BFU. Což jako ok, beru, akorát že pak dost dobře není možný si stěžovat, že široká veřejnost a případně stát atd. používají uzavřené technologie. U toho státu se dá argumentovat, že ten by uzavřený technologie používat vůbec neměl, ale zase: Vládu volí většinový člověk, většinový člověk je BFU, a tedy většinový člověk nezvolí vládu, která prosazuje FOSS. Osobně vůbec nevěřim tomu, že otevřený technologie je možný protlačit "zezdola", a už vůbec ne za současné ignorance, nebo dokonce kritiky potřeb BFU. To se prostě nestane. IMO jediný způsob je, že někdo do nějaké otevřené technologie naleje hromadu peněz, aby byla skutečně dobře použitelná, a to i pro BFU. A to může bejt firma nebo stát, případně existují všelijaké non-profity, nadace apod., které ale opět financují firmy a státy. Zejména se to týká technologií, které jsou nákladné na vývoj, jako např. počitačové architektury, ale třeba taky CAD software a další průmyslový software Koneckonců, ten Blackbird vývíjí IBM a do SiFive investuje Intel [1]. Řadu FOSS věcí mají na svědomí firmy jako Google, Facebook, dokonce i ten Microsoft atd. Jinými slovy, je to předvším otázka, jakým způsobem do otevřených technologií narvat do nejvíc peněz, tzn. je to otázka ekonomie. V téhle chvíli k tomu přijde davkol s poukazy na to, že aktuální ekonomický systém na tohle není úplně dvakrát dobrý no a v zásadě bude mít pravdu...
Viz Typové vs. individuální licence. Dost zásadní rozdíl je v tom, že u proprietárního softwaru má každý program jinou licenci. Kdežto u svobodného softwaru máš typové licence tzn. stejnou licenci používá mnoho různých programů, takže si ji stačí přečíst jen jednou.
Multiple cursors are more easy to understand and faster to use than macros.Je fajn, že už i v tradičních editorech tohle pochopili.
Emacs flickers like crazy. This flickering is a predictable consequence of the “do what the fuck I want when I want it” redisplay strategy Emacs uses. There’s no coordination between your video card, your GUI system, Emacs, and your sinful soul.
This approach might be good enough for a shitty 2016 video game like Nuclide or Eclipse, but not Emacs.
All of this redisplay code was written a long time ago. At one time, it had K&R function prototypes. The authors (mainly RMS, whose present sanity reflects this effort)
The entire Emacs philosophy is to force $MODERN_THING to behave just like Xt just like a 1960s TTY.Týpek si nebere servítky
Obávám se, že kvůli lepšímu GUI by někdo Emacs musel navrhnout a napsat úplně odznova. Viz https://www.facebook.com/notes/daniel-colascione/buttery-smooth-emacs/10155313440066102.+1, dobrý čtení.