Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze 2.0.10 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Nově využívá nedávno vydaný Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.0.
Tiskni Sdílej:
V Netbeans šlo vyvíjet GUI aplikace velice pohodlně už před mnoha a mnoha lety. Přesně tímhle způsobem – naklikáš si GUI a pak ho oživíš, přidáš tlačítkům akce, napojíš políčka atd. Už tehdy tam měli skvěle vyřešené oddělení generovaného a ručně psaného kódu – v rámci jednoho souboru byly generované části needitovatelné, aby si je člověk nepřepsal, ale jinde v témže souboru sis mohl psát cokoli a normálně programovat, viděl jsi proměnné z generovaného kódu (např. naklikané GUI prvky).
Zároveň to šlo kombinovat s ruční tvorbou GUI, takže když se ti něco nechtělo klikat nebo to mělo být dynamicky generované, tak jsi normálně přidal příslušné prvky imperativně vlastním kódem třeba ve for
cyklu. Nebo sis nějaký formulář/panel naklikal a pak ho opakovaně použil a vkládal někam svým imperativním kódem. Mohl jsi kombinovat deklarativní a imperativní přístup, jak bylo potřeba.
Navíc ty naklikané změny v GUI se promítly hned do kódu, nemusel jsi nic kompilovat nebo pouštět nějaký generátor.
P.S. tím nechci shazovat Lazarus, je fajn, jen říkám, že v Javě/Netbeans jde tohle taky.