Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Vyšel Libav 0.7. Mezi nejzajímavější novinky patří vícevláknové dekódování VP8, H.264 a dalších video formátů a dekódování 10-bitového H.264. Jako obvykle přibyla řada nových dekodérů, např. zmíněné VP8, AMR-WB, HE-AACv2 a další. AC3 kodér byl obohacen o vylepšení z projektu Aften a nově umí kódovat do E-AC3. Bylo začleněno i několik nových (de)muxerů a mnoho dalšího.
Tiskni Sdílej:
threads=<1-8> (pouze MPEG-1/2) počet vláken použitých pro dekódování (výchozí: 1)
threads=<0-16>
Number of threads to use for decoding. Whether threading is actually supported depends on codec. 0 means autodetect number of cores on the machine and use that, up to the maximum of 16. (default: 0)
(nehledě na fakt, že moc nechápu k čemu takový mplayer-mt využít)WTF? Pokud chce člověk na vícejádru přehrávat plynule 1080p H.264 ripy (což je možná se budeš divit velmi častá činnost) a chce k tomu přehrávání používat mplayer, byl až donedávna mplayer-mt jedinou možností. Bez něj by mi např. moje linuxové HTPC bylo na hovno.
Čistě pro zajímavost: S uniformní kvantizací aplikovanou na obraz také blbnu. Zatím se mi s MPEG-1 podařilo dostat na nějakých 600Mhz pro dekódování (800Mhz i s režií) o rozlišení 1920x1080 a věřím že s optimalizovaným formátem i přehrávačem by to šlo ještě o mnoho níž. A jak se zdá, Monťák se na prostou blbou frekvenčně-časovou reprezentaci pomocí prosté Fourierky vykváknul též.
Nicméně já jako uživatel s tím nic nesveduTohle nesnáším. Jakože ti co to píšou, navrhují nebo ripují jsou co? Nějací polobohové? A hubu (resp. teda klávesnici) na vřískání má snad každý (jeden by až řekl, že si stačí vzít příklad z Ubunťáků, teda samozřejmě kdyby chtěl rýpat ), když už teda ta klávesnice neslouží k psaní kódů, standardů nebo příkazů, které začínají $ x264. Důležité je aby se vědělo, že existuje problém.
A skutečně existují videa, které jedno jádro mého procíku neutáhneTak to samozřejmě i na můj (dokonce bych spíš řekl majorita a nejen
nějaká videa). Já jsem jen tak fikaný, že to nedávám za vinu ani mně, ani mému procíku, ale všem ostatním.
Takže uvítám, když je možnost vícevláknového přehrávání anebo HW dekódování.To je moc jednoduché. Samozřejmě že to uvítám i já (resp. jsem vítal snad dva roky zpět nebo tak), ale neznamená automaticky že neexistují i jiné (i když nehotové možnosti).
Dostal byste se na 600 MHz při 60 fps?K tomu se nebudu vyjadřovat, jelikož bych se zase vzteknul nad tou obnovovací frekvencí.
Kecáte hovadiny pane. Nejlépe je to napsat takto naplno.Mám úplně stejný názor ohledně vás.
Kecáte hovadiny pane.Jo, jo. Protože to já umím nejlíp.
Možná se budete divit, ale takový ARM ve vícejádrovém provedení v úsporném režimu docela více jader ocení.No když už nic, tak ARMy (aspoň OMAPy určo) mají DSPčka, které zpravidla jedou díky speciálním registrům a instrukcím ještě na nižší frekvence, mají jedno jádro a hlavně to na nich těžko přehraje Mplayer.
Nehledě na to, že i můj 4jádrový AMD na 3,2 GHz poměrně ocení vícejádrový přehrávač. Ono milý pane, pokud 4jádra drží v klidu na low výkonu, pak spotřeba cpu = 19,5 W. Když byť jedno jádro jede naplno, pak spotřeba = 119 W. S Cool'n'Quiet se automaticky podtaktovává cpu, když není třeba plný takt.Tento odstavec zní tak že bych se z něj největší radostí smíchy potrhal. Komplexnost dekódování má vliv na dvě věci: Na výrobní cenu (řekněme DSP) čipu a o něco méně pak na jeho nároky na energie (když je potřeba udržovat na živu víc registrů, tak to holt víc žere a víc topí, atd.). A i když první bod argumentace byl ze začátku stěžejní, tak díky tomu že DSPčka dělá kdejaký Vietnamec, tak stále více pomíjí a naopak do popředí se dere bod druhý – tedy náročnost na energie. Jediný Ponkrác na celém širém světě je snad schopný to domotat tak, že z neschopnosti výrobce svého procesoru dovede udělat výhodu. Věřím, že manipulace je Vaším denním chlebem, no bohužel na mě to neplatí. Já si ty Vaše kecy bohužel ověřuju.
Takže rozdíl mezi vícejádrovým a jednojádrovým přehrávačem se dá snadno vyjádřit i finančně v prospěch multithreaded.LOL. Žádný technik by se do takové kraviny jako finančního vyčíslování tak komplexní věci nechtěl pouštět (krom Manažera, ale to není technik takže to nemůže chápat), takže blahopřeju. To jste si znova naběhl.
Ne všechny video přehrávače mají x86 procesor a pokud ano, ne všechny mají výkonný x86 procesor.Znova parádní náběh. Třeba takový ne-x86 procesor TMS320C62x (C64x) od TI na tyto věci dělaný dokonce komplexnější věci než je H.264 Baseline (tzn. snad všechny dnešní BDRipy) ve svém firmwaru odmítá přehrávat protože víc než na jádra klade důraz právě na tu komplexnost. Samozřejmě nemám nic proti provozování více jader s nízkým taktem. Ale ruku na srdce, kdo to v praxi viděl? (a až uvidím budu upřimně rád)
Také znovu připomínám, nejste pupek světaŘíká Ponkrác? To snad zapíšu do memoárů.
Jinak co jste jako argumenty použil, je zhruba inteligenční odborný šum používaný asi tak v úrovni pro ekologické zdůvodnění, proč musí být zakázány žárovky.Nápodobně. Přesně takto to vidím já. Jen jsem ještě nepřišel na to jestli schválně nebo Vás to jen prostě tak ukrutně baví.
ale pak vyjde třeba takový WebM kodekS VP8 je to velmi složité. Technicky jde o formát, který vychází právě ze standardů MPEG-4 AVC a jen ho kopíruje, ale je s jeho bitstreamem nekompatibilní. Teda až právě na ty profily. Sice má VP8 nějaké možnosti nastavení, ale jednak nejsou příliš modulární a jednak je stejně oficiálně doporučováno nic neměnit a nechat to tak jak je, protože výsledek bude k ničemu (výchozí je profil
slow,
fastprostě není nijak optimalizován a je tam jenom protože tam je). K libVpx se nevyjadřuji vůbec, protože to je bazmek pomalý, který je holt nahackovaný na libVP8, který zase pro změnu nepsali hackeři a podle toho to také vypadá. Celý formát prostě vznikl z toho důvodu aby mohl zajistit existenci firmy On2 Technologies (takových kopírovačů standardů co prodávají špatně okopírovaný naleštěný prd bylo v historii mnohem víc) a normálně bych řekl, že je to právě jeden z formátů, který to přehrávání nezaslouží (V tomhle jsem prostě radši pro standardy, protože z technického hlediska jsou mnohem promakanější). Bohužel všichni víme jaká je patentově-licencová situace a tak je těžké říct jestli si zaslouží nebo nezaslouží být přehráván. Prostě z licenčního hlediska není na výběr. Určitě si zaslouží být více optimalizován.
Pro zajímavost: S přehráváním VP8 na mobilech bych si nedělal moc nadějí. LibVPX sotva dává i při malých rozlišeních můj počítač, ne můj mobil. FFVP8 možná. Sice se dívám, že jeho podpora v Andoridu 2.3.3 přibila, ale to nemá žádné racionální opodstatnění, ale je tam jen protože Google. Současné DSP to dají těžko (teda aspoň to moje určitě). Vím o tom, že Google měl s výrobci DSP nasmlouvanou podporu VP8 právě v nějakých DSPčkách, ale sám jsem moc zvědavý jak se s tím vývojáři vypořádají. Ale ať to shrnu: Technicky dementní návrh rozhodně není omluva pro nároky, které je možné uspokojit až s více jádry.
nebo člověk narazí na nějaký MS formát nepodporovaný v hwDivX 3.11 Aplha vzniknul tak, že se hackla Microsoftí implementace MPEG-4 ASP kodeku. Microsoft se nasral, implementaci MPEG-4 ASP kodeku zahodil a udělal si vlastní formát podle MPEG-4/H.26X, proprietární a zpětně nekompatibilní. Vznik WMV nemá žádné racionální opodstatnění, ale stejně jako v předchozím případě vznikl jen z toho důvodu aby i Microsoft měl vlastní formát a aby se markeťáci furt nenudili. Odpověď jednoduchá: To radši MPEG-4/H.26X a tento formát si nezaslouží…
Stále existují přehrávače používající sw cestu i pro mobilní telefony.Nechci do toho kecat, ale nainstaloval jsem si do své LGiny Mplayer, který právě dekóduje SW a s videi se kterými HW přehrávání nemá problém to nebylo fakt nijak slavné. Teda pokud cílem opravdu neměla být slideshow. Pokud to bude tak komplexní formát, že bude potřebovat víc jader a nezvládne ho DSP, tak SW přehrávání to určitě nevytrhne.
Ffmpeg-mt jsem samozřejmě spokojeně používal (už několik let).Však proto nechápu to
konečně. A v GITu to trčí také už nějakou dobu. A kdo nepoužívá verzi z repositáře je buď debil nebo 0K!AS.
nebo OK!AS... samozřejmě že jsem používal 0.7 už před vydáním (pre), ale jsem rád, že to konečně oficiálně vydali
... samozřejmě že jsem používal 0.7 už před vydáním (pre), ale jsem rád, že to konečně oficiálně vydaliSpíš jsem chtěl říct, že jediná správná verze u libav je tato. Teda jestli vůbec, protože i tam snad existují nějaké branche a i mimo je spousta užitečných patchů.
Co jsem se tak díval, tak má ten repositář nasměrovaný i v Downloadech. Co? Jaká je s ním řeč? Hraje Zagorku?
[h264 @ 0x886e540]number of reference frames exceeds max (probably corrupt input), discarding oneA ty artefakty jsou zbytky obrazu po předchozím snímku před seekem. Ty jsou pak hnedka nahrazeny novými daty. Na x264 knihovně to nezávisí, protože stejný video enkódovaný 0.6.2 a 0.7b2 v prvním případě funguje OK a ve druhým má ony problémy. (musel jsem si to znova vyzkoušet , enkódováno pomocí příkazu:
ffmpeg -i $1 -an -vcodec libx264 -vpre fastfirstpass -b 500k -bt 500k -s 480x320 -threads 2 2test1.mkvale moc to na parametrech nezávisí)