Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Vyšel třetí kandidát na vydání OpenOffice.org 3.3.0. Mezi novinkami řady 3.3 jsou nové fonty, podpora hesel, vylepšené vyhledávání a dialog pro tisk a další (Calc například zvládá více než milion řádků tabulky). Přečtěte si poznámky k vydání RC 3 a stahujte.
Tiskni Sdílej:
Ach jo, už začíná to co je nešvar celýho linuxu...To není nešvar, to je úplně normální trh s OSS aplikacema. Kdyby OO, GO-OO ani LibreOffice nikdo nechtěl, tak by buď neexistovaly, nebo by je aspoň nikdo neřešil. Pro lidi jako jsi ty (tedy lidi, co evoluce OSS software nezajímá), jsou tu distribuce (ať už linux, jiné OSS, nebo proprietární), o které se někdo stará. Stačí si nějakou vybrat a měnit jenom v případě velkého důvodu.
To není normální trh s OSS aplikacema, to je normální trh s aplikacema.Máš pocit, že by se to nějak vylučovalo?
OOo je zlé a nechceme s ním mít nic společného, možná jen tak čas od času mergnout novinky, které zlý Oracle připravilje velmi nepovedený překlad
We believe that the Foundation is a key step for the evolution of the free office suite, as it liberates the development of the code and the evolution of the project from the constraints represented by the commercial interests of a single company.
U kernelu ale nikdo asi nebude psát o "osvobozování od omezení jedné firmy"Nebude, protože tam je vydání vlastního (třeba i stabilního) stromu úplně normálním jevem.
Vývojář nejsem, jsem překladatel české verze, stačí to?Samozrejme ze ne. To je nebe a dudy. Tva praca zapada do planu Oraclu mit OO.o v cestine. Prace freelance vyvojaru tam nezapada, protoze tam Oracle treba nektere funkce nechce.
U kernelu ale nikdo asi nebude psát o "osvobozování od omezení jedné firmy"Protoze kernel neni pod palcem jedne firmy. Linuse tusim plati FSF a ostatni spolecnosti prispivaji v pohode. Do OO.o poslali lidi od Novellu patch, Oracle ho casto zamitnul a reimplementoval po svem (nikoliv lepe). Blbe prijeti patche brzdila byrokracie jako blazen. Tak se na ne proste vybodli, at si to delaji po svem s tim, ze proste budou pridavat do vlastniho buildu vlastni veci. Nikomu neni ublizeno a vsichni jsou spokojeni. Oracle uz nemusi odmitat patche a Novell a dalsi je zase nemusi presvedcovat o jejich zarazeni.
No to vás asi zklamu, žádná další Go-oo nebude, LO je Go-OOJo, to já vím.
Ten rozdíl může být zapnutou/vypnutou integrací s Gnome nebo KDETo bylo ve Windows. V Linuxu jsem v něm nic neotevřel, takže jsem nemohl porovnávat.
Ještě otázka, Arch má vlastní build LO nebo je to kopie (odkaz) na oficiální LO? Proč se hlavně ptám, už byli lidé okolo ooo-build/go-oo/LibeOffice schopní zbuildovat KDE4 integraci? Má vaše verze KDE4 integraci?Je to z oficiální binárky. A dnes jsem to ještě zkoušel a zjistil, že je to nějaký problém s integrací do KDE3. V LXDE funguje v pohodě, v KDE3 ne. Jednak nelze spustit opendialog, a také po ukončení aplikace zůstane běžet proces, který začne žrát obrovské procento výkonu procesoru. Zkoušel jsem, zda to neovlivní OOO_FORCE_DESKTOP, ale chovalo se to stejně (ale nezkoušel jsem právě to "none" - to jsem nevěděl, že lze použít).
Je to z oficiální binárky.Až na to, že není, je to vlastní build (tedy pokud jsem pochopil otázku). Mrkni do PKGBUILDu. KDE integrace v rámci možností funguje (resp. je vidět snaha o vzhled à la KDE4 ale pořád to není ono).