Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Dobrý večer,
Potřeboval bych poradit s výběrem notebooku. Nehledám nějakou špičkovou mašinu. Spíš starší stroj, který bych si mohl vzít a jít si sednout třeba do kavárny, bez obav, že by ta mašina nějak nadprůměrně lákala nenechavce.
Primrně by měla tato mašinka sloužit k brouzdání po internetu a k přehrávání k hudby. Běžet by na ní měl Debian.
Trochu váhám nad tím, zda použít grafické rozhraní, nebo ne. Pár dní jsem zkoušel, jak by se mi pracovalo pouze v textové konzoli a byla to docela dobrá zkušenost
Zjistil jsem, že v příkazové řádce se dá dělat spousta věcí o nichž jsem si myslel, že bez grafického rozhraní nejdou. Například jsem nikdy dřív nepoužíval Mplayer, ale možnost spouštět oblíbené stanice na shoutcast.com prostým nalistováním použitého příkazu v bashi má svůj nesporný půvab, takže Mplayer nahradil dosavadní VLC a po pár dnech jsem si zvykl na Centericq natolik, že jsem odinstaloval dříve preferovaný gaim. Krom toho jsem si trochu přičichl k Emacsu a budu ho ještě chvíli zkoušet.
Při práci v CLI jem postrádal vlastně jen možnost používat myš ke kopírování a vkládání textu (vím, že to jde, ale zatím jsem se nějak nedostal k tomu,abych si poročetl dokumentaci a rozjel to) a pak možnost otvírat soubory ve formátu .doc, vytvořit v Linuxu dokument čitelný pro Win nebyl problém, ale obráceně to nějak nešlo.
Takže grafické rozhraní by mohlo být, ale nemuselo. Nejsem rozhodnutý. (Mimochodem, máte nějaké zkušenosti s framebufferem? v podobné situaci?
Předem dík za všechny typy.
S pozdravem Jack
Tiskni Sdílej:
Primárně by měla tato mašinka sloužit k brouzdání po internetu a k přehrávání k hudby. ... Trochu váhám nad tím, zda použít grafické rozhraníNení zač
V diskusi se vyskyt odkaz na T41, stačil by mi dost, kdybych hledal znova.
2) Asi by nebolo od veci napísať, koľko si do toho ochotný investovať.
3) Jednoznačne IBM :)