NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Oblíbil jsem si sadu programů pro interaktivní monitorování zatížení systému. Všechny mají v názvu "top". A protože jsem nedávno svou sbírku doplnil o další užitečný kousek, sepsal jsem tento přehled.
Top je program běžící v okně terminálu a zobrazující v periodických intervalech zatížení systému.
Výhodou programů typu top
je okamžitá odezva a jednoduché, přehledné
rozhraní.
Klasický top
zobrazuje vytížení procesoru a obsazení paměti jednotlivými
programy. Spustím terminál a napíšu top
. Jistě ho většina lidí zná a není
třeba více představovat. Ovládání je pomocí písmen, nápověda se získá pomocí
h
. Jeho bratříčkem je program htop
, který zobrazuje stejná data, ale
ještě interaktivnějším způsobem. Je možné se po seznamu procesů pohybovat
kurzororovými šipkami a používat funkční klávesy. Styl ovládání bych přirovnal k
mc
a přijde mi pohodlnější než klasický top. Také na ABCLinuxu vyšla před časem jeho
recenze.
Pro monitorování práce s diskem je iotop. Jedná se program v pythonu, který umí jen zobrazovat IO operace podle procesů a případně je řadit podle různých sloupců, žádná větší interaktivita se nekoná. I tak je ale možné pohodlně zodpovědět otázku "co mi sakra sakra pořád chroupe na disku?".
Poslední z mnou používaných "topů" je prográmek iftop, který
zobrazuje zatížení na síťovém rozhraní. Na rozdíl od předchozích není vázán na
procesy (ačkoliv by se možná někdy i toto zobrazení hodilo), ale na IP adresy.
Zobrazuje přehled provozu mezi IP adresami na sledovaném rozhraní. Při spuštění
se "přilepí" na jedno rozhraní, volbu rozhraní lze provést na příkazovém řádku
při jeho spuštění. K tomu aby tak učinil, musí být spuštěn s právem uživatele
root (což je nevýhoda, takže sudo). Při spuštění lze zadat i dost složité
filtrovací podmínky a s jejich pomocí omezit sledovaný provoz. Po spuštění je
ovladatelnější než iotop. Ovládat jej lze pomocí písmen a seznam lze získat
pomocí klávesy h
.
Ačkoliv je možný neinteraktivní výstup, není příliš vhodný k parsování a
dávkovému zpracování. Pro další zpracování výstupů, třeba pro statistiky, je
vhodnější sáhnout po jiných nástrojích. Balík procps
se skládá z programů
formátujících informace z /proc
, takže nemusí být spouštěny pod uživatelem
root
, ale zase nepoběží jinde než na Linuxu (Linux má v /proc
svou
specifickou strukturu). Univerzální balík je balík sysstat,
obsahující mimo jiné legendární sar
, který jsem viděl portovaný na všechny
unix platformy s nimiž jsem měl tu čest (SCO, *BSD a Linux). Zajímavou
jednoduchou nadstavbou nad uvedenými nástroji je webminstat, který
umí generovat pěkné grafy pomocí rrdtool a prezentovat je v prostředí
webmin.
Tiskni Sdílej:
innotop