Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Dneska mi provider poněkud zkur*vil DNSku pod nohama, a jak se říká, nouze naučila Dalibora housti...
Po nemilém zjištění, že /etc/resolv.conf
je již dnes považován za passé (toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jim), jsem prskaje nechutí nastudoval něco málo ze systemd-resolved a se štěstím se mi podařilo nakonfigurovat ho tak, aby používal DNS servery nic.cz a zároveň s DNSSEC a DNS-over-TLS. Nejsem si jist, jak moc je to nové nebo užitečné, ale když už jsem to zjistil, tak to dávám k dispozici.
Stačí oeditovat /etc/systemd/resolved.conf
a změnit tyto čtyři řádky:
DNS=193.17.47.1#odvr.nic.cz FallbackDNS=185.43.135.1#odvr.nic.cz DNSSEC=yes DNSOverTLS=yes
Po restartování systemctl restart systemd-resolved
by se už měl stroj ptát na DNS dotazy NICu a jako drobný bonus bude to spojení šifrované. Není to žádná výhra samo o sobě, ale každá kapka šifrování se hodí.
EDIT: DNSOverTLS=yes
může způsobit problém, pokud je potřeba občas dynamicky přidat další DNS, třeba pro VPNku - pokud to další DNSko nepodporuje TLS, nebude vůbec fungovat; v takovém případě nezbývá než nastavit DNSOverTLS=opportunistic
, s tím, že TLS se použije jen tehdy, pokud to jde - samozřejmě to otvírá dveře možnosti downgrade útoku
Děkuji za pozornost.
Tiskni Sdílej:
toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jimA jak to teda funguje v jiných distribucích? Já myslel, že program (resp. jeho glibc) se podívá do /etc/nsswitch.conf a /etc/resolv.conf a pak se zeptá DNS serveru, který takto najde. Fungovalo to takhle dříve a co se teď změnilo? Jediné, co je poslední dobou populární je, že si spustíš nějakou službu, která /etc/resolv.conf spravuje - to vždycky dělal DHCP klient (dává to smysl, pokud chceš používat DNS servery sítě kterou konfiguruješ přes DHCP, a jde to vypnout), pak existoval resolvconf (jehož důvod defaultní přítomnosti na různých Raspbianech jsem nepochopil) a teď se občas dělá to, že se spustí lokální DNS server a do /etc/resolv.conf se zapíše ten. To má spoustu výhod (DNSSEC, možnost použití „soukromých“ TLD a split-horizon DNS třeba ve VPN, cachování) i nevýhod (je to komplikovanější). Uživatelská aplikace ale stále používá ten původní mechanismus dotazování serveru, který si přečetla v /etc/resolv.conf. No a Debian s tím souvisí jenom tak, že defaultně tyhle věci neinstaluje/nezapíná.