NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Do kernelu to nepatrí, oprava by mala ísť do BIOSu.
Ešte aby odpoveď nebola taká strohá.
Dostupný rozah frekvencie PWM je od jednotiek Hz až po desiatky kHz. Pri nízkych frekvenciách sa prejavuje blikanie. Od 1kHz u niektorých modelov počuť pískanie (to mimochodom u mojej T420 počuť aj keď je hibernovaná a vydáva ju zdroj ktorý napája blbú blikajúcu LED). PWM podsvietenie tu na 2kHz nepočujem. Frekvencia sa dá nastaviť vysoko nad 20kHz.
Možnosti nastavenia PWM sú u všetkých modelov s rovnakou integrovanou grafikou rovnaké. Kernel nemá ako zistiť typ zdroja, ktorý napája LED. Frekvenčný rozsah zdroja môže byť výrazne obmedzený, pri niektorých frekvenciách môže vydávať zvuk, pri vysokých frekvenciách nemusí fungovať vôbec, alebo sa môže jeho životnosť výrazne znížiť. Neexistuje žiadna univerzálna frekvencia, pri ktorej je blikanie minimálne, ale neprejavia sa žiadne vedľajšie efekty. Kernel môže maximálne tak poskytnúť rozhranie cez ktoré by sa dala nastaviť frekvencia PWM, ale zápis zlej hodnoty do registra môže fyzicky zničiť hardvér.
Súčasný stav kedy frekvenciu určuje výrobca pretože výrobca by mal vedieť ako sa zdroj správa je správny. Kernel nemení hodnotu, ktorú nastavil BIOS.
Gentooisti si samozrejme môžu umiestniť patch do príslušného adresára aby sa im pri inštalácii automaticky opatchoval kernel.Funguje tohle prosimte na gentoo i s jinymi balicky?
S tou kompiláciou to až tak horúce nie je. Ja som nedávno robil čistú inštaláciu na môj "nový" thinkpad t420 (5-ročný bazárový) a bola hotová za pár hodín (asi 4-6 ak si dobre spomínam) vrátane desktopu. Priebežná údržba je tak 5 minút týždenne. Momentálne tu mám starý dvojjadrový Core i5, dá sa upgradovať na novšiu generáciu i7 (štvorjadrový).
total offtipic ale strasne mi to nici nervy:)
http://jazykovaporadna.sme.sk/q/2212/
D.
Poznám, stačí mať biely text na čiernom pozadí. Ešte pri frekvencii 1000Hz vidím pri čítaní obraz rozsekaný na PWM intervaly. Blikanie samozrejme od tých 60Hz (80 v periférnom videní) nevnímam, ale pri pohybe očí to vadí tak isto ako mi vadia DLP projektory.
pokud okem poznas rozdil mezi 200 a 2000 Hz, jsi asi superman...Oko vidí podstatně větší frekvence v periferní části, než se běžně uvažuje pro část, na kterou ostříš. Já takhle běžně vidím blikat zářivky na 60Hz, kdysi jsme to zkoušeli i s displejem kalkulačky. 200Hz už se mi teda zdá taky hodně, ale nevylučoval bych to. Nemůže to být aliasing?
Tiskni Sdílej: