Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Trh herních konzolí mají mezi sebou rozdělený tři hlavní hráči. Společnost Microsoft se svou herní konzolí Xbox 360, společnost Sony s herní konzolí PlayStation 3 a společnost Nintendo s herní konzolí Wii. Ke konzolím lze připojit celou škálu různých ovladačů. Hráči už ale nechtějí být omezováni dráty (samozřejmě jsou i výjimky), nechtějí u her jenom sedět a mačkat různá tlačítka na gamepadech. Chtějí se při hraní her hýbat, skákat, tancovat. To jim umožňují různá bezdrátová zařízení se senzory pohybu. Nintendo nabízí Wii Remote Plus. Sony nabízí PlayStation Move a PlayStation Eye. Co nabízí Microsoft?
V červnu 2009 byl na herním veletrhu E3 (Electronic Entertainment Expo) Microsoftem oficiálně představen projekt s krycím názvem Natal (Project Natal). Cílem projektu bylo umožnit hráčům zbavit se všech možných ovladačů a tlačítek. Ke hraní her musí stačit vlastní tělo a hlas.
Výsledek projektu Natal, zařízení Kinect, se dostalo uživatelům do rukou o rok později. V USA se Kinect začal prodávat 4. listopadu 2010. V Evropě 10. listopadu, v Austrálii 18. listopadu a v Japonsku 20. listopadu 2010. Za prvních 60 dnů se prodalo 8 miliónů Kinectů. Kinect se tak stal nejrychleji prodávaným produktem v oblasti spotřební elektroniky a byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů.
V den uvedení Kinectu na americký trh zveřejnil server iFixit jeho kompletní rozborku.
Další rozborka i s videem vysvětlujícím principy je k dispozici například na stránkách magazínu Technology Review.
Kinect obsahuje kameru (B) v rozlišení 640 x 480 bodů, kterou lze použít také jako klasickou barevnou webkameru. K detekci vzdáleností objektů od Kinectu slouží infračervený vysílač a snímač (A). K snímaní zvuku slouží 4 mikrofony (E). Pomocí motorku (D) se Kinect dokáže naklánět. O zpracování informací ze všech senzorů se stará čip od společnosti PrimeSense (C).
Stejně, jako se server iFixit rozhodl v den uvedení Kinectu na americký trh zveřejnit jeho rozborku, se společnost Adafruit Industries rozhodla, že podpoří vývoj svobodného ovladače pro Kinect. Vyhlásila soutěž o 2000 USD. Vítězem se stane ten, kdo jako první zveřejní zdrojové kódy ovladače pro Kinect pod svobodnou licencí a vytvoří aplikaci, která bude v jednom okně zobrazovat standardní video v rozlišení 640 x 480 bodů získané z Kinectu a ve druhém okně video zobrazující hloubková data, tj. vzdálenost jednotlivých objektů od Kinectu. Poté, co Microsoft začal protestovat a hrozit žalobami, byla částka zvýšena na 3000 USD.
Héctor Martín Cantero si koupil jednu z prvních krabic s Kinectem v den jeho uvedení na evropský trh, tj. 10. listopadu 2010. Po pouhých třech hodinách po otevření krabice a připojení Kinectu k počítači zveřejnil zdrojové kódy knihovny libfreenect a video, kde pod Linuxem spouští požadovanou aplikaci.
Soutěž vyhrál. Společnost Adafruit Industries navíc věnovala 2000 USD organizaci Electronic Frontier Foundation (EFF), na kterou by se v případném soudním sporu s Microsoftem mohla obrátit.
Zdrojové kódy byly následné přemístěny ze stránek autora na GitHub. Vznikl projekt OpenKinect, jehož současným primárním cílem je další rozvoj svobodné knihovny libfreenect.
Microsoft během týdne otočil o 180 stupňů a 19. listopadu 2010 v pořadu Science Friday ústy Alexe Kipmana a Shannon Loftisové prohlásil, že Kinect nebyl chráněn úmyslně a že Microsoft je nadšen novými možnostmi využití Kinectu.
Další soutěž byla vyhlášena hned 11. listopadu 2010 a trvala do 31. prosince 2010. Matt Cutts slíbil po 1000 USD dvěma výhercům. Za nejvíce „cool“ svobodnou aplikaci nebo demo využívající Kinect a za co největší zjednodušení psaní aplikací využívajících Kinect v Linuxu. V lednu 2011 Matt Cutts soutěž vyhodnotil a vybral hned 7 vítězů. Rozdal tak 7000 USD.
Knihovnu libfreenect bylo samozřejmě možné od jejího vzniku využívat také v prostředí Microsoft Windows. Programátoři běžně pracující s Microsoft proprietárními technologiemi neměli jinou možnost, než programovat nad touto svobodnou knihovnou. Možná jenom proto, aby vrátil své věrné zpět na tu jedinou správnou proprietární cestu, Microsoft se rozhodl nabídnout knihovnu vlastní. Dne 16. června 2011 uvolnil první beta verzi své knihovny Kinect for Windows SDK (videa na Channel 9). Těžko dnes říct, zda by Microsoft oficiálně podporoval připojení Kinectu k běžnému počítači a nabídl vlastní knihovnu, nebýt knihovny libfreenect.
Microsoft knihovna je sice volně k dispozici, ale jak už to u Microsoftu bývá, uživatel musí souhlasit s EULA. Knihovna je k dispozici pouze pro nekomerční využití. Pro aplikace postavené nad touto knihovnou platí stejná EULA. Aplikace lze distribuovat, nelze s ní ale distribuovat žádnou část knihovny.
Kinect má dnes konkurenci. Společnost Asus nabízí zařízení Xtion PRO a Xtion PRO LIVE.
Společnost Panasonic nabízí zařízení D-IMager. Cena tohoto zařízení je ale řádově vyšší než cena Kinectu nebo Xtion.
Příště se blíže podíváme na knihovnu libfreenect, projekt OpenNI a PrimeSense NITE.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Poté, co Microsoft začal protestovat a hrozit žalobami, byla částka zvýšena na 3000 USD.Koukam, ze Adafruit Industries je vesela kopa.