Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Operační systém Linux již dosáhl úrovně, kdy je zralý nejen k nasazení v rámci tzv. "neviditelných" technologií (různé typy serverů), ale také jako kancelářská stanice. Nyní si razí cestu na pole monotematických profesionálních aplikací. V oblasti zpracování grafiky je jistě položen dobrý základ, který je podporován také kvalitou ve zpracování multimédií. V neposlední řadě sem patří i zpracování zvuku, kde Linux nabízí široké možnosti nasazení v nahrávacích studiích nebo při zpracování zvuku na špičkové úrovni. V tomto článku se ovšem nebudeme věnovat těmto činnostem, ale zaměříme se program, který umožňuje jednoduché, a přitom efektivní, zpracování zvukových vzorků (samplů) pro amatérské účely.
Program GNU sound editor lze stáhnout z nepříliš výstavní domovské stránky. Je distribuován ve formě zdrojových kódů, před použitím je tedy nutné jej zkompilovat; nutno podotknout, že nemá žádné zvláštní požadavky a neměl by to tedy být problém. Je také možné, že balíček pro konkrétní distribuce najdete v softwarovém archivu dané distribuce.
Pokud instalujete ze zdrojových kódů, postupujte následovně.
Program pro úspěšnou kompilaci vyžaduje přítomnost jádra verze 2.4 a vyšší, GNOME verze 1.4 a vyšší, knihoven libglade (0.14 a vyšší), libaudiofile (0.2.3 a vyšší) libsamplerate (0.13 a vyšší) a zvukových ovladačů kompatibilních s OSS (např. ALSA). Dalším předpokladem je procesor s frekvencí 500MHz a vyšší a hodně paměti RAM (kolik to je, ovšem autoři neuvádějí). Uvedené knihovny by měly být součástí prostředí GNOME.
Pro kompilace musíte mít pochopitelně nainstalovanou podporu vývoje programů, která bývá v instalačních programech označována jako Vývoj nebo Programování apod. Kompilaci samotnou provedou obvyklé příkazy
$ ./configure
$ make
Instalaci do systému provede příkaz (pokud ji provede uživatel root, je platná pro celý systém)
$ make install
Program podporuje zásuvné moduly neboli pluginy, jimiž lze rozšířit
možnosti editoru. Lze je stáhnout např. ze stránek www.ladspa.org. Stažený soubor
obsahuje jednu knihovnu, umístěte ji nejlépe do adresáře
/usr/local/lib/ladspa/
. Bude automaticky načtena a nalezené
pluginy budou hned k dispozici (obrázek 2).
Ovládání je naprosto triviální, a pokud uživatel ví, co má před sebou (tzn. už někdy s takovým programem pracoval), okamžitě se zorientuje. Velkou část plochy zabírá stopa (angl. track). Zde se grafickým průběhem zobrazují data zvukového snímku. Stisknutím levého tlačítka myši a tažením se označuje část vzorku. Obojí je vidět na prvním obrázku.
V mé kopii byla hlavní nabídka z malé části česká, z velké části anglická (instalováno na Slackware 9). Krátce se pokusím nastínit, jaké možnosti se skrývají v jednotlivých sekcích. Jen podotýkám, že program nabízí velké množství klávesových zkratek, tzv. "horkých kláves".
/usr/local/share/gnome/help/gnusound/C/
.Jako stopa (angl. track) je označován grafický element, ve kterém je
zaznamenán časový průběh vzorku, na obrázku má zelenou barvu, je tvořen
linkami. GNU sound editor podporuje až 16 stop (na druhém obrázku jsou
dvě stopy). Při přehrávání lze kliknutím na ikonu v levém horním rohu
každé stopy určit, které stopy mají být reprodukovány. Stopy mohou být
míchány a vůbec na ně (nebo jejich části) lze aplikovat mnoho
efektů. Editor obsahuje několik efektů (menu Tools
), další
lze přidávat ve formě zásuvných modulů.
Na druhém obrázku je ukázka výše umíněné knihovny LADSPA. Bohužel jsou popisky efektů anglické, což neprofesionálovi téměř znemožňuje rozpoznat, co daný efekt provádí. Nejlepší je tedy celý efekt vyzkoušet.
Na třetím obrázku je vytvořena pomocí bodů průběhu struktura, podle jejíhož průběhu (připomínajícího sinusoidu) bude na vybranou část vzorku aplikován efekt, v daném případě Resample. Výsledkem je situace, kdy zvýrazněná část vzorku při přehrávání zjednodušeně řečeno zrychluje a zpomaluje přesně podle os, kterými jsou spojeny jednotlivé body (ve skutečnosti jde o posun frekvence). Lze tak dosáhnout zvuku, který vyloudí gramofonová deska, zastavíme-li ji rukou. Každý z efektů má několik parametrů, obvykle frekvenci, rozmezí (to je dáno grafickým výběrem), metodu nebo jiný soubor parametrů. Nejlepší postup je vše vyzkoušet. Zde tak oceníte funkci, kdy lze všechny změny vrátit zpět.
V neposlední řadě patří mezi důležité funkce také nahrávání, které
ovšem neoplývá mnoha možnostmi. Lze nahrávat ze zvukového zařízení
/dev/dsp
, a to, pokud je zařízení podporuje, z několika
kanálů. Nelze už ovšem určit, do které stopy se má který kanál nahrávat,
vše funguje na vzestupném principu (nultý kanál první stopa, první kanál
druhá stopa atd.).
Tento program dozajista neposlouží profesionálovi, ale zručnému amatérovi poskytne dost radosti na to, aby s ním (a vhodným zvukovým vzorkem) příjemně strávil kus odpoledne. Program sice ještě nedosáhl první verze, což ale není ve světě Linuxu nutnou podmínkou kvality, ale přesto nelze tvrdit, že to, co umí, dokáže bez chyby. Občas se stane, že program "spadne", obvykle při aplikaci některého z LADSPA pluginů. Ke cti autorům budiž přičteno to, že editor vždy vytvoří záložní kopii právě zpracovávaného souboru s příponou .crash. Bezesporu existují lepší a důmyslnější programy, ale GNU sound editor dobře poslouží díky svým funkcím a jednoduchému ovládání nejen úplným laikům.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: