NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Tato funkce je vhodná zejména při vývoji a praktických pokusech s shellem. Není-li jí předán žádný argument, vrací seznam atributů v lokálním jmenném prostoru. Pokud předáte jako argument objekt, vrátí atributy tohoto objektu. Vrácený seznam je získáván ze slovníku __dict__ prohlíženého objektu. Funkce však nemusí zobrazit všechny položky slovníku. Při prohlížení atributů třídy, která je potomkem nějaké jiné třídy, vrátí dir() jména atributů rekurzivně, tj. včetně jmen rodiče.
>>> dir() # zobrazeni atributu lokalni mnoziny jmen ['__builtins__', '__doc__', '__name__', 'os'] >>> class trida: ... """Trida prikladu""" ... cislo = 7 ... >>> dir(trida) # zobrazeni atributu tridy ['__doc__', '__module__', 'cislo'] >>> trida.__dict__ # jako vyse, ale ze slovniku __dict__ {'__module__': '__main__', '__doc__': 'Trida prikladu', 'cislo': 7} >>>
Přejímá dvě nekomplexní čísla a vrací n-tici jejich podílu a zbytku po celočíselném dělení. Parametry mohou být celá čísla nebo reálná čísla (jejich výpočet pak vypadá takto: (math.floor(a/b), a%b)), v případě smíšení typů se použijí standardní pravidla pro konverze. Předá-li se funkci komplexní argument, vyvolá DeprecationWarning.
Tato funkce slouží k sekvenčnímu procházení posloupnosti pomocí iterátorů. Parametr musí být sekvence nebo jiný objekt podporující "iteraci". Vráceným objektem je enumerate, který je potomkem iterator. Jeho metoda next() vrací další prvek posloupnosti jako n-tici s indexem a hodnotou. Enumerate se objevilo poprvé ve verzi 2.3 a je velmi vhodné k procházení posloupností pomocí cyklu for.
>>> seznam = [1, 2, 3, 4, 5, 6] >>> for i in range(len(seznam)): ... print i, " -> ", seznam[i] ... 0 -> 1 1 -> 2 2 -> 3 3 -> 4 4 -> 5 5 -> 6 >>> for i,j in enumerate(seznam): # prochazeni seznamu pomoci enumerate ... print i, " -> ", j ... 0 -> 1 1 -> 2 2 -> 3 3 -> 4 4 -> 5 5 -> 6 >>> slovnik = {'a':1, 'b':2, 'c':3, 'd':4, 'e':5} >>> for i in slovnik.keys(): ... print i, " -> ", slovnik[i] ... a -> 1 c -> 3 b -> 2 e -> 5 d -> 4 >>> for i, j in enumerate(slovnik): # slovniky je mozne tez prochazet ... print j, " -> ", i # ale pozor, klic a hodnota jsou oproti seznamu prohozene ... a -> 0 c -> 1 b -> 2 e -> 3 d -> 4 >>>
Pozn.: Iterátory budeme probírat v některém z dalších dílů.
Prvním argumentem funkce je textový řetězec obsahující platný pythonský výraz; po zpracování vrací True nebo False podle toho, zda je výraz pravdivý či nikoliv. Nejsou-li zadány parametry globals a locals, je výraz vyhodnocen v prostředí, ze kterého byla funkce spuštěna. Globals a locals pak představují slovníky obsahující objekty prostředí, pro které je výraz vyhodnocován. Navíc má expression přístup ke všem builtins, takže se nemusí explicitně přiřazovat. Funkce navíc umožňuje spouštět kompilované výrazy (compile() - viz předchozí díl).
>>> x = 125 >>> eval('x >= 25 and x < 300') True >>> glob = globals() # ulozi slovnik globalnich jmen do promenne >>> glob['x'] = 300 # a v teto promenne zmeni "promennou" x na 300 >>> eval('x >= 25 and x < 300',glob) # pouzije jako globals prom. glob False >>>
Execfile je příbuzná s příkazem exec a zároven má podobné použití jako import. Stejně jako exec provádí funkce execfile pythonské příkazy, rozdíl je však v tom, že tyto příkazy jsou uloženy v jiném souboru. Jméno tohoto souboru se předává jako textový řetězec prvnímu argumentu. Funkci lze využít jako alternativu k příkazu import. Nesmíme však zapomenout, že execfile neprovádí modulovou administraci. Znamená to, že se nevytvoří nový objekt modulu, ale provedou se pouze příkazy obsažené v souboru.
Soubor pokusny.txt:
print 'pokusny soubor' for i in range(5): print i
Kód ukázkového programu:
>>> execfile('pokusny.txt') pokusny soubor 0 1 2 3 4 >>>
Globals a locals zde fungují stejně jako v předchozím případě.
Už podle názvu lze odvodit, že tato funkce otevírá soubor pro práci. Jméno souboru se specifikuje jako řetězec a je prvním parametrem. Navráceným objektem je objekt file. Parametr mode určuje, v jakém módu může být soubor otevřen, a předávané hodnoty jsou notoricky známé:
'r' | Mód čtení; jinak výchozí hodnota. |
'w' | Mód otevírající soubor pro zápis. Pokud soubor neexistuje, vytvoří jej. |
'a' | Mód otevírající soubor pro přidávání dat na konec. Obsah se nepřepíše. |
'r+' | Mód pro čtení a zápis, původní obsah nebude zničen. |
'w+' | Mód pro čtení a zápis, seřízne však původní soubor na nulovou délku - vytvoří v podstatě nový. |
'a+' | Mód pro čtení a přidávání na konec. |
'b' | Binární mód - nemá význam na unixových strojích. |
Argument bufsize nastavuje velikost bufferu: 0 - buffer se nepoužívá, 1 - řádkový buffer, všechny ostatní hodnoty nastavují velikost bufferu přibližně na svou hodnotu. Zadá-li se záporná hodnota, použije se velikost výchozí pro systém. To samé se stane, pokud parametr bufsize vynecháme.
File byl přidán ve verzi 2.2, jako jakýsi alias pro open(). Je to totiž mnohem přehlednější pro testování:
>>> f = open('soubor') >>> isinstance(f,file) # prikaz je mnohem pruhlednejsi True >>>
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: