Kódové názvy Debianu - sid, trixie, bookworm, bullseye, buster, stretch

Debian GNU/Linux se nachází vždy ve třech verzích:

1. Stable = bookworm
2. Testing = trixie
3. Unstable = sid

Z distribuce testing se v době vydání stane stable a vznikne nová distribuce testing (opět pojmenovaná po některé z postav z filmu Toy Story). Sid je navždy unstable.

Mimo to se ještě můžeme setkat s názvem oldstable, což je předchozí stable, pro který stále vycházejí bezpečnostní aktualizace (kódový název bullseye).

Pro testování slouží ještě experimental, který není kompletní distribucí, ale jen doplňkem k unstable.

Mezi laiky přežívá mýtus, že unstable (tedy nestabilní) distribuce Debianu se tak jmenuje proto, že obsahuje balíky, které padají, obsahují chyby, atp. což je dosti zásadní omyl. VŠECHNY distribuce obsahují chyby, které je samozřejmě třeba hlásit, aby mohly být opraveny. Nestabilní se nazývá sid proto, že do něj přibývají nové balíky, ruší zastaralé, zkrátka - tato distribuce se snaží sledovat aktuální vývoj software. To vše za cenu, že čas od času může vzniknout problém v závislostech, resp. umístění závislých souborů.

Distribuce testing je určitým přechodem mezi stable a unstable – chlívkem do kterého se přesouvají balíky které budou zahrnuty do budoucího vydání stable.

Stable tedy neznamená stabilní ve smyslu padavého OS, ale že jde o zakonzervovanou sadu softwarových balíků, do níž se nic nového nepřidává a pro kterou se vydávají pouze opravy bezpečnostních chyb. Je tomu tak proto, že pokud je balík vytvořen pro stable distribuci, tak je tím zaručeno, že v systému bude mít vše potřebné pro instalaci a co v něm chybí pro jeho provoz, si nese sebou.

Do stable lze přidat novější verze vybraného softwaru přes repozitáře backports, tj. balíčků z čerstvější větve distribuce sestavených pro tu „starší“.