Apple představil nový MacBook Pro s čipy M4, M4 Pro a M4 Max.
Na GOG.com běží Halloween Sale 2024. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Return of the Phantom.
Společnost OpenAI spustila internetový vyhledávač ChatGPT search.
Konference OpenAlt 2024 proběhne již tento víkend 2. a 3. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Začíná ale už v pátek na warm-up party ve Studentském klubu u Kachničky v 17:00. Pokud jste ještě areál FITu nenavštívili, k dispozici jsou pokyny k orientaci. Na programu je 54 přednášek a workshopů. Témata jsou od silně technických témat jako je třeba GCC nebo PostgreSQL po méně technické témata jako eGovernment, nebo třeba detailní analýzu … více »
Byla vydána nová verze 6.9 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.1. Tor client na verzi 0.4.8.13. Thunderbird na verzi 115.16.0.
Vývojáři free a open source synchronizačního nástroje (a p2p náhrady Dropboxu) Syncthing oznámili, že z důvodu odporu ze strany Google Play ukončují podporu OS Android. Bohužel v rámci toho zmizí i vydání Syncthing na F-Droid, který má slabší uživatelskou základnu. Syncthing je na Androidu implementován formou wrapper aplikace, která spustí Syncthing démon, vyžádá potřebná oprávnění a zpřístupní webové rozhraní démona. Ve srovnání se
… více »V červnu 2022 bylo oznámeno, že z K-9 Mailu se stane Thunderbird pro Android. Trvalo to poněkud déle, než vývojáři předpokládali, ale včera byl první stabilní Thunderbird pro Android 8.0 vydán.
Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Tak jsem si přečetl, že Brazilští fotbaloví fanoušci brutálně zavraždili rozhodčího... Kam ten náš svět spěje?
ČR je poměrně mírumilovná krajina, ale i tady začínají první vlaštovky. Prezident dělá ústavní puč, o kousek dál se pořádají pogromy na cikány. Na Slovensku vybuchují auta s politiky. V Egyptě je armádní puč, v Číně se střílí na mnichy, v Norsku na mladé socialisty, v USA na fandy Batmana a školáky s učiteli. Porozumění, velkorysost, tolerance ustupuje nenávisti a mocenským zájmům, děti mají více práv než kantoři, mladí lidé jsou nezaměstnaní a ani pracovat nechtějí, terorizmus je na vzestupu, Velký bratr nás sleduje.
Kdybych byl křesťan, asi bych pomalu začal očekávat druhý příchod Ježíše a apokalypsu, jako Buddhista bych asi očekával příchod dalšího Buddhy, jako nevěřící se k žádné takové osobě upnout nemohu. A morální i politický vývoj mě začíná přesvědčovat, že se stihnu dožít konce současné civilizace. Existuje ještě cesta ven, nebo už se ucho utrhlo?
Tiskni Sdílej:
Nad mraky svítí slunce.
A kdo může, pomůže.
...prázdniny ako nejaká nezaslúená výhoda nepripadajú...
*
No, pokud nekdo dava absolutni prednost sve zkusenosti pred peclive dolozenyma vyzkumamaCo je to "pečlivě doložený výzkum" v spoločenských vedách a konkrétne "pečlivě doložený" historický výzkum? A už vôbec si neviem predstaviť, ako by ste chceli vo výskume psychológie dejín dôjsť k nejakej jednoznačnej objektívnej pravde.
Francouzský myslitel Raymond Aron shrnuje problémy historiografie do následujících čtyř bodů. Podle tohoto známého teoretika musí historická věda díky své specifické konstituci řešit následující problémy (ARON,1969:276-278). 1. Problém výběru faktů. Historiografie neuchovává všechny události - jaký je princip historikova výběru? 2. Problém pochopení. Historická fakta jsou částečně psychologické povahy, protože zahrnují motivy lidského jednání - poznáme je přímou intuicí nebo prostřednictvím interpretací? 3. Problém zřetězení faktů. Historie není seřazení událostí, ale jejich spojení - jaký druh "logiky" spojuje tato fakta? 4. Problém přítomnosti. Historik chápe minulost z hlediska své vlastní přítomnosti - jak spojit dynamickou a proměnlivou přítomnost s již uzavřenou minulostí? Každé psaní historie se musí vypořádat s kritickým výběrem relevantních faktů. Historik musí navrhnout smysluplnou a pravdivou interpretaci těchto faktů; jím navržený a uzavřený celek musí být navíc metodologicky zdůvodněný co do nároku na ověřitelnou pravdivost.http://umlaufoviny.com/www/publikace/publikace/Eseje/historie.html V poslednom čase sa využíva metóda orálnej histórie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Orální_historie)- veď ani na úradný, oficiálny dokument sa nemôžete spoľahnúť,že sa v ňom uvádzajäú obj.fakty a pravdivé údaje, práve naopak, často je účelovo skreslený. Dejiny tvoria a poznávajú ľudia- a sú tak veľmi komplikované a subjektívne vykladané. Najmä ak im chýba odstup od doby, ktorú hodnotia.
Celá věda, kromě matematiky, je svým způsobem víra. Je vhodné pokládat si otázku, jestli když někdo přijde se statistikou, že něco platí s pravděpodobností 95 %, jestli je to dostatečné tvrzení na to, abys tomu věřil.v jakem smyslu je cela veda vira, resp. jak se to lisi od matiky? Napr. ve fyzice zaklade nejkaych postulatu neco matematicky dokazu a na zaklade pokusu pak tvrdim, ze to s nejakou pravdepodobnosti (za "discovery" je obvykle pozadovano 5 sigma) ma vztah k realite. To, ze tomu pak nekdo veri natolik, ze tam klade rovnitko s realitou je jeho problem, ale samotna teorie tohle nikdy netvrdi a ani z podstaty tvrdit nemuze. Ostatne, mame treba teorii relativity a ne svatou pravdu a relativite nebo kvantovou teorii pole a ne kvantovou svatou pravu o poli...
Pomocí matematiky sestrojíš hypotézu popisující nějaké jevy v přírodě a pak se ji snažíš pomocí experimentu vyvrátit. Pokud se ti to dostatečně dlouho nepovede, tak se obvykle z hypotézy stává teorie a vědecká komunita začne věřit, že je v jistých mezích správnáspis na zaklade te teorie neco predpovim, coz se pak snazim experimentalni potvrdit nebo vyvratit a pokud s data souhlasi na 5 sigma CF, muzu rict, ze dana teorie dobre popisuje realitu - to je fakt a ne vira (vira ve vsechno slova smyslech)
vědci se rozdělí na dva, obvykle různě velké tábory. Jedni věří teorii a jsou přesvědčení,to je ale jejich problem, podobne jako kdyz se dva matematici nemuzou shodnout, jestli dukaz nejake vety je spravny nebo ne. Je potreba to poradne prozkoumat a casem se ukaze, jestli je spravny nebo ne. To same ve fyzice, jen to obvykle dele trva a je to narocnejsi. Ale to, ze to trva dele a jsou tam obvykle vetsi emoce jeste neznamena, ze fyzika je predmetem viry (v vsech slova smyslech). Neni, jen nekteri fyzici z ni viru delaji.
Celá věda, kromě matematiky, je svým způsobem víra.Neni.
Je vhodné pokládat si otázku, jestli když někdo přijde se statistikou, že něco platí s pravděpodobností 95 %, jestli je to dostatečné tvrzení na to, abys tomu věřil.Pokud se potrebuji nejak rozhodnout (a kvuli tomu se to vetsinou dela), pak ano, skutecne, to nejpravdepodobnejsi mozne vysvetleni zni jako rozumna volba. A to i v pripade, ze je nejpravdepodobnejsi mozne s pravdepodobnosti i mnohem nizsi nez 95%.
Vzhledem k tomu, jak se snadno dají ze pomocí statistiky "dokázat" i zjevné nepravdy, je třeba jakoukoliv statistiku brát s rezervou, kriticky.Nesouhlasim. Vsechno je treba brat kriticky, nejenom statistiku. Pouziti statistiky ale neni a priori duvod na neco pohlizet vic kriticky.
Viz výše. Máš-li pořád pocit, že nemám pravdu, zkus argumentovat.Celá věda, kromě matematiky, je svým způsobem víra.Neni.
Pokud se potrebuji nejak rozhodnout (a kvuli tomu se to vetsinou dela), pak ano, skutecne, to nejpravdepodobnejsi mozne vysvetleni zni jako rozumna volba. A to i v pripade, ze je nejpravdepodobnejsi mozne s pravdepodobnosti i mnohem nizsi nez 95%.Ano, ale pokud máš i důvody pro opačné rozhodnutí, je třeba být opatrný. Statistika sama o sobě správnost nezaručí.
Nesouhlasim. Vsechno je treba brat kriticky, nejenom statistiku. Pouziti statistiky ale neni a priori duvod na neco pohlizet vic kriticky.Souhlasíš, jen o tom nevíš. Bavíme se o statistice, píšu jen o statistice. Nikde jsme nepsal, že to je chyba statistiky a priori. Naopak, souhlasím s tebou, že je třeba brát kriticky všechno. Ale to je v rámci současné diskuse trochu beside the point. IMHO
Viz výše. Máš-li pořád pocit, že nemám pravdu, zkus argumentovat.OK. Anglictina pro to ma dve ruzna slova - faith a belief, v cestine to bohuzel tak zjevne neni, ale nejspravnejsi preklad je patrne faith = vira vs. belief = presvedceni.
Souhlasíš, jen o tom nevíš. Bavíme se o statistice, píšu jen o statistice. Nikde jsme nepsal, že to je chyba statistiky a priori. Naopak, souhlasím s tebou, že je třeba brát kriticky všechno. Ale to je v rámci současné diskuse trochu beside the point. IMHOPokud spolu souhlasime, o cem je ta polemika, kterou jsi zacal?
To, co me vadi, je s jakou lehkosti jsou ochotni nekteri lide shodit seriozni vyzkum (nebo prinejmensim pokus o nej), jenom kvuli tomu, ze veri sami necemu jinemu.Beriem si to "někteří lidi" na seba:), nechcela som nič zhadzovať, ale mohlo sa to tak brať. Myslím, že niet takého bádateľa, ktorý by na základe štatistickej analýzy mohol prísť k jednoznačnému záveru, že to bolo takto a nie inak(a odkiaľ by mal tie štatistiky, postihujúce rôzne stránky spoločenského života, navyše ešte od biblických čias a z rôznych oblastí nerovnomerne sa vyvíjajúceho sveta). V tej prednáške, ak si dobre pamätám, argumentoval Pinker, aj citátmi - dôkazmi zo Starého zákona, dokladajúcimi, ako sa to zvykne, že od čias tých otrokárskych despocií sme vlastne humánnejší a menej krutí, ale on tam nežil, a ani sa nemôže opýtať ľudí, čo v tých časoch prežívali svoje životy, aké boli ich životné pocity, ich ľudská skúsenosť. Ideálne by bolo, keby sa tí ľudia mohli premiestniť do dnešných čias (reprezentatívna vzorka:)) a potom by sa vyhodnotili ich výpovede:)).
...prijde mi, ze je hodne lidi (hlavne z humanitnich ved), kteri si vlastne nechteji pripustit, ze existuje neco jako "velmi pravdepodobne vysvetleni"; zkratka nechteji vysvetleni vubec, chteji vzdy byt schopni to zpochybnit zpusobem, ktery z nejakeho duvodu (ne nutne sobeckeho) vyhovuje jimPráveže pracujú s tými "veľmi pravdepodobnými vysvetleniami", i keď je tam ten subjektívny faktor samozrejme nebezpečnejší, ako v tých vašich exaktných vedách. Výsledkom je to množstvo prístupov, k skúmaniu psych. a spol. javov, smerov, škôl, teórií, aj protirečivých, jedna prekonáva druhú, a v každej sa dá nájsť nejaké to "veľmi pravdepodobné vysvetlenie" aspoň niektorej stránky javu, ktorý vysvetľuje. A keď a to poskladá, tak aspoň približne vznikne obraz, ktorý sa môže približovať k tomu, čo nazývame pravdou. Vezmite si napr. tú epochu "socializmu" u nás... Historický výskum je úzko zameraný na "komunistické zločiny"- na negatívne stránky života v tom období. Ale ak by ste zašli na východné Slovensko do dediny, odkiaľ pochádzal môj otec a porozprávali sa s pamätníkmi( ale už by ste to bohužiaľ nestihli), veľmi pravdepodobne by ste zistili, že sa to tak priamočiaro hodnotiť nedá! Tam tí hlboko veriaci ľudia boli proti komunizmu už kvôli tomu jeho "bojovnému" ateizmu, proti kolektivizácii, lebo si zarobili na majetky tvrdou prácou v Amerike) a potom im to niekto zhabal a na družstve to šlo od desiatich k piatim. V počiatkoch budovania socializmu nemali dôvod byť nadšení tým režimom. Lenže potom sa družstvo a dedina začala vzmáhať. S ich vierou si nikto neporadil, tak im ju radšej tolerovali, hoci im v 50, rokoch zavreli "popa".Dedovi, ktorý jediný nechodil najprv na bicykli a potom už škodovkou do kostola naplné pecky vyhrával v rádiu v nedeľu Vatikán:). Oni boli v 89. roku veľmi skeptickí. A opýtajte sa ich dnes, keď porovnávajú... Dedina je na vymretie, mladí v zahraničí, v BL, kto má zamestnanie, je výnimka.
Beriem si to "někteří lidi" na seba:), nechcela som nič zhadzovať, ale mohlo sa to tak brať.
Myslím, že niet takého bádateľa, ktorý by na základe štatistickej analýzy mohol prísť k jednoznačnému záveru, že to bolo takto a nie inak(a odkiaľ by mal tie štatistiky, postihujúce rôzne stránky spoločenského života, navyše ešte od biblických čias a z rôznych oblastí nerovnomerne sa vyvíjajúceho sveta). V tej prednáške, ak si dobre pamätám, argumentoval Pinker, aj citátmi - dôkazmi zo Starého zákona, dokladajúcimi, ako sa to zvykne, že od čias tých otrokárskych despocií sme vlastne humánnejší a menej krutí, ale on tam nežil, a ani sa nemôže opýtať ľudí, čo v tých časoch prežívali svoje životy, aké boli ich životné pocity, ich ľudská skúsenosť. Ideálne by bolo, keby sa tí ľudia mohli premiestniť do dnešných čias (reprezentatívna vzorka:)) a potom by sa vyhodnotili ich výpovede:)).Ja nenamitam proti te metode ustni historie; ma to svuj smysl a je to zase jen dalsi pokus to objektivizovat, podle me. K jednoznacnemu zaveru nemuze samozrejme dojit nikdo, ani v exaktnich vedach. To cemu rikame "jednoznacny" zaver je vzdy jen "prakticka" jednoznacnost, nikoli teoreticka.
Práveže pracujú s tými "veľmi pravdepodobnými vysvetleniami", i keď je tam ten subjektívny faktor samozrejme nebezpečnejší, ako v tých vašich exaktných vedách. Výsledkom je to množstvo prístupov, k skúmaniu psych. a spol. javov, smerov, škôl, teórií, aj protirečivých, jedna prekonáva druhú, a v každej sa dá nájsť nejaké to "veľmi pravdepodobné vysvetlenie" aspoň niektorej stránky javu, ktorý vysvetľuje. A keď a to poskladá, tak aspoň približne vznikne obraz, ktorý sa môže približovať k tomu, čo nazývame pravdou.Ja jsem v tom odstavci mluvil o laicich. Samozrejme, ze hodne humanitnich vedcu se snazi delat to co rikate, a to je spravne (mezi nimi i Pinker). Jinak nerekl bych, ze ten subjektivni faktor je nebezpecnejsi v socialnich vedach. Zalezi, co vas zajima, jestli chovani nebo prozivani tech lidi. Pokud vas zajima jen chovani, pak je subjektivita stejne problematicka jako dejme tomu u posuzovani, jak si ptaci stavi sva hnizda a proc. U prozivani vam zase nezbyva jina moznost nez se zeptat, a pak to samozrejme bude subjektivni.
Vezmite si napr. tú epochu "socializmu" u nás... Historický výskum je úzko zameraný na "komunistické zločiny"- na negatívne stránky života v tom období.Problem je, jak uz jsem naznacil, ten vas priklad se tyka prozivani lidi ("meli se lepe?"), kdezto Pinker se snazi zodpovedet otazku chovani ("bylo vic nasili?"). Takze je otazka, jestli to lze takto primo porovnat. Podle me otazku prozivani si musi kazdy zodpovedet sam (aspon do doby, nez se nam podari kompletne rozebrat mozek a zjistit, jake to prozivani objektivne je - a vezte, ze se takove schopnosti rychle blizime). (Tim zaroven odpovidam i Feannatarovi, ktery se jinde pta, jestli je dobre, ze je min vrazd - to je otazka, kterou se Pinker nesnazi zodpovedet; on se zkratka zabyva tim, zda klesa nasili, ne otazkami, zda klesa mocenska nerovnost nebo nesvoboda a podobne.)
Zalezi, co vas zajima, jestli chovani nebo prozivani tech lidi.
Ako sa to dá oddeliť? :) Za každým správaním(český termín v ps. "chovanie") sú nejaké nejaké psychické procesy, stavy a vlastnosti, pohnútky - prežívanie. Čin, správanie, konanie bez motívov nepochopíme! Vždy si musím klásť otázku: Prečo? Prečo sa ľudia v tej dobe rozhodli a zachovali práve tak, a nie inak? Čo všetko ich k tomu viedlo - aké vonkajšie a vnútorné motívy? Ako môžeme pochopiť minulosť, keď sa nesnažíme pochopiť PREČO? Zvonku môže všetko vyzerať inak.
...Pinker se snazi zodpovedet otazku chovani ("bylo vic nasili?")Tak akosi v globálnej minulosti? Tu akosi hrozí, že nebude mať dosť významných a dostatočné množstvo dôkazov, schovaných za zavretými dverami tej minulosti, aby to mohol dosť dobre posúdiť - možno to zlyhá už na výbere nie práve najtypickejšieho kmeňových zvyklostí na doloženie všeobecne platnej krutosti lovcov a zberačov:). No a ak sa nebude snažiť preniknúť k tým príčinám, prečo akurát u týchto vzniklo práve takéto (kruté)
to je otazka, kterou se Pinker nesnazi zodpovedet; on se zkratka zabyva tim, zda klesa nasili, ne otazkami, zda klesa mocenska nerovnost nebo nesvoboda a podobne.nečítala som, nemôžem súdiť... ale iba popísať nejaké vonkašie prejavy ... ten behavioristický prístup mi dosť vadí...ale inak by ma zaujímalo, k akému záveru pri tom popise došiel v knike u tej mocenskej nerovnosti:)
Ako sa to dá oddeliť? :) Za každým správaním(český termín v ps. "chovanie") sú nejaké nejaké psychické procesy, stavy a vlastnosti, pohnútky - prežívanie. Čin, správanie, konanie bez motívov nepochopíme! Vždy si musím klásť otázku: Prečo? Prečo sa ľudia v tej dobe rozhodli a zachovali práve tak, a nie inak? Čo všetko ich k tomu viedlo - aké vonkajšie a vnútorné motívy? Ako môžeme pochopiť minulosť, keď sa nesnažíme pochopiť PREČO? Zvonku môže všetko vyzerať inak.No, da i neda se to oddelit. Ja myslim, ze snazit se pochopit motivy nema smysl bez modelu rozhodovani, a ten model uz muzete behavioristicky zkoumat. Ale pokud ten model nemame, pak je celkem jedno, co ten clovek rekne nebo i sam proziva - bez modelu toho vztahu z toho nevyplyva zadny vztah k jeho chovani. Jinak on tam tyhle otazky take diskutuje, to bych mu krivdil. Ale prave to dela v kontextu nejakeho modelu rozhodovani, a ten uz je objektivne zkoumatelny (treba prostrednictvim experimentalni psychologie).
Tu akosi hrozí, že nebude mať dosť významných a dostatočné množstvo dôkazov, schovaných za zavretými dverami tej minulosti, aby to mohol dosť dobre posúdiť - možno to zlyhá už na výbere nie práve najtypickejšieho kmeňových zvyklostí na doloženie všeobecne platnej krutosti lovcov a zberačov:). No a ak sa nebude snažiť preniknúť k tým príčinám, prečo akurát u týchto vzniklo práve takéto (kruté)Co se tyce pricin, hodne vychazi z evolucni teorie. Ale verte, ze to neni zalozene jen na nejakych netypickych zvyklostech. To uz se ale dostavame k tomu, ze bychom museli otevrit tu knihu.
nečítala som, nemôžem súdiť... ale iba popísať nejaké vonkašie prejavy ... ten behavioristický prístup mi dosť vadí...ale inak by ma zaujímalo, k akému záveru pri tom popise došiel v knike u tej mocenskej nerovnosti:)Mocenskou nerovnost tam nerozebira. Ale neni ciste behavioristicky v odbornem smyslu toho slova.
Takže tú knihu pekne prečítajte, a potom možno napíšete nejakú svoju úvahu o tom, čo ste sa dočítali.:)Precetl jsem prvni kapitolu (ktera je jenom takovy predkrm, tzn. nejsou tam statistiky, jenom "ukazky" z mysleni nasich predku, treba z Bible, nebo Homera, nebo Shakespeara, nebo bratri Grimmu..), a nevim, jestli se mi to skrze vsechno to muceni a zabijeni chce cist dal.. Ale musim rict, ze Pinker to ma v hlave extremne dobre srovnane, z intelektualniho hlediska je poteseni to cist. Uvedomil jsem si, ze na to opravdu koukame dvojim metrem. Kdyz treba rozhorcene mluvime o Holokaustu, v podstate se divime, jak je tohle v civilizovane zemi mozne. Jenze v tom "civilizovane" je prave ten hacek, jine starsi genocidy povazujeme za barbarstvi, ktere by se nam melo podarit prekonat. Jinak receno, bereme ten pokles nasili v dusledku civilizovanosti jako neco tak samozrejmeho, ze si ani nevsimame, ze to probiha, a neni to samozrejme.
"ukazky" z mysleni nasich predku, treba z Bible, nebo Homera, nebo Shakespeara, nebo bratri Grimmu..), a nevim, jestli se mi to skrze vsechno to muceni a zabijeni chce cist dal..Príbeh, aby bol zaujímavý, musí byť dramatický, musí tam byť zápletka, napätie, konflikt,vzrušenie, strach, hrôza a nakoniec úľava, katarzia - príjemný pocit uvoľnenia. Takže rozprávači príbehov odjakživa asi radi dramatizovali, aby zaujali a udržali si pozornosť poslucháčov. K najpopulárnejším literárnym žánrom patrí dobordružná literatúra, detektívky, horory, sci-fi...Takže opierať sa o mytológiu pri tvrdení, že v minulosti bolo násilia a krutostí oveľa viac ako dnes, je tiež zavádzajúce. Medzi Starým zákonom a televíznymi krimisprávami nebude až taký veľký rozdiel:). To je pravda,že pokles násilia v dôsledku civilizovanosti berieme ako niečo samozrejmé. Len to z času - na čas na veľký civilizačný pokrok nevyzerá. Je možné, že Vy, na Vašom výseku reality to tak nevnímate - ale keby ste nazreli za roh, kde tá omietka civilizovanosti už viac opadáva(v dôsledku hromadiacich sa problémov, od ktorých ste zrejme zatiaľ bezpečne izolovaný), možno by ste to videli inak a našli by ste dosť dôkazov (resp. ten pán Pinker by našiel), že to s tým pokrokom humanizácie ľudstva zďaleka nie je také ružové, ako by sa zdalo. I keby som si želala kvôli Vám, ktorí sa v 21. st. môžete dožiť ešte všeličoho, želala opak.
Ešte raz, ja som to nečítala a v angličtine sotva budem:). Preto sa spolieham, že si to prečítate Vy.A ja zase doufam, ze to vyjde cesky/slovensky a budete si to moci precist sama, protoze i kdybych to prectene mel, myslim, ze tu knizku nevyjadrim tak dobre, jako to uz udelal Pinker sam (treba i jen v te sve prezentaci).
Jinak to s tim "Rozvijej obchod - posilis mir!" zrejme plati. Neni to ale vselek, rekl bych. Zase, nuti me to otevrit tu knizku..ešte k tomuto syn mi tu sťahuje postupne jeden anglický seriál o histórii sveta, vraj sú tam veci, ktoré som doteraz nevedela a dozviem sa ich:), zatiaľ som pozrela dva diely a nič nové som sa nedozvedela, i keď musím uznať, že je urobený dobre a že by sa nám zišiel ako učebná pomôcka zdarma(lebo na pomôcky peniaze nie sú) namiesto tých dotovaných zbytočných mnohostránkových teoretických elaborátov o "inováciách" vo vzdelávaní, ĽP a EU:), ktoré hádžeme rovno do koša (lebo nemáme kabinety na ich skladovanie):) no a tam o.i. je niekoľko trefných poznámok, ako zmenili k lepšiemu, ale aj k horšiemu život ľudstva nové technológie a z nich vyplývajúci nový spôsob života - poľnohospodárstvo spôsobilo populačný boom v úrodných údoliach riek a ten zas chytil ľudí do pasce, museli makať od svitu do mrku, boli vzrastom menší, začali trpieť chorobami, ktoré dovtedy nepoznali, potom z mestských štátov postupne sprevádzané krvavými dobyvačnými vojnami vznikli ríše - silní vytlačili slabších na more (Feničania) a tí boli nútení živiť sa okrem pirátstva:) obchodom, vďaka čomu vytvorili ale zase hláskové písmo... ale ríše zase potrebovali len jedného Boha... takže v ďalších dieloch dospieme, predpokladám, k náboženským vojnám a pod zámienkou obrany toho pravého - kresťanského - náboženstva k boju o zdroje vzácnych surovín a otrockej pracovnej sily, k výnosnému obchodu s otrokmi...
história nášho bývalého pedagóga začína v protifašistickom odboji.
Opět upozorňuji, že odbojář proti jedné totalitě klidně může za pár let nastolit podobnou totalitu (např. lidový harmonikář Tonda Zápotonda). Stejně tak válečný hrdina, který v neváhal v boji nasadit život za jiné, může být v soukromý násilník, který bije manželku a děti.
Sú ale aj iné výpovede očitých svedkov, ktoré s ním prichádzali do styku, nesvedčia o "milom" človeku.
Ano, s generály měl spory a byl na ně nepříjemný a vzteklý. Ale k ostatním podřízeným se choval velmi mile.
V prvom rade to bol absolútne vyšinutý fanatik
To je otázka, co si pod tím pojmem představujete. Každopádně takový nebyl 24/7, ale jen občas. Právě tohle lidi může zmást. Očekávají naprostého blázna, ale ve skutečnosti dotyčný většinu času vystupuje normálně.
Pozrite, ja Váš citový vzťah k pánu Schickelgruberovi trochu aj chápem:)
Tak to chápete špatně. Mimochodem, Adolf Hitler se nikdy nejmenoval Schickelgruber.
Ale ja som sa pokúsila iba ilustrovať(a Vy ste mi v tom nechtiac i pomohli), že aby sme mohli posúdiť nejaké historické procesy, udalosti, osobnosti, vyvodiť si z toho, čo sa udialo nejaký objektívnejší záver, nestačí ani výpočet nejakých holých faktov, ani sami osebe nejakú z kontextu vytrhnuté subjektívne dojmy zúčastnených, ale kritické skúmanie všetkých možných prameňov s ohľadom na všemožné súvislosti, hist. kontext.
S tím souhlasím. Jen si nejsem jistý, jestli se na toho člověka koukáte objektivně a nenechala jste se ovlivnit tím, že vám ukázal přívětivější část své osobnosti, zatímco tu méně přívětivou jste neměla šanci poznat. Když občas po letech dopadli válečného zločince, tak tomu sousedé a známí také často nechtěli věřit. Dotyčný byl vzorný otec, manžel a soused, pilně pracoval a chodil do kostela. Takový člověk že by vraždil lidi v koncentráku?
"Rád bych vás viděl, jak máte víru hořčičného semínka." - Pozn.: Přirovnání, kde hořčičné semínko stoupá bez váhání hlínou.).trochu som sa v jeho životopisoch pohrabala:)
že vám ukázal přívětivější část své osobnosti,tam nešlo o prívetivosť, bol voči nám dosť neosobný, nemali sme s ním nijaké neformálne vzťahy(na rozdiel od niektorých iných vyučujúcich, s kt. sme zašli napr. aj do baru)
Dotyčný byl vzorný otec, manžel a soused, pilně pracoval a chodil do kostela. Takový člověk že by vraždil lidi v koncentráku?Vzorný otec, manžel, soused - to je práve ten povrch... o Rudolfovi Hössovi tu už bola viackrát reč, to je taký modelový prípad, z ktorého pri dlhšom šprtaní vylezie niekoľko indícií o tom, aké okolnosti a psychologické vlastnosti môžu z ľudí urobiť masových vrahov a poslušné nástroje vraždiacich mašinérií... tiež to vyvoláva otázky o vine a (s)vedomí. Je tak ľahké ľudí toho (s)vedomia zbaviť? ( Syn ma už vyháňa od PC:))... tak idem na poštu a na niečo do obch. reťazca, z čoho bude možno neskorý obed:))).
trochu som sa v jeho životopisoch pohrabala:)
Vy říkáte "pohrabat v životopisech", já tomu říkám "přečíst si jeden bulvární článek". Projděte si aspoň tento článek na Wikipedii. O Hitlerovi koluje či kolovalo spousta divokých spekulací, ale prokázáno nebylo nic a seriózní historici jim nevěří.
tam nešlo o prívetivosť, bol voči nám dosť neosobný, nemali sme s ním nijaké neformálne vzťahy(na rozdiel od niektorých iných vyučujúcich, s kt. sme zašli napr. aj do baru)
Myslel jsem to obecněji. Prostě ten člověk působil normálně a rozumně, ale to vůbec nevylučuje, že v 50. letech to mohl být pěkný hajzl.
Prostě ten člověk působil normálně a rozumně, ale to vůbec nevylučuje, že v 50. letech to mohl být pěkný hajzl.2/ Aby ste mohli niekoho zaradiť medzi hajzlov, musíte dosť zvážiť, čoho všetkého sa (ne)dopustil i napriek tomu, že v nejakej fáze života stál na tej "nesprávnej" strane, ako sa zachoval v konkrétnych prípadoch... Viacerí disidenti dôb normalizácie sa v 50. rokoch angažovali politicky na vtedy podľa nich správnej strane. A potom sa stali jej úhlavnými nepriateľmi.
Ten môj bulvárny článok, ktorý som si pracne poskladala z rôznych zdrojov, vrátane knižných
Není zdroj jako zdroj. O Hitlerovi bylo napsáno více knih než o komkoliv jiném a podle toho vypadá i kvalita. Většinou je to tak, že někdo napíše nějaký blábol, který potom přebírají ostatní pořád dokola. Všechna ta vaše "fakta" jsou ve skutečnosti spekulace. Je to samé "údajně", "možná", "spekuluje se", ale tvrdá fakta prostě nemáme. Milenky, nemanželské děti, homosexualita, nestandardní praktiky, syfilis, židovský původ - to jsou všechno spekulace, které nejsou ničím podepřené. Některé byly dávno vyvráceny (židovský původ), jiné se navzájem vylučují (homosexualita x milenky).
Aby ste mohli niekoho zaradiť medzi hajzlov, musíte dosť zvážiť, čoho všetkého sa (ne)dopustil i napriek tomu, že v nejakej fáze života stál na tej "nesprávnej" strane, ako sa zachoval v konkrétnych prípadoch.
Přesně tak. Ale protože tyto informace nemám (vy ano), tak budu radši počítat s tou horší variantou. Je jasné, že poslancem a dokonce i členem ÚV KSS se mohli stát jen ti nejprověřenější soudruzi.
Není zdroj jako zdroj.to mne Vy mne pripomínť ozaj nemusíte... dávam si pozor na podobných ideologicky vyhranených renomovaných historikov:), ktorí zaplavili teraz postkomunistický trh svojimi zaručene správnymi pohľadmi na historické osobnosti:))
Milenkyjeho vzťah k ženám, jeho antisemitizmus a homofóbia, jeho patologická osobnosť niekde korene má... to je otázka pre psychológov a psychiatrov
nez se nam podari kompletne rozebrat mozek a zjistit, jake to prozivani objektivne je - a vezte, ze se takove schopnosti rychle blizimevlastne dúfam, že nie... nechcem, aby niekto svojvoľne manipuloval s mojím prežívaním
Keby sa takto zmapovali zmeny v jednotlivých typických sídlach v celej krajine - postkomunistických krajinách, porovnali pozitíva - negatíva vtedy a dnes ( tiež by bola dôležitá voľba ukazovateľov kvality života a pod.), potom by vznikol nejaký vysoko pravdepodobný obraz toho, kam vývoj ( zatiaľ) smeruje...Ja jsem pro! A trochu se toho dotknu v budoucim blogpostu o te socialni siti, kterou jsem tady nedavno nastinil.
Ještě mi to připomnělo jedno známé tvrzení jednoho nejmenovaného britského premiéra, který nevěřil takové statistice, kterou si nezfalšoval.
Statistika se sice dá všelijak přiohnout, ale pokud někdo tvrdí, že je konkrétní údaj nevěrohodný, tak by měl také vysvětlit, proč si to myslí. Např. podle statistik nastal v USA v posledních 20 letech velmi výrazný pokles kriminality, vraždy klesly na polovinu. Je možné, že je statistika zfalšovaná? Teoreticky ano, ale kdo by to dělal, jak by to udělal a proč?
Hodně s tím může zamíchat to, jakým způsobem vůči sobě porovnáváš různé kriminální činy.čiže tá nevyhnutná kvalitatívna analýza:)
O civilní obyvatelstvo se většinou gangy nestaraly a pokud jsi nechodil do některých jejich speciálních míst, bylo na ulicích bezpečno.
Na tom se nic nezměnilo. Většinou se zločinci střílí mezi sebou.
čas od času někomu rupne v bedně a vystřílí školu, kino, ostrov, hraje si na snipera, ...
Takové případy byly i dříve a četl jsem, že počet takových masakrů se od 70. let nezvýšil. Jen se jim věnuje větší mediální pozornost. Pro ilustraci - zcela neznámý případ
z Kolína nad Rýnem z roku 1964, kdy vyšinutý muž s podomácku vyrobeným plamenometem a kopím spáchal masakr ve škole.Tomu, že se počet vražd někde snížil, se asi dá věřit, ale s kriminalitou už bych byl opatrnější. Hodně s tím může zamíchat to, jakým způsobem vůči sobě porovnáváš různé kriminální činy.
V USA se snížila celková kriminalita, nejen vraždy. Ale vraždy mi přijdou jako dobrý indikátor, protože se jejich čísla hůř falšují. Méně závažné činy se navíc často nenahlašují.
Co je to "pečlivě doložený výzkum" v spoločenských vedách a konkrétne "pečlivě doložený" historický výzkum?Takovy, ktery odpovida standardum daneho oboru a zaroven zasadam vedeckeho skepticismu. Nikdo tu netvrdi, ze se vzdy povede dospet k jednoznacne objektivni pravde (zvlaste pak v historii asi dost casto potreba fakta nejsou a nebudou), ale i tak muze poskytnout nejaky vicemene objektivni ramec toho, co a jak moc spolehlive se vi. Samozrejme, historie je neco na pomezi social sciences a humanities (v cestine se tyto dva smery, zda se, casto zamenuji ci moc nerozlisuji), takze se tam casto michaji pristupy jednoho i druheho smeru.
v cestine se tyto dva smery, zda se, casto zamenujimetódy budú závisieť od špeciálneho zamerania skúmania, ak ma bude zaujímať vývoj soc. štruktúry, použijem nástroje sociológie, práca s prameňmi, ktoré sú zdrojom faktografického materiálu si vyžaduje interdisc. prístup, kvantit. metódy musia dopĺňať met. kvalitatívneho výskumu (napr. i tá oral history) a tiež je potrebný trochu aj liter. talent, aby ten zrekonštruovaný obraz minulého javu alebo udalosti nedopadol, ako keď tá španielska farníčka na nepoznanie zreštaurovala v kostole dielo renesančného maliara:)) všetkým DN:)
Historik, který si myslí, že píše objektivní pravdu o dějinách, by se na to měl vykašlat a jít dělat cokoliv jiného.Pokud ta "objektivní pravda" ovšem není uzákoněna a za tvrzení něčeho jiného se chodí za mříže (nebo přinejmenším je za to podmínka)...
to moc dalsi diskuse nema smyslMožná trochu offtopic, ale nedá mi to: kdy naposledy měla tady nějaká diskuse smysl a proč zrovna v tomto případě nějaký smysl očekávat?
sam sebe clovek oklame nejsnaze.Isteže, lenže ja som i tak trochu profes. vyšinutá:)... Nie som pôvodne učiteľka a sociológia. a psychológia boli moje profilové predmety. Spôsob, ako vnímam veci okolo seba a ako o nich premýšľam, je tým poznačený. Tými svojimi interpretáciami výsledkov svojich pozorovaní idem ľuďom aj na nervy, by som povedala:). Keď práve nemám čo pozorovať, pozorujem sama seba v rôznych situáciách:))).
Absolutni pravda neexistuje, krome matematiky. To ale prece neznamena, ze nemuzeme necemu verit na zaklade empiricke zkusenosti, a v tom smyslu to take povazovat za pravdu.tak:) bolo by zaujímavé, keby pán Pinker o týchto veciach nielen prednášal, ale aj diskutoval s inými, ktorí tieto veci skúmajú a majú na to iný názor... taká výmena názorov by mohla byť podnetná
na Slovensku za poslednich 20 let se mira nasili zvysilazvyšujúca sa miera brutality, násilia, odcudzenia, osamelosti je témou, ktorá nie náhodou zaujíma liter. a film (je to téma tých nepozerateľných nielen európskych filmov v tv programe v neskorých nočných hodinách :))
A ja o tom uz dalsi diskusi vest nebudu, protoze by to pro me znamenalo precist (nebo alespon otevrit) si tu knizku a to ted zrovna udelat nechci.ja tiež nie, lebo ma už tlačia termíny:) a už fakt nemôžem tráviť čas pri počítači( a dúfam, že to dodržím)
bolo by zaujímavé, keby pán Pinker o týchto veciach nielen prednášal, ale aj diskutoval s inými, ktorí tieto veci skúmajú a majú na to iný názor... taká výmena názorov by mohla byť podnetnáRekl bych, ze proto napsal tu knihu.. Otevrel jsem ji nakonec , a jenom referenci je tam odhadem neco pres 1000.
Prostě dnešní doba není nijak děsivá, jen máme o těch děsivých věcích více informací, to je vše.Nie je to asi celkom tak... ak vynecháme vojnové roky (v malom okr. mestečko), keď tragický osud postihol miestnych Židov, niekoľkokrát sa tadiaľto prehnal front a pár ľudí po vojne stúpilo na míny, udalosti ako napr. vraždy, samovraždy, zneužívanie - týranie zverenej osoby, napr. starého rodiča, samozrejme i rozvody, opustenie partnera alebo detí bolo niečím veľmi výnimočným, na čo sa nezabúdalo ani po generácii - dvoch (a pôsobilo to neskutočne, malo to taký nádych magického realizmu:)). Kriminalitu v rokoch "socializmu" brzdil totalitný režim, ale nie iba táto vonkajšia hrozba sankcií držala ľudí na uzde... Mali aj oveľa väčšie vnútorné zábrany správať sa tak bezohľadne a bezcitne ako teraz. Teraz je do roka niekoľko brutálnych) vrážd a samovrážd a bitky medzi rôznymi tlupami bežné (to bolo kedysi nemysliteľné). Kľúče pod rohožkou ako kedysi? :))Niečo sa naozaj zmenilo.
Kriminalitu v rokoch "socializmu" brzdil totalitný režim, ale nie iba táto vonkajšia hrozba sankcií držala ľudí na uzde...Byly nižší některé formy kriminality, jiné byly naopak vyšší. Bylo méně vloupání do aut a do bytů, méně krádeží v obchodech, o to více se ale kradlo například u zaměstnavatelů nebo na nezabezpečených stavbách. Například vražd bylo celkově méně, ale statistika je výrazně zkreslená velkými městy (u nás hlavně Prahou), kde se po otevření hranic koncentrovaly různé kriminální živly. Ale byl to v zásadě krátkodobý nárůst, už 15 let počet vražd v ČR naopak setrvale klesá.
Lidská civilizace je jako živý organismus a stále se všelijak proměňuje - základní podstata ale zůstává pořád stejná....Ale ja si to myslím tiež. Napísala som, v tej reakcii na tú prednášku, že
V dejinách sa určite striedajú obdobia krvavé s menej krvavými a dejinné snaženie o humanizáciu ľudskej spoločnosti je nesporné. Otázka je, aký veľký je v skutočnosti ten efekt.Tiež som poznamenala, že je možno to, čo pozorujem za svoj život, že totiž rastie bezohľadnosť a agresivita vo vzťahoch medzi ľuďmi, len nejaké prechodné obdobie... To nemôžem vedieť. V Prahe - veľkých mestách - možno kriminalita aj klesá, ale ja ozaj objektívne môžem prehlásiť, že tu, kde sa prv nikdy nič podobné snáď ani neudialo, je to už pomaly taký maličký Detroit. Má to samozrejme ekonomické, demografické príčiny... Už tu neexistuje žiadna pôvodná komunita, za socializmu sa tu prudko rozvíjal ťažký priemysel, prišlo sem množstvo ľudí odvšadiaľ za bytmi a prácou, potom to naraz krachlo, je to podobné ako u vás na severe, len nezamestnanosť je ešte vyššia... Je tu dnes väčší problém s drogami ako v BL. Celé široké okolie je na tom tak... a väčšina stredného a východného Slovenska podobne a ak hovoríte s ľuďmi, zistíte, že napriek štatistikám o znižovaní kriminality, o zlepšovaní kvality života, ich skúsenosť je presne opačná.
ale kradlo například u zaměstnavatelů nebo na nezabezpečených stavbách:) tak mi napadlo... formy kriminality a zmenili... mraky malých zlodejíčkov nahradili úzke organizované skupiny megazlodejov... a tí v štatistickách kriminality nefigurujú (i keď u vás pár vybraných jedincov z tejto skupiny na ukážku zadržali)
mraky malých zlodejíčkov nahradili úzke organizované skupiny megazlodejov... a tí v štatistickách kriminality nefigurujúMraky malých zlodějíčků existují i teď, na druhou stranu i dříve existovali megazloději. Byly tu mohutné "vekslácké" gangy, zajišťující si "klid na práci" odvodem části peněz důležitým lidem v SNB, KSČ, vedení podniků i jinde. Tyto gangy neměly pod palce jen vekslování s cizími měnami, ale také pašování všemožného zboží, zásobování černého trhu přímo z fabrik, prostituci, drogy a další druhy kriminality. V čele těchto gangů často stáli titíž lidé, kteří v jejich čele stojí dnes (pokud nedošlo ke generační obměně). Samozřejmě, že o část činností gangy přišly (liberalizací podnikání včetně devizových obchodů), takže si to vynahradily jinak, například tunelováním firem nebo dojením státu přes zakázky.
Že tam nebyli policejní provokatéři převlečení za nácky?provokateri? Ja na tom vidue vidim zatykani a mlaceni, ale provokace ne. Mas nejake dukazy, ze policajti tam napr. neco zapalovali nebo aspon treba vybizeli k nejakym vytrznostem?
že žádný extrémismus není, že jsou to jen nasraní slušní lidéto je fakt b l b o s ť, v dave sa schová kdečo, kdejaká špina...
Nějak nerozumím tomu, proč si lidé na demonstraci proti násilí vozí zbraně, pálí popelnice a útočí na policii.
Možná proto, že zjevně jediná cesta, jak zastavit násilí ze strany určité skupiny obyvatel, je opět jen násilí. Jsem přesvědčen, že to co nedokázal stát a nevládní organizace za více než dvacet let, by dokázalo pár facek. S některými lidmi se totiž není možné dohodnout po dobrém.
Jsem přesvědčen, že to co nedokázal stát a nevládní organizace za více než dvacet let, by dokázalo pár facek. S některými lidmi se totiž není možné dohodnout po dobrém.protoze stat neco neresi, evidetne resit nechce, ba dokonce (asi diky lobby/korupci) dela situaci jeste horsi (viz treba ruzne ubytovny nebo sestehovani cikanu do ghet) je dukaz toho, ze to nejde resit po dobrem a ze to spravi par facek? Tohle lze treba dobre videt v Izraeli, jak represe vsechno resi ... Btw: a s kym se nejde dohodnout a je treba mu dat pres drzku budes urcovat ty nebo to prenechame rovnou nackum z delnicke strany?
protoze stat neco neresi, evidetne resit nechce, ba dokonce (asi diky lobby/korupci) dela situaci jeste horsi (viz treba ruzne ubytovny nebo sestehovani cikanu do ghet) je dukaz toho, ze to nejde resit po dobrem a ze to spravi par facek?
Obávám se, že ano. Zrovna nedávno mi kamarád vyprávěl historku. Jistý člověk měl problémy se svými nepřizpůsobivými sousedy - kravál, ztrácely se mu věci ze zahrady atd. Snaha o řešení domluvou nikam nevedla. Takže jednoho dne k sousedům vtrhla skupina rusky hovořících mužů a za použití fyzického násilí jim vysvětlila pravidla sousedského soužití. Od té doby problémy nejsou. Ano, takové řešení je nezákonné a nedemokratické, ale velmi účinné. Zatímco zákonná řešení jsou zcela neúčinná.
Tohle lze treba dobre videt v Izraeli, jak represe vsechno resi ...
Docela by mě zajímalo, jestli je v Izraeli nebezpečněji než na ulicích západoevropských měst.
Btw: a s kym se nejde dohodnout a je treba mu dat pres drzku budes urcovat ty nebo to prenechame rovnou nackum z delnicke strany?
Jestli stát nepřijde s účinnými řešeními, tak o tom jednoho dne budou opravdu rozhodovat náckové z DS, až vyhrají volby.
Takže jednoho dne k sousedům vtrhla skupina rusky hovořících mužů a za použití fyzického násilí jim vysvětlila pravidla sousedského soužití.tak toto už tu bolo... tieto "poriadkové" bojové zväzky
Jestli stát nepřijde s účinnými řešeními, tak o tom jednoho dne budou opravdu rozhodovat náckové z DS, až vyhrají volby.tak na tom se asi shodnem - a prave proto me prijde lepsi chtit po statu nejake rozumne reseni. Ze s tim stat doted nic neudelal je duvod po nem hlasite chtit reseni, ale neni to duvod brat spravedlnost (dost mozna bych mel psat "spravedlnost") do svy rukou - teda aspon v civilizovanych zemi. A kdyz u by melo dojit na facky, tak bych je dal spis politikum, co s tim muzou neco delat, ale nedelaji
Randy, a kto by mal byť oprávnený tie facky uštedriť?
Já tyto výhrady chápu, ale člověk, který je neustále obtěžován a okrádán problémovými sousedy, takové drobnosti řešit nebude.
A ohledně toho Egypta, tak to už je drzost největší. Demokraticky zvolený president začne měnit ústavu, aby byla více islamistická, a ona se proti němu postaví armáda, no fuj! takto by to nemělo v žádné demokratické zemi fungovat, žádná pojistka, která by chránila demokracii nesmí existovat. Allahu Akbar!Nenapsal jsem, jestli je to změna k lepšímu, či horšímu, napsal jsem to jako příklad tamních poměrů. (Bývalý) prezident do té špatné skupiny patří. A koneckonců, i kdyby byl armádní puč nejlepším řešením vzniklé situace, hovoří to dost o tom, v jak špatné morálně-politické situaci se daná země nachází. To, že převrat musí dělat armáda, je pro Egypt hodně špatná vizitka. A koneckonců pro celé Arabské jaro... IMHO
Zajímavé, jak každému vadí přerozdělování státní, ale nikoho neznepokojuje přerozdělování od střední třídy a chudých k bohatým.Taky už jsem nad tím párkrát přemýšlel.
Bohatí potom třeba u nás neplatí daně, protože je to prý "trestání úspěšných".To si pleteš. Zaprvé trestání úspěšných se jako argument obvykle objevuje nikoliv u bohatých, ale u vysokopříjmových, což nemusí být ti stejní. A pokud jde o vysokopříjmové a daň z příjmů, platí stejný podíl jako všichni ostatní. Z hlediska podílu na výdělku jsou zvýhodněni u zdravotního a sociálního pojištění, ale tam se tento tym argumentu nepoužívá už jen proto, že to lidé nevědí a neumějí si to spočítat (matematika mi přece v životě k ničemu nebude).
Pak se vymýšlí kraviny jako, že si lidi mají sami spořit na důchod. Podle různých studií na to nemá ani většina lidí v USA natož lidi u nás. Jak si má člověk s platem 12 000 čistého uspořit na důchod?Opět vytahuješ pseudoproblém a přitom přehlížíš skutečný problém a to, že spoření je obecně rizikové. Tedy že si můžeš spořit na důchod a pak mít stejně hovno.
Z těhle snah, jak je dobré, nechat lidi postarat se kompletně o sebe vzniknul komunismus. Pokud vrátíme poměry z 19 století, tak věřím tomu, že bude nový vítězný únor.Ano, něco takového je velmi pravděpodobné.
To si pleteš.Ono je tu trochu jine hledisko - jsou ruzne druhy prijmu zdanene ruznyma danovyma sazbama a rozlozeni techto druhu prijmu bude jine v ruznych socialnich skupinach. Takze kdyz mas silne zdanenou praci (rekneme 35 %) a malo zdanene kapitalove vynosy (podle typu 0-15 %) a prijmy z dedictvi (v primem pokoleni 0 %), tak u chudych pracujicich budes mit podstatne vetsi zdaneni prijmu nez u bohateho, jehoz mix celozivotnich prijmu je treba 20 % z prace, 50 % z kapitalu a 30 % z dedictvi.