Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
AbcLinuxu hledá občasné i stálé autory pro psaní o Linuxu, open source a vším mezi tím.
Stačí mít chuť psát! Máme zájem o recenze, návody, přehledy, ale také reportáže nebo články o aktuálních událostech. Nejsou ani nezbytné žádné hluboké technické znalosti. Ba naopak, tvrdou realitou je, že čím odbornější článek napíšete, tím méně čtený bude To ale samozřejmě neznamená, že nemáme zájem o obsah, který docení jen skuteční odborníci. Jestliže podnikáte, odborný obsah s vaším jménem vám navíc může pomoci získat nové zákazníky.
Může jít o reportáž z linuxové akce nedaleko vás, shrnutí zkušeností s nasazením Linuxu ve větší či menší firmě, škole nebo úřadě, nebo třeba jen o dojmy, jaké na vás udělala herní novinka pro Linux. I vy můžete pomoci zpestřit obsah, který vydáváme (aby vedle Hardwarových a Jaderných novin také vycházelo něco dalšího ).
Za vydané články vyplácíme autorský honorář podle rozsahu a kvality vaší práce. Pokud budete mít zájem, stačí napsat na e-mailovou adresu <lubos.dolezel@abclinuxu.cz>.
Tiskni Sdílej:
Zkusit přetáhnout Trefného z LE. Jeho články mají překvapivě velkou odezvu. Nebo Tišnovského z Rootu. Vychvalovaný autor.Takový pokus jednou proběhl, nicméně se Pavel zase vrátil na root.cz.
Tak ci tak to bude chtit pridat na honorarich.
Je skutečně problém právě v tomto? IMHO to akorát přitahuje "profesionální pisálky", čehož důsledky už jsme viděli (např. Mušketýr).
Myslím, že kdo chce psát, bude psát tak jako tak, když ale psát nechce, tak ho několik stovek zase tak moc nenamotivuje. Navrhoval bych kontaktovat autory blogů...
Nejen to. Na to, abyste něco v praxi rozchodil, stačí často jen rámcová představa, jak to vlastně funguje, a spoustě věcí často nemusíte rozumět skoro vůbec. Na sepsání článku potřebujete podstatně hlubší porozumění. Tedy aspoň má-li ten článek za něco stát.A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde A nakonec člověk zjistí, že jeho nejčtenější věcí je VNC - používáme vzdálený desktop. A ten rozhodně nejde do žádné hloubky, je to spíše takové HOWTO.
A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde :-)
To mi připomíná, že se už několik let chystám na seriál o síťování v Linuxu… :-)
Otázka je, co by mělo být tou motivací, která pomůže překonat lenost, resp. ukousnout čas, který bych jinak věnoval koníčkům nebo lépe placené práci. Peníze trochu pomůžou, ale psaní článků nikdy nebude tak výnosné jako třeba programování, takže to chce i něco jiného.
Napíšu, co mě dokonale odrazuje od publikace článků na portálech. Ne od psaní.
Napsal jsem pro jistý portál jistý seriál na odbornější téma. Honorář byl malý, ale byl pořád větší, než kdybych to vystavil jen u sebe na blogu (primárně vše píši pro svůj blog). Reakce čtenářů byla sice malá, ale vesměs pozitivní. Potud je všechno v pořádku.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Každý portál by se měl zamyslet nad tím, jestli chce mít čtenost v milionech, což nutně vede na bulvár nebo jestli chce mít především odborné články se čteností třeba v desítkách. Osobně beru to druhé.
Z tohoto důvodu si myslím, že ani Flatter nebude fungovat. Opět by to vedlo vesměs na bulvární témata, která přiláká hodně lidé a ne na vysoce odborné články.
Co mi chybí je systém kontroly a vracení článků z redakce zpět k autorovi. Chybí odborná diskuse nad článkem a vůbec celá role odborného redaktora a korektora.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Šmarja, to se děje? Já myslel, že honoráře bývají konstantní v rámci dané úrovně kvality/rozsahu/hloubky atp. Aspoň tady to tak je/bývalo a jinde jsem to viděl taky (i na webech, kde se valí kvanta blbostí, které jsou především aktuální).
A o větu dál:
To ale samozřejmě neznamená, že nemáme zájem o obsah, který docení jen skuteční odborníci.
Dále pak:
Za vydané články vyplácíme autorský honorář podle rozsahu a kvality vaší práce.
Honorář se stanovuje podle kvality, délky a úrovně zpracování.