Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Poměrně nevděčná ale i přes to velmi důležitá činnost, co myslíte. Co si myslí vývojář o testerech? Někdy bych to chtěl vědět ale většinou radši ne:)
Často nad touto problematikou přemýšlím ale ne a ne se dobrat pro mě uspokojivého závěru. "Jak testovat aplikace", toť má otázka. Předem je mi jasné, že to asi bude chtít notnou dávku zkušeností.
Jednou se mě jistý mladý muž, bylo to na pracovním pohovoru na pozici testera, zeptal: "Jak byste testoval korektnost použitých fontů?" Po delší odmlce jsem ze sebe vysoukal přijatelnou odpověď. Když sem však ulehal po večerníčku do postele začalo mi vrtat hlavou, co kdyby se mě zeptal jak testovat třeba nějaké systémové knihovny? Věřte nebyl jsem schopen na to přijít:( Dovedu jsi představit testování nějaké dejme tomu okenní aplikace, ale jak na testování knihoven, něčeho "nehmatatelného"?
Dovedu si představit, že existují jisté standardizované metodiky, které jsou vhodné pro jistý druh testování. Vím, že mohou být testy manuální, automatické, integrační, atd.
Jak ale zvolit strategii. Zřejmě bude jiná při testování webové aplikace, desktopové aplikace nebo nějakého složitého informačního systému. Jak bych měl jako naprostý začátečník postupovat, čeho se vyvarovat, na co si dát pozor? Mám takový pocit, že člověk se nechá při takové činnosti lehce ukolébat a ztrácí tak velkou míru své pozornosti. Napište mi prosím své zkušenosti, postřehy a rady. Tato oblast je pro mne zatím polem neoraným, zkuste mě zorat:)
Děkuji za odpovědi.Tiskni Sdílej:
Ta současná móda testerů mi poněkud vadí. Nic proti ověřování ale zdá se mi, že se programátoři zbavují svých povinností. Žádný technologicky složitý výrobek (a tím program je) nemůže být testován až po dokončení. Kontrolovat se musí každá součástka a každá výrobní operace. Testovat všechny povolené i nepovolené kombinace vstupů - jak se radilo někdy v 60. letech - už při složitosti dnešních programů nelze. Kdysi vyšla tlustá kniha o verifikaci programů, kde v samém závěru autor konstatoval,že žádný spolehlivý způsob verifikace prostě neexistuje. Nejspolehlivějším způsobem je kontrola algoritmů a tedy kódu a tu musí provádět analytik a programátor. A pak samozřejmě kontrola vstupních filtrů a výjimek, tam se snad tester uplatnit může. Ale spíše než program kontroluje to, zda se si jeho autor příliž neulehčoval práci a neflákal se. A pokud firma potřebuje stádo testerů, pak si nemohu myslet nic dobrého ani o jejích programátorech ani o tom, kdo je řídí!
I "montáž" dílčích komponent je výrobní operací a programátor je povinnen ji překontrolovat. V článku se mluví mj. o testování systémových knihoven testerem. Ale to je přeci bez znalosti kernelu a zdrojového kódu jenom ztráta času. Systémové knihovny musí být snad testovány okruhem vývojářů a ne až v rámci nějaké aplikace, kde se na případné vedlejší efekty težko příjde. Kdyby se aplikační programátor nemohl spolehnout ani na systémové knihovny, pak nejrozumnější reakcí je změnit systém. Nepochybuji o tom, že je třeba testovat i výsledný job. Ale trochu mě mate vznik testerů coby samostatné profese mimo okruh vývojářů, kteří suplují jejich povinnosti. V praxi jsem se setkal s výstupní kontrolou podobným týmem ve stylu "je-li výstup při validních datech správný, je vše OK". Možná to má nějaký smysl v rámci předávacího protokolu ale to je asi tak vše.
Autor článku se také s mírnou obavou ptá na vztah programátorů k testerům. Já bych měl obavy spíše z opačného vztahu. Jako programátor mám spíš dojem, že bych měl testerům za každou odhalenou chybu platit ze své mzdy.