Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Dřevo sice obnovitelný zdroj je, ale jeho obnova trvá hodně hodně dlouho. Minulý týden jsem slyšela, že snad v Rakousku vymysleli postup, jak při výrobě energie využít psích výkalů.
Ano to máte pravdu, geneticky modifikované plodiny bych nejedla. Tedy nechtěla jíst. Naštěstí existuje povinnost pěstitelů jí označit. V USA zase studenti předvedli auto, které jezdí na sojový olej. Myslím, že spotřebu to mělo 5L/100Km. To mi připadá jako jedna z dobrých alternativ.
Napsala jsem, že bych GM plodiny nejedla. Osobně nevěřím, že je dostatečně prokázáno, že opravdu neškodí. To zatím neví nikdo.Pokud by mohly sloužit jako třeba alternativní palivo do aut bez škodlivých následků, nebyla bych proti. BoodOK se ptal na to, jaké k tomu máme nápady. Váš příspěvek mi dost kousavý. Nevím proč.
Co třeba katalyzátory? Ty by ty škodliviny nemohly eliminovat? Nevím, nejsem motorista, ale pokud si umějí poradit s benzínem a naftou, proč by to nezvládly se sojou?
Ne neurazil jste mně, jen mne ta reakce překvapila. Pokud vyzněl můj příspěvek nějak urážlivě, omlouvám se. Nebylo to cílem. Informace čerpám od Greenpeace.
Informace čerpám od Greenpeace.A tím myslím můžeme otázku zdali se diskuse zakládá na faktech s negativním výsledkem uzavřít :-]
Děkuji za Vaše vysvětlení, tohle je i pro mne přijatelný příspěvek, ze kterého budu mít prospěch.
Samozřejmě, že mi vadí plodiny přehnaně hnojené. Ale stále mám volbu si takto upravené věci nekupovat. BTW, GMO se poměrně razantně hnojí pesticidy. A Vy víte asi dobře co s Vámi GMO za několik let provedou?
Mnoho zemedelske plochy je v EU dotovano a pri nadprodukci se potraviny likviduji, protoze jidla uz umime vyrobit dost (v EU i bez GMO). Na teto plose zle pestovat energeticke rostliny, takove co vyrostou jednou az 4x do roka.Ještě ovšem zbývá dodat informaci kolik procent spotřeby by tohle bylo schopno pokrýt. Doporučuji přečíst si první příspěvek v diskusi k tomuto článku, je to tam hezky rozpočítáno. Mimochodem, v souvislosti s obnovitelnými zdroji se mluví i o náhradě ropy za rostlinný olej. Bohužel se zapomíná dodat, že i takto upravená vozidla musí na naftu startovat, že v zimních měsících musí ujet pěkných pár kilometrů než se vůbec zahřeje motor natolik, aby bylo možno z naftového na olejový pohon přepnout, a že pokud není vyhřívaná palivová nádrž, musí se tak od -5˚C olej naftou ředit a pod -10˚C se už na olej jezdit nedá, protože je tuhý. Což vím z vlastní zkušenosti, takto přestavěné auto mám a po náhlém ochlazení na začátku zimy jsem se potýkal s plnou nádrží neředěného oleje, který mi nebylo do motoru schopné v potřebném množství dodávat ani přídavné membránové čerpadlo.
tak se nad tim zamyslite. Jsou i lide, kterym se v krajine nelibi vetrne elektrarny, ale temelin jim nevadi (cti CEZ ho nechce stavet u nich na chalupe).Opět neúplná informace - kolik energie vyrobí Temelín a kolik větrná elektrárna? Jak moc by zasáhly do krajiny větrné elektrárny aby byly schopny pokrýt alespoň část výkonu Temelína? A navíc - větrné elektrárny se bez jaderných/tepelných tak jako tak neobejdou, protože musí být zálohovány pro případ bezvětří, musí být schopné se přifázovat apod, což bez stabilního zdroje neuděláte. Větrné elektrárny jsou ve výsledku naprosto nerentabilní a krajinný ráz i v přepočtu na výkon ničí mnohonásobně více než jaderka. Temelín mi vadil dost, ale mám-li si vybrat mezi ním a větrníky, jednoznačně volím Temelín.
S energetickou narocnosti CR by se dalo také polemizovat. Patrime k nejneproduktivnejsim zemim s ohledem na vynalozenou energii.Byly by bližší informace? Nějaké odkazy? Nějak to z Google nejsem schopen vytáhnout, kromě neurčitých údajů že Rakousko nebo Finsko mají větší spotřebu energie na osobu než my - což je v protikladu s vaším tvrzením. Ovšem rád bych znal skutečná statistická čísla a k nim jsem se nějak nedostal.
Patrime take mezi prvnich deset nejvetsich exporteru elektriny na svete. Prestoze se uvazuje o dalsi atomove elektrarne, chystame se stavet nove uhelne elektrarny. Osveta je dulezita take proto, aby ostatni prokoukli a v demokracii neumoznili ostatnim znicit jejich okoli pro svuj prospech.To, že se chystají stavět nové uhelné elektrárny považuji za velmi špatné. Na nové jaderce, která by uhlí naopak nahradila, nic špatného nevidím. Spotřeba energie bude růst ať se nám to líbí nebo ne (což píšu jako člověk, který se jinak snaží energií šetřit). Už třeba jen přechod na z fosilních paliv na vodík v dopravě bude vyžadovat nové velmi silné zdroje elektrické energie; i kdyby šlo jen o náhradu poloviny energie, která se dnes na našem území dostává z ropy, bylo by potřeba výkonu dalších dvou a půl "Temelínů". Představa, že tohle někdo získá z obnovitelných zdrojů, je hodně naivní. Ostatně co se týče vámi zmiňovaného narušení krajinného rázu, tak např. spuštění další dvou bloků Temelína se na něm v podstatě nijak neprojeví.
Patrime k nejneproduktivnejsim zemim s ohledem na vynalozenou energii.Tak jsem to nakonec náhodou našel a zjistil, že vaše informace se skutečně nezakládají na pravdě.
connection refused
Tiskni Sdílej: