Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
QNetworkAccessManager
a ReportAccessManager
, nebo ještě lépe Report::NetworkAccessManager
.
CamelCase
... jdu blejt...
Díky za zápisek. Taky se chystám pustit do jednoho projektu s Qt(WebKitem), tak mě potěšilo, že tam jsou tyhle věci celkem jednoduché.
Ta VELKÁ písmena a podtržítka v názvech tříd se mi taky nelíbí, ale nevím, jaké jsou konvence v okolním kódu, tak to nechci hodnotit.
Mám ale jednu věcnou připomínku k návrhu: jak funguje třída REQUEST
(„…je naše třída pro přístup do databáze“)? To je nějaký singleton? Kde vezme spojení do databáze nebo jiné zdroje? IMHO by bylo lepší, aby je dostávala jako parametr z toho kontextu, ve kterém je používána, ne že si je někde obstará sama.
...proxy objekt...To mě zajímá. Nevyznám se příliš ve webových technologiích, nevím, co si pod tím představit. Jinak vlastní protokol používám právě proto, že nepředpokládám použití jinde, než v rámci aplikace. Navíc v režimu, kdy předem nevím, jak připojení k databázi vypadá a kdy jednu sestavu může používat více lidí s naprosto odlišným připojením k databázi.
/hello/world
namísto http://example.org/hello/world
či deko:/hello/world
. Pak je můžeš vzít jak jsou a poslat po HTTP do běžného prohlížeče.
No a aby fungovalo připojení k databázi, tak místo deko objektu, který máš teď, tam dáš proxy objekt, což je v Javascriptu implementovaný obyčejný objekt přeposílající volání metod na server a vracející obdržené odpovědi. Na serveru pak bude za nějakým HTTP API schovaný skutečný deko objekt, který udělá všechnu dřinu. Pokud proxy i originál budou mít stejné API, můžeš bezezměn zveřejnit tiskové sestavy na webu i v aplikaci a navíc to bude skoro bez práce (stačí udělat jen ten proxy objekt a aplikaci spustit jako démona bez GUI).
Pointa je v tom, aby jsi si teď nezadělal na problémy v budoucnu, kdy s tím budeš chtít něco dělat a budeš mít spoustu hotových sestav.
QWebView::setUrl("deko:/hello/world/");
by mělo stačit.
QWebView::setHtml( html, QUrl("deko:///hello/world") );
Html se bere z externího editoru
Tiskni Sdílej: