Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Jednoúčelový stroj je postaven na základě rotačního stolu s osmi zakládacími hnízy. Přičemž pomocí kamer zjištujeme přítomnost zalití elektrických částí dílu, pomocí mechanických části konektorujeme EKT, mechanicko/elektronicky testujeme funkčnost mikrospínačů, CO laserem značíme OK díly a následně je třídíme na OK/NOK.
Stroj se skládá z mechanických částí, které se navrhují v CAD, pneumatických částí které navrhujete pomocí programu fluiddraw, elektrorozvaděče a samotného PLC které programujete ve spec soft nástrojích pro dané PLC.
Je zajímavé že při bootu touch panelu obrazovka obsahuje hlášku něco ve stylu "obsahuje FREE software". takže tam nějaký ten opensource je. )
Každopádně všechny softwareové nástroje kterými takový to stroj dáváte dokupy je pouze a jedině na windows a uzavřený. Takže bez widnows prostě stroj nepostavíte. Čímž chci apelovat na všechny programátory kteří donekonečka programují hry a jiné nesmysly, aby se podívali do skutečného průmyslu a zjistí že opensource je v této oblasti pole neorané a je tam možnost obrovského růstu...
Aneb práce je, možnosti jsou obrovské, jenom zvednout línej zadek a něco začít dělat!
Open source zdar!
Tiskni Sdílej:
Zpouštění stroje závisí na požadavcích zákazníka. Někdy je požadováno dvouruční spouštění, někdy možnost zpouštět stroj levou/pravou rukou, někdy kdžy dáš ruku z tlačítka tak se zastaví stroj a podobně. Vše zavisí na požadavcích zákazníka ohledně rychlosti obsluhy oproti bezpečnosti stroje pro operátora.
To co píšeš o tom jak tvuj strýc vyhrával zakázky, tak to mám podobnou zkušenost. Ty když jdeš se svojí kůží na trh a nejsi jenom kolečko v systému, tak se snažíž dvakrát tolik než obyčený zaměsnanec. Já si to vymyslím, postavím a jsem u toh ostroje od A až do Z. Takže moc dobře vím kde co jak proč a vím jak náročné je postavit i byť z prvního poledu jednoduchej stroj.
Dřív se dělalo všechno mechanicky. Dodneška, pokud vím, se třebas nábojnice ve firmě SB vyrábějí na předválečných strojích, alespon takhle jsem to slyšel. Mechanické stroje mají tu výhodu že jsou rychlé. Vačkové stroje, nebo spíš kulisové stroje, mají tu výhodu že jsi rychlejší víš než pružina. Jedná se o rychlosti kde třebas u motoru pružiny nestačí vrátit ventyl na puvodní místo protože to pružina nezvládá. U pnemumatiky tam musíš mít elektroniku, servoventil,dochází ke zpoždění vlivem stlačenéh ovzduchu a podobně. Ale jinak dneska se v jednoúčelákách pro velké korporace používá klasickej postup: PLC(siemence), Festo(pneumatika), čidla (Balluf), atd...
Vysoce zajímavé by bylo kdyby se někdo v čechách zabýval vývojem opensource PLCčka včetně programového vybavení. Byl by to masakr. Do korporací by to asi nebylo ale pro nenáročný storje by tam bylo určitě uplatnění!
Jinak díkes za komentář! Moc!
Ty open-source PLC by se hodily i pro domácí prostředí. Komunita by se mohla značně překrývat s tou okolo Arduina, takže by asi nebyl problém s oslovením davu a získáním něčeho do začátku, než to dosáhne průmyslových kvalit.Ono je otázka, proč vůbec PLC. Rozdíl mezi arduinem a PLC je tak akorát v tom, že PLC má lépe ošetřené vstupy, občas nějaké to zálohování a je to realtime systém, který se programuje v něčem hororovém, jako je stack based assembler, aby se zajistilo časování. Pokud si dělám nějakou tu domácí automatizaci, tak bych z toho ocenil tak leda to ošetření vstupů, které můžu u PLC připojit rovnou na relátko.
Aneb práce je, možnosti jsou obrovské, jenom zvednout línej zadek a něco začít dělat!
Moc nevidím důvod – já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to. Jestli chce někdo lepší a svobodný software v téhle oblasti, ať si podá inzerát, že shání programátora a slušně ho zaplatí.
Něco jiného je třeba ten CAD – přeci jen 3D tiskárnu nebo soustruh/frézu má doma kde kdo. Stejně tak ty hry, to má taky širší uplatnění.
[...] já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to.Však právě. PLC pro domácí použití by mohl být velmi dobrý začátek (viz výše). Otevřelo by to cestu k vybudování slušné komunity kolem tohoto.
Jak jsem psal v minulém příspěvku na blog a i dříve. Rád bych se funkční CAD software pro opensource také zajímal. Z našich požadavků zatím stále nejlépe vychází zatím používání Blenderu (dá se tam zabezpečit přesnost) či úplně používání FreeCADu, ten má zatím stále problém s použitelností. Sice to vypadá, že se výkresy a práce s více částmi teď zlepšují. Pokud máte stále zájem můžeme se dát nějak dohromady?