Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Nadpis není úplně pravdivý, tento skript nezalohuje, ale organizuje adresáře k záloze. Problém zněl takto: mám adresář a v něm je spoustu podadresářů (šlo konkrétně o mou metalovou sbírku, každý adresář je nějaká skupina), a chtěl bych je zálohovat na dvd ram (protože jsou snad spolehlivější než dvd rw, jinak je to jedno). Celkem to má ale kolem 20 GB, musel bych to nějak roztřídit a kdybych to dělal ručně, tak by brzo v tom vznikl maximální bordel . A to právě řeší tento skript .
Poznámka předem: omlouvám se všem bash guru, ale jsem totální prasič, bash rozhodně neumím a mé skripty jsou strašné (a někdy i fungují, tento skript ale nazývám betaverzí a za škody s ním způsobené odmítam jakkoliv ručit :P) a absolutně neefektivní, atd... Taky jsem tu v diskuzi četl názor, že než publikovat špatný skript, tak radši žádný, protože nováčci pochytí špatné návyky. Publikovat přesto chci, ale nováčkum pro klid duše povoluji číst jen na vlastní nebezpečí.
Skript pracuje s aktualním adresářem, kde je spuštěn. Řídí se dvěma proměnnými na začátku skriptu a to size_of_pack a size_of_pack_max. Ta první říká, jaká je velikost media (packu) a při rozhazování adresářů ji nepřekročí. Ta druhá proměnná by měla být o trošku větší a je to maximální velikost media (u oboustranného dvd 9,4 GB třeba) a skript ji nesmí překročit při změně velikosti zařazeného adresáře. Dobré je to třeba, když přidáte do nějaké skupiny jedno nové album a nechcete po takové malé změně hned přepalovat dvě DVD (a radši si v každém necháte malou rezervičku, kterou tvoří rozdíl size_of_pack a size_of_pack_max).
Z toho co jsem napsal, se dá pochopit, že skript neslouží jen k prvotnímu rozhození, ale dále dokáže packy aktualizovat, při smazání nějakých věci ubírat. Prostě snaží se v systému zachovat pořádek. Aby to mělo význam, měla by být výstupní media přepisovatelná (dvd ram, RW...).
Použití skriptu je jednoduché, prostě ho spustíte s parametrem --run (bez něj vypíše help, který radím prostudovat) a on do adresáře .zal vytvoří strukturu, se kterou pracuje (a vy také). Každé medium je reprezentováno jako číslo (.zal/1, .zal/2, ..., .zal/n), obsahuje symbolické odkazy na adresáře a třeba pomocí rsyncu (s parametrem --copy-links) ho pak přenesete na dvdram.
Dodatky:
Pro změny adresářů skript nepoužívá hashe, ale prosté a nespolehlivé změny velikostí (značí si je do .zal/n.size). Mně to stačí (obvykle změna bude probíhat ve stylu dohraju nové alba, což změní velikost určitě), ale není problém si to upravit .
Skript si neporádí s adresáři většími než medium (pack), oznámí to a musíte si adresář nějak rozdělit sami.
Tiskni Sdílej: