Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Také se bojíte, že Vás chytrá karanténa přechytračí?
Říká se, že kde jiný vidí problém, hacker (v původním významu slova) vidí příležitost. A tak tu máme pomalu se rozjíždějící čistě tuzemskou výrobu respirátorů třídy FFP3, jednorázové obličejové štíty pro lékaře, první prototypy "diy" umělé plicní ventilace i rychlejší a levnější testy na přítomnost koronaviru v organismu. Kdo by z toho neměl radost a nebyl příjemně překvapený, možná přece jenom nedopadneme jako jedna velká márnice
Ovšem až na jeden "hack" (spíše v novém významu slova) ze kterého mám smíšené pocity. Projekt chytré karantény. Jedná se o systém, který má propojovat informace z databází bank, mobilních operátorů, sociálních sítí, státní správy a mnoha dalších a využívat je k monitorování nakažených občanů a k prevenci dalšího šíření choroby. Dovede si představit, že by něco takového někomu prošlo v jiných, klidnějších časech? Je to opět to staré známé dilema jestli má větší cenu lidský život nebo svoboda.
Tvrdí nám, že systémy vypnou, jakmile epidemie pomine. Jenže! Jak se to, prosím vás, pozná, že už je chytrá karanténa vypnuta? Nebude to škoda, vypínat takový drahý a pracně vybudovaný systém? Nemohla by ho například dál provozovat některá z tajných služeb? A pokud tato válka s koronaviry nikdy neskončí a covid-19 se stane sezónní záležitostí, nikdy neskončí ani chytrá karanténa?
Ale co, stále lepší než Indie
Tiskni Sdílej:
To mi připadá fér, já se u tvých blogů také nesměji
Ale i tak jsem ti namaloval bonusový obrázek.
by se třeba chrpnik jako zasmál kdybys jako maloval apoň trošičku barevnějc ;D
Jak se to, prosím vás, pozná, že už je chytrá karanténa vyplá?Hovorko, nauč se rozdíl mezi trpným a činným příčestím.
sou křipkový prázniny!! se neuraz ale jako di někam s čédinou ;D
žeby to jako dotáhli tak daleko si jako zase nemyslim ale zneužívat stopro budou ;D
musí se předtim vidět i takovej ten seriál startrek next generation nebo to jako budu chápat i bez toho??
primula?? jako jedinej tomu všemu rozuměl a snad to jako všecko i myslel dobře. teďkonc když ho vyměnili se jako tepre začnou dít věci :O :O :D :D
„Kopeme jako IT komunita za to, aby se ta data nedostala státu,“ vysvětlil Šimeček.
...
Podle Šimečka je to přijatelná cesta, jak šíření nákazy zpomalit a přitom k datům o pohybu nepustit třeba rozvědku, jak to udělal Izrael. „Použije se to ze začátku jenom na pár stovek lidí (později by systém hygieny měl podchytit většinu nakažených, pozn. red.), kteří dají souhlas,“ uzavřel s tím, že všichni zúčastnění, tedy kromě Kebooly i společnosti Daktela a CleverMaps, na projektu pracují zadarmo.
Nie je jasné, kto za mapu stojí. Využil však dáta, ktoré boli dočasne dostupné na webe NCZI. To ich síce po čase stiahlo, avšak všetky informácie už boli z webu skopírované.
...
Premiér Igor Matovič nepovažuje uniknuté dáta za problém, keďže na mape neboli konkrétne čísla domov.