Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Tak si tak sedím a najednou mi hlavou prolétne myšlenka. Říkám si, zda mne nenapadl vynález kola, ale nakonec bych o tom, vzhledem k mým nezkušenostem, pohovořil :)
Cože mi to proletělo hlavou? Nu, říkám si, jak by se daly v budounosti zařídit přenosy dat na velkou vzdálenost. Jak by se čistě teoreticky mohl zajistit monstrózně rychlý a stabilní spoj. Muselo by to dát opravdu hodně námahy něco takového sestrojit a vymyslet. Potřebovalo by to asi hodně energie apod. Pokud jde o přenos vesmírem, tak jak by se zajistilo kolizím s prolétajícími předměty (hodně dat by se muselo posílat víckrát) apod.
Toto jsou ovšem úvahy, které navazují na stávající technologie, což je imho špatně. V budoucnosti by takové technologie možná mohly mít nicotný zdroj energie apod.
Naskytne se ovšem otázka, proč stavět monstrózní spoje, jejichž datový tok je velmi ohromujicí a čistě teoreticky by asi hodně zarušovaly okolí (nebo také ne, viz odstavec výše :)). Co jiného tedy vylepšit, když né spoj jako takový? Co třeba nějak zefektivnit velikost přenášených dat? Ale jak? Jsou dvě možnosti, které mne napadly :
1) První možnost asi napadne každého, není v ní cítit žádná originalita, jednoduše vymyslet nějakou monstrózní kompresy, jejíž dekomprimátor by měl obrovskou databázi a nahrazoval definované řetězce jinými.
2) Druhá možnost mi přijde originálnější. Vzpomněl jsem si na hash, jakožto jedinečný otisk dat. Takový hash, ze kterého by šlo "zničeho" vycucat reverzí data. K tomu už by byl třeba "jen" počítač s vysokým výkonem :). Ve finále by pak stačil poslat relativně malý řetězec, ze kterého by mašinka s obrovským výpočetním výkonem sestrojila data.
Takže toď vše k tomu, co se mi honí hlavou při koukání na prázdnou skleničku :). Otázkou ovšem je, zda jsem úplně mmimo, nebo na tom i něco bude. Rád se nechám poučit odborníky :). Díky všem zúčastněným :)
Zdar Max UPDADE 23:42 : Abych upřesnil mou teorii. Dost lidí naráží na hash, ano, určitě jsem to špatně formuloval a možná i špatně pojmenoval. Nemyslím žádnou ze stávajích forem hashe. Myslím něco, co je na tomto způsobu založeno a k tomu ještě přibaleno pár věcí, aby šlo ony data vykouzlit, resp. nedocházelo ke kolizím. Jednoduše jde spíše říci, vyvinout nekolizní hashovací funkci. Na tuto otázku ovšem existují dva tábory. jeden tvrdí, že to nelze, druhý, že by takovou funkci šlo teoreticky vymyslet.Tiskni Sdílej:
ale mi snad porad jeste rekontruovat puvodni data z hashe neumime, ne?To je spíš tím, že takovéto hashe nikdo zatím moc nepotřeboval, a tak je ani netvořil, řekl bych (jako naprostý laik).
Mezi hlavní vlastnosti této funkce patří: 1. jakékoliv množství vstupních dat poskytuje stejně dlouhý výstup (otisk) 2. malou změnou vstupních dat dosáhneme velkou změnu na výstupu (tj. výsledný otisk se od původního zásadně na první pohled liší) 3. vysoká pravděpodobnost, že dvě zprávy se stejným hašem jsou stejné
1) První možnost asi napadne každého, není v ní cítit žádná originalita, jednoduše vymyslet nějakou monstrózní kompresy, jejíž dekomprimátor by měl obrovskou databázi a nahrazoval definované řetězce jinými.a možnost 2
2) Druhá možnost mi přijde originálnější. Vzpomněl jsem si na hash, jakožto jedinečný otisk dat. Takový hash, ze kterého by šlo "zničeho" vycucat reverzí data. K tomu už by byl třeba "jen" počítač s vysokým výkonem :). Ve finále by pak stačil poslat relativně malý řetězec, ze kterého by mašinka s obrovským výpočetním výkonem sestrojila data.
0
, další 1
a tak dál, takže délka neříkejmetomuhashe může teoreticky být log(n)/log(2)
(zaokrouhleno na celé číslo nahoru), kde n
je počet zpráv, které už v minulosti prošly orákulem. Což bude dávat kompresní poměr, který případ 1 může těžko dosáhnout. Akorát mě teď napadlo, že by se takovému orákulu nedalo říkat "náhodné", ale u kompresní funkce to není na závadu. Na druhou stranu by tenhle model vyžadoval "všudypřítomnost" orákula, protože jinak by byla komprese záporná (data se musí poslat orákulu, zpátky dostanu neříkejmetomuhash, ten pošlu příjemci, příjemce pošle neříkejmetomuhash orákulu, orákulum mu pošle data, takže celkový traffic se zvýší o trojnásobek délky neříkejmetomuhashe). No a teď těch blábolů bylo už doopravdy dost.
Navíc když by to byla tak vyspělá civilizace asi by nepoužívali číselnou soustavu o základu 2 ve svých počítačích, ale o základu e.I kdyz je e opravdu optimalni bazi, tak si osobne nedovedu predstavit stroj, ktery by tuto bazi pouzival, leda ze by se pouzil nejaky trik, treba jako ten s bazi zalozenou na zlatem rezu, kde jse mozne reprezentovat cela cisla konecnym poctem nul a jednicek. Bez konecne reprezentace celych cisel by byla konstrukce pocitacu prinejmensim extremne komplikovana (tedy alespon pocitacu v podobe, jake je dnes zname), pokud ne rovnou nemozna, protoze by se prirozena i racionalni cisla choval stejne jako iracionalni, jedinou vyjimkou je uz zminena baze zalozena na zlatem rezu, a to jen diky sve sobepodobnosti. Vice viz treba tady. Ale dokazu si predstavi pouzivani takovychto systemu (ve spojeni s "klasickou" ridici jednotkou) pro numericke vypocty, svym zpusobem matematicke koprocesory reprezentuji cisla podobnym zpusobem uz dnes.
I kdyz je e opravdu optimalni baziTo je blbost, a dost nakažlivá. I když, uznávám, sexy.
Latinka není zrovna efektivní na využití místa - tím spíš, že popisuje pouhé zvuky, nikoli ideje.Na druhou stranu se dá abeceda naučit velmi rychle a neznámé slovo člověk alespoň přečtě (platí pro jazyky, kde psaná podoba slova neztratila vazbu na výslovnost).
Neplatí to samozřejmě vždy, ale třeba v angličtině a jiných jazycích můžeš správnou výslovnost té „fonetické“ latinky taky jen hádat. Kdybys věděl něco o čínském písmu, tak bys třeba tušil, že zpravidla jedna část určuje významový okruh, druhá výslovnost. Neplatí to samozřejmě vždy, ale třeba v angličtině a jiných jazycích můžeš správnou výslovnost té „fonetické“ latinky taky jen hádat.K tomu se vztahovala závorka v předešlém příspěvku. Umím přečíst 3 jazyky psané latinkou (en, de, it) a z nich pouze u jednoho není výslovnost svázaná s psanou podobou (angličtina; a i tam se dá většinou vytušit).
myslíš, že neznámý znak nepřečteš (pokud jsi rodilý nebo dost zkušený mluvčí)?Hlavně myslím, že nemám šanci, pokud jsem cizinec. Navíc jednoduchá abeceda neznamená jen snadné čtení, ale i opisování, zapamatování a psaní/tisk. Kupříkladu jsem jednou jel tramvají s Francoouzi, kteří vyslovovali Palmovka jako Palmokaa [ponechme stranou, že zřejmě nepochopili skvělý systém pražských tramvají, které na tom displeji na každé zastávce ukazují konečnou]. A přestože nevědí, jak se to vyslovuje, nemaj šajn co to může znamenat, dokážou na tu Palmovku dojet (a patrně by se na Palmokaa i doptali). To je nemyslitelné s nějakým obrázkovým písmem. Celkově myslím, že symboly (jakékoli) by měly být co nejabstraktnější a abstrahovat od významu a tahů je jen dobře.
"mit jen zacatek (kde je hlavicka) a konec souboru a par hashu + by se vedelo co to ma bejt za data a jakou maji presne velikost - a z toho se to snazit zrekonstruovat"To mi připomíná Járu Cimrmana..."někdo musel světu ukázat, že vyfukováním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne"...