42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy.
Byla vydána OpenMandriva Lx 6.0 s kódovým názvem Vanadium. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ, český národní CERT provozovaný na základě veřejnoprávní správní smlouvy společností CZ.NIC, shrnuje patnáct let svého fungování pod tímto sdružením: CSIRT.CZ – 15 let ve sdružení CZ.NIC.
Commodore OS Vision (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 3.0. Jedná se o linuxovou distribuci určenou pro fanoušky značky Commodore. Předinstalována je na počítačích Commodore 64x.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 208. brněnský sraz, který proběhne v pátek 25. dubna od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1.
Ve svém článku Getting Forked by Microsoft popisuje autor programu Spegel svoji nepříjemnou zkušenost s firmou Microsoft. Firma ho kontaktovala a zpočátku to vypadalo, že by mohlo jít o oboustranně prospěšnou spolupráci, autor tedy ochotně odpovídal na jejich otázky ohledně architektury programu a pomáhal jim ho zprovoznit. Následně komunikace ze strany Microsoftu utichla. Autor předpokládal, že zřejmě došlo ke změně priorit a firma
… více »Společnost Notion Labs stojící za softwarovou platformou pro spolupráci Notion (Wikipedia) oficiálně představila (YouTube) poštovního klienta Notion Mail. Aktuálně funguje pouze nad Gmailem.
Byla vydána nová verze 9.12 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
V práci jsme měli barevné Kyocery FS-C5020n. Asi 20 kusů. Velmi spolehlivé. Jen jak dosáhly životnosti asi 6 let, jako nejlepší se ukázalo je vyřadit. Ztratily prudce spolehlivost. Ale tisklo se opravdu hodně. Jinak velmi levný barevný laser tisk. Mnohem levnější než Canon či OKI, které jsme také měli.
Kyocery FS-C5020n je velmi retro.
Určitě jsme do zásobníku doplňovali 2 balíky papíru A4 za jeden týden. To je myslím tisíc listů. Když se tiskly testovací příručky i více.
Nedoporučuji mít tiskárnu u sebe v kanclu při takovém provozu.
Pokud jsme u velko-výrobců tiskáren, někdy záleží, jak se jim podaří určitý typ. Či jak zrovna firma musí šetřit. Jistě všichni víme, že na začátku 21 století nastal zlom ve kvalitě HW a jde se na životní cyklus. 5 či 6 let a konec.
Navíc u 'dotovaných' Windows-tiskáren se zabudovávají 'kurvítka'.
Například u HP byl velmi nepodařený typ HP LJ 1100. Hrozný podavač papíru i driver. HP LJ 1100 nasnášela tisk k 20ti a více listům.
Kyocera? Na tu mám jen ty nejhorší vzpomínky. Připomeňte mi, abych vám o ní někdy vyprávěl. Ale raději až po jídle.No, tak mně se podařilo před cca 10 lety do práce koupit Kyoceru FS-6020 (ČB, A3), připojil jsem ji do sítě, a od té doby z ní denně vyjedou desítky až stovky dokumentů. Za celá léta neměla jedinou poruchu, náklady na tisk jsou takřka neměřitelné, protože toner měním asi 2krát do roka (výrobce udává 20 haléřů na standardně pokrytou A4). Pro stornování tisku netřeba žádné harakiri, lze to udělat tlačítkem (což tehdy také nebylo úplně běžné). Mé zkušenosti s touto značkou jsou tedy plně pozitivní.
Nezažil jsem, ale ve firmě kde aktuálně jsem je údajně dřív používali. Z doslechu mám informaci, že běžely strašně let bez poruch a nebyly s nima problémy. Pak firma přešla na Minoltu a začalo se to s*át - na něco se musí používat driver PS, na něco PCL, PDFka se musí otevírat přes nějakou historickou verzi AdobeReader a stejně z toho občas leze rozsypanej čaj.
Ohledně spolehlivosti Minolty, máme teď úplně novou, skoro jeden rok a není s ní problém, Minolta 754e. Ta před rokem nahradila letitou Minoltu 650. Když jsem nastupoval, tak k ní servisák párkrát do roka zajel, před vyřazením k ní jezdil i 2x týdně. Nakonec se vychodila nějaká osička a vzhledem k opotřebování všech navazujících částí (a nutnosti výměny mechaniky hluboko uvnitř) se rozhodlo, že se ji nevyplatí opravovat. Co jsem slyšel, tak cena těch výjezdů za poslední cca měsíc života byla přes 30 tisíc Kč.
CITACE HP LaserJet 1320 ...ale celkem držák,...KONEC CITACE
V naší firmě dodnes HP 1320 běží asi 50 kusů. Opravdu vysoká spolehlivost. Ano síť i duplex.
V mém okolí vím asi o 4 lidech, co ji koupili, jako já, repasi. Ceny jsou kolem 3 tisíc s novým tonerem. Mám HP LJ 1320n (to n=síť) 4tý rok a rovněž spokojenost. Pod Linux i Windows dobré ovladače. Jen na to maximální rozlišení 1200dpi mohl HP dát větší paměť. Takže ji mám přednastavenou na 600 dpi. Což stačí.
Ještě ty tonery. Protože ve firmě jsou opravdu velké náklady na tonery, tak majitel někdy v roce 2001 dal za úkol sledovat náklady na tonery (laser i inkoust) u asi 120 tiskáren. Sledovaly se: originál, no-name a plněné. Po roce ihned nařídil kupovat jen originál. Protože jsem výsledky znal a navíc po svých špatných zkušenostech z 90tých let na inkoustovce Epson, kupuji jen originál.
Také používám neoriginální toner a naprostá spokojenost kvalita tisku i cena. Zkoušel někdo výkup tonerů?
+1po svých špatných zkušenostech z 90tých let na inkoustovce Epson, kupuji jen originál.
HP LaserJet 4 - vzor HW tiskové kvality 20tého století. Dříč. Z práce jsem si ji odkoupil domů v roce 2000 a loni daroval nějaké účetní firmě, kde jede dál. Slza v oku. Minimum spotřeby toneru. No, už byla na 21té století opravdu pomalá, neměla síť, jen LPT připojení.
ok...trochu know-how me nezabije :)
Na zaklade dlouholetych zkusenosti s ruznyma vyrobcema...:
1. nikdy v ramci dane tridy nekupovat nizsi model(jsou schopni setrit i na plastu) a pokud mozno plnej firmware, abych se vyhnul dokupovani licenci pro kazdou chujovinu.
2. pouzivat originalni toner. Uz jsme pouzili recyklaty 10tky firem a furt to stalo za howno. Pokud zacne z tiskarny lest spinavej papir a je hlasen nekvalitni tisk, mam 95% jistotu
ze je v tiskarne neoriginal toner. Resili jsme to tak, ze dodavatel recyklatu zajisti opravu-cisteni na svoje naklady, ale to se nam neosvedcilo coby flexibilni reseni.
3. vest peclivou dokumentaci oprav jednotlivych tiskaren. Pokud jich jsou okolo stovky, tak se velice rychle ztraci prehled. Z dokumentace pak muzou vyplynout veci jako zvyseny pocet
oprav-kazivost specifickych kusu-rad, coz je velice dulezite pro dalsi profilovani stavajiciho tiskoveho provozu a budoucich nakupu.
4. drzet se se osvecene znacky-ek i za vyssi cenu. Zasadne ignorovat super-hyper nabidky a akce dodavatelu. Vzdy jsme na tom v koncovem zuctovani prodelali.
Canon:
Kdyz kupuju velkou canon multifunkci, tak si musim najit servis co nejblize, optimalne v tom samem miste, kde sidli moje tiskarny. Naroky na servis roustou kazdym rokem exponencialne.
Nizsi cena a papirove lepsi parametry v ramci tridy oproti konkurenci jsou draze vykoupeny narocnym servisem. Vhodne uvazovat o zamestnani zkuseneho servisaka canonu ve firme.
Minolta:
Relativne nizka poruchovost, vykoupena nizkou zivotnosti komponent. Nevhodne pro tisky nad 400000 rocne. Vhodne do 400000, jako kompromis mezi kvalitou a naklady.
Xerox:
Pokud mam VELKE stesti a najdu kus, ktery se nezasekava, neprehriva(nelepi papir na valce) a jine chutovky, tak mam vyhrano, protoze v mnozstvi funkci, vykonu a obecne spotrebaku jsem
nasel optimalni reseni.(rozmezi 150-250k). Pokud xerox seka dobrotu, tak je to z dlouhodobeho hlediska velice dobra volba. Bohuzel s xeroxem je to jak s loterii...
HP:
Jednoznacne nejvetsi drzaky. Od velkych multifunkci(s HP9040-50 se nemuze rovnat zadna jina multifunkce v dane cenove kategorii co se spolehlivosti tyce), jsou zde mirne vyssi naklady na provoz a nema to vsechny funkcionality co ma konkurence jako xerox, ale je to drzak. Az po mensi rady jako 4515, 1320, 2015(velice zkraceny seznam) a samo tiskovou stalici 1100, jeste
ted jich tady par nekde pobroukava a po vytisku par stranek se na ne v koute prasi, ale porad ziji :)
Takze zaver je jednoduchy: Nakupujeme ponejvice HP a do nich originalni tonery. Z hlediska dlouhodobeho provozu jsou mene poruchove oproti jinym a nektere rady funguji i leta po zarucni dobe. Samozrejme ani HP neni zadny svatousek a zkousi na zakazniky ruzny prasarny jako zamerne ignorovani vyroby trivialnich soucastek na opravy, takze zakaznik je nucen vyhodit jinak dobrou tiskarnu, protoze HP odmita dodavat servisum kus lisovaneho plastu za 15 korun(duplex u 2055).
A samozrejme se nesmi zapominat na kvalitu papiru. Jednou nam dodavatel dovezl novou navazku A4 a proviantakovi co to prebiral se nezdalo, ze je to nejaky studeny a tezky, takze sme to byli zkontrolovat a ti smejdi to museli skladovat nekde v kaluzi jak to bylo vlhky. Na takovy papir a jeste osizene gramaze se tiskne spatne na jakekoliv tiskarne.
Pro černobílý tisk jedině neoriginální. Cena je podstatně nižší, než u předražených originálu. Mnozí je tu odmítají kvůli kvalitě. Jenže to si nesmí nechat dělat repasy od Franty, co to tam sype doma v kuchyni. Respektive doplňování vůbec, ale neoriginály od vyzkoušených firem.
Snad si všichni diskutující uvědomují, že v záruce jedině originál. Jinak opravy placené. Byl jsem na prezentacích několika firem HP, OKI ... a všechny sdělují: Nejdříve testneme jaký toner byl použitý (a zbytkového toneru je v tiskárnách všude plno, nebo inkoust v tryskách, molitanu), a potom řešíme bezplatnou záruku.
The demo lasts for 45 days, and can be installed on three unique computers. All printed jobs will also bear a demo watermark on paper, which is not present in the full version of the product.
Canon prostě jen využil již existujícího projektu.čemuž bohužel odpovídá i jeho uživatelské prostředí.Pokud to potřebuje nutně uživatelské prostředí, tak to asi není plnohodnotný linuxový driver.
Pokud použijete neoriginál u varianty kombinované s tiskovou hlavou, tak samotné tiskárně nemůžete ublížitNo to určitě.
dříve jsme se ve firmě celkem drželi schematu "když jehličkovku, tak Epson, když laser tak HP", což celkem i fungovalo, postupně převládla potřeba levnějších zařízení, protože v našich prašných provozech je životnost drahé i levné tiskárny zhruba stejná.
Moje zkušenosti s inkoustovkami jsou spíš záporné, inkoust tekl buď moc nebo naopak netekl vůbec, jsem rád, že už se u nás nepoužívají, jediné inkoustovky, které fungovaly bez problémů byly plotry, napřed HP DesignJet 750C, teď máme cca 4 roky HP 4500C a nedávno si hoši z konstrukce pořídili do pronájmu laserový mandl, takže většina velkoformátových tisků jde tam.
V pronájmu máme i nějaké ty multifunkční kancelářské stroje Xerox WorkCentre 7435 a 2ks Ineo330. Tisknou a kopírují se na tom všelijaké brožurky, návody k použití a tak, no, za ty peníze by to snad mělo fungovat dobře.
Asi před rokem a půl jsme nahrazovali opravdu staré kopírky Minolta multifunkcemi Canon iR2520. Linuxové ovladače jsem nakonec našel na webu Canonu, pravda, u úplně jiného modelu (je to jakési GDI, říkají tomu UFR2), ale existují balíčky 32 i 64bit, jak .rpm, tak i .deb. Ano, kdo chce z Canonu v linuxu skenovat, má zpravidla smolíka bez jelena.
Menší zařízení máme ve výrobních provozech, tam jsou dost nepřátelské podmínky (např. slévárna, svařovna..) a životnost jakékoliv tiskárny je tak 16 měsíců někdy i 2 roky. Dobře přežívají Brother HL-2150 a Xerox Phaser-3250. Ovladače k linuxu na Brother jsou na jejich webu a fungují pěkně, s Xeroxy je to horší, většinou se musí použít PCL, postskriptový ovladač většinou umí jen testovací stránku. Z ERP to tiskne přes widle celkem bez problému.
Spotřební materiál používáme takřka výhradně originální, použití náhražek se nám neosvědčilo (zejména u barevných tonerů), myslím že kvalita náhradních náplní se postupně zhoršila.
ZDAR!
Tiskni
Sdílej: