Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Nejdříve si vyjasněme, co to je MTBF. Táto hodnota je nějak definovaná, ale každému musí být zřejmé, že takto se to v praxi nedá změřit. Jak se to tedy dělá ve skutečnosti? Vysvětlíme si to na příkladu lidí, tam to bude hezky názorné :–] MTBF je 1/úmrtnost v období s konstantní úmrtnosti. Podle demografikých dat je tímto obdobím u člověka 2-39 let. V tomto věkovém rozpětí umírá v ČR ročně zhruba 1 člověk z tisíce. MTBF človka je tedy 1000 let.
To hezky koresponduje s tím, že průměrná délka života je zhruba 65let. Oh wait, to vůbec nekoresponduje, je to o víc než celý řád mimo! Proč se to tedy tak nesmyslně měří? Jednak ta čísla vypadají hezky. Dále jediným spolehlivým zpusobem by bylo nechat N disků běžet dokud všechny nepochcípají a uvést průměrnou délku jejich života. Výrobce ale většinou nechce čekat 10 let s uvedením svého produktu na trh.
Křivka závistlosti úmrtnosti na stáří ma u disku vanovitý tvar. Ze začátku je pravděpodobnost selhání velmi vysoká, pak prudce klesá, pak je dlouhou dobu zruba konstantní a následně pozvolna roste. Není to nic překvapivého, většina výrobků má podobnou charakteristuku. I člověk. Přes všechnu moderní medicínu je pravděpodobnost, že přežije jeden den novorozeně, nižší než pravděpodobnost, že jeden den přežije devadesátiletá babička. Naštěstí výrobci disků nás před počáteční fázi chrání interním testováním. Měli bychom tedy dostat disk, který je ve fázi konstantní pravděpodobnosti selhání. Kvůli transportu je ale stejně lepší novému disku pár dnů provozu nevěřit.
Mluvil jsem s několika ITiky velkých společnosti. Shodli se na tom, že disky umístěné v počítačích, do kterých se za provozu kope mají pravděpodobnost selhání vyšší. Těžko se to kvantizuje, každopádně platí doporučení- nekopejte do počítačů a nešoupejte s nimi za provozu. Obzvláště pokud po kopnutí narazí do něčeho tuhého.
Zatížení tedy poměr času po který disk (lidově řečeno) chroupe, neboli duty cycle je dalším faktorem, který ovlivňuje pravděpodobnost selhání disku. Bohužel s tím nemůžeme většinou nic dělat. Navíc zatížení je úzce propojené s teplotou, která je současně nejdůležitějším faktorem. Hitachi ve svém paperu uvádí následující graf
Asi nejzajímavější článek na toto téma je na digit-life. Z grafu
je patrný vliv teploty a zatížení na MTBF. Můžeme si z toho odnést všeobecný závěr, že za každých 10°C nad 25°C se zvýšuje pravděpodobnost selhání na dvojnásobek a životnost disku se zkrátí na polovinu.
V diskuzích je často pokládán dotaz "Můj disk má 45°C, je to OK?". Jednoduchá odpověď na tento dotaz není (jak je z předchozího odstavce patrné) možná protože neexistuje žádná hranice, do které by byla teplota "OK" a pak najednou skokově "OK" být přestala. Vždy je to o kompromisu mezi chlazením a životností disku. Volte tento kompromis moudře
Tiskni Sdílej:
Spojka souřadicí (parataktické) Spojka souřadicí spojuje dva větné členy nebo věty v souvětí v souřadném poměru. Příkladem souřadicích spojek v češtině jsou a, i nebo nebo. * Spojky slučovací - a, i, ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak * Spojky stupňovací - i, ba, ba i , dokonce, nejen-ale i, nejen- nýbrž i * Spojky odporovací - ale, avšak, však, sice-ale * Spojky vylučovací - nebo, anebo, buď-nebo * Spojky vysvětlovací - totiž, vždyť, neboť * Spojky důvodové, důsledkové - proto,a proto, tak, a tak, tudíž, teda