Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Pro mě je překvapením spíš ten FAAC.
dalsia otazka potom je, kolko z tych vyssich frekvencii bude clovek pocut, ked bude mat zaroven "pouzivane" aj tie 20-15000Hz...
PS: doufam, ze kdyz rikas lampa, tak ze si ji mel i nekdy v rucenejsem už si jist, po těch letech, jestli jsem při kuchání rádia vyndaval celou desku a elektronek se nedotkl nebo jo ... proč je to podstatné? (jo a jinak kolegovi v kombíčku svítily pěkně ...)
... pokud jedinou vadou zůstane frekvenční ořez, tak i to vadí.což ovšem není případ mp3 ani vorbisu, že?
A jinak i vorbis má dolní prospusť,vorbis? - chtěl si říci "kodéry do vorbis" ... to nikdo nepopírá, jen se snažím říci, že je nefér používat ji jako argument proti kódování samotnému
jen je nastavena na 20 kHz, což fyziologicky uspokojí všechny lidi.to je velmi nešťastně řečeno, tohle prostě není pravda
vorbis? - chtěl si říci "kodéry do vorbis"O tomto už jsme se jednou hádali a myslím, že jsme se shodli na jméně libTheora.
Jistě že výška ořezu má význam pro kvalitu výsledného zvuku, protože čím více se odřeže frekvencí, tím víc zbude místa na zakódování zbytku. Tedy kvalita kódovacích algoritmů nesouvisí s ořezem, ale kvalita výsledného zvuku ano.
Pravda není nastavení na 20 kHz nebo všichni lidi? Nastavení je opraveno níže. Podle dokumentace The encoder is generally already configured with ideal lowpasses (if any at all) for given modes
. Pokud jde o lidi, tak za mých mladých let se učilo 20 (50) až 20 000 (22 000) Hz. Ostatně z toho je odvozena vzorkovací frekvence CDDA.
Jistě že výška ořezu má význam pro kvalitu výsledného zvuku, protože čím více se odřeže frekvencí, tím víc zbude místa na zakódování zbytku. Tedy kvalita kódovacích algoritmů nesouvisí s ořezem, ale kvalita výsledného zvuku ano.čímž mi jen dáváš za pravdu, že ořez není to jediné ...
Pravda není nastavení na 20 kHz nebo všichni lidi?"všichni lidi" někteří slyší víc, nevím, kolik je rekord, ale 22 kHz není až taková vyjímka - tedy zhruba asi jako absolutní hudební sluch naopak pokud se máme bavit o "většině lidí", pak tu uspokojí i těch 15 kHz ... zamlada jsem vystrašeně utíkal k doktorům, neb jsem si ve vlaku všiml, že pískání zářivky v jednom kupé na jedno ucho neslyším - doktorka se mi vysmála, že jsem naprosto v pořádku, že slyším naprosto výborně, aparaturu měla do 12 kHz, a víc ji prostě nezajímalo, kdo (v dospělosti) slyší těch 12, tak je nadprůměrný a nemá u ní co dělat ...
A jinak i vorbis má dolní prospusť, jen je nastavena na 20 kHz
No já ještě kus nad 15k slyšim určitě. Z toho důvodu mi např vadí takový ty klasický starý televizory (nevim jak se tomu říká, CRT asi ne žejo?Co CRT, ale jak pískaly procesory. Teď to bohudík/bohužel neslyším.
Pamatuju se, že jako dítě jsem slyšel hodně vysoký frekvence, snad i kolem 18~19k.Nejde o to do kolika člověk slyší, ale jak to i vnímá. Vyšší frekvence už jsou zachytávány s menší přesností a ještě každá k tomu jinak. Stačí si pustit lineární zvyšování frekvence do 20kHz…já u vyšších frekvencí dokonce slyším u pluzování jak roste frekvence. A také jak je na to člověk navyklí. Já měl v mládí furt pocit, že tak polovina zvuků co leze z televize je snad v nějaké MP3.
+1
Ba dokonce ani ta křivka nemusí nic moc říkat. SBR u AAC+ funguje tak, že se celý signál ořeže kolem 5000Hz(samozřejmě záleží na nastavení bit-rate – toto je tak při 32kbps) a zkomprimuje, pak se to co zbylo použije, okopíruje, přesune nad 5000Hz a zarovná tak aby seděli harmonické a pak se to trošku podle přídavných informací doupravuje. Výsledek vypadá, že má propusť velmi daleko, ba dokonce zníplně(ale tak jak jaksi divně), ale originálu teda moc neodpovídá. Nejideálnější by byla nějaká obdoba PSNR(samozřejmě zprůměrované frame po framu, protože se to v celém průběhu zarovnává a to už by to u konce mohlo být dost šejdrem).
p.s. kolik čtenářů ábíčka opravdu slyší a rozlišuje frekvence nad 15 kHz? - a kolik z těch, co budou tvrdit že jo, to má ověřeno laboratorním testem?Potřebuju laboratorní test, když slyším pištění klasické televizní obrazovky i přes obyčejné zavřené dveře?
A neco novejsiho by nebylo? Lame je na tom pry ted ~stejne dobre jako oggenc.
Tiskni Sdílej: