Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Mam dluh ve světě ST, i tam mam co dohánět. Tak jednu beletrii za dva měsíce přečtu. Místo za dva dny jako dřív.
Kukaččí vejce by se Ti mohlo taky líbit, o hackerech na Berkeley a spol. Dost čtivé to je.
Uplne te chapu, moje situace sice neni tak zoufala (tu hromadku mam mensi), ale dost se to blizi
Jo a paralelne mam rozecteny asi tri knizky (nastesti mam dost zalozek, ke kazdy objednavce na abz mi jednu nebo dve strci). Tu prvni asi budu muset zacit znova, protoze je u ledu uz asi dva mesice a zapomel sem z ni uz skoro vsechno co sem precet. Vanoce a zkouskovy nesvedci nepovinny cetbe.Jo a paralelne mam rozecteny asi tri knizky (nastesti mam dost zalozek, ke kazdy objednavce na abz mi jednu nebo dve strci). Tu prvni asi budu muset zacit znova, protoze je u ledu uz asi dva mesice a zapomel sem z ni uz skoro vsechno co sem precet. Vanoce a zkouskovy nesvedci nepovinny cetbe.Tři? Dva měsíce? Tak to bych nemohl, já předtím nepřečtenou knížku musím přečíst v kuse a na jeden zátah (tj. aby se mi celý děj vešel do krátkodobé paměti), s vyjímkou vícesvazkových děl a naučné literatury. Kdysi jsem při dojíždění zkoušel čist knížky po částech, ale téměř vždycky to dopadlo tak, že jsem se neudržel a dočetl jsem to toho dne večer A je pravda, že člověk si říká, co všechno přes svátky přečte a nakonec se k ničemu nedostane. Jedinou knížku, co se mi podařilo přes svátky na etapy přečíst, byl PDF e-book What Every Programmer Should Know About Memory od Ulricha Dreppera z Red Hatu, kterou bych povině nechal přečíst všem co tvdí, že u dnešních procesorů už není důležité vědět, na jakém železe program běží ...
To je přeci docela fajn, když víš, že je pořád hromada věcí, které si chceš přečíst, ne? Jsou lidé, kteří přečtou za měsíc dva časopisy a tím to pro ně hasne.Prave jsem si zacal pripadat jako kulturni barbar. Ja neprectu ani ty dva casopisy do mesice. Pred pul rokem jsem precetl celou pentologii Zaklinace. Od te doby ticho po pesine. Nebylo to vubec spatne. Dokonce jsem kvuli tomu jednou vysednul o vlakovou zastavku dal. Zacal jsem hodne premyslet nad nejakou e-ink knihou. Ale je to priliz trahe, nez abych do neceho sel bez osobni reference od nekoho, kdo to doma ma.
Ale je to priliz trahe, nez abych do neceho sel bez osobni reference od nekoho, kdo to doma ma.Brzy vydám recenzi Kindle 2.
Z mého pohledu TO stojí za to. Mimochodem zfilmované Svědectví má 6 hodin - a knížku jsem nečet.
Přečet jsem od Kinga Řbitov zviřátek, Pytel kostí, To, Carrie a nějaké povídky (o tom obejití mrakodrapu po římse), viděl jsem Shining, Shaw Shank, Zelenou Míli, Svědectví. Všechno pěkné, stálo to za to. Ale neni jen King. Čili Kinga můžu doporučit, stojí za to.
na Shining bych neměl chuť koukat znovuDoporučuji obě verze.
dokud nezvoni prislusni prislusnici s povolenim k prohlidce tak se nic nedejeNo pak už je ale trochu pozdě Raději se držím toho, co mi dovolují naše zákony a mám čakru v klidu
Po přečtení To mě napadla jedna jediná myšlenka: výborně napsaný škvár. Nic víc to (pro mě) není. Čte se to sice celkem jedním dechem, ale chybí tomu jakákoli mnohovrstevnatost. A po přečtení kromě obvyklého divného „kingovského“ pocitu na patře si člověk říká, proč to vlastně četl.Škvár je poněkud silné slovo, ale budiž. Nicméně když už tady To tak usilovně propíráme, vytáhnu z něj i odpověď na nedostatek "mnohovrstevnatosti" (herdek, to je aspoň slovo! ), a to tu scénu, kde mladý Bill Denbrough střetne s ostatními studenty v univerzitním kurzu tvůrčího psaní, ve kterém všichni dělají umění, zatímco on chce jen napsat dobrý a zajímavý příběh.
Nerad někomu něco doporučuji, ale jedna z mála knih, které opravdu stojí za to přečíst, je Bulgakovův Mistr a Markétka.Sorry, tohle raději neříkej. Tvrzení "jedna z mála knih, které opravdu stojí za to přečíst" neznamenají, že Mistr a Markétka je skvělá kniha, vedle které jsou všechny ostatní knížky jen kusy počmáraného papíru, ale jen to že autor výroku nemá přehled...protože knih, které stojí za to přečíst je neskutečné množství. Čímž nechci říct, že Mistr a Markétka je špatná kniha, právě naopak (i když jsem ji ještě nečetl, ani nevím proč, a měl bych to rozhodně napravit, protože podle všeho to je vynikající věc). Mimochodem, úplná odbočka - nevíte někdo, které české slovo obsahuje nejvíce souhlásek za sebou? "Vrstva" případně něco odvozeného, jako třeba "rozvrstvený", je dobrý kandidát
+1
Sorry, tohle raději neříkej. Tvrzení "jedna z mála knih, které opravdu stojí za to přečíst" neznamenají, že Mistr a Markétka je skvělá kniha, vedle které jsou všechny ostatní knížky jen kusy počmáraného papíru, ale jen to že autor výroku nemá přehled...protože knih, které stojí za to přečíst je neskutečné množství.Dobrý pokus, ale úplně mimo. Nerad o sobě zveřejňuji informace, nicméně si dovolím tvrdit, že o literatuře něco málo vím. Studoval jsem ji osm let na dvou VŠ. Což samozřejmě nic o ničem nevypovídá, nicméně s tím malým přehledem to bylo šlápnutí vedle. Takže si za tím „velkohubým“ výrokem stojím (a moc dobře vím proč). Pokud člověk v literatuře hledá to, co v ní lidé běžně hledají (děj, psychologii postav, mezilidské vztahy apod.), pak má tvůj výrok o velkém množství úžasných knih jistě pravdu. Pokud v ní ale hledá (a občas i nachází) obdobné věci jako já, ono množství se naprosto zoufale sníží na relativně mizivý počet. A ještě jedna věc. Nebudu například k přečtení běžně doporučovat třeba Meyrinka, protože jednoduše vím, že četba jeho díla naprostou většinu lidí nijak neobohatí. Zato vím, že Bulgakovův román s čistým svědomím doporučit zapálenějšímu čtenáři můžu. I když totiž nebude schopen rozklíčovat ostatní roviny díla, je jeho děj natolik přitažlivý a postavy natolik zajímavé, že jej nezahodí po prvních několika stranách. A dost možná jej čtenářsky či umělecky obohatí i tak.
Odpovím na to docela prostě, i když asi ne zcela srozumitelně.Nepodceňuj své čtenáře
BTW, za jednu z nej věcí, co jsem kdy četl, kupodivu považuji počítačovou hru, a to Planescape Torment (a to myslím úplně bez legrace).Naprosto ti věřím, že to myslíš bez legrace. Planescape Torment byl v mnohých směrech velmi unikátní a obdivuhodná záležitost. Budu si ho muset někde najít a znovu zahrát, aspoň chvíli.
Abych nebyl špatně pochopen – netvrdím, že tomu tak skutečně je, stejně jako neříkám, že je jedno lepší než druhé.Tohle je nejdůležitější, a jsem rád že to říkáš. Jak jsem napsal v nějakém příspěvku výše, kniha a její čtenář tvoří nedělitelný, unikátní celek a obě jeho části jsou stejně důležité. Dál nemá cenu to rozebírat.
v Hrabalovi lze nalézt přínosné myšlenky. Otázkou ale zůstává, jestli to hledání stojí za tu protrpěnou námahu, když jsou stejné či obdobné myšlenky vyjádřeny i jinde a mnohem lépe.Nikdy jsem tak úplně nepochopil Hrabalův úspěch. Nebo teda pochopil jsem úspěch, ale nikdy mi nešel na rozum rozsah toho úspěchu. Ale momentálně jsem příliš unavený na to, abych to nějak řešil
Hrabal? Jestli v tom neni trochu rebelství, psal o tom, co bylo svaté, jinak, než se smělo, nosilo?
Není to spíš pouhopouhé elitářství, které si zakládá na tak fantastické interpretaci textu, že by to původního autora až zděsilo?K tomuhle tematu doporucuji precist fiktivni recenzi Gigamesh od Stanislawa Lema.
V anketě mi zoufale chybí možnost: "Beletrie - co to je?"
Tiskni Sdílej: